I druhové označení v případech, kdy jeho druhový význam není z hlediska vnímání průměrného spotřebitele příliš známý a kdy je naopak tradičně užíváno jako
součást ochranných známek pro výrobky či služby konkrétního vlastníka s dlouhodobě významným postavením na daném trhu, může posilovat spojení, které se na
straně veřejnosti vytvořilo mezi těmito konkrétními výrobky nebo službami a pro
ně užívanými ochrannými známkami. Ani v těchto případech nemůže vlastník takových starších ochranných známek bránit jiným subjektům, aby si pro danou kategorii výrobků nebo služeb přihlašovaly jako ochranné známky označení obsahující tento druhový výraz, může však i v rámci námitkového řízení požadovat, aby
tato přihlašovaná označení byla svým provedením natolik odlišná, aby se ve smyslu
§ 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, vyloučila pravděpodobnost záměny s ochrannými známkami tohoto vlastníka.
I druhové označení v případech, kdy jeho druhový význam není z hlediska vnímání průměrného spotřebitele příliš známý a kdy je naopak tradičně užíváno jako
součást ochranných známek pro výrobky či služby konkrétního vlastníka s dlouhodobě významným postavením na daném trhu, může posilovat spojení, které se na
straně veřejnosti vytvořilo mezi těmito konkrétními výrobky nebo službami a pro
ně užívanými ochrannými známkami. Ani v těchto případech nemůže vlastník takových starších ochranných známek bránit jiným subjektům, aby si pro danou kategorii výrobků nebo služeb přihlašovaly jako ochranné známky označení obsahující tento druhový výraz, může však i v rámci námitkového řízení požadovat, aby
tato přihlašovaná označení byla svým provedením natolik odlišná, aby se ve smyslu
§ 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, vyloučila pravděpodobnost záměny s ochrannými známkami tohoto vlastníka.
Osoba zúčastněná na řízení přihlásila dne
27. 10. 2005 do rejstříku ochranných známek
barevné kombinované označení „FERNET
LIQUEUR SKAY“ (obr. 1). Proti zápisu tohoto
obr. 1
označení podal žalobce námitky podle § 7 odst. 1
písm. a) a k) zákona o ochranných známkách.
Rozhodnutím ze dne 1. 2. 2007 žalovaný námitky žalobce, resp. jeho právního předchůdce,
společnosti STOCK Plzeň, a. s., zamítl.
Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného rozklad, který předseda žalovaného rozhodnutím ze dne 14. 5. 2008 zamítl a rozhodnutí I. stupně potvrdil. Předseda žalovaného
konstatoval, že pro rozhodnutí o námitkách
podaných podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona
o ochranných známkách je podstatné zjištění, zda je přihlašované označení shodné či
podobné s namítanou starší ochrannou
známkou jiného vlastníka a zda je toto označení přihlášeno pro shodné nebo podobné
výrobky či služby jako starší ochranná znám-
S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 10 / 2 012
ka. Na straně veřejnosti přitom musí existovat pravděpodobnost záměny či asociace
s namítanou ochrannou známkou s dřívějším
právem přednosti, tedy přihlašované označení jí musí být natolik podobné, že může spotřebitele uvádět v omyl co do původu takto
označených shodných či podobných výrobků nebo služeb. Předseda žalovaného dospěl
k závěru, že osoba zúčastněná na řízení přihlásila předmětné označení převážně pro
shodné či podobné výrobky a služby zařazené ve třídách 16, 33 a 35 mezinárodního třídění výrobků a služeb (tiskoviny a kancelářské předměty, alkoholické nápoje s výjimkou
piva, propagační a reklamní činnost), jako
jsou výrobky a služby, pro něž byly přihlášeny
tři namítané starší ochranné známky žalobce
(barevná kombinovaná ochranná známka
č. 211954 „FERNET STOCK“ – obr. 2, kombinovaná ochranná známka č. 217449 „STOCK
FERNET STOCK CITRUS“ – obr. 3 a barevná
kombinovaná ochranná známka č. 271083
„FERNET STOCK CITRUS VYRÁBÍ STOCK
PLZEŇ-BOŽKOV“ – obr. 4).
obr. 2
obr. 3
S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 10 / 2 012
obr. 4
Předseda žalovaného nicméně dospěl obdobně jako žalovaný v rozhodnutí I. stupně
k závěru, že přihlašované označení nemůže
vyvolat nebezpečí záměny či asociace s namítanými ochrannými známkami. Žalovaný vycházel z toho, že spotřebitel obvykle vnímá
ochrannou známku jako celek, aniž by vnímal její podrobnosti. V tomto případě jsou to
podle předsedy žalovaného především odlišné
barvy pozadí označení a namítaných ochranných známek, jež upoutají pozornost spotřebitele. Zatímco u namítaných ochranných
známek spotřebitel vizuálně zaznamená bledě
zelený odstín (ochranná známka č. 211954) či
jasně žlutý, místy hnědě žíhaný citrusový podklad (ochranná známka č. 271083), přihlašované označení je kombinací odstínu světle
žluté vsazené do tmavošedého obdélníku.
její podrobnosti. V tomto případě jsou to
podle předsedy žalovaného především odlišné
barvy pozadí označení a namítaných ochranných známek, jež upoutají pozornost spotřebitele. Zatímco u namítaných ochranných
známek spotřebitel vizuálně zaznamená bledě
zelený odstín (ochranná známka č. 211954) či
jasně žlutý, místy hnědě žíhaný citrusový podklad (ochranná známka č. 271083), přihlašované označení je kombinací odstínu světle
žluté vsazené do tmavošedého obdélníku.
Dále zatímco namítané ochranné známky
svým tvarem a celkovým vzhledem svých výrazně nestejně velkých obdélníků se sraženými rohy do jisté míry připomínají obrysy
skleněné nádoby se šroubovacím víkem užívané např. k zavařování ovoce, je přihlašované označení vnímáno jako pravidelný obdélník bez seseknutých rohů. Zatímco namítané
ochranné známky s sebou nesou výrazné slovo „STOCK“, napadené označení tento dominantní prvek postrádá. Tyto základní barevné, tvarové a informativní vjemy upoutají
průměrného spotřebitele a ten s ohledem na
jejich dominantní působení nebude přednostně vnímat ostatní detaily předmětného
označení a tyto detaily, na jejichž podobnost
s namítanými ochrannými známkami upozorňoval žalobce, nemohou být pro posouzení vizuální podobnosti chápány jako rozhod-
né. Tím méně lze podle předsedy žalovaného
uvažovat o podobnosti fonetické, neboť slovo
„FERNET“, které je jediným společným slovem přihlašovaného označení a namítaných
ochranných známek, je označením druhovým, což ostatně připouštěl i žalobce.
Dále předseda žalovaného konstatoval, že
podle § 7 odst. 1 písm. k) zákona o ochranných známkách může podat námitky ten, kdo
je dotčen ve svých právech přihláškou, která
nebyla podána v dobré víře, přičemž namítající je povinen prokázat zlý úmysl přihlašovatele napadené ochranné známky a dále dotčení na svých právech. Podle předsedy
žalovaného žalobce ani jednu z těchto náležitostí neprokázal. Žalobce sice tvrdil, že zápis
přihlašovaného označení umožní nekalosoutěžní jednání osoby zúčastněné na řízení,
aniž však předložil důkazy o její zlé víře.
Žalobce napadl rozhodnutí předsedy žalovaného žalobou u Městského soudu v Praze, který ho rozsudkem ze dne 31. 8. 2010,
čj. 8 Ca 276/2008-59, zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
le dotčení na svých právech. Podle předsedy
žalovaného žalobce ani jednu z těchto náležitostí neprokázal. Žalobce sice tvrdil, že zápis
přihlašovaného označení umožní nekalosoutěžní jednání osoby zúčastněné na řízení,
aniž však předložil důkazy o její zlé víře.
Žalobce napadl rozhodnutí předsedy žalovaného žalobou u Městského soudu v Praze, který ho rozsudkem ze dne 31. 8. 2010,
čj. 8 Ca 276/2008-59, zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
Městský soud dospěl k závěru, že žalobce
ve správním řízení nedoložil tvrzený zlý úmysl
osoby zúčastněné na řízení parazitovat na pověsti výrobků žalobce označovaných namítanými ochrannými známkami, byť toto tvrzení
má podle městského soudu pravděpodobně
své ratio, neboť rozsudkem Vrchního soudu
v Praze ze dne 5. 5. 2009, čj. 3 Cmo 297/2008-
145, byl potvrzen rozsudek Krajského soudu
v Praze ze dne 20. 9. 2007, čj. 50 Cm
201/2006-81, v tom rozsahu, v jakém soud
prvního stupně na základě žaloby společnosti STOCK Plzeň-Božkov uložil společnosti
UNITED BRANDS stáhnout z trhu výrobky
„FERNET LIQUEUR SKAY“ a „CITRUS FERNET
LIQUEUR SKAY“ označené etiketou sestávající se ze dvou obdélníků se seknutými rohy
s bílým orámováním umístěných nad sebou,
z nichž horní obdélník je proveden zlatou nebo žlutou podkladovou barvou, a tyto etikety
zničit do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Podle městského soudu uvedené soudy, jež rozhodovaly v občanském soudním řízení, vycházely z toho, že sice samotný výraz
„FERNET“ je označením druhovým, užívaným
pro určitý typ lihoviny (hořký žaludeční likér) a jako takový nemá zápisnou způsobilost,
avšak při srovnání etiket výrobků distribuovaných společností UNITED BRANDS s ochrannými známkami a etiketami společnosti
STOCK Plzeň-Božkov dospěly uvedené soudy
k závěru, že se shodují natolik, že je třeba je
považovat za zaměnitelně podobné, a že tudíž užití inkriminovaných etiket je jak zásahem do práv majitele ochranné známky ve
smyslu § 8 odst. 1 a 2 písm. b) zákona
o ochranných známkách, tak i jednáním v podobě nekalé soutěže ve smyslu § 44 odst. 1,
§ 46 a § 48 obchodního zákoníku, tedy klamavým označením zboží a parazitováním na
dobré pověsti soutěžitele.
zeň-Božkov dospěly uvedené soudy
k závěru, že se shodují natolik, že je třeba je
považovat za zaměnitelně podobné, a že tudíž užití inkriminovaných etiket je jak zásahem do práv majitele ochranné známky ve
smyslu § 8 odst. 1 a 2 písm. b) zákona
o ochranných známkách, tak i jednáním v podobě nekalé soutěže ve smyslu § 44 odst. 1,
§ 46 a § 48 obchodního zákoníku, tedy klamavým označením zboží a parazitováním na
dobré pověsti soutěžitele.
Městský soud dále odkázal na rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 10.
2006, čj. 1 As 28/2006-97, č. 1064/2007 Sb. NSS,
podle něhož pravděpodobnost záměny
ochranné známky zahrnuje posouzení jak podobnosti označení, tak i jimi chráněných výrobků nebo služeb, a to jako dva neopominutelné a vzájemně se ovlivňující faktory. Menší
podobnost mezi výrobky a službami může být
kompenzována větší podobností mezi známkami a naopak. Dobré jméno je u ochranné
známky vyjádřením toho, že veřejnost známku v důsledku jejího užívání zná a spojuje ji
s dobrými vlastnostmi, které od výrobků nebo
služeb takto označených očekává, a věnuje jí
svou důvěru. Ochrana poskytovaná známce
s dobrým jménem není podmíněna zjištěním, že mezi známkou s dobrým jménem
a označením existuje takový stupeň podobnosti, že by v příslušné části veřejnosti existovala mezi nimi pravděpodobnost záměny.
Pro stupeň podobnosti mezi známkou s dobrým jménem a označením je postačující, že si
příslušná část veřejnosti vytvoří spojení mezi
označením a známkou.
Městský soud připustil, že výraz „FERNET“
je popisným označením pro určitý druh lihoviny, nicméně na přihlašovaném označení
i namítaných ochranných známkách bylo toto slovo graficky provedeno obdobně, s použitím stejného typu písma. Tento prvek tedy
nelze při posuzování pravděpodobnosti záměny z těchto úvah bez dalšího vypustit. Ža-
S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 10 / 2 012
lobce podle městského soudu rovněž poukazoval na použití tmavého kruhu s červeným
středem na přihlašovaném označení, který je
obdobný s prvkem použitým na namítané
ochranné známce č. 271083. Žalobce konečně upozorňoval také na jednotlivé prvky tvaru etikety a jejího dělení, jakož i na barvu
podkladu i na existenci známkové řady pro
jeho výrobky typu fernet s tím, že při srovnání s namítanými ochrannými známkami může vzniknout pravděpodobnost záměny, včetně asociace.
e městského soudu rovněž poukazoval na použití tmavého kruhu s červeným
středem na přihlašovaném označení, který je
obdobný s prvkem použitým na namítané
ochranné známce č. 271083. Žalobce konečně upozorňoval také na jednotlivé prvky tvaru etikety a jejího dělení, jakož i na barvu
podkladu i na existenci známkové řady pro
jeho výrobky typu fernet s tím, že při srovnání s namítanými ochrannými známkami může vzniknout pravděpodobnost záměny, včetně asociace.
Městský soud dospěl k závěru, že je zde
shoda v základních prvcích (dva obdélníky se
zkosenými rohy, bílé orámování) a do jisté
míry i v provedení slovního prvku „FERNET“
a že žalovaný nedostatečně posoudil namítané ochranné známky a přihlašované označení z hlediska celkového dojmu, jímž působí
na průměrného spotřebitele, čímž zatížil své
rozhodnutí nepřezkoumatelností spočívající
v nedostatku důvodů rozhodnutí. Žalovaný
měl podle městského soudu v dané souvislosti rovněž zkoumat, zda přihlašované označení
vyvolává možnou asociaci s produkty žalobce, zda tím vzniká a zvětšuje se újma spočívající ve ztrátě jeho zákazníků a ohrožení jeho
dobrého jména, a zda jsou tedy vůbec splněny podmínky zápisné způsobilosti přihlašovaného označení.
Proti rozsudku Městského soudu v Praze
podala osoba zúčastněná na řízení (stěžovatel) kasační stížnost.
Stěžovatel byl přesvědčen o tom, že žalovaný postupoval v dané věci v obou stupních
v souladu se zákonem, svou rozhodovací praxí i evropskou judikaturou, jeho úvaha je úplná, přesvědčivá a logická. Žalovaný zevrubně
posoudil shodnost či podobnost výrobků
a služeb stěžovatele a žalobce, jakož i vizuální,
fonetickou a sémantickou zaměnitelnost kolidujících označení a zjistil jejich rozhodující
odlišné prvky spočívající v převládající barvě
a celkovém barevném vjemu, v tvarové nestejnosti a v rozdílných dominantních slovních výrazech „STOCK“ a „SKAY“. Městský
soud ovšem bez jakéhokoliv dokazování nově
hodnotil otázku zaměnitelnosti kolidujících
označení a dospěl přitom k nesprávnému zá-
S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 10 / 2 012
věru, že přihlašované označení napodobuje
ochranné známky žalobce. Na tomto pochybení městského soudu pak podle stěžovatele
nemůže nic změnit ani to, že městský soud zároveň bez podrobnějšího zdůvodnění konstatoval, že žalovaný nedostatečně posoudil namítané ochranné známky a přihlašované
označení z hlediska celkového dojmu, čímž
zatížil své rozhodnutí nepřezkoumatelností.
Stěžovatel má za to, že právě posouzení této
otázky celkového dojmu je v napadeném rozhodnutí úplně a přesvědčivě zdůvodněno.
Požadavek městského soudu, aby se žalovaný
ve správním řízení zabýval srovnáním výrobků stěžovatele a žalobce a zkoumal možnou
újmu spočívající ve ztrátě zákazníků a ohrožení dobrého jména žalobce, jde podle stěžovatele zcela nad rámec zákonné úpravy. Stěžovatel je toho názoru, že v námitkovém
správním řízení lze zkoumat pouze rejstříkový stav, tedy namítané ochranné známky
a přihlašované označení, jak jsou zapsány,
resp. přihlášeny do rejstříku.
Požadavek městského soudu, aby se žalovaný
ve správním řízení zabýval srovnáním výrobků stěžovatele a žalobce a zkoumal možnou
újmu spočívající ve ztrátě zákazníků a ohrožení dobrého jména žalobce, jde podle stěžovatele zcela nad rámec zákonné úpravy. Stěžovatel je toho názoru, že v námitkovém
správním řízení lze zkoumat pouze rejstříkový stav, tedy namítané ochranné známky
a přihlašované označení, jak jsou zapsány,
resp. přihlášeny do rejstříku.
Stěžovatel dále uvedl, že samotné posouzení zaměnitelnosti přihlašovaného označení
a namítaných ochranných známek městským
soudem je založeno na neúplném, nepřesvědčivém, nesrozumitelném a nelogickém
odůvodnění odporujícím skutkovému stavu,
což činí rozsudek městského soudu nepřezkoumatelným, navíc je toto posouzení nesprávné. Městský soud podle stěžovatele vůbec
neprovedl skutková zjištění každé namítané
ochranné známky, ani je neporovnal s přihlašovaným označením, omezil se v podstatě na
konstataci těch prvků, které považoval za
shodné. Navíc stěžovatel spatřoval rozpory
v tom, které shodné prvky považoval městský
soud za základní (podle stěžovatele jsou to
dva obdélníky se zkosenými rohy, bílé orámovaní a slovní prvek „FERNET“) a které za základní nepovažoval, byť jimi rovněž zdůvodňoval svůj závěr o napodobování ochranných
známek žalobce (barevné provedení a slovní
prvek „SKAY“). To činí podle stěžovatele úvahu městského soudu nesrozumitelnou.
Zjištění městského soudu, že slovní označení „SKAY“ je zaměnitelné se slovním prvkem „STOCK“, je podle názoru stěžovatele zce-
la neodůvodněné a navíc vadné. Při vnímání
kombinovaných ochranných známek je vždy
rozhodný dominantní slovní údaj, kterým v daném případě jistě není druhové označení
„FERNET“. Dominantními slovními prvky jsou
tedy proti sobě stojící slova „SKAY“/„STOCK“,
která jsou podle stěžovatele zjevně vizuálně,
foneticky i sémanticky odlišná.
Stěžovatel dále poukázal na to, že dominantním slovním prvkem ani prvkem vedoucím k záměně nemůže být slovo „FERNET“,
neboť jde o označení druhu zboží. Skutečnost, že přihlašované označení obsahuje slovo „FERNET“, tedy nemůže nijak přivodit sama o sobě ani v kontextu s jinými slovními či
obrazovými prvky záměnu s namítanými
ochrannými známkami, jak se domnívá městský soud. I tento závěr městského soudu je tedy podle stěžovatele nesprávný. Vzhledem
k uvedenému se posuzování podobnosti prvků „FERNET“ omezuje toliko na zkoumání jejich provedení. Závěr městského soudu, podle něhož i tato provedení jsou do jisté míry
shodná, nemá podle názoru stěžovatele oporu
ve spisu, naopak stěžovatel je považuje za zcela odlišná, a to jak barevně, tak tvarově, neboť
pro namítané ochranné známky je typické
ztvárnění tohoto slova šikmo zespoda nahoru
s přesahujícím velkým „F“, u přihlašovaného
označení pak jde o provedení vodorovné, bez
předsazeného „F“.
podobnosti prvků „FERNET“ omezuje toliko na zkoumání jejich provedení. Závěr městského soudu, podle něhož i tato provedení jsou do jisté míry
shodná, nemá podle názoru stěžovatele oporu
ve spisu, naopak stěžovatel je považuje za zcela odlišná, a to jak barevně, tak tvarově, neboť
pro namítané ochranné známky je typické
ztvárnění tohoto slova šikmo zespoda nahoru
s přesahujícím velkým „F“, u přihlašovaného
označení pak jde o provedení vodorovné, bez
předsazeného „F“.
Podle stěžovatele tak ve skutečnosti zbývá pouze zjištění městského soudu o podobnosti užitých prvků spočívajících ve dvou bíle orámovaných obdélnících se zkosenými
rohy. Stěžovatel má za to, že i kdyby bylo toto
zjištění pravdivé, neumožňuje s ohledem na
bohatě strukturovaná kolidující označení obsahující zmiňované odlišné prvky učinit závěr o podobnosti přihlašovaného označení
a namítaných ochranných známek. Navíc je
toto zjištění městského soudu přinejmenším
sporné, neboť etiketa napadeného označení
je podle stěžovatele tvořena jediným obdélníkem bez zkosení, přičemž dominantní je horní část etikety, která obsahuje nikoliv obdélník, ale čtverec. U namítaných ochranných
známek jde většinou o dvě samostatné části
etikety, kdy dominantní je část spodní. Uve-
dená skutková zjištění městského soudu tak
neodpovídají spisu.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost
zamítl.
Z odůvodnění:
III.
Posouzení věci Nejvyšším správním
soudem
(...)
III. b) Závěry žalovaného k zaměnitel-
nosti označení a ochranných známek
Jak vyplývá z již uvedeného shrnutí judikatury Nejvyššího správního soudu, žalovanému je dán při posouzení pravděpodobnosti
záměny přihlašovaného označení a namítané
ochranné známky relativně široký, byť nikoli
neomezený prostor pro vlastní úvahu. Tím
spíše je proto třeba trvat na řádném a přesvědčivém odůvodnění rozhodnutí, a to především v rozsahu účastníky namítaných skutečností (srov. rozsudek Nejvyššího správního
soudu ze dne 28. 5. 2008, čj. 9 As 59/2007-141).
Nejvyšší správní soud se tedy zabýval otázkou, zda skutečnosti, jež žalovaný zohlednil,
a úvahy, jimiž se řídil při srovnání přihlašovaného označení a ochranných známek žalobce, dostatečně odůvodňují závěry žalobou napadeného rozhodnutí.
Podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o ochranných známkách se přihlašované označení
„nezapíše do rejstříku na základě námitek
proti zápisu ochranné známky do rejstříku
podaných u [žalovaného] vlastníkem starší
ochranné známky, pokud z důvodu shodnosti či podobnosti se starší ochrannou
známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků či služeb, na něž se přihlašované
označení a ochranná známka vztahují,
existuje pravděpodobnost záměny na straně
veřejnosti; za pravděpodobnost záměny se
považuje i pravděpodobnost asociace se
starší ochrannou známkou“.
K výkladu pojmu „pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti“ se váže poměrně
rozsáhlá judikatura správních soudů, jež se
zabývá postupem při hodnocení rozlišovací
S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 10 / 2 012
shodnosti nebo podobnosti výrobků či služeb, na něž se přihlašované
označení a ochranná známka vztahují,
existuje pravděpodobnost záměny na straně
veřejnosti; za pravděpodobnost záměny se
považuje i pravděpodobnost asociace se
starší ochrannou známkou“.
K výkladu pojmu „pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti“ se váže poměrně
rozsáhlá judikatura správních soudů, jež se
zabývá postupem při hodnocení rozlišovací
S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 10 / 2 012
způsobilosti a pravděpodobnosti záměny přihlašovaných označení a starších ochranných
známek. Vzhledem k tomu, že citované ustanovení zákona o ochranných známkách je
transpozicí čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 89/104/EHS, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách
(následně rekodifikované do směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES obdobného znění), je třeba zohlednit i relevantní
judikaturu Soudního dvora Evropské unie.
Vzhledem k obdobné formulaci čl. 8 odst. 1
písm. b) nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství [následně rekodifikovaného nařízením Rady (ES) č. 207/2009] je
možné používat i judikaturu Tribunálu (dříve
Soudu prvního stupně) a Soudního dvora
k zaměnitelnosti komunitární ochranné
známky. Podle rozsudku Soudního dvora ze
dne 29. 9. 1998, Canon, C-39/97, Recueil,
s. I-5507, bodu 17, pojem „pravděpodobnost
záměny“ zahrnuje posouzení jak podobnosti
označení, tak i jimi chráněných výrobků nebo služeb jako dvou neopomenutelných vzájemně se ovlivňujících faktorů. Vyšší stupeň
podobnosti výrobků může přitom vyvážit
nižší stupeň podobnosti označení a naopak
(srov. též rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2008, čj. 9 As 59/2007-141,
a ze dne 23. 12. 2008, čj. 5 As 41/2007-240).
Rozhodujícím pro posouzení pravděpodobnosti záměny je celkový dojem, kterým
ochranná známka působí, přičemž tento celkový dojem je třeba hodnotit z hlediska průměrného spotřebitele, kterému je určen výrobek nebo služba, k němuž se ochranná
známka váže. V rozsudku Soudního dvora ze
dne 11. 11. 1997, SABEL, C-251/95, Recueil,
s. I-6191, bodu 23, tak Soudní dvůr konstatoval: „Celkové posouzení vizuální, fonetické
a významové zaměnitelnosti srovnávaných
ochranných známek musí být založeno na
celkovém dojmu, kterým známky působí,
přičemž je nutno brát v úvahu zejména jejich distinktivní a dominantní prvky. [...]
[V]nímání ochranných známek průměrným spotřebitelem dotčeného typu výrobků
nebo služeb hraje rozhodující úlohu v celkovém posouzení nebezpečí záměny ochran-
S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 10 / 2 012
ných známek. Průměrný spotřebitel většinou vnímá ochrannou známku jako celek
a nesoustřeďuje se na jednotlivé detaily.“
(srov. též rozsudek Soudního dvora ze dne
22. 6. 1999, Lloyd Schuhfabrik Meyer,
C-342/97, Recueil, s. I-3819, bod 27.)
vyvolat možnost
...]
[V]nímání ochranných známek průměrným spotřebitelem dotčeného typu výrobků
nebo služeb hraje rozhodující úlohu v celkovém posouzení nebezpečí záměny ochran-
S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 10 / 2 012
ných známek. Průměrný spotřebitel většinou vnímá ochrannou známku jako celek
a nesoustřeďuje se na jednotlivé detaily.“
(srov. též rozsudek Soudního dvora ze dne
22. 6. 1999, Lloyd Schuhfabrik Meyer,
C-342/97, Recueil, s. I-3819, bod 27.)
vyvolat možnost
Obdobně i Nejvyšší správní soud v již citovaném rozsudku ze dne 23. 7. 2008, čj. 4 As
90/2006-123, uvedl: „Zaměnitelnost je nutno
zkoumat vždy z několika hledisek, a to především vizuálního, fonetického a významového. Základním a rozhodujícím kritériem
pro posouzení zaměnitelnosti známek označujících shodné nebo podobné výrobky či
služby je vždy hledisko běžného spotřebitele,
tedy posouzení, zda známky jsou natolik odlišné (distinktivní), že nemohou u běžného
spotřebitele
záměny
a v tomto směru ho uvést v omyl. Zkoumání
podobnosti nemůže být přitom založeno
pouze na formálním porovnání jednotlivých prvků, ale musí se zakládat na porovnání známkových motivů střetnuvších se
označení – tj. rozhodujících složek porovnávaných označení, které při celkovém posuzování
jsou výrazem charakteristických vlastností
srovnávaných
Zaměnitelnost
označení.
označení může být dovozována z podobnosti v dominantním prvku nebo naopak z toho, že označení dominantní odlišující prvek
nemá a ostatní prvky mají nízkou rozlišovací schopnost. [...] Vzhledem k zvláštní povaze
kombinovaných známek je třeba při úvaze
o celkovém dojmu, kterým známka působí,
brát v úvahu jak část obrazovou, tak část
slovní, neboť jak jedna, tak druhá může ve
známce převládat, a tak ovlivnit celkové vnímání spotřebitelem. Při úvaze o podobnosti
známky je tak nutno mít na zřeteli, že celkový dojem známky může vytvořit buď jen obrazová, nebo slovní část, každá sama o sobě,
nebo obě společně. Na podobnost známek
tak lze usuzovat podle toho, co vytváří celkový dojem, tedy buď již z pouhé části obrazové, či slovní, nebo ze souhrnu obou.“
Při posouzení nebezpečí záměny je třeba
zohlednit veškeré relevantní faktory, které
mohou mít vliv na vnímání ochranné známky
běžným spotřebitelem. Mezi tyto faktory pat-
ří zejména postavení dané ochranné známky
na příslušném trhu, povaha zboží nebo služeb, okruh konečných spotřebitelů, jimž jsou
určeny, způsob použití, jakož i konkurenční
nebo doplňková povaha dotčených výrobků
nebo služeb (viz cit. rozsudky Soudního dvora ve věci SABEL, bod 22, a ve věci Canon,
bod 23, nebo rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 23. 10. 2002, Institut für Lernsysteme, T-388/00, Recueil, s. II-4301, bod 51).
Nelze tedy souhlasit se stěžovatelem, že by se
žalovaný při tomto posouzení měl omezit na
pouhé srovnání známek či označení zapsaných či přihlášených do rejstříku, naopak je
třeba vycházet z toho, jak průměrní spotřebitelé na daném trhu se zbožím či službami,
pro něž jsou či mají být zapsány kolidující
ochranné známky a označení, tato označení
vnímají a do jaké míry mezi nimi existuje nebezpečí záměny.
teme, T-388/00, Recueil, s. II-4301, bod 51).
Nelze tedy souhlasit se stěžovatelem, že by se
žalovaný při tomto posouzení měl omezit na
pouhé srovnání známek či označení zapsaných či přihlášených do rejstříku, naopak je
třeba vycházet z toho, jak průměrní spotřebitelé na daném trhu se zbožím či službami,
pro něž jsou či mají být zapsány kolidující
ochranné známky a označení, tato označení
vnímají a do jaké míry mezi nimi existuje nebezpečí záměny.
V daném případě stěžovatel přihlásil
předmětné označení převážně pro shodné či
podobné výrobky a služby zařazené ve třídách 16, 33 a 35 mezinárodního třídění výrobků a služeb, jako jsou výrobky a služby,
pro něž byly přihlášeny tři namítané starší
ochranné známky žalobce. S výjimkou služeb
přihlašovaných jako pomoc při řízení obchodní činnosti, obchodní administrativa,
kancelářské práce se jedná o výrobky a služby, které svou povahou, určením a způsobem
prodeje odpovídají výrobkům a službám,
k nimž se vztahují starší ochranné známky žalobce. Zásadní význam pro posouzení věci má
především zařazení výrobků ve třídě 33 zahrnující alkoholické nápoje s výjimkou piva, jejichž výroba, resp. prodej jsou dominantním
předmětem činnosti žalobce a stěžovatele.
Z široké skupiny alkoholických nápojů se stěžovatelem navrhované označení stejně jako
namítané ochranné známky vztahují ke konkrétnímu druhu alkoholického nápoje, kterým je bylinný likér typu fernet. Pokud jde
o třídu alkoholických nápojů, dosahuje tedy
okruh výrobků, k jejichž označení a propagaci
je ochranná známka určena, shody.
Jak již bylo uvedeno, vysoká podobnost či
shoda výrobků nebo služeb, na něž se ochranné známky vztahují, klade zvýšené nároky
na rozlišovací schopnost (distinktivnost)
ochranných známek. Čím více se dotčené výrobky a služby podobají či shodují, tím větší
pravděpodobnost záměny vzniká u běžného
spotřebitele, jemuž jsou výrobky či služby určeny. Ochranná známka slouží i v takovém
případě jako záruka toho, že mezi konečnými
spotřebiteli nedojde k záměně mezi výrobky
a službami pocházejícími od různých výrobců či poskytovatelů služeb, a tedy ani k narušení hospodářské soutěže na příslušném
trhu. Umožnit spotřebitelům či konečným
uživatelům rozlišovat mezi jednotlivými výrobky a službami, jakož i mezi subjekty, které
je nabízejí, je ostatně podle ustálené judikatury Soudního dvora základní funkcí institutu ochranné známky (viz např. citovaný rozsudek ve věci Canon, bod 28).
nými
spotřebiteli nedojde k záměně mezi výrobky
a službami pocházejícími od různých výrobců či poskytovatelů služeb, a tedy ani k narušení hospodářské soutěže na příslušném
trhu. Umožnit spotřebitelům či konečným
uživatelům rozlišovat mezi jednotlivými výrobky a službami, jakož i mezi subjekty, které
je nabízejí, je ostatně podle ustálené judikatury Soudního dvora základní funkcí institutu ochranné známky (viz např. citovaný rozsudek ve věci Canon, bod 28).
To platí v daném případě tím spíše, že žalobce má, jak prokázal již v průběhu správního řízení, na trhu v České republice dlouhodobě významné postavení mezi výrobci
a dodavateli alkoholického nápoje typu fernet, k němuž se také váže řada registrovaných
ochranných známek žalobce s některými typickými grafickými i slovními prvky. Z těchto
důvodů lze konstatovat, že se u spotřebitelů
na trhu s alkoholickými nápoji typu fernet
v České republice vytvořila poměrně silná
vazba mezi těmito výrobky žalobce a příslušnými ochrannými známkami žalobce; jinými
slovy, tyto ochranné známky žalobce mají
právě vzhledem k uvedené vazbě vysokou
rozlišovací schopnost, což zároveň zvyšuje
nebezpečí záměny (viz citovaný rozsudek ve
věci SABEL, bod 24). K tomu přistupuje i skutečnost, že jakkoli není pochyb o tom, že výraz fernet je označením druhovým, a že tedy
žalobce není oprávněn bránit jiným subjektům, aby tento výraz používaly pro své výrobky
obdobného typu a aby přihlašovaly ochranné
známky, které tento výraz obsahují, je třeba
zároveň vzít v úvahu, že tento druhový význam výrazu fernet není u průměrných spotřebitelů natolik známý, jako je tomu u pojmenování jiných typů alkoholických nápojů,
a naopak zde existuje určité nebezpečí, že
i toto pouhé slovo může u průměrných spotřebitelů vyvolávat (byť nesprávnou) asociaci
S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 10 / 2 012
s výrobky žalobce. Ze všech těchto důvodů je
dle názoru Nejvyššího správního soudu legitimní požadovat, aby přihlašované označení,
které stěžovatel zamýšlí používat jako ochrannou známku ve spojení s jím dodávaným alkoholickým nápojem fernet, bylo jako celek dostatečně odlišné od ochranných známek
žalobce tak, jako je tomu v podstatě u všech
ostatních žalovaným registrovaných ochranných známek, které obsahují výraz fernet
a které přitom nenáleží žalobci. Na podkladě
těchto základních východisek byl tedy žalovaný povinen důkladně a přísně zkoumat, zda
nově přihlašované označení stěžovatele není
způsobilé vyvolat nebezpečí záměny se staršími ochrannými známkami žalobce.
alkoholickým nápojem fernet, bylo jako celek dostatečně odlišné od ochranných známek
žalobce tak, jako je tomu v podstatě u všech
ostatních žalovaným registrovaných ochranných známek, které obsahují výraz fernet
a které přitom nenáleží žalobci. Na podkladě
těchto základních východisek byl tedy žalovaný povinen důkladně a přísně zkoumat, zda
nově přihlašované označení stěžovatele není
způsobilé vyvolat nebezpečí záměny se staršími ochrannými známkami žalobce.
Žalovaný v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí správně uvedl, že je třeba
při posuzování shodnosti nebo podobnosti
zkoumat přihlašované označení a starší ochranné známky jako celek a v jeho rámci zohlednit i jednotlivé prvky, aniž by byl některý
z prvků zdůrazněn nebo potlačen či posuzován
odděleně od ostatních prvků. Shoda nebo podobnost je obvykle posuzována z fonetického,
vizuálního a sémantického hlediska. Žalovaný
dále s poukazem na rozsudek Soudního dvora
ve věci SABEL, bod 23, zdůraznil, že průměrný
spotřebitel obvykle vnímá ochrannou známku
jako celek, aniž by vnímal podrobnosti.
Při vlastním posouzení pravděpodobnosti záměny na straně veřejnosti však žalovaný
uvedeným požadavkům nedostál. Klíčové
části správních rozhodnutí obou stupňů, které se týkají posouzení pravděpodobnosti záměny, se zabývají převážně popisem přihlašovaného označení „FERNET LIQUEUR SKAY“
a starších ochranných známek žalobce. Vlastnímu srovnání je však věnován relativně malý
prostor, ačkoliv se jedná o zásadní úvahy, jež
žalovaného vedly k závěru o nezaměnitelnosti
přihlašovaného označení a starších ochranných známek žalobce. Žalovaný se přitom
soustředil především na vybrané vizuální znaky, které podle jeho názoru odlišují přihlašované označení od starších ochranných známek žalobce, přičemž však nezohlednil řadu
dalších znaků, které by naopak mohly podporovat závěr o možném nebezpečí záměny.
S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 10 / 2 012
Žalovaný v prvé řadě poukázal na tvarovou odlišnost přihlašovaného označení „FERNET LIQUEUR SKAY“. Konstatoval, že starší
ochranné známky žalobce mají charakteristický tvar, který je složen ze dvou nestejně
velkých obdélníků s dvojitým rámováním
a zkosenými rohy. Horní malý obdélník s výrazně kratší svislou stranou přiléhá na větší
spodní obdélník a v případě ochranných známek č. 211954 a č. 217449 jsou tyto obdélníky
odděleny tlustou černou čarou. Podle žalovaného tak tyto ochranné známky připomínají
obrysy skleněné zavařovací nádoby s víkem.
Naopak přihlašované označení je podle žalovaného vnímáno jako pravidelný obdélník
bez zkosených rohů.
Při posuzování
stejně
velkých obdélníků s dvojitým rámováním
a zkosenými rohy. Horní malý obdélník s výrazně kratší svislou stranou přiléhá na větší
spodní obdélník a v případě ochranných známek č. 211954 a č. 217449 jsou tyto obdélníky
odděleny tlustou černou čarou. Podle žalovaného tak tyto ochranné známky připomínají
obrysy skleněné zavařovací nádoby s víkem.
Naopak přihlašované označení je podle žalovaného vnímáno jako pravidelný obdélník
bez zkosených rohů.
Při posuzování
tvaru přihlašovaného
označení však žalovaný dostatečně nezohlednil skutečnost, že šedý obdélník tvoří pouze
podklad navrhovaného označení stěžovatele
a v něm jsou pak umístěny dva čtyřúhelníky
se zkosenými rohy a dvojitým, šedým a bílým
rámováním, tedy prvky tvarově i barevně
dosti podobné ochranným známkám žalobce, byť jsou umístěny v opačném pořadí, než
u ochranných známek žalobce (tedy menší
čtyřúhelník je umístěn pod větším). I v tomto
případě jsou ovšem oba čtyřúhelníky od sebe
odděleny výraznou černou čarou. Navíc zčásti společným rysem je i barevné pozadí čtyřúhelníků, které tvoří přihlašované označení.
Zatímco horní čtyřúhelník nesoucí hlavní
identifikační údaje je světle žlutý, pouze
spodní čtyřúhelník, v němž je malým nevýrazným žlutým písmem popsán výrobek, je
světle šedý. Světle žlutá barva pozadí je přitom charakteristická i pro ochrannou známku žalobce č. 217449 „STOCK FERNET STOCK
CITRUS“ s tím rozdílem, že tuto barvu nesou
obě části ochranné známky.
Žalovaný ovšem považoval bez dalšího za
dominantní pouze velký šedý obdélník u přihlašovaného označení stěžovatele, aniž by
jakkoli vysvětlil, proč se domnívá, že ostatní
prvky přihlašovaného označení, kterou jsou
zčásti podobné s namítanými ochrannými
známkami žalobce, nebudou v rámci celkového dojmu průměrným spotřebitelem vnímány, proč tedy např. nebude spotřebitel u při-
hlašovaného označení rovněž vnímat tvar jakoby zavařovací láhve a jejího víka, byť od sebe oddělených tlustou čarou a obrácených
dnem vzhůru. Je třeba si přitom uvědomit, že
průměrný spotřebitel má jen zřídka možnost
přímého srovnání mezi přihlašovaným označením a namítanými ochrannými známkami
a musí svůj úsudek odvozovat od nedokonalé
představy o těchto ochranných známkách,
kterou si uchoval ve své paměti (viz rozsudek
Soudního dvora ze dne 20. 3. 2003, LTJ Diffusion, C-291/00, Recueil, s. I-2799, bod 52). Na
to, že přihlašované označení nese některé
shodné rysy s namítanými ochrannými známkami, přitom poukazoval žalobce již v rámci
uplatněných námitek proti přihlášce ochranné známky. Nepostačí proto pouhá úvaha
o tom, že tvar přihlašovaného označení „FERNET LIQUEUR SKAY“ se odlišuje zmíněným
šedým obdélníkem s ostrými rohy od tvaru
starších ochranných známek žalobce. Žalovaný se měl zabývat jednotlivými prvky přihlašovaného označení, jejich podobností či naopak odlišností v porovnání s ochrannými
známkami žalobce a jejich vnímáním z hlediska průměrného spotřebitele na daném
trhu mnohem důkladněji.
i přihlášce ochranné známky. Nepostačí proto pouhá úvaha
o tom, že tvar přihlašovaného označení „FERNET LIQUEUR SKAY“ se odlišuje zmíněným
šedým obdélníkem s ostrými rohy od tvaru
starších ochranných známek žalobce. Žalovaný se měl zabývat jednotlivými prvky přihlašovaného označení, jejich podobností či naopak odlišností v porovnání s ochrannými
známkami žalobce a jejich vnímáním z hlediska průměrného spotřebitele na daném
trhu mnohem důkladněji.
Dalším výrazným znakem je nápis „FERNET“,
který je součástí přihlašovaného označení
i všech namítaných ochranných známek. Jak
již bylo řečeno, jakkoli se jedná o označení
druhové, běžní spotřebitelé by s ohledem na
postavení žalobce na trhu mohli i toto označení spojovat s výrobky žalobce. Velký význam má tedy grafické ztvárnění nápisu
„FERNET“, které by mohlo mít vliv na posouzení pravděpodobnosti záměny. Žalovaný
uvedl, že nápis „FERNET“ na přihlašovaném
označení je vyveden velkým tučným písmem
ve zlatohnědé barvě a je mírně vyklenutý. Naopak nápisy „FERNET“ na ochranných známkách žalobce mají černou barvu a je pro ně
charakteristické, že jsou provedeny velkými
písmeny, která se směrem doprava zmenšují,
přičemž v případě ochranné známky č. 271083
jsou také obloukovitě vyklenuty. I v nápisu
„FERNET“ se však vyskytují některé společné
rysy, které měl žalovaný zohlednit. Jde nejen
o zmíněné obloukovité vyklenutí, ale přede-
vším o stínování, kterým je doplněn nápis
„FERNET“ na přihlašovaném označení i na
ochranných známkách č. 211954 „FERNET
STOCK“ a č. 217449 „STOCK FERNET STOCK
CITRUS“.
Hlavní odlišující součást přihlašovaného
označení tvoří nápis „SKAY“ a před ním umístěný znak. Tento prvek tvoří žlutočerný nápis
„SKAY“ a šedý kruh s černým nápisem „FERNET
SKAY“, uprostřed něhož je umístěn červený
štít se zlatým rámováním a drobnými zlatými
písmeny „FS“. Ochranné známky žalobce obdobný znak postrádají. V některých dílčích
rysech by se ovšem i tento znak mohl podobat barevnému prvku, který je součástí nápisu „STOCK“ na ochranné známce č. 271083
„FERNET STOCK CITRUS VYRÁBÍ STOCK
PLZEŇ-BOŽKOV“. Jedná se o červený kruh,
který vyplňuje písmeno O v tomto nápise
„STOCK“, který je umístěn ve spodní části této ochranné známky. Pokud jde o nápis
„SKAY“, jedná se o fantazijní označení, které
není společné s ochrannými známkami žalobce. Oproti tomuto znaku je ovšem třeba
postavit nápis „STOCK“, který je součástí
všech ochranných známek žalobce. Toto
označení má původ v příjmení původního výrobce alkoholického nápoje Fernet Stock.
Z hlediska vizuálního se provedení těchto nápisů zřetelně liší. Z hlediska fonetického se
však jejich odlišnost nejeví zcela rozdílná, jak
uvedl žalovaný, neboť se v obou případech
jedná o jednoslabičné označení začínající
souhláskou „S“, které není českého původu.
o znaku je ovšem třeba
postavit nápis „STOCK“, který je součástí
všech ochranných známek žalobce. Toto
označení má původ v příjmení původního výrobce alkoholického nápoje Fernet Stock.
Z hlediska vizuálního se provedení těchto nápisů zřetelně liší. Z hlediska fonetického se
však jejich odlišnost nejeví zcela rozdílná, jak
uvedl žalovaný, neboť se v obou případech
jedná o jednoslabičné označení začínající
souhláskou „S“, které není českého původu.
Přihlašované označení „FERNET LIQUEUR
SKAY“ dále obsahuje některé další znaky, které se v dané podobě nevyskytují u namítaných ochranných známek žalobce. Jedná se
zejména o nápis „LIQUEUR“ umístěný pod
nápisem „FERNET“ a nápis „ORIGINÁLNÍ RECEPTURA“ umístěný pod nápisem „SKAY“.
Avšak je třeba konstatovat, že tyto nápisy jsou
ve srovnání s ostatními slovy na tomto označení vyvedeny relativně nevýrazným malým
písmem v šedé barvě.
Jak již bylo řečeno, žalovaný se při hodnocení pravděpodobnosti záměny přihlašovaného označení „FERNET LIQUEUR SKAY“
a starších ochranných známek žalobce zmi-
S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 10 / 2 012
Společnost s ručením omezeným STOCK Plzeň-Božkov proti Úřadu průmyslového vlastnictví, za účasti společnosti s ručením omezeným UNITED BRANDS, o zápis ochranné
známky, o kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení.