5 Pzo 4/2025
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 1. 10. 2025 návrh, který podal V. M. na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu vydaného soudkyní Obvodního soudu pro Prahu 4 dne 4. 1. 2024, sp. zn. 0 Nt 13142/2023, a rozhodl podle § 314n odst. 1 tr. ř. takto:
Příkazem k zjištění údajů o telekomunikačního provozu vydaným soudkyní Obvodního soudu pro Prahu 4 dne 4. 1. 2024, sp. zn. 0 Nt 13142/2023, nebyl porušen zákon.
1. Nejvyššímu soudu byl dne 11. 7. 2025 doručen návrh, který prostřednictvím obhájce podal V. M. (dále též jen „navrhovatel“), na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu vydaného soudkyní Obvodního soudu pro Prahu 4 dne 4. 1. 2024, sp. zn. 0 Nt 13142/2023 (dále též jen „příkaz 0 Nt 13142/2023“).
2. Navrhovatel úvodem svého návrhu zmínil, že dne 13. 1. 2025 mu byla doručena informace o nařízeném zjišťování údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu (dále též jen „vyrozumění“) s poučením o možnosti podání „návrhu na přezkoumání zákonnosti příkazu 0 Nt 13142/2023“. Navrhovatel namítl, že toto vyrozumění mu nebylo přeloženo ani tlumočeno do ukrajinštiny, přestože je občanem Ukrajiny a neovládá český jazyk, což z předcházejícího průběhu trestního řízení jednoznačně vyplynulo. To samé platí ve vztahu k samotnému příkazu, který navíc navrhovateli ani nebyl doručen. Navrhovatel v tomto postupu spatřuje porušení jeho práva na tlumočení a překlad podle § 2 odst. 14 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „tr. ř.“), dále porušení povinnosti soudů podle § 2 odst. 13 tr. ř. spočívající v doručování informací obviněnému, resp. odsouzenému takovým způsobem, který mu umožní reálné porozumění a uplatňování svých práv, jakož i porušení čl. 6 odst. 3 písm. a) a e) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. V důsledku popsaného pochybení nebyl navrhovatel schopen pochopit obsah nadepsaných dokumentů, a tudíž nemohl využít práva, která mu z vyrozumění plynou, čímž zároveň došlo k zásahu do jeho základních práv, a to zejména práva na spravedlivý proces, práva na obhajobu a práva na účinné využití procesních prostředků obrany.
3. Navrhovatel proto navrhl, aby Nejvyšší soud rozhodl tak, že příkazem 0 Nt 13142/2023 byl v části týkající se jeho osoby porušen zákon.
4. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření k podanému návrhu pouze ve stručnosti konstatoval, že námitky navrhovatele byly uplatněny mimo rámec přezkumného řízení podle § 314l odst. 2 tr. ř. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. per analogiam podaný návrh odmítl.
5. Nejvyšší soud nejprve zjistil, že jsou splněny všechny formální podmínky pro konání řízení o přezkumu navrhovatelem napadeného příkazu. Mohl se tak zabývat otázkou zákonnosti příkazu ze dne 4. 1. 2024, sp. zn. 0 Nt 13142/2023, přičemž dospěl k závěru, že podaný návrh není důvodný.
6. Nejvyšší soud v obecné rovině připomíná, že podle § 88a odst. 1 tr. ř. lze nařídit zjištění údajů o telekomunikačním provozu u stanoveného okruhu trestných činů, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jiným způsobem, nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené. V řízení před soudem nařídí vydání údajů o telekomunikačním provozu soudu předseda senátu, v přípravném řízení nařídí jejich vydání státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu soudce na návrh státního zástupce. Příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu musí být vydán písemně a odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. Vztahuje-li se žádost ke konkrétnímu uživateli, musí být v příkazu uvedena jeho totožnost, je-li známa.
7. Z vyžádaného spisového materiálu Obvodního soudu pro Prahu 4 vyplývá, že trestní řízení v posuzované věci bylo zahájeno dne 11. 9. 2023 pro podezření ze spáchání trestného činu přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „tr. zákoník“). Po objasnění základních okolností na místě činu bylo dne 12. 9. 2023 zahájeno trestní stíhání navrhovatele pro skutek, v němž byl spatřován trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 3 písm. c) tr. zákoníku. Navrhovatel se měl tohoto zvlášť závažného zločinu dopustit tím, že dne 10. 9. 2023 na adrese XY, uvnitř tašky v několika transparentních sáčcích s přítlačným uzávěrem, v zavazadlovém prostoru motorového vozidla tovární značky Seat Leon neoprávněně přechovával pro jiného psychotropní látku metamfetamin v celkovém množství 917 gramů netto o koncentraci 79,1 %, což odpovídá 725,34 gramům metamfetaminu base.
8. V odůvodnění příkazu, který vydala soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 4 dne 4. 1. 2024, sp. zn. 0 Nt 13142/2023, bylo jednoznačně specifikováno, že trestní řízení je vedeno pro výše označený úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby dvanáct let. V dosavadním průběhu trestního řízení přitom bylo zjištěno, že metamfetamin dovezl do České republiky právě navrhovatel, který byl v dané době uživatelem telefonních čísel XY a XY, jichž se týkal příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Nejvyšší soud dodává, že účelem tohoto příkazu bylo dále potvrzení, že do trestné činnosti byl zapojen také podezřelý P. T., který byl uživatelem telefonního čísla XY, jehož se příkaz vydaný téhož dne pod stejnou spisovou značkou rovněž týkal. V době jeho vydání existoval důvodný předpoklad, že zjištění údajů o telekomunikačním provozu z telefonních čísel užívaných navrhovatelem a podezřelým P. T. povede ve spojení s nashromážděnými důkazními prostředky k získání podrobností o páchání trestné činnosti. Cílem bylo zejména prověřit případné společné kontakty a shody v místech výskytu mezi navrhovatelem a P. T., jejich pohyb a kontakty před a po spáchání dotčeného skutku. Tyto okolnosti pak měly orgánům činným v přípravném řízení napomoci k ustanovení případných dalších pachatelů, dosud neznámých svědků a objasnění bližších podrobností o rozsahu trestné činnosti a míry zapojení jednotlivých spolupachatelů.
9. Příkaz 0 Nt 13142/2023 měl tedy orgánům činným v trestním řízení posloužit jednak k potvrzení zapojení již známého podezřelého P. T. do prošetřované trestné činnosti, jednak ke zjištění totožnosti neznámých spolupachatelů či ustanovení svědků. V jeho odůvodnění bylo též vyjádřeno, proč by bez zjištění údajů o telekomunikačním provozu bylo dosažení sledovaného účelu podstatně ztíženo. Důvodem byla potřeba shromáždění maximálního množství informací nezbytných pro naplnění účelu trestního řízení při využití všech prostředků a oprávnění policejního orgánu stanovených trestním řádem. Pokud jde o dobu, za kterou měly být údaje zjišťovány, její rozsah odůvodňovala potřeba prověření komunikace zapojených osob v době jak před, tak i po spáchání skutku a nebylo vyloučeno, že se někdo z případných spolupachatelů pokusil kontaktovat navrhovatele na některém z jím užívaných telefonních čísel. Vzhledem k tomu, že veškeré údaje o uskutečněné komunikaci uchovávají provozovatelé telekomunikačních sítí ze zákona pouze šest měsíců, bylo potřeba tento úkon učinit neodkladně ve smyslu § 160 odst. 4 tr. ř., což bylo v příkazu 0 Nt 13142/2023 taktéž řádně zdůvodněno.
10. S ohledem na shora uvedené skutečnosti lze shrnout, že navrhovatelem napadený příkaz byl vydán v souladu s podmínkami, jejichž splnění zákon vyžaduje, proto může podle Nejvyššího soudu obstát. Jeho odůvodnění obsahuje veškeré zákonem předepsané náležitosti, je z něj patrno, že soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 4 přezkoumala spisový materiál i návrh příslušné státní zástupkyně, s jejíž argumentací se ztotožnila. Nezbytnost zásahu do soukromí navrhovatele, resp. v té době neustanovených osob, byla dána právě popsanými skutkovými okolnostmi, z nichž vyplývalo důvodné podezření na páchání závažné trestné činnosti. Současně byl důvodný i předpoklad zapojení více osob, jejichž totožnost v době vydání příkazu nebyla dosud zjištěna. V důsledku prověření jednotlivých telefonických kontaktů tudíž mohlo dojít k získání skutečností významných pro trestní řízení. Z odůvodnění příkazu je zároveň zřejmé, že trestní řízení bylo vedeno pro trestný čin (nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy), na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky. Podmínka, že zjištění údajů o telekomunikačním provozu lze nařídit pouze u stanoveného okruhu trestných činů ve smyslu § 88a odst. 1 tr. ř., byla rovněž splněna.
11. Nejvyšší soud pro úplnost poznamenává, že výhrada navrhovatele o tom, že nebyl seznámen s obsahem vyrozumění, resp. samotného příkazu 0 Nt 13142/2023, v jazyku, který ovládá, není otázkou, kterou by bylo možno přezkoumávat v rámci řízení podle § 314l odst. 2 tr. ř. Předmětem přezkumného řízení podle citovaného ustanovení bylo výlučně posouzení zákonnosti navrhovatelem označeného příkazu, tj. posouzení splnění podmínek vyplývajících z § 88a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud nicméně může pouze ve stručnosti dodat, že informace o nařízeném zjišťování údajů o telekomunikačním provozu ve smyslu § 88a odst. 2 tr. ř. není zahrnuta v taxativním výčtu písemností uvedených v § 28 odst. 2 tr. ř., jež se obviněnému obligatorně překládají, tj. jde o typ písemnosti, jež se i procesním stranám neznalým českého jazyka doručují bez překladu do jejich mateřského jazyka (viz rozhodnutí uveřejněné pod č. 42/1976 Sb. rozh. tr.). V tomto případě nejde navíc ani o jinou písemnost než uvedenou v § 28 odst. 2 tr. ř., kterou by však bylo potřeba přeložit z důvodu seznámení obviněného se skutečnostmi, jež mu jsou kladeny za vinu, tj. týkají se samotného posouzení jeho viny. Pro zajištění překladu vyrozumění soudem by tak nebyly splněny ani podmínky ve smyslu § 28 odst. 4 tr. ř. Uvedené platí obdobně ve vztahu k samotnému příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, jež se v době jeho vydání z povahy věci obviněnému nedoručuje, neboť takový postup by mohl ohrozit naplnění účelu trestního řízení v jeho prvotní fázi, přičemž trestní řád nepředpokládá jeho doručení obviněnému ani v době podání informace o nařízeném zjišťování údajů o telekomunikačním provozu ve smyslu § 88 odst. 2 tr. ř. To však nevylučovalo, aby obviněný za účelem seznámení se s obsahem příkazu 0 Nt 13142/2023 poté, co mu bylo doručeno vyrozumění a dozvěděl se tak o nařízeném zjišťování údajů o telekomunikačním provozu, případně požádal o možnost nahlédnutí do trestního spisu a eventuálně si zajistil překlad vlastní cestou. Skutečnost, že navrhovatel podal Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti tohoto příkazu svědčí o tom, že mu nepřeložení této informace nebránilo využít zákonného oprávnění a dosáhl jím požadovaného přezkumného řízení. V tomto ohledu nelze proto uvažovat o omezení jeho práva na obhajobu či v širším rozsahu práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 6 odst. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
12. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti Nejvyšší soud rozhodl podle § 314n odst. 1 tr. ř. tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný (§ 314n odst. 2 tr. ř.).
V Brně dne 1. 10. 2025
JUDr. Blanka Roušalová předsedkyně senátu