5 Tdo 101/2003
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. ledna 2003 o dovolání obviněného R. V., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 19. 10. 2001, sp. zn. 31 To 450/2001, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 13 T 455/2000, t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. řádu se dovolání o d m í t á .
Rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 10. 5. 2001, sp. zn. 13 T 455/2000, byl obviněný R. V. uznán vinným trestným činem porušování autorského práva podle § 152 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák., spáchaného ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák., a byl odsouzen podle § 152 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání dva a půl roku, přičemž pro výkon tohoto trestu byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou a dále mu byl podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. uložen trest propadnutí věci, a to CD disků podrobně popsaných v citovaném rozsudku. Proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou podal obviněný odvolání. Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci jako soud odvolací rozhodl rozsudkem ze dne 19. 10. 2001, sp. zn. 31 To 450/2001, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. řádu napadený rozsudek ohledně obviněného R. V. zrušil ve výroku o způsobu výkonu uloženého trestu odnětí svobody a podle § 259 odst. 3 tr. řádu rozhodl tak, že obviněného podle § 39a odst. 3 tr. zák. zařadil pro výkon uloženého trestu odnětí svobody do věznice s dozorem. Jinak zůstal napadený rozsudek ohledně tohoto obviněného nezměněn.
Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 19. 10. 2001, sp. zn. 31 To 450/2001, napadl obviněný R. V. dovoláním podaným prostřednictvím obhájce, a to z důvodu § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Dovolatel namítl, že mu bylo obžalobou zejména kladeno za vinu, že společným jednáním se spoluobviněným J. G. rozmnožoval originální nosiče zvukových záznamů chráněných autorským právem, které neoprávněně vyrobil spoluobviněný v objektu akciové společnosti G. D. M. se sídlem v L. Tyto údaje však byly podle jeho názoru obžalobou vykonstruovány, neboť výroba CD tam nebyla vůbec prokázána. Obviněný dále namítá, že trestná činnost mu nebyla prokázána ani odposlechy telefonických hovorů a stěžejním podkladem pro jeho odsouzení bylo odborné vyjádření M. f. f. p., která vystupuje v projednávané věci jako poškozený. Soudy prvního ani druhého stupně nepřihlédly k jeho oprávněným námitkám.
Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) napadené rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 19. 10. 2001, sp. zn. 31 To 450/2001, zrušil a rozhodl tak, že se obviněný v celém rozsahu obžaloby zprošťuje nebo, že se věc přikazuje k novému projednání a rozhodnutí, avšak soudům jiným, než soudům prvního a druhého stupně, které ve věci rozhodovaly.
Nejvyšší státní zástupkyně se k podanému dovolání do dne rozhodování Nejvyššího soudu nevyjádřila.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. řádu) nejprve zkoumal, zda v posuzované věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. řádu. Podle tohoto ustanovení tr. řádu dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští.
Dovolání, jako mimořádný opravný prostředek bylo zařazeno do trestního řádu jeho novelizací provedenou zákonem č. 265/2001 Sb. s účinností od 1. 1. 2002. Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ve věci sp. zn. 31 To 450/2001 byl vyhlášen dne 19. 10. 2001 a byl doručen obviněnému dne 31. 1. 2002, jeho obhájci dne 2. 2. 2002 a státnímu zástupci dne 17. 1. 2002. Dovolání bylo podáno dne 18. 3. 2002. Je zřejmé, že rozhodnutí, které bylo napadeno dovoláním, nabylo právní moci dne 19. 10. 2001 [§ 139 odst. 1 písm. a) tr. řádu]. Dovoláním však lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudů uvedené v ustanovení § 265a odst. 1, 2 tr. řádu, jen jestliže toto rozhodnutí, jímž soud rozhodl ve druhém stupni, bylo učiněno za účinnosti novely tr. řádu provedené zákonem č. 265/2001 Sb. (srov. č. 31/2002 Sb. rozh. tr.).
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného R. V. podané proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 19. 10. 2001, sp. zn. 31 To 450/2001, odmítl podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. řádu, protože není přípustné. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu Nejvyšší soud rozhodl o dovolání v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud závěrem podotýká, že nerozhodoval o návrhu obviněného R. V. na přerušení trestu podle § 265o odst. 1 tr. řádu, neboť nebyly shledány důvody pro takové rozhodnutí, přičemž ani předsedkyně senátu soudu prvního stupně nepodala příslušný návrh na přerušení trestu u obviněného R. V. ve smyslu § 265h odst. 3 tr. řádu.
P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. ledna 2003
Předseda senátu:
JUDr. Jindřich Urbánek
Vypracoval:
JUDr. Pavel Dolinek