5 Tdo 141/2014-17
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. 2. 2014 o dovolání, které podal obviněný M. C . , proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 10. 2013, sp. zn. 4 To 318/2013, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 1 T 27/2013, t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. řádu se dovolání o d m í t á .
Obviněný M. C. byl rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 19. 8. 2013, sp. zn. 1 T 27/2013, uznán vinným přečinem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále ve zkratce „tr. zákoník“), kterého se dopustil skutkem popsaným ve výroku o vině v citovaném rozsudku. Za to byl obviněný odsouzen podle § 254 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 4 měsíců, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců. Podle § 67 odst. 1, odst. 2 písm. b) a § 68 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku byl obviněnému rovněž uložen peněžitý trest ve výměře 80 celých denních sazeb s výší jedné denní sazby 200 Kč, tedy v celkové výměře 16 000 Kč. Pro případ, že by uložený peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, byl obviněnému stanoven podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku náhradní trest odnětí svobody v trvání 80 dnů. Dále byl obviněnému uložen podle § 73 odst. 1 a 3 tr. zákoníku trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu nebo člena kolektivního statutárního orgánu v obchodních společnostech a družstvech založených za účelem podnikání na dobu 2 roků.
O odvolání obviněného podaném proti tomuto rozsudku rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 15. 10. 2013, sp. zn. 4 To 318/2013, tak, že ho podle § 256 tr. řádu zamítl, neboť ho neshledal důvodným.
Obviněný M. C. podal dne 16. 1. 2014 prostřednictvím svého obhájce proti zmíněnému usnesení Krajského soudu v Brně dovolání, které opřel o dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu.
Nejvyšší soud jako dovolací soud (§ 265c tr. řádu) nejdříve zkoumal, zda jsou splněny všechny zákonem stanovené podmínky pro podání dovolání a pro jeho projednání podle § 265a až § 265f tr. řádu, ale shledal, že tomu tak není.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon připouští podání dovolání (§ 265a odst. 1 tr. řádu). Podle § 265e odst. 1 tr. řádu se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle § 265e odst. 2 tr. řádu platí, že pokud se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží dovolací lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Podle § 265e odst. 3 tr. řádu je lhůta k podání dovolání zachována mimo jiné také tehdy, je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout. Podle § 265e odst. 4 tr. řádu navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné.
Jak zjistil Nejvyšší soud z doručenek zařazených na č. l. 149 a verte trestního spisu vedeného u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 1 T 27/2013, obviněnému M. C. byl dne 11. 11. 2013 do jeho datové schránky doručen opis napadeného usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 10. 2013, sp. zn. 4 To 318/2013, jeho obhájci JUDr. Petru Přikrylovi pak byl doručen do jeho datové schránky opis téhož usnesení dne 12. 11. 2013. Podle § 62 odst. 1 tr. řádu platí, že nebyla-li písemnost doručena při úkonu trestního řízení, doručuje ji orgán činný v trestním řízení do datové schránky podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon č. 300/2008 Sb.“). Z ustanovení § 17 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb. vyplývá, že doručuje-li se způsobem podle tohoto zákona, ustanovení jiných právních předpisů upravující způsob doručení se nepoužijí. Proto se neuplatní ani ustanovení § 64 odst. 1 až 4 tr. řádu, která upravují doručování do vlastních rukou, a to včetně způsobu náhradního doručení. Jak je dále vymezeno v ustanovení § 17 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb., dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu. Takové doručení má přitom stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou (viz § 17 odst. 6 zákona č. 300/2008 Sb.). Z písemností zařazených v trestním spise v nyní projednávané věci je patrné, že obviněný i jeho obhájce se přihlásili do svých datových schránek ve shora uvedené dny, tj. obviněný dne 11. 11. 2013 a jeho obhájce dne 12. 11. 2013. Ode dne 13. 11. 2013 (§ 60 odst. 1 tr. řádu) tedy začala běžet dvouměsíční lhůta k podání dovolání (§ 265e odst. 1, 2 tr. řádu), která skončila ve smyslu § 60 odst. 2 tr. řádu uplynutím dne 13. 1. 2014. To znamená, že tento den byl posledním dnem, kdy obviněný mohl podat dovolání (ovšem jen prostřednictvím svého obhájce – viz § 265d odst. 2 tr. řádu) buď přímo u Okresního soudu v Prostějově (resp. u odvolacího nebo dovolacího soudu), anebo alespoň předat k poštovní přepravě zásilku obsahující dovolání a adresovanou soudu prvního stupně nebo dovolacímu soudu. Obhájce obviněného však podal zásilku s dovoláním obviněného k doručení, jak je zřejmé z č. l. 156 trestního spisu, až dne 16. 1. 2014, tedy po uplynutí zákonem stanovené dovolací lhůty. Ostatně i text dovolání datovaný samotným obhájcem obsahuje výslovný údaj, že dovolání bylo sepsáno a podepsáno obhájcem právě dne 16. 1. 2014.
S ohledem na všechny zmíněné skutečnosti není pochyb o tom, že dovolání obviněného M. C. bylo podáno po marném uplynutí dovolací lhůty uvedené v § 265e odst. 1 tr. řádu, přičemž nenastala žádná z okolností, jaké předpokládá ustanovení § 265e odst. 3 tr. řádu, které by mohly svědčit o zachování této lhůty.
Protože obviněný podal dovolání v projednávané věci opožděně, Nejvyšší soud je podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. řádu odmítl. Podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu tak učinil v neveřejném zasedání.
P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není přípustný opravný prostředek s výjimkou obnovy řízení (§ 265n tr. řádu).
V Brně dne 19. 2. 2014
Předseda senátu: JUDr. František P ú r y