5 Pzo 3/2025
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. 7. 2025 návrh Vladany Danišové na přezkoumání zákonnosti příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu vydaného soudkyní Obvodního soudu pro Prahu 2 dne 30. 5. 2024, sp. zn. 1 Nt 7346/2024, a rozhodl podle § 314n odst. 1 tr. ř., takto:
Příkazem vydaným soudkyní Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 30. 5. 2024, sp. zn. 1 Nt 7346/2024, ke zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu na telefonním čísle XY užívaném Vladanou Danišovou nebyl porušen zákon.
1. Nejvyššímu soudu byl dne 20. 6. 2025 doručen návrh Vladany Danišové (dále též jen „navrhovatelka“) na přezkoumání zákonnosti příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu, který vydala dne 30. 5. 2024 soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 1 Nt 7346/2024. Svůj návrh odůvodnila tím, že jí není zřejmé, o jakou věc se jedná, v minulosti nebyla policejním orgánem ve věci předvolána ani nemá žádné jiné informace o trestním řízení, v němž byl příkaz vydán. Není jí ani známo, jakého telefonního čísla se příkaz týkal, sama používá jedno telefonní číslo, ale další tři telefonní čísla používaly jiné jí blízké osoby.
Telefonní číslo používá také při podnikání, telefonuje svým zákazníkům, podniká jako kurýrka v autodopravě. Nesouhlasí s tím, aby se tato telefonní čísla někde uchovávala. Příkaz Obvodního soudu pro Prahu 2 považuje za nezákonný, cítí se jím být poškozena na svých právech, a proto žádá o přezkoumání zákonnosti vydaného příkazu. Z příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 30. 5. 2024, sp. zn. 1 Nt 7346/2024, Nejvyšší soud zjistil, že šlo o telefonní číslo XY, které navrhovatelka podle svého vyjádření užívala.
2. Nejvyšší soud se předně zabýval tím, zda byly splněny zákonné podmínky pro přezkoumání zákonnosti vydaného příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu.
3. Podle § 314l odst. 2 tr. ř. na návrh osoby uvedené v § 88a odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost vydaného příkazu ke zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu.
4. Podle § 88a odst. 1 tr. ř., je-li třeba pro účely trestního řízení vedeného pro úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky, pro trestný čin porušení tajemství dopravovaných zpráv (§ 182 trestního zákoníku), pro trestný čin podvodu (§ 209 trestního zákoníku), pro trestný čin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a neoprávněného zásahu do počítačového systému nebo nosiče informací (§ 230 trestního zákoníku), pro trestný čin opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat (§ 231 trestního zákoníku), pro trestný čin nebezpečného vyhrožování (§ 353 trestního zákoníku), pro trestný čin nebezpečného pronásledování (§ 354 trestního zákoníku), pro trestný čin šíření poplašné zprávy (§ 357 trestního zákoníku), pro trestný čin podněcování k trestnému činu (§ 364 trestního zákoníku), pro trestný čin schvalování trestného činu (§ 365 trestního zákoníku), nebo pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, zjistit údaje o telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat, a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené, nařídí v řízení před soudem jejich vydání soudu předseda senátu a v přípravném řízení nařídí jejich vydání státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu soudce na návrh státního zástupce. Příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu musí být vydán písemně a odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. Vztahuje-li se žádost ke konkrétnímu uživateli, musí být v příkazu uvedena jeho totožnost, je-li známa.
5. Podle § 88a odst. 2 tr. ř., státní zástupce nebo policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, a v řízení před soudem předseda senátu soudu prvního stupně po pravomocném skončení věci informuje o nařízeném zjišťování údajů o telekomunikačním provozu osobu uživatele uvedenou v odstavci 1, pokud je známa. Informace obsahuje označení soudu, který vydal příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, a údaj o období, jehož se tento příkaz týkal. Součástí informace je poučení o právu podat ve lhůtě šesti měsíců ode dne doručení této informace Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Informaci podá předseda senátu soudu prvního stupně bezodkladně po pravomocném skončení věci, státní zástupce, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, podá informaci bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem podle § 174a tr. ř. a policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, podá informaci bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí státním zástupcem podle § 174 odst. 2 písm. e) tr. ř.
6. Nejvyšší soud se nejprve zabýval tím, zda byl návrh na přezkum podán oprávněnou osobou, neboť ve smyslu § 88a odst. 2 tr. ř. takový návrh může podat pouze osoba, která byla uživatelem telekomunikačního provozu, jehož údaje byly předmětem daného příkazu. Pojmem „telekomunikační provoz“ se rozumí komunikace s využitím telefonu, telefaxu, mobilního telefonu, vysílačky i jiného telekomunikačního zařízení, včetně zasílání zpráv elektronickou poštou. Příkaz pak musí obsahovat vždy konkrétní zařízení, kterým byl telekomunikační provoz realizován tak, aby nemohlo být zaměněno s jiným zařízením, a z jehož provozu mají být předmětné údaje telekomunikačního provozu zjištěny (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2022, sp. zn. 4 Pzo 3/2022).
7. K vyřešení otázky, zda je navrhovatelka osobou oprávněnou podat návrh na přezkum, je třeba vycházet ze znění § 88a odst. 1 tr. ř., resp. ze zde vyjmenovaných náležitostí příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Podle uvedeného ustanovení, vztahuje-li se žádost ke konkrétnímu uživateli, musí být v příkazu uvedena jeho totožnost, je-li známa. Zákon tedy počítá jak se situací, že v příkazu bude přímo uvedena totožnost uživatele telekomunikačního zařízení, kterého se příkaz týká, tak s možností, že je identifikováno pouze telekomunikační zařízení, přičemž totožnost uživatele bude zjištěna teprve následně v průběhu trestního řízení. Pouze takový uživatel telekomunikačního provozu, jehož se příkaz týkal, je oprávněn podat návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu, a to bez ohledu na to, zda jde o osobu podezřelého či obviněného v daném trestním řízení, či osobu odlišnou.
8. Z výše uvedeného lze uzavřít, že navrhovatelka je osobou oprávněnou podat návrh na přezkum zákonnosti předmětného příkazu. Východiskem pro tento závěr je skutečnost, že příkazem ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu vydaným soudkyní Obvodního soudu pro Prahu 2 dne 30. 5. 2024, sp. zn. 1 Nt 7346/2024, byly zjišťovány údaje k účastnickému číslu XY registrovanému na navrhovatelku, jehož je uživatelkou, což je v příkazu i výslovně uvedeno. Návrh byl podán v zákonné lhůtě 6 měsíců od poskytnutí informace policejním orgánem, když vyrozumění bylo navrhovatelce doručeno dne 13. 6. 2025, přičemž návrh na přezkum zákonnosti příkazu byl Nejvyššímu soudu doručen dne 20. 6. 2025.
9. V projednávané věci je třeba uvést, že předmětný příkaz byl vydán na návrh státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze (dále jen „státní zástupce“) ze dne 23. 5. 2024, sp. zn. 1 KZN 153/2024, který byl Obvodnímu soudu pro Prahu 2 doručen dne 24. 5. 2024. Odůvodnění soudem vydaného příkazu pak vychází z odůvodnění návrhu státního zástupce. Trestní řízení přitom bylo vedeno pro trestný čin uvedený v § 88a odst. 1 tr. ř. Příkaz byl vydán ve věci podezření ze spáchání pokusu zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 21 odst. 1 a § 329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a), b) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“), a to na období 6 měsíců před vydáním příkazu. Ve výroku příkazu je výslovně uvedeno, že jím mají být zjištěny veškeré údaje o telekomunikačním provozu v síti všech operátorů působících na území České republiky u uživatelských čísel 21 fyzických osob (i uživatelského čísla navrhovatelky). Z odůvodnění příkazu je zřejmé, že soudkyně po přezkoumání návrhu státního zástupce a poté, co se seznámila se spisovým materiálem, dospěla k závěru, že návrh je důvodný, přičemž je i odůvodněn závěr, že údaje získané z telekomunikačního provozu umožní získat trestněprávně relevantní informace, zjistit významné skutečnosti a zajistit důkazy pro trestní řízení, jež umožní posoudit míru zapojení zájmových osob do prověřované trestné činnosti, sledovat jejich kontakty s ostatními zájmovými osobami a komunikaci s případnými dalšími dosud neustanovenými osobami, které se také mohly na prověřované trestné činnosti podílet, včetně údajů o místu jejich pohybu. Soudkyně výslovně upozornila na skutečnost, že jiný způsob získání takových informací by za daných okolností případu byl zjevně neúčinný, neboť kdyby se zájmové osoby dozvěděly o tom, že jejich činnost je předmětem zájmu policie, mohly by přijmout opatření, která by do budoucna definitivně zhatila možnost rozkrýt případný zdrojový trestný čin, a tak ohrozit účel trestního řízení.
10. Ze spisového materiálu je zřejmé, že policejní orgán v rámci operativně pátrací činnosti zjistil informace týkající se možného účelového nařízení a následného provedení likvidace obchodních společností disponujících značnými majetkovými aktivy, aniž by pro takový postup byly splněny zákonné podmínky. Policejní orgán zjistil, že soudkyně JUDr. Zdenka Němcová zrušila a nařídila likvidaci společností Medicservis, s. r. o., a Brandeis Property, s. r. o., přičemž u obou ustanovila JUDr. Pavla Fráňu procesním opatrovníkem a JUDr.
Pavla Čížkovského jejich likvidátorem. Zrušení a nařízení likvidace u obou společností JUDr. Zdenka Němcová odůvodnila zákonným důvodem zrušení obchodní společnosti, skutečností, že zrušované korporace nemají déle než po dobu tolerovanou zákonem usnášeníschopný statutární orgán, v tomto případě z důvodu úmrtí jednatele. Z policejním orgánem provedené právní analýzy obou rozhodnutí soudkyně ovšem vyplynulo, že zákonné podmínky § 198 odst. 1 a 3 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů, pro takový postup nebyly naplněny, soudkyně tak postupovala v rozporu se zákonem, s čímž byla podle návrhu státního zástupce minimálně srozuměna.
Takto jednala podle policejního orgánu účelově a selektivně, neboť u dalších obchodních společností, které se z totožného důvodu, tj. úmrtí téže osoby, ocitly ve stejné situaci, o jejich zrušení nerozhodla. Těmito rozhodnutími soudu vznikla jmenovaným obchodním společnostem škoda převyšující částku 10 000 000 Kč, tedy škoda velkého rozsahu ve smyslu § 138 odst. 1 písm. e) tr. zákoníku. Obě obchodní společnosti následně podaly proti těmto rozhodnutím odvolání, přičemž soud v rámci autoremedury celé řízení zastavil a původní usnesení změnil tak, že obchodní společnosti se neruší, nebyl jim ustanoven opatrovník a nebyl jim jmenován likvidátor.
Za účelem rozkrytí případné trestné činnosti policejní orgán určil okruh zájmových osob, se kterými mohla být soudkyně v kontaktu a které se mohly na trestné činnosti podílet. Navrhovatelka byla uvedena jako jedna z těchto osob, neboť v rozhodném období byla zaměstnána jako vyšší soudní úřednice Městského soudu v Praze, kanceláře soudkyně, která výše uvedená rozhodnutí ve vztahu k oběma obchodním společnostem vydala. Policejní orgán proto měl důvodné podezření, že se mohla podílet na nezákonném postupu soudu, popř. zprostředkovat komunikaci mezi podezřelými osobami.
11. V návrhu státního zástupce na vydání příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu podle § 88a odst. 1 tr. ř. ze dne 23. 5. 2024, sp. zn. 1 KZN 153/2024, jsou podrobně uvedeny jednotlivé skutečnosti související s nezákonným postupem soudkyně JUDr. Zdenky Němcové, stejně tak i rozhodné skutečnosti odůvodňující nutnost zjištění údajů o telekomunikačním provozu navrhovatelky. Státní zástupce v návrhu výslovně uvedl, že účelem zjištění a zajištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu podle § 88a odst. 1 tr. ř. ve vztahu k vyjmenovaným účastnickým telefonním číslům je zejména potřeba zjistit, zda a kdo kontaktoval soudkyni Městského soudu v Praze či zájmové osoby kolem ní, a to bezprostředně po smrti jednatele předmětných obchodních společností. Státní zástupce dále zdůraznil, že tohoto účelu nelze dosáhnout jiným, méně invazivním způsobem, neboť v dané věci přichází v úvahu pouze výslechy zájmových osob, které by v případě, že by se tyto osoby dozvěděly o skutečnosti, že jsou předmětem zájmu policie, mohly podniknout kroky vedoucí k ohrožení samotného účelu trestního řízení. Stejně tak akcentoval skutečnost, že požadovaná doba 6 měsíců zjištění údajů o telekomunikačním provozu je s ohledem na stejné okolnosti přiměřená, mj. i s přihlédnutím k tomu, že zde bylo podezření na dlouhodobě probíhající závažnou trestnou činnost. Ve svém návrhu tak státní zástupce dospěl k závěru, že podmínky § 88a odst. 1 tr. ř. jsou splněny, neboť ve věci jde o důvodné podezření ze spáchání úmyslného trestného činu s horní hranicí trestní sazby převyšující tři roky.
12. S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že ve věci byl příkaz vydán na základě odůvodněného návrhu státního zástupce, v němž byly výslovně a úplně uvedeny skutečnosti, které měly vydání příkazu odůvodňovat.
13. Nejvyšší soud proto přistoupil k přezkoumání podaného návrhu navrhovatelky z hlediska jeho důvodnosti.
14. Ze spisového materiálu je nepochybné, že policejní orgán Policie ČR, Národní centrála proti organizovanému zločinu SPKV, odbor korupce, vedl trestní řízení pro podezření ze spáchání pokusu zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 21 odst. 1 a § 329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a), b) tr. zákoníku, tedy pro úmyslný trestný čin s horní hranicí trestní sazby trestu odnětí svobody převyšující tři roky (sazba od 5 do 12 let). Byla tak splněna podmínka § 88a odst. 1 tr. ř., že bylo vedeno řízení o trestných činech, ohledně kterých je možno povolit zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu. Příkaz byl vydán na zákonnou dobu, byl povolen na dobu 6 měsíců (od 30. 11. 2023 do 30. 5. 2024). Dále je jednoznačné, že příkaz ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu byl ve věci vydán v přípravném řízení soudcem na návrh státního zástupce.
15. Současně § 88a odst. 1 tr. ř. stanoví, že příkaz lze vydat jen tehdy, nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené. K uvedenému je třeba poznamenat, že zákon danou podmínku vyjadřuje v souladu se zásadou přiměřenosti a zdrženlivosti ve smyslu § 2 odst. 4 tr. ř. Pro vydání příkazu musí soud zvažovat, zda získání konkrétních skutečností významných pro trestní řízení nelze zajistit a posléze dokazovat i jinými důkazními prostředky v souladu s trestním řádem, např. výslechem obviněného, svědků, pomocí listinných či věcných důkazů apod. V dané věci Nejvyšší soud uvádí, že předmětné údaje a skutečnosti významné pro trestní řízení nebylo možno získat jiným méně intenzivním zásahem, když takovým postupem hrozilo zmaření účelu trestního řízení, tj. náležité objasnění podezření z páchaní trestné činnosti a případné potrestání pachatelů.
16. V předmětné věci dále nelze pochybovat, že se jednalo o neodkladný a neopakovatelný úkon ve smyslu § 160 odst. 4 tr. ř., byť příkaz tuto skutečnost pouze konstatuje bez náležitého odůvodnění. Dle § 160 odst. 4 tr. ř. je neodkladným takový úkon, který vzhledem k nebezpečí jeho zmaření, zničení nebo ztráty důkazu nesnese z hlediska účelu trestního řízení odkladu na dobu, než bude zahájeno trestní stíhání. Neopakovatelným je pak takový úkon, který nebude možno před soudem provést. Orgánem, který je oprávněn posoudit, zda podle okolností případu šlo o úkon neodkladný nebo neopakovatelný, je soud. V dané věci šlo o úkon provedený ve stadiu přípravného řízení a měl být soudem v příkazu dostatečně a úplně odůvodněn z hlediska jeho neodkladnosti či neopakovatelnosti. Je ovšem nutno zdůraznit, že takové odůvodnění je obsaženo již v návrhu státního zástupce a současně není pochyb o tom, že materiální předpoklady neodkladnosti a neopakovatelnosti příkazu byly bez důvodných pochybností naplněny, neboť vyplývají z konkrétních okolností případu vyjádřených v odůvodnění příkazu i z celého spisového materiálu. Předmětné požadované údaje se uchovávají pouze po určitou dobu a po jejím uplynutí již objektivně není možno je získat, hrozila proto jejich ztráta. Navíc tyto údaje měly sloužit k objasnění toho, zda podezření z páchání trestné činnosti jmenovanými osobami i osobami dosud neurčenými má reálný základ, či nikoliv, případně kdo a jak se na možném páchání trestné činnosti mohl podílet. Bez objasnění těchto okolností by nebylo možno zjistit informace, které by umožnily objasnit podstatu prověřované trestné činnosti, zejména následně posoudit, zda podezření z páchání trestné činnosti založené na předchozích zjištěních je důvodné, či nikoli, a zda je tedy namístě postupovat proti konkrétním osobám podle § 160 odst. 1 tr. ř., či nikoliv.
17. K námitce navrhovatelky, že neměla s policejním orgánem „nikdy co do činění“ nutno zdůraznit, že skutečnost, zda je navrhovatelka osobou podezřelou, či nikoliv, či zda byla policejním orgánem před vydáním příkazu jakkoli jinak kontaktována, není pro posouzení zákonnosti příkazu podstatné. Významné je, že příkaz byl vydán v trestní věci podezřelých JUDr. Zdenky Němcové, JUDr. Pavla Fráni a JUDr. Pavla Čížkovského, na jejichž možné trestné činnosti se mohly podílet i další osoby, přičemž již v době zahájení úkonů trestního řízení proti těmto jmenovaným osobám existovalo důvodné podezření, že se na trestné činnosti nepodílely samy.
Podmínkou pro vydání příkazu není totiž vedení trestního řízení proti osobě, jejíž údaje o telekomunikačním provozu mají být zjištěny, nýbrž postačí, že je vedeno trestní řízení pro některý z trestných činů vyjmenovaných v § 88a odst. 1 tr. ř., které jsou prověřovány v rámci trestné činnosti podezřelých osob, na jejichž protizákonném jednání se mají podílet i další osoby, mezi nimiž může odůvodněně figurovat i osoba, proti níž nebyly zatím zahájeny úkony trestního řízení ve smyslu § 158 odst. 3 tr.
ř., v projednávané věci tedy navrhovatelka. Ze spisového materiálu i z odůvodnění příkazu je zřejmé, že policejní orgán měl důvodné podezření, že trestná činnost byla páchána ve vzájemné součinnosti podezřelých, neměl ovšem konkrétní informace, které by prokazovaly vzájemný kontakt mezi nimi. Navrhovatelka tak byla zahrnuta do skupiny zájmových osob, které podle mínění policejního orgánu mohly napomoci trestné činnosti, a to zejména z důvodu jejího pracovního zařazení jako vyšší soudní úřednice v kanceláři podezřelé.
Nelze také opomenout, že náplní práce navrhovatelky byly některé úkony související s agendou rušených korporací a v minulosti připravovala pro podezřelou soudkyni i podklady pro její usnesení. Policejní orgán se na navrhovatelku soustředil zvláště jako na možnou kontaktní osobu pro podezřelou JUDr. Zdenku Němcovou a jiné osoby. Zde je nezbytné zdůraznit, že samotná skutečnost, že se důvodné podezření z trestné činnosti navrhovatelky ani ostatních osob nepotvrdilo a nebylo tak následně zahájeno trestní stíhání podle § 160 odst. 1 tr.
ř. proti žádné z podezřelých osob, není pro posouzení zákonnosti příkazu relevantní. Rozhodující je v tomto smyslu stav v době vydání předmětného příkazu, přičemž v té době skutečně existovalo důvodné podezření o aktivním zapojení navrhovatelky do trestné činnosti uvedených podezřelých. Nejvyšší soud současně upozorňuje na skutečnost, že ze spisových materiálů vyplývá, že navrhovatelka podala dne 22. 1. 2025 policejnímu orgánu vysvětlení, což naznačuje alespoň její elementární povědomí o předmětné věci.
18. Namítá-li navrhovatelka, že ve vyrozumění ze dne 13. 6. 2025 nebyla obsažena informace o tom, které z jejích telefonních čísel bylo předmětem příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu, je třeba podotknout, že podle § 88a odst. 2 tr. ř. je obsahovou náležitostí této informace označení soudu, který vydal příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, údaj o období, jehož se tento příkaz týkal a poučení o právu podat ve lhůtě 6 měsíců ode dne doručení této informace Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu. Je přitom nepochybné, že vyrozumění ze dne 13. 6. 2025 všechny tyto informace obsahovalo. Uvedení konkrétního telefonního čísla, které bylo předmětem příkazu, není obsahovou náležitostí této informace a není ani rozhodující pro posouzení zákonnosti samotného příkazu. Naproti tomu v případě příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu již je identifikace konkrétního telekomunikačního zařízení a případně i jeho uživatele, je-li znám, nezbytnou obsahovou náležitostí podle § 88a odst. 1 tr. ř., která pro posouzení jeho zákonnosti je relevantní. V dané věci příkaz soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 požadované informace obsahoval, a to plně v souladu se zákonem.
19. Vzhledem ke všem shora uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud konstatuje, že příkazem ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 30. 5. 2024, sp. zn. 1 Nt 7346/2024, podle § 314n odst. 1 tr. ř. zákon porušen nebyl. Příkaz byl vydán v mezích zákona a jeho odůvodnění je dostatečné. Ve věci byly splněny veškeré zákonné podmínky pro jeho vydání ve smyslu ustanovení § 88a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ještě považuje za vhodné uvést, že v dané věci nebylo možno předmětné údaje získat jiným méně intenzivním zásahem, jako např. výslechem svědků, když takovým postupem hrozilo zmaření účelu trestního řízení, kterým je náležité objasnění podezření z páchaní trestné činnosti a případně i spravedlivé potrestání pachatelů. Příkaz tak Nejvyšší soud považuje za důvodný, neodkladný a neopakovatelný, neboť jiným postupem nebylo možno zjistit totožnost všech osob podílejících se na možné trestné činnosti, aniž by hrozila ztráta důkazů, a aniž by bylo zdokumentování a rozkrytí trestné činnosti znemožněno či zásadně ztíženo. Navíc údaje o telekomunikačním provozu se uchovávají jen po dobu 6 měsíců, tudíž později tyto informace nebylo možno objektivně zjistit, přičemž bylo nutné zadokumentovat skutečnosti důležité pro trestní řízení, k vyloučení nebo naopak potvrzení trestné činnosti navrhovatelky, ale i dalších osob včetně podezřelých či osob dosud neidentifikovaných.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný (§ 314n odst. 2 tr. ř.)
V Brně dne 30. 7. 2025
JUDr. Bohuslav Horký předseda senátu