Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z této zákonné formulace vyplývá, že dovolání z citovaného důvodu je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva. Nejvyšší soud je povinen zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně učiněného ve smyslu § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a v návaznosti na tento skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu prvního stupně nemůže změnit. Prostřednictvím tohoto dovolacího důvodu tedy nelze namítat vady provádění či hodnocení důkazů a zpochybňovat správnost učiněných skutkových závěrů, neboť v takovém případě by se jednalo o námitky vytýkající pochybení při aplikaci předpisů trestního práva procesního (viz zejm. § 2 odst. 5, 6 tr. ř., § 89 a násl. tr. ř., § 207 a násl. tr. ř. a § 263 odst. 6, 7 tr. ř.). Jestliže by tedy obviněný namítal nesprávnost hmotně právního posouzení, ale tento svůj názor dovozoval z odlišného hodnocení důkazů a z odlišné verze skutkového stavu, pak by soudům dříve činným ve věci nevytýkal vady při aplikaci hmotného práva, nýbrž porušení procesních ustanovení a dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. by těmito námitkami nebyl uplatněn.
Dovolatel v posuzovaném případě k důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. vytkl soudům obou stupňů nesprávná skutková zjištění, když zpochybnil hodnocení výpovědí svědků P. M. a M. H. a poukázal na procesní vady provedené domovní prohlídky. Obviněný těmito námitkami nesledoval změnu právního posouzení skutkového stavu zjištěného soudy obou stupňů, ale požadoval změnu ve skutkových zjištěních, důsledkem které měl být závěr, že P. M. omamné ani psychotropní látky nepředal a skutek nespáchal. Podle závěrů soudu prvního stupně, se kterými se ztotožnil i soud odvolací, však obviněný tyto látky P. M. předal a dovolatelem prosazovaný odlišný skutkový stav věci nelze v řízení o dovolání posoudit. Jak vyplývá z předchozích odstavců, přehodnocení důkazů a změna skutkového stavu věci nezakládají vadu v hmotně právním posouzením a dovolatel se těmito námitkami ocitl mimo meze zákonného dovolacího důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Dovolatel tedy ve svém mimořádném opravném prostředku nesprávnost právních závěrů shledával jako důsledek nesprávného hodnocení důkazů a neuvedl jedinou konkrétní námitku k aplikaci ustanovení hmotného práva, jak vyžaduje naplnění deklarovaného dovolacího důvodu.
Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem a rozhodl v souladu s § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 20. dubna 2005
Předsedkyně senátu:
JUDr. Blanka Roušalová