Nejvyšší správní soud rozsudek spravni Zelená sbírka

5 As 62/2009

ze dne 2010-10-14
ECLI:CZ:NSS:2010:5.AS.62.2009.68

Zánikem manželství cizince s občanem EU v průběhu řízení o žádosti tohoto ci- zince o vydání povolení k trvalému pobytu podle $ 87h zákona č. 326/1999 Sb., o po- bytu cizinců na území ČR, se tato žádost nestává zjevně bezpředmětnou, a není tudíž dán důvod k zastavení tohoto řízení podle $ 66 odst. 1 písm. g) správního řádu z ro- ku 2004. Pokud cizinec nedoloží správnímu orgánu doklad, z něhož by vyplývalo, že zůstává rodinným příslušníkem občana EU i po zániku jeho manželství, je dán dů- vod pro zamítnutí jeho žádosti podle $ 87k odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky, neboť žadatel v takovém případě nepředložil náležitosti stanovené zákonem.

Zánikem manželství cizince s občanem EU v průběhu řízení o žádosti tohoto ci- zince o vydání povolení k trvalému pobytu podle $ 87h zákona č. 326/1999 Sb., o po- bytu cizinců na území ČR, se tato žádost nestává zjevně bezpředmětnou, a není tudíž dán důvod k zastavení tohoto řízení podle $ 66 odst. 1 písm. g) správního řádu z ro- ku 2004. Pokud cizinec nedoloží správnímu orgánu doklad, z něhož by vyplývalo, že zůstává rodinným příslušníkem občana EU i po zániku jeho manželství, je dán dů- vod pro zamítnutí jeho žádosti podle $ 87k odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky, neboť žadatel v takovém případě nepředložil náležitosti stanovené zákonem.

C.) Nejvyšší správní soud se shoduje se stěžovatelem v tom ohledu, že rozvodem jeho manželství se jeho žádost o povolení k trvalé- mu pobytu pro rodinného příslušníka občana EU nestala zjevně bezpředmětnou ve smyslu S 66 odst. 1 písm. £) správního řádu, a tudíž nebyl dán ani důvod k postupu v odvolacím řízení podle $ 90 odst. 4 správního řádu. K zastavení řízení podle $ 66 odst. 1 písm. g) správního řádu se již Městský soud v Praze vy- jádřil v jiném svém rozhodnutí, a to v rozsud- ku ze dne 30. 3. 2010, čj. 10 Ca 15/2009-49, v němž rovněž v souvislosti s žádostí o povo- lení k pobytu (byť přechodnému) rodinného příslušníka občana EU městský soud konsta- toval: „Soud dále přisvědčuje žalobkyní v tom, že správní orgány aplikovaly ustano- vení f 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, aniž pro to byl v daném případě důvod. Vý- raz „žádost se stala zjevně bezpředmětnou“ znamená, že toto ustanovení dopadá pouze na případy, kdy v průběhu řízení o žádostí dojde k takové změně skutkových nebo práv- ních okolností, že žádost, která v době jejího podání nebyla bezpředmětná, se bezpřed- mětnou stane. „Bezpředmětnosť je nutno vnímat jako stav, kdy jakýmkoli rozhodnu- tím o žádosti, ať už kladným nebo zápor- ným, nedojde k žádné změně v právním po- stavení žalobkyně. V tomto případě by se mohlo jednat např. o situaci, kdy by se ža- lobkyně stala státní občankou České repub- liky, protože v takovém případě by mohla již na základě tohoto faktu na území ČR pobý- val, ať už by správní orgány o její žádosti o povolení k přechodnému pobytu rozhodly Jakkoli. [..| [I] kdyby skutečně bylo v průbě- hu řízení zjištěno, že dcera žalobkyně pozbyla oprávnění pobývat na území ČR (např. proto, že přestala být občanem EU), nestala by se tím žádost žalobkyně o povole- ní k přechodnému pobytu zjevně bezpřed- mětnou. I za této situace by totiž byly správ- ní orgány povinny žádost žalobkyně věcně projednat a výsledkem řízení by nejspíše by- lo zamítnutí těto žádosti pro nesplnění pod- mínek pro udělení povolení k přechodnému pobytu. Bezpředmětnost žádosti totiž nelze zaměňovat s její právní nepřípustností [S 66 odst. 1 písm. b) správního řádu], ani s nespi něním podmínek pro vyhovění žádosti“ z p S touto argumentací se Nejvyšší správní soud ztotožňuje a doplňuje, že názor vyslove- ný městským soudem v citovaném rozhodnu- tí koresponduje s judikaturou Nejvyššího správního soudu k dalšímu možnému důvo- du pro zastavení řízení o žádosti, kterým je městským soudem zmiňovaná zjevná právní nepřípustnost žádosti podle $ 66 odst. 1 písm. b) správního řádu. V tomto ohledu je možné poukázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 5. 2008, čj. 2 As 74/2007-55, č. 1633/2008 Sb. NSS: „Nejvyšší správní soud uvádí, že „zjevná právní nepří- pustnosť představuje neurčitý právní pojem, který je však nutno vykládat restriktivním způsobem. Podle ustanovení f 45 odst. 3 správního řádu totiž takovou žádost správ- ní orgán neprojednává a řízení zastaví. Z důvodu ochrany práv účastníků řízení je proto možno k tomuto způsobu rozhodnutí přikročit jen tehdy, jestliže je skutečně již na první pohled zřejmé, že žádosti nelze vyho- vět. To znamená, že tato nepřípustnost musí být patrna již ze samotné žádosti, nikoliv teprve z výsledků dalšího dokazování čí zjiš- fování. Komentář ke správnímu řádu (J. Ve- dral: Správní řád - komentář, Polygon, 2006, str. 315 a násl.) jako příklady zjevné právní nepřípustnosti uvádí např. sítuaci, kdy o při- znání oprávnění vázaného na dosažení ur- čitého věku žádá osoba, která této hranice nedosáhla, příp. žádost o přiznání určitého oprávnění, které může získat toliko právníc- ká osoba, podá osoba fyzická. „Smyslem to- hoto ustanovení je to, aby se takovou žádos- tí, u které je zcela zjevné, že jí nemůže být vyhověno, neboť to právní úprava neumožňuje, správní orgán nemusel po věcné stránce zabývat, neboť by to bylo zjevně bezpředmětné a výsledek řízení by byl naprosto stejný. [..] Žádost může být kvalifi- kována jako zjevně nepřípustná, pokud při je- jím posuzování nebude správní orgán muset uplatňovat správní uvážení, resp. vykládat ne- určité právní pojmy. V takovém případě by podle ustanovení $ 45 odst. 3 postupovat nešlo a správní orgán by musel žádost posu- zovat meritorně a teprve na základě proběh- lého správního řízení ji případně zamítnout rozhodnutím podle $ 67 odst. 1“ Obdobně restriktivně je třeba posuzovat i důvod uvedený v $ 66 odst. 1 písm. g) správ- ního řádu, tedy situaci, kdy se žádost stane zjevně bezpředmětnou, neboť i v tomto pří- padě správní orgán zastaví řízení, aniž by o žádosti účastníka řízení meritorně rozhodl. Nejvyšší správní soud tedy souhlasí s právním názorem vyjádřeným městským soudem v ci- tovaném rozhodnutí sp. zn. 10 Ca 15/2009, že důvod pro zastavení řízení podle $ 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam, např. v situaci, kdy žadatel o některé z povolení k pobytu na území ČR posléze získá státní občanství ČR. Obdobně odvolací orgán podle $ 90 odst. 4 ve spojení s $ 66 odst. 1 písm. g) správního řádu odvoláním napade- né rozhodnutí zruší a řízení zastaví jen tehdy, zjistí- li poté, co mu byl předán spis k rozhod- nutí o odvolání, takovou okolnost způsobují- cí zjevnou bezpředmětnost žádosti a nedo- spěje-li zároveň k závěru, že jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků. V nyní posuzované věci tedy zákonné podmínky pro rozhodnutí podle $ 90 odst. 4 ve spojení s $ 66 odst. 1 písm. g) správního řádu dány nebyly, neboť nelze říci, že by po rozvodu manželství stěžovatele rozhodnutí ve věci jeho žádosti o udělení trvalého poby- tu pro něho ztratilo na významu, že by se tedy jeho žádost stala zjevně bezpředmětnou. V daném případě nelze hovořit ani o tom, že by se na základě rozvodu manželství stěžova- tele stala jeho žádost zjevně právně nepří- pustnou ve smyslu $ 66 odst. 1 písm. b) správního řádu, neboť právě skutečnost, že došlo k rozvodu manželství stěžovatele, mu- sela být správními orgány v řízení zjišťována, ze samotné žádosti před rozvodem manžel ství ani po něm bez dalšího nevyplývalo, že ji nelze vyhovět (viz citovaný rozsudek Nejvyš- šího správního soudu čj. 2 As 74/2007-55). 87 2177 V daném případě nebyl dán ani důvod pro po- stup dle speciálního ustanovení $ 169 odst. 9 zákona o pobytu cizinců, neboť se nejednalo o žádost podanou na zastupitelském úřadu. V každém případě i po rozvodu manželství stěžovatele trval nadále důvod pro zamítnutí je- ho žádosti dle 6 87k odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců, tedy proto, že stěžovatel ne- předložil náležitosti stanovené zákonem, ze- jména doklad o tom, že splňuje podmínky $ 87h odst. 1 zákona o pobytu cizinců. Žalo- vaný tedy měl poté, co marně uplynula lhůta, V níž se stěžovatel mohl vyjádřit k doplnění podkladů pro rozhodnutí, o odvolání stěžo- vatele meritorně rozhodnout. Vzhledem k to- mu, že správní orgán I. stupně zamítl žádost stěžovatele nejen z důvodu podle $ 87k odst. 1 písm. 4) zákona o pobytu cizinců, ale též z dů- vodů podle písmen b) a c) tohoto ustanovení, a k tomu též směřovaly odvolací námitky, měl žalovaný povinnost i v tomto ohledu odvolá- ním napadené rozhodnutí přezkoumat, a po- kud by ho neshledal v rozporu s právními předpisy, odvolání zamítnout a napadené roz- hodnutí potvrdit, v opačném případě pak změnit napadené rozhodnutí tak, že se žádost stěžovatele zamítá pouze z důvodu podle $ 87k odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců. 2177 Veřejné zdravotní pojištění: nevybírání regulačních poplatků k $ 16a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění někte- rých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., č. 129/2008 Sb., č. 270/2008 Sb. a č. 59/2009 Sb. k $ 39 občanského zákoníku ve znění zákona č. 509/1991 Sb. I. Zdravotnické zařízení je ve smyslu $ 16a odst. 6 a odst. 9 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, povinno vybrat regulační poplatek podle S 16a odst. 1 písm. a) až e) téhož zákona v okamžiku poskytnutí zdravotní péče, ni- koliv později. II. Jestliže zdravotnické zařízení vědomě a setrvale vybírá regulační poplatky po- dle $ 16a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, od osoby od- lišné od pojištěnce (či jeho zákonného zástupce), dopouští se tím správního deliktu podle $ 16a odst. 9 tohoto zákona, a to bez ohledu na skutečnost, že je tato úhrada prohlašována za dar pojištěnci. III. Darování peněžních částek na úhradu regulačních poplatků předepsaných $ 16a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, plošně všem po- jištěncům, kteří čerpají zdravotní péči v určitém zdravotnickém zařízení nebo ve všech zdravotnických zařízeních na určitém území, je právním úkonem, který svým účelem přímo odporuje $ 16a citovaného zákona, a je tedy absolutně neplatným po- dle $ 39 občanského zákoníku.

Ngoc Thanh T. proti Policii České republiky, Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie, o povolení k trvalému pobytu, o kasační stížnosti žalobce.