5 Tdo 218/2025
USNESENÍ
Předseda senátu Nejvyššího soudu rozhodl dne 14. 5. 2025 v řízení o dovoláních, která podali obvinění 1. JUDr. Milan Gánik, trvale bytem U Zeměpisného ústavu č. 508/12, Praha 6 – Bubeneč, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici v Praze-Ruzyni, a 2. Ing. arch. Antonín Kanta, trvale bytem Terronská č. 947/49, Praha 6 – Bubeneč, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici v Praze-Ruzyni, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 9. 2024, sp. zn. 3 To 87/2023, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 73 T 5/2022, o přerušení výkonu rozhodnutí,
Podle § 265o odst. 1 tr. ř. se na dobu, než bude rozhodnuto o podaných dovoláních, přerušuje výkon rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 9. 2024, sp. zn. 3 To 87/2023, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2023, sp. zn. 73 T 5/2022, ve vztahu k obviněným JUDr. Milanu Gánikovi a Ing. arch. Antonínu Kantovi.
1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2023, sp. zn. 73 T 5/2022, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 9. 2024, sp. zn. 3 To 87/2023, byli obvinění JUDr. Milan Gánik a Ing. arch. Antonín Kanta uznáni vinnými jednak zvlášť závažným zločinem dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku spáchaným ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku a jednak zvlášť závažným zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 5 tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 5. 2015, spáchaným ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Za tyto trestné činy byly obviněným uloženy následující tresty. Obviněnému JUDr. Milanu Gánikovi byl uložen podle § 260 odst. 5 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 6 let a 6 měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl uložen podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku peněžitý trest ve výměře 100 denních sazeb, přičemž jedna denní sazba činí 15 000 Kč, tedy v celkové výši 1 500 000 Kč. Témuž obviněnému byl uložen podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku i trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu a prokuristy v obchodních společnostech a družstvech, včetně jejich zastupování na základě plné moci, na dobu 8 let. Obviněnému Ing. arch. Antonínu Kantovi byl uložen podle § 260 odst. 5 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 5 let a 6 měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl uložen podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku peněžitý trest ve výměře 70 denních sazeb, přičemž jedna denní sazba činí 15 000 Kč, tedy v celkové výši 1 050 000 Kč. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku byl obviněnému uložen i trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu a prokuristy v obchodních společnostech a družstvech, včetně jejich zastupování na základě plné moci na dobu 8 let.
2. Podle § 228 odst. 1 a § 229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti obviněných nahradit České republice zastoupené Ministerstvem financí a Ministerstvem průmyslu a obchodu škodu způsobenou trestnými činy, a to v podrobnostech tak, jak je uvedeno v příslušných výrocích v rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2023, sp. zn. 73 T 5/2022.
3. Proti citovanému rozsudku odvolacího soudu podali obvinění JUDr. Milan Gánik a Ing. arch. Antonín Kanta dovolání, v nichž mimo jiné učinili podnět, aby předseda senátu Nejvyššího soudu rozhodl podle § 265o odst. 1 tr. ř. a přerušil výkon rozhodnutí, proti němuž byla podána dovolání. Odůvodnili jej zejména svým přesvědčením, že na základě jimi uplatněných dovolacích námitek a s ohledem na obsáhlou argumentaci v podaných dovoláních může dojít ke zrušení napadeného rozhodnutí. Obviněný JUDr. Milan Gánik v této souvislosti poukázal i na svůj zdravotní stav, který se podle jeho názoru neslučuje s režimem výkonu trestu odnětí svobody. Obviněný Ing. arch. Antonín Kanta pak argumentoval též tím, že výkon uložených trestů by nepřiměřeně zasahoval do jeho osobních, rodinných a pracovních záležitostí.
4. Předseda senátu Nejvyššího soudu po seznámení s obsahem předloženého spisového materiálu, včetně obsahu rozsudků obou soudů nižších stupňů, a s obsahem podaných dovolání i jejich dodatků dospěl k následujícím závěrům.
5. Především je třeba zdůraznit, že obviněný není v řízení o dovolání osobou oprávněnou k podání návrhu na přerušení výkonu rozhodnutí napadeného dovoláním a předseda senátu soudu prvního stupně v této trestní věci nepředložil spis s příslušným návrhem podle § 265h odst. 3 tr. ř. Podle § 265o odst. 1 tr. ř. může předseda senátu Nejvyššího soudu před rozhodnutím o dovolání odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž bylo podáno dovolání, pokud k tomu shledá důvody. Jak přitom vyplývá z posledně citovaného ustanovení a jeho ustáleného výkladu, postup předsedy senátu Nejvyššího soudu je na rozdíl od rozhodnutí podle § 265h odst. 3 tr. ř. jen fakultativní, a záleží tak zcela na jeho uvážení, přičemž není vázán žádným návrhem či podnětem. Je-li zde však takový podnět, předseda senátu Nejvyššího soudu buď i s přihlédnutím k němu a k obsahu spisu učiní rozhodnutí podle § 265o odst. 1 tr. ř., anebo neshledá důvody k odkladu nebo přerušení výkonu napadeného rozhodnutí.
6. S ohledem na obsah trestního spisu vedeného v posuzované trestní věci u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 73 T 5/2022 a na argumentaci uvedenou v dovoláních obviněných JUDr. Milana Gánika a Ing. arch. Antonína Kanty dospěl předseda senátu Nejvyššího soudu k závěru, že u obviněných existují důvody pro přerušení výkonu rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2023, sp. zn. 73 T 5/2022, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 9. 2024, sp. zn. 3 To 87/2023, ve smyslu § 265o odst. 1 tr. ř. Nelze totiž vyloučit, že poměrně obsáhlé námitky, které obvinění uplatnili ve svých dovoláních, mohou vést ke zrušení rozhodnutí napadeného těmito dovoláními, protože obvinění uvedli celou řadu výhrad proti právní kvalifikaci spáchaných skutků, jimiž byli uznáni vinnými, resp. proti výsledkům dokazování provedeného soudy nižších stupňů. Za této situace může být výsledkem dovolacího řízení zrušení napadeného rozsudku Vrchního soudu v Praze, případně i jemu předcházejícího rozsudku Městského soudu v Praze. Tím by u obviněných odpadl důvod pro výkon uložených trestů odnětí svobody a dalších trestů a povinnosti k náhradě způsobené škody. Pokračováním tohoto výkonu by mohl být zmařen účel dovolacího řízení, jímž je přezkoumání rozhodnutí o vině i důvodnosti uložení trestů obviněným a povinnosti nahradit způsobenou škodu.
7. Přitom je nutno poukázat na skutečnost, že v daném případě jde o složitou trestní věc, v níž byla vydána poměrně obsáhlá rozhodnutí soudů nižších stupňů, a tomu odpovídá i obsah a značný rozsah podaných dovolání, jejichž posouzení si vyžádá potřebný delší časový prostor. Navíc Nejvyšší soud vyhověl žádosti Městského soudu v Praze a zaslal mu trestní spis k rozhodnutí o podaném návrhu na obnovu řízení v této trestní věci.
8. Za uvedených okolností proto není vhodné, aby se pokračovalo ve výkonu rozsudku soudu prvního stupně a rozsudku odvolacího soudu, které byly napadeny dovoláními obviněných. Přitom, jak předseda senátu Nejvyššího soudu předběžně zjistil, obvinění podali dovolání včas a za dodržení všech ostatních formálních podmínek ve smyslu § 265d až § 265f tr. ř., takže lze důvodně předpokládat jejich věcné projednání, aniž by tím byla předjímána výsledná podoba rozhodnutí o samotných dovoláních.
9. Na podkladě uvedené argumentace proto předseda senátu Nejvyššího soudu podle § 265o odst. 1 tr. ř. přerušil výkon rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 9. 2024, sp. zn. 3 To 87/2023, i jemu předcházejícího rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2023, sp. zn. 73 T 5/2022. Přerušení výkonu potrvá do doby, než Nejvyšší soud rozhodne o dovoláních obviněných, která směřují proti citovaným rozhodnutím.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustná stížnost.
V Brně dne 14. 5. 2025
JUDr. František Púry, Ph.D. předseda senátu