5 Tdo 1168/2018-62
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. 12. 2018 v řízení o
dovolání, které podal obviněný L. H., nar. XY v XY, bytem XY, proti rozsudku
Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 2. 2018, sp. zn. 5 To 72/2017, (u Nejvyššího
soudu vedeno pod sp. zn. 5 Tdo 1167/2018) jako soudu odvolacího v trestní věci
vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 16 T 4/2014, a v
řízení o dovolání, které podal obviněný L. N., nar. XY v XY, bytem XY, proti
usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 2. 2018, sp. zn. 5 To 8/2018, (u
Nejvyššího soudu vedeno pod sp. zn. 5 Tdo 1168/2018) jako soudu odvolacího v
trestní věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 16 T
4/2014, t a k t o :
Podle § 23 odst. 3 tr. řádu per analogiam se spojují ke společnému projednání a
rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 5 Tdo 1167/2018 a sp. zn.
5 Tdo 1168/2018.
Obě věci budou nadále vedeny pod sp. zn. 5 Tdo 1167/2018.
1. Obviněný L. H. byl rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích
ze dne 24. 2. 2017, sp. zn. 16 T 4/2014, uznán vinným jednak zvlášť závažným
zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku a jednak
pokusem zločinu dotačního podvodu podle § 21 odst. 1 a § 212 odst. 1, odst. 5
písm. c) tr. zákoníku a pokusem zvlášť závažného zločinu poškození finančních
zájmů Evropské unie podle § 21 odst. 1 a § 260 odst. 1, 5 tr. zákoníku. Týmž
rozsudkem byl obviněný L. N. uznán vinným jednak pomocí k pokusu zločinu
dotačního podvodu podle § 24 odst. 1 písm. c) a § 21 odst. 1 k § 212 odst. 1,
odst. 5 písm. c) tr. zákoníku a jednak pomocí k pokusu zvlášť závažného zločinu
poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 24 odst. 1 písm. c) a § 21
odst. 1 k § 260 odst. 1, 5 tr. zákoníku. Těchto trestných činů se obvinění
dopustili skutky popsanými pod body 1. a 2. ve výroku o vině v citovaném
rozsudku.
2. Obviněnému L. H. byl za uvedené trestné činy a za zvlášť závažný
zločin podvodu podle § 209 odst. 5 tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným
rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 3. 2016, sp. zn. 17
T 40/2015, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 8. 2016,
sp. zn. 9 To 51/2016, podle § 43 odst. 2 a § 209 odst. 5 tr. zákoníku uložen
souhrnný trest odnětí svobody v trvání 7 let, pro jehož výkon byl podle § 56
odst. 3 tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem. Podle § 73 odst. 1, 3 tr.
zákoníku mu byl uložen i trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu
funkce statutárního orgánu či jeho člena, prokuristy a osoby zmocněné k
obchodnímu vedení obchodních korporací a družstev v trvání 8 let. Zároveň byl
podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zrušen výrok o trestu v rozsudku Krajského
soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 3. 2016, sp. zn. 17 T 40/2015, ve
spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 8. 2016, sp. zn. 9 To
51/2016, jakož i všechna další rozhodnutí obsahově navazující na tento výrok,
pokud vzhledem ke změně, k níž došlo jeho zrušením, pozbyla podkladu. Podle §
228 odst. 1 tr. řádu byla obviněnému L. H. uložena povinnost zaplatit poškozené
obchodní společnosti EUROVIA CS, a. s., náhradu škody v celkové výši 43 252
531,12 Kč. Obviněnému L. N. byl za jeho trestnou činnost uložen podle § 43
odst. 1, § 58 odst. 5 a § 260 odst. 5 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody
v trvání 3 roků, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr.
zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu 5 let. Podle § 67 odst. 1 a § 68
odst. 1, 2 tr. zákoníku byl tomuto obviněnému uložen i peněžitý trest v počtu
100 denních sazeb s výší jedné denní sazby 5 000 Kč, tedy v celkové výměře 500
000 Kč, přičemž pro případ, že by tento peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě
vykonán, mu byl stanoven podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku náhradní trest odnětí
svobody v trvání 1 roku.
3. Proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. 2.
2017, sp. zn. 16 T 4/2014, podali oba obvinění odvolání (a ve prospěch
obviněného L. H. podali odvolání i jeho družka a děti), přičemž Vrchní soud v
Praze jako odvolací soud svým usnesením ze dne 7. 2. 2018, sp. zn. 5 To
72/2017, rozhodl podle § 23 odst. 1 tr. řádu o vyloučení věci obviněného L. N.
ze společného řízení k samostatnému projednání, a to z důvodu hospodárnosti
řízení. Věc tohoto obviněného byla dále vedena u zmíněného odvolacího soudu pod
sp. zn. 5 To 8/2018. O podaných odvoláních pak rozhodl Vrchní soud v Praze
následovně. Z podnětu odvolání obviněného L. H. a odvolání podaných v jeho
prospěch odvolací soud rozsudkem ze dne 7. 2. 2018, sp. zn. 5 To 72/2017, podle
§ 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. řádu částečně zrušil napadený rozsudek
soudu prvního stupně, a to ve výroku o způsobu výkonu trestu odnětí svobody
uloženého tomuto obviněnému a podle § 259 odst. 3 tr. řádu bylo znovu
rozhodnuto tak, že se obviněný zařazuje pro výkon trestu odnětí svobody podle §
56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou. Jinak zůstal rozsudek
soudu prvního stupně nedotčen. Pokud jde o odvolání obviněného L. N., Vrchní
soud v Praze ho usnesením ze dne 28. 2. 2018, sp. zn. 5 To 8/2018, zamítl podle
§ 256 tr. řádu jako nedůvodné.
4. Dne 13. 9. 2018 předložil Krajský soud v Českých Budějovicích
Nejvyššímu soudu dovolání obviněného L. H., které podal proti rozsudku Vrchního
soudu v Praze ze dne 7. 2. 2018, sp. zn. 5 To 72/2017, (u Nejvyššího soudu je
vedeno řízení o tomto dovolání pod sp. zn. 5 Tdo 1167/2018) a dovolání
obviněného L. N., které podal proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28.
2. 2018, sp. zn. 5 To 8/2018 (u Nejvyššího soudu je vedeno řízení o tomto
dovolání pod sp. zn. 5 Tdo 1168/2018).
5. K tomu Nejvyšší soud konstatuje, že rozsudek Vrchního soudu v Praze
ze dne 7. 2. 2018, sp. zn. 5 To 72/2017, a usnesení téhož soudu ze dne 28. 2.
2018, sp. zn. 5 To 8/2018, jsou rozhodnutími o odvoláních spoluobviněných,
která podali proti stejnému rozsudku soudu prvního stupně, jenž konal společné
řízení proti oběma obviněným. Je proto nesporné, že trestní věc obviněného L.
H. a trestní věc obviněného L. N. spolu souvisí. Z tohoto důvodu je tedy
namístě zájem na vedení společného řízení i při projednání dovolání obou
obviněných a rozhodnutí o nich, neboť napadená rozhodnutí odvolacího soudu
navazují na jediný rozsudek soudu prvního stupně vydaný v téže trestní věci a
existuje zde obsahová spojitost i ve spisových podkladech týkajících se obou
obviněných.
6. Nejvyšší soud proto rozhodl podle § 23 odst. 3 tr. řádu per analogiam
o spojení obou věcí týkajících se podaných dovolání ke společnému projednání a
rozhodnutí v dovolacím řízení, přičemž nebyly shledány žádné překážky, které by
tomu bránily. U Nejvyššího soudu budou tyto věci nadále vedeny pod sp. zn. 5
Tdo 1167/2018.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 19. 12. 2018
JUDr. František Púry, Ph.D.
předseda senátu