Nejvyšší správní soud usnesení spravni Zelená sbírka

5 Azs 6/2010

ECLI:CZ:NSS:2010:5.AZS.6.2010.107

x: publiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu) Žádost o poskytnutí mezinárodní ochrany posuzuje správní orgán na základě skutečností, které žadatel uvede či které ve správním řízení jinak vyjdou najevo, a to z hlediska všech zákonných forem této ochrany, které se k těmto skutečnostem vzta- hují. Zamítnout žádost podle $ 16 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, může správní or- gán jen tehdy, nepřicházíli v úvahu žádná z takovýchto forem mezinárodní ochra- ny; tento závěr musí v rozhodnutí odůvodnit. xm vx

x: publiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu) Žádost o poskytnutí mezinárodní ochrany posuzuje správní orgán na základě skutečností, které žadatel uvede či které ve správním řízení jinak vyjdou najevo, a to z hlediska všech zákonných forem této ochrany, které se k těmto skutečnostem vzta- hují. Zamítnout žádost podle $ 16 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, může správní or- gán jen tehdy, nepřicházíli v úvahu žádná z takovýchto forem mezinárodní ochra- ny; tento závěr musí v rozhodnutí odůvodnit. xm vx

ry „ [19] Rozšířený senát se ztotožňuje se zá- věrem obsaženým v citovaném rozsudku čj. 4 Azs 35/2003-71, že jsou-li zde relevantní dů- vody pro případné udělení humanitárního azylu podle $ 14 zákona o azylu, nelze žádost zamítnout jako zjevně nedůvodnou podle $ 16 zákona o azylu. Odlišně však chápe sa- motnou podstatu institutu zamítnutí žádosti jako zjevně nedůvodné podle $ 16 zákona o azylu. Podle citovaného rozsudku a na něj navazující judikatury jde vlastně o procesní rozhodnutí, jímž se řízení o žádosti končí, aniž by byla žádost z hlediska možných důvodů pro udělení jednotlivých forem mezinárodní ochrany meritorně posouzena. Ve shodě s ar- gumentací vyjádřenou v citovaném rozsudku čj. 5 Azs 24/2008-48 je podle názoru rozšíře- ného senátu rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochrany podle $ 16 zákona o azylu rozhodnutím hmotněpráv- ním, což je dáno právě tím, že je tímto roz- hodnutím žádost z hlediska hmotněprávních ustanovení $ 12 až $ 14b zákona o azylu, tj. z hlediska všech zákonných forem meziná- rodní ochrany, posouzena jako zjevně nedů- vodná, a že tedy zjevně nejsou splněny pod- mínky pro udělení azylu ani doplňkové ochrany ze žádného ze zákonem vymezených důvodů. [20] Rozhodnutí podle $ 16 zákona o azy- lu tedy nelze chápat jako odmítnutí správní- ho orgánu zabývat se žádostí meritorně. To- muto účelu slouží institut zastavení řízení podle $ 25 zákona o azylu, a to mimo jiné pro nepřípustnost žádosti upravené nyní v $ 10a 480 zákona o azylu. Cílem $ 16 zákona o azylu je pouze urychlení řízení o žádostech těch ža- datelů o udělení mezinárodní ochrany, kteří nesplňují žádný z důvodů pro udělení mezi- národní ochrany. Tuto skutečnost ostatně od- ráží i důvodová zpráva k návrhu zákona o azy- lu, která v pasáži vztahující se k $ 16 uvádí, že „[nlávrh tím sleduje evropský trend elimino- vat náklady spojené s pobytem např. žadate- lů, kteří o udělení azylu žádají toliko z eko- nomických důvodů zrychlením azylového řízení“. Účelem je tudíž uplatnění principu procesní ekonomie a snížení celkových ná- kladů souvisejících s řízením o žádosti o udě- lení mezinárodní ochrany. Jedná se však pou- ze o procesní odchylku od standardního řízení ve věci mezinárodní ochrany, která nic nemění na tom, že i toto zrychlené řízení končí meritorním rozhodnutím. Byť je $ 16 zákona o azylu poněkud nesystematicky uve- den společně s $ 15 a $ 15a zákona o azylu v části nadepsané rubrikou „Důvody vylučují- cí udělení mezinárodní ochrany“, nelze toto ustanovení chápat jako výluku z mezinárodní ochrany, které brání věcnému posouzení žá- dosti o udělení mezinárodní ochrany. Usta- novení $ 16 zákona o azylu upravuje pouze podmínky, za nichž může správní orgán roz- hodnout o žádosti v tzv. „zrychleném“ řízení, tedy v souladu s $ 16 odst. 3 zákona o azylu ve lhůtě 30 dnů, přičemž není povinen prová- dět obsáhlé dokazování k důvodům uvádě- ným v žádosti o udělení mezinárodní ochra- ny. To platí ale pouze tehdy, jedná-li se skutečně o zjevně nedůvodnou žádost z hle- diska všech forem mezinárodní ochrany. Po- kud tedy např. žadatel o udělení mezinárodní ochrany neuvádí relevantní důvody pro udě- lení azylu podle $ 12 zákona o azylu ani do- plňkové ochrany podle $ 14a zákona o azylu [$ 16 odst. 1 písm. £) zákona o azylu] a navíc podal žádost o udělení mezinárodní ochrany teprve poté, co mu bylo uděleno správní vy- hoštění [$ 16 odst. 2 zákona o azylu], nelze bez dalšího vyslovit závěr, že na jeho straně nemohou být, např. vzhledem k jeho zdravot nímu stavu, dány důvody pro udělení huma- nitárního azylu podle $ 14 zákona o azylu a že se jedná i z pohledu tohoto ustanovení o zjev- ně nedůvodnou žádost. [21] V dosavadní judikatuře Nejvyššího správního soudu je zastáván názor, že v pří- padě zamítnutí žádosti o udělení mezinárod- ní ochrany jako zjevně nedůvodné podle $ 16 zákona o azylu nelze posuzovat žádost z hle- diska humanitárního azylu podle $ 14 zákona o azylu. Tento závěr se opírá především o znění $ 14 zákona o azylu, podle kterého lze v případě hodném zvláštního zřetele udělit azyl z humanitárního důvodu, „jestliže v říze- ní o udělení mezinárodní ochrany nebude zjištěn důvod pro udělení mezinárodní ochrany podle f 12“. Obdobný závěr lze z ju- dikatury dovodit i ve vztahu k $ 13 a $ 14b zá- kona o azylu (rozsudek ze dne 15. 9. 2005, čj. 7 Azs 138/2005-68). K $ 14b zákona o azy- lu sice judikatura prozatím chybí, nicméně vzhledem k obdobné dikci tohoto ustanovení a $ 13 zákona o azylu lze i zde dospět k závěru, že by podle současného výkladu $ 16 zákona o azylu nebylo při zamítnutí žádosti jako zjev- ně nedůvodné možné posuzovat tuto žádost z hlediska naplnění podmínek k udělení do- plňkové ochrany za účelem sloučení rodiny. [22] Stávající judikatura je tak v podstatě postavena na nevyvratitelné domněnce, že v případě uplatnění jakéhokoli důvodu pro postup dle $ 16 odst. 1 písm. a) až h) či $ 16 odst. 2 zákona o azylu žadatel nenaplňuje podmínky ani pro udělení mezinárodní ochrany podle $ 13, $ 14 a $ 14b zákona o azy- lu. Takový závěr však v řadě případů nemusí být správný, neboť důvody pro udělení azylu z humanitárních důvodů, zejména důvody zdravotní, jakož i důvody pro udělení azylu či doplňkové ochrany za účelem sloučení rodi- ny, jsou velmi často zcela nezávislé na případ- ných důvodech pro udělení mezinárodní ochrany podle $ 12 zákona o azylu a doplň- kové ochrany podle $ 14a zákona o azylu. I žá- dost zjevně nedůvodná z hlediska těchto fo- rem mezinárodní ochrany může zakládat důvody pro udělení humanitárního azylu ne- bo azylu či doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny. Paradoxně tak může nastat situace, kdy žadateli, který splňuje podmínky podle $ 14, $ 13 či $ 14b zákona o azylu, ne- musí být mezinárodní ochrana udělena, a na- víc není jeho žádost z těchto hledisek správ- ním orgánem vůbec posuzována, a nepodlé- há tudíž ani následnému přezkoumání soudem. [23] Zjevnou nedůvodnost žádosti o udě- lení mezinárodní ochrany je však nutno po- suzovat z hlediska všech forem mezinárodní ochrany upravených zákonem o azylu. Žá- dost o udělení mezinárodní ochrany lze tedy zamítnout podle $ 16 zákona o azylu pouze tehdy, je-li skutečně zjevně nedůvodná nejen z hlediska $ 12 a $ l4a zákona o azylu, ale i z hlediska $ 13, $ 14 a $ 14b zákona o azylu. Tomu nebrání ani dikce $ 14 zákona o azylu. I v případě rozhodnutí podle $ 16 zákona o azylu totiž, jak již bylo řečeno, musely být v předchozím řízení nutně zvažovány případ- né důvody pro udělení azylu podle $ 12 záko- na o azylu. Pokud nebyly shledány, tedy žá- dost byla vyhodnocena z hlediska tohoto ustanovení jako zjevně nedůvodná, je třeba se dále zabývat tím, zda zde nejsou relevantní důvody podle $ 14 zákona o azylu. Obdobné závěry platí i pro azyl a doplňkovou ochranu za účelem sloučení rodiny podle $ 13 a $ 14b zákona o azylu. [24] S těmito závěry koresponduje i názor doktríny. Komentář k zákonu o azylu hodnotí dosavadní vývoj rozhodovací praxe Nejvyšší- ho správního soudu k $ 16 zákona o azylu ob- dobně. „Výše uvedená judikatura NSS však stojí na bezmezné víře ve správnou aplikaci S 1 AZ (azylu za účelem sloučení rodiny), JS 14 AZ (humanitárního azylu) a f 14b AZ (doplňkové ochrany za účelem sloučení ro- diny) ze strany MV. Judikatura NSS totiž na jedné straně (nepochybně správně) říká, že žádost žadatele, který splňuje podmínky pro udělení jedné z forem ochrany zakotvené vf 14 AZ (resp. S 13 a S 14b AZ), nesmí být zamítnuta jako zjevně nedůvodná. Na dru- hé siraně tato judikatura konstatuje, že po- kud je žádost žadatele o udělení mezinárod- ní | ochrany zamítnuta jako © zjevně nedůvodná podle f 16 AZ, nelze zkoumat, zdali žadatel splnil důvody pro udělení hu- manilárního azylu podle S 14 AZ (resp. azy- lu podle S 13 AZ a doplňkové ochrany podle J 14b AZ). [..] Ačkoli totiž žadatel namítá, že splňuje podmínky pro udělení humani- tárního azylu podle S 14 AZ (A, při aplikaci 481 2290 JS 16 AZ tyto námitky uplatnit nemůže, a tu- díž jeho žádost o udělení mezinárodní ochrany končí nezdarem bez ohledu na to, zda podmínky pro udělení humanitárního azylu podle f 14 AZ splňoval či nikoliv Cana- logicky by se podle stávající judikatury po- stupovalo i u S 13 a f 14b AZ). Řešení tohoto problému je dvojí. Buď bude „žádost o uděle- ní mezinárodní ochrany pro účely f 16 AZ vykládána úzce, tj. výhradně jako žádost o udělení mezinárodní ochrany ve formě azylu podle f 12 AZ a ve formě doplňkové ochrany podle S I4a AZ. V takovém případě bude rozhodnutí při zamítnutí takto vníma- né žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné podle f 16 AZ vedle tohoto výroku o zjevné nedůvodnosti muset obsahovat rovněž samostatné výroky o ne- udělení azylu za účelem sloučení rodiny po- dle f 13 AZ, o neudělení humanitárního azy- lu podle f 14 AZ a o neudělení doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny podle JS 14b AZ. Takové řešení je však krajně pro- blematické z hlediska systematiky AZ. Dru- há možnost spočívá v tom, že NSS připustí námitky proti neudělení azylu za účelem sloučení rodiny podle f 13 AZ, o neudělení humanitárního azylu podle f 14 AZ a o neu- dělení doplňkové ochrany za účelem slouče- ní rodiny podle J 14b AZ i v žalobě (resp. v kasační stížnosti) proti rozhodnutí MV, kterým byla žádost zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle f 16 AZ. Jinak řečeno, žá- dost o udělení mezinárodní ochrany bude v souladu se systematikou AZ vykládána ja- ko žádost o udělení všech forem mezinárod- ní ochrany zakotvených v f 12 až 14b AZ a taková žádost bude moci byt zamítnuta ja- ko zjevně nedůvodná podle f 16 AZ pouze tehdy, pokud je zjevně nedůvodná ohledně všech forem mezinárodní ochrany zakotve- mých v f 12 až 14b AZ. Takový výklad je po- dle nás jediný správný, byť humanitární azyl nemá oporu ani v ŽU1951 [v Úmluvě o právním postavení uprchlíků (č. 208/1993 Sb.) - pozn. NSS] (a zatím) ani v komunitárním právu. U azylu za účelem sloučení rodiny a u doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny navíc komunitární právo vyžaduje udělení jistých práv (byť ne nezbytně uděle- ní azylu)“ (Kosař, D.; Molek, P; Honusková, V.; Jurman, M.; Lupačová, H. Zákon o azylu. Komentář. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2010, s. 260-261). Mezinárodní ochrana: pronásledování na kumulativním základě; nucený sňatek; polygamní manželství k $ 2 odst. 7 a $ 12 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., Mix4 o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění zákona č. 165/2006 Sb. k čl. 9 písm. b), čl. 6 a čl. 7 směrnice Rady 2004/83/ES o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany (v textu jen „kvalifikační směrnice“) I. Skutečnost, že žadatelka o mezinárodní ochranu byla nucena uzavřít sňatek nebo setrvat v manželství proti své vůli, lze v souběhu s dalším porušováním lid- ských práv (například domácím násilím) a podle situace v zemi původu považovat za pronásledování [čl. 9 písm. b) kvalifikační směrnice (2004/83/ES)]. II. U žadatelky v postavení druhé, zákonem neuznávané, manželky v polygam- ním manželství, která byla proti své vůli nucena setrvat ve sňatku, v němž byla navíc vystavena domácímu násilí, je při posuzování ochrany v zemi původu potřeba vzít v úvahu, zda je v zemi původu ochrana před domácím násilím dostupná a účinná 482 pro ženy v obdobném postavení [čl. 6 a čl. 7 kvalifikační směrnice (2004/83/ES) a $2 odst. 7 zákona č. 325/1999, o azylu].

Anzhelika O. (Ukrajina)-proti Ministerstvu vnitra o udělení mezinárodní ochrany, o ka- sační stížnosti žalobkyně.

přiznána odměna a náhrada hotových výdajů v celkové částce 4800 Kč [dva úkony právní služby po 2100 Kč podle § 11 odst. 1 písm. b) a d) ve spojení s § 9 odst. 3 písm. f) a § 7 bodem 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném od 1. 9. 2006, a dále dva režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu], zvýšená o částku připadající na DPH ve výši 20 %, celkem tedy 5760 Kč.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. ř. s.).

V Brně dne 31. března 2011

JUDr. Ludmila Valentová

předsedkyně senátu