5 Tdo 765/2004
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. června 2004 o dovolání podaném obviněným P. M., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 7. 2003, sp. zn. 8 To 289/2003, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 3 T 87/2003, t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání o d m í t á .
Rozsudkem Okresního soudu v Blansku ze dne 28. 4. 2003, sp. zn. 3 T 87/2003, byl obviněný P. M. uznán vinným trestným činem omezování osobní svobody podle § 231 odst. 1 tr. zák. a pokusem trestného činu ublížení na zdraví podle § 8 odst. 1 tr. zák. a § 222 odst. 1 tr. zák., kterých se dopustil dne 15. 12. 2002 v B., na ul. V. č. 44/1 v podstatě tím, že opakovaně fyzicky napadal v bytě svou přítelkyni, poškozenou P. J. a poté jí znemožnil opuštění bytu. Za tyto trestné činy mu byl podle § 222 odst. 1 tr. zák. a § 35 odst. 1 tr. zák. uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání čtyř roků, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou.
Jako soud odvolací rozhodl ve věci Krajský soud v Brně usnesením ze dne 28. 7. 2003, sp. zn. 8 To 289/2003, tak, že odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. zamítl.
Shora citované usnesení Krajského soudu v Brně napadl obviněný P. M. dovoláním podaným prostřednictvím obhájce ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. Tento svůj mimořádný opravný prostředek opřel o důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku dovolatel uvedl, že odvolací soud se dostatečně nezabýval důkazní situací a obdobně jako soud I. stupně nehodnotil skutečnosti vypovídající ve prospěch obviněného a neakceptoval jeho návrh na doplnění dokazování. Podle vyjádření dovolatele v jeho prospěch hovoří skutečnost, že na místě útoku nebyly nalezeny biologické stopy a neprověřena zůstala obhajoba obviněného, zda poškozená mohla byt opustit, neboť měla k dispozici klíče. Navrhl proto, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil, aniž by specifikoval požadavek na další postup dovolacího soudu.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství využila svého práva podle § 265h odst. 2 tr. ř. vyjádřit se písemně k dovolání a uvedla, že dovolací argumentace zpochybňuje rozsah provedeného dokazování a dovolací důvod je v dovolání pouze formálně tvrzen, nikoliv věcně uplatněn. Proto navrhla, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl.
Obviněný je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.
Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. ř. a shledal, že
dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno v zákonné lhůtě u příslušného soudu (§ 265e odst. 1 tr. ř.) a splňuje náležitosti podání ve smyslu § 265f odst. 1 tr. ř.
Dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., proto bylo třeba posoudit otázku, zda uplatněné dovolací důvody lze považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.
Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z tohoto dovolacího důvodu se lze domáhat nápravy právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Skutková zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně učiněná ve smyslu § 2 odst. 5, 6 tr. ř. nemohou být proto v rámci řízení o dovolání přezkoumávána ani změněna.
Jak bylo uvedeno výše, obviněný ve svém mimořádném opravném prostředku zpochybnil hodnocení důkazů a rozsah dokazování provedeného před soudy obou stupňů. Dovolací námitky obviněného směřují tedy výlučně ke změně skutkového stavu věci, tyto námitky však nelze z hlediska jejich obsahu podřadit pod uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť nevytýkají pochybení v právním posouzení skutku nebo jiné nesprávné hmotně právní posouzení. Vzhledem k této skutečnosti dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů než uvedených v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je totiž podle námitek uvedených v dovolání spatřován v nedostatcích skutkových zjištění.
Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Poněvadž Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 30. června 2004
Předsedkyně senátu:
JUDr. Blanka Roušalová