5 Tdo 1181/2006
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. září 2006 o dovolání podaném obviněným J. M., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. 3. 2006, sp. zn. 3 To 53/2006, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 9 T 124/2005, t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání o d m í t á .
Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 24. 11. 2005, sp. zn. 9 T 124/2005, byl obviněný J. M. uznán vinným trestným činem pletich při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 128a odst. 1 tr. zák. a podle téhož v ustanovení (ve výroku nesprávně citován § 128 odst. 1 tr. zák.) mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání deseti měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání třiceti měsíců. Podle § 49 odst. 1 tr. zák. a § 50 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému uložen také trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu právnické osoby na dobu třiceti měsíců.
Krajský soud v Brně jako soud druhého stupně usnesením ze dne 15. 3. 2006, sp. zn. 3 To 53/2006, rozhodl podle § 256 tr. ř. o zamítnutí odvolání obviněného.
Shora citované usnesení Krajského soudu v Brně napadl obviněný J. M. dovoláním podaným prostřednictvím obhájkyně ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. z důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Většina námitek dovolatele spočívala ve zpochybnění věrohodnosti tvrzení svědkyně J. V., jejíž výpověď byla rozhodující pro závěry soudů obou stupňů a se kterou je obviněný v nepřátelském vztahu. Svědkyně nebyla schopna vyjádřit se k výši jí vnesených finančních prostředků a právě ona tvrdila, že listinu označenou jako potvrzení Č. s. o zajištění finančního krytí k realizaci uvedené stavby viděla. V řízení nebyl proveden jediný hmatatelný důkaz o tom, že inkriminovanou listinu předkládal obviněný. Soudy se nevypořádaly s námitkou, jakým způsobem byla následně dokumentace výběrového řízení archivována a kdo byl oprávněn s ní nakládat a nelze tak vyloučit manipulaci ze strany neoprávněných osob. Soud také pominul obhajobu obviněného týkající se zajištění finančních prostředků, nevyslechl navrhovaného svědka K. P. a neprovedl důkaz účetnictvím společnosti M., spol. s r. o. Proto dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí a vrátil věc k novému projednání a rozhodnutí, aniž by označil, kterému soudu.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství využila svého práva podle § 265h odst. 2 tr. ř. vyjádřit se písemně k dovolání. Uvedla, že obviněný formálně deklaruje dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak námitky jím uplatněné stojí obsahově mimo rámec tohoto dovolacího důvodu, jakož i mimo rámec ostatních dovolacích důvodů. Proto navrhla, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání odmítl.
Obviněný je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.
Z hlediska naplnění podmínek přípustnosti dovolání uvedených v § 265a tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti usnesení, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř. Dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě u příslušného soudu (§ 265e odst. 1 tr. ř.) a obsahuje náležitosti ve smyslu § 265f odst. 1 tr. ř.
Dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., proto bylo třeba posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod, označený jako důvod podle § 265b odst. 1 písm g) tr. ř., lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.
Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z dikce ustanovení je zřejmé, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Jeho podstatou je podřazení skutkových zjištění soudu pod ustanovení hmotného práva, typicky pod ustanovení trestního zákona. Otázka dodržení procesních ustanovení, tj. zejména ustanovení trestního řádu, včetně ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. o postupu orgánů činných v trestním řízení při zjišťování skutkového stavu a při hodnocení důkazů, při tomto posuzování nehraje žádnou roli, protože není kritériem dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Předmětem právního posouzení je skutek, tak jak byl zjištěn soudem. V dovolání lze namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným, ale nelze namítat nic proti samotným skutkovým zjištěním soudu, proti tomu, jak soud hodnotil důkazy a jaké skutkové závěry z nich vyvodil, jak postupoval při dokazování apod. V dovolání je totiž možné vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu, který zjistil soud, avšak není možné vytýkat skutkové vady s cílem dosáhnout primárně změny ve skutkových zjištěních soudu, jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu a teprve v návaznosti na to usilovat o jiné právní posouzení. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je koncipován tak, že nepřipouští, aby jím byl napadán skutkový základ rozhodnutí. Ústavní soud se s tímto výkladem ztotožnil např. v usneseních ze dne 20. 6. 2004, sp. zn. I. ÚS 22/04, ze dne 22. 8. 2005, sp. zn. II. ÚS 160/03 a ze dne 2. 5. 2005, sp. zn. III. ÚS 78/05.
Nejvyšší soud posoudil námitky podaného dovolání tak, že je z hlediska jejich obsahu nelze podřadit pod uplatněný dovolací důvod. Obviněný v dovolání zejména zpochybnil věrohodnost výpovědi svědkyně J. V. a uvedl, že v předcházejícím řízení nebyl proveden jediný důkaz o předložení padělané listiny obviněným. Těmito námitkami popřel správnost skutkových zjištění resp. vyhodnocení důkazů, tedy procesní činnosti vykonávané podle ustanovení trestního řádu. Právní posouzení učiněné podle procesních ustanovení však nelze zaměňovat s hmotně právním posouzením, jehož nesprávnost je předpokladem uplatnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Nejvyšší soud je v dovolacím řízení povinen vycházet ze skutkových zjištění učiněných soudy nižší instance a jejich změnu není oprávněn provést, neboť to neumožňuje žádný z taxativně vymezených dovolacích důvodů. Pokud v posuzovaném případě soud prvního stupně shledal, že obviněný „… předložil jako součást nabídky k realizaci výběrového řízení… potvrzení o zajišťování financování investičního záměru…“, nepřichází v úvahu změna tohoto skutkového zjištění způsobem požadovaným dovolatelem, tedy že zmíněné potvrzení nepředložil. Stejný závěr je třeba učinit také ohledně námitek odvolatele, podle kterých se soudy nevypořádaly s obhajobou obviněného stran dokumentace výběrového řízení a zajištění finančních prostředků, a neprovedly navrhované důkazy. Ani těmito námitkami nebyla zpochybněna správnost posouzení podle konkrétního ustanovení hmotného práva. Proto dovolatel z obsahového hlediska nenaplnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a jeho námitky bylo třeba odmítnout s odkazem na § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř.
Dovolatel tak ve svém mimořádném opravném prostředku vadu právního posouzení skutku shledával jako důsledek nesprávného hodnocení důkazů, neúplnosti dokazování a nesprávnosti skutkových zjištění. Neuvedl jedinou konkrétní výtku k aplikaci ustanovení hmotného práva, jak vyžaduje naplnění deklarovaného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu věcně přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení z hledisek stanovených v § 265i odst. 3, 4, 5 tr. ř.
P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 27. září 2006
Předsedkyně senátu:
JUDr. Blanka Roušalová