6 Ads 185/2022- 32 - text
6 Ads 185/2022 - 33 pokračování
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Veroniky Juřičkové a soudců Tomáše Langáška a Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: Ing. V. B., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, sídlem Křížová 1292/25, Praha 5, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 1. 2022, o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 7. 2022 č. j. 13 Ad 8/2022 42,
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. 7. 2022, č. j. 13 Ad 8/2022 42, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
[1] Rozhodnutím ze dne 3. 8. 2021, č. j. X, žalovaná zamítla v pořadí třetí žalobcovu žádost o přiznání invalidního důchodu pro nesplnění podmínek dle § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí námitky, které žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím zamítla a rozhodnutí potvrdila.
[2] Žalobce napadl rozhodnutí žalované o námitkách žalobou, v níž trval na tom, že splňuje podmínky pro přiznání nároku na invalidní důchod. Namítal, že posouzení jeho zdravotního stavu provedené posudkovými lékaři nebylo úplné a nepřihlédlo ke kumulaci jeho zdravotních potíží ani k tomu, že nemohl již od roku 2011 plnohodnotně vykonávat zaměstnání.
[3] Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí žalované zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení. II. Kasační stížnost a vyjádření žalobce
[4] Žalovaná (dále jen „stěžovatelka“) podala proti rozsudku městského soudu kasační stížnost. Namítala, že městský soud zrušil napadené rozhodnutí o námitkách, aniž v něm pro stěžovatelku vyslovil závazný právní názor. Stěžovatelka upozornila, že podle posudku vypracovaného posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“) pro účely soudního řízení došlo k poklesu pracovní schopnosti žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a ke vzniku invalidity později (od 23. 1. 2014), než stěžovatelka uvedla v rozhodnutí o námitkách (od 3. 4. 2013). Žalobce v žalobě namítal, že ke vzniku invalidity došlo ještě dříve (již v roce 2011). Dle stěžovatelky tedy není zřejmé, na základě jakých skutečností shledal městský soud žalobní námitky důvodnými a proč stěžovatelčino rozhodnutí o námitkách zrušil. Dle stěžovatelky v napadeném rozsudku zcela absentuje argumentace soudu odůvodňující nezákonnost rozhodnutí o námitkách a opodstatněnost uplatněné žalobní námitky zpochybňující datum vzniku žalobcovy invalidity.
[5] Žalobce ve vyjádření ke kasační stížnosti považoval rozsudek městského soudu za věcně správný. Konstatoval, že stanovený den vzniku invalidity 23. 1. 2014 neodpovídá jeho zdravotnímu stavu, neboť invalidním byl nejpozději od 1. 11. 2013, kdy byl úřadem práce uznán osobou, které náležejí výhody odpovídající zdravotnímu postižení opravňujícímu k vydání průkazu ZTP/P. Navrhl proto zamítnutí kasační stížnosti. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[6] Nejvyšší správní soud kasační stížnost posoudil a dospěl k závěru, že je důvodná.
[7] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval stěžovatelkou namítanou nepřezkoumatelností rozsudku městského soudu. O nepřezkoumatelný rozsudek se může jednat v případě nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí.
[8] Za nepřezkoumatelná pro nedostatek důvodů jsou považována taková rozhodnutí, u nichž není z odůvodnění zřejmé, jakými úvahami se soud řídil při hodnocení skutkových i právních otázek a jakým způsobem se vyrovnal s argumenty účastníků řízení (např. již rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 7. 2004, č. j. 4 As 5/2003 52).
[9] Za nepřezkoumatelná pro nesrozumitelnost lze obecně považovat taková rozhodnutí soudu, z jejichž výroku nelze zjistit, jak soud ve věci rozhodl, tj. zda žalobu zamítl, odmítl nebo jí vyhověl, resp. jejichž výrok je rozporný s odůvodněním. Pod tento pojem spadají také případy, kdy nelze rozeznat, co je výrok a co odůvodnění, kdo jsou účastníci řízení a kdo byl rozhodnutím zavázán (k tomu viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003
75). Nepřezkoumatelným pro nesrozumitelnost je rovněž takové rozhodnutí, ze kterého nelze jednoznačně dovodit, jakým právním názorem je správní orgán po zrušení svého rozhodnutí vázán a jak má v dalším řízení postupovat (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 9. 2010, č. j. 3 Ads 80/2009 132), resp. je li jeho odůvodnění vystavěno na rozdílném a vnitřně rozporném hodnocení téhož skutkového stavu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2008, č. j. 4 Azs 94/2007 107).
[10] Městský soud v odůvodnění napadeného rozsudku pod body 5 až 12 shrnul dosavadní průběh řízení a podrobně rekapituloval závěry obsažené v posudku PK MPSV zpracovaném pro účely soudního řízení. V této souvislosti uvedl, že žalobní námitky „byly náležitě prostudovány a posouzeny. Posudková komise zhodnotila všechna zdravotní postižení maximalisticky. (…) V bodě 13 odůvodnění pak městský soud pokračoval, že „posudek PK MPSV z 11. 5. 2022 považuje za posudek úplný, přesvědčivý a celistvý. O správnosti a úplnosti stanovené diagnózy onemocnění žalobce, jakož i o stanovení a řádném zdůvodnění procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce proto není žádných pochyb“.
[11] Na citované závěry ovšem navazuje pouze bod 14 odůvodnění, v němž městský soud vyslovil závěr, že s ohledem na uvedené skutečnosti shledal námitky vznesené proti napadenému rozhodnutí důvodnými, a rozhodnutí žalované proto pro nezákonnost zrušil. Tento závěr a jemu korespondující zrušující výrok žalobou napadeného rozhodnutí však není v rozsudku městského soudu nijak odůvodněn, absentuje v něm jakákoli argumentace, a tedy činí rozsudek nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů. Výrok napadeného rozsudku, kterým došlo ke zrušení rozhodnutí žalované pro nezákonnost, je nadto rozporný s vlastním odůvodněním obsaženým pod bodem 13, v němž městský soud hodnotí posudek PK MPSV jako úplný, přesvědčivý a celistvý a uzavírá, že o stanovení a řádném zdůvodnění procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti není žádných pochyb.
Přesto (navzdory tomuto hodnocení) přistoupil ke zrušení rozhodnutí stěžovatelky pro nezákonnost. Napadený rozsudek je tedy nepřezkoumatelný také pro nesrozumitelnost, neboť jeho výrok je rozporný s odůvodněním, a navíc neobsahuje závazný právní názor, jak má stěžovatelka v dalším řízení postupovat.
IV. Závěr a náklady řízení
[12] Na základě výše uvedeného tak Nejvyšší správní soud ve smyslu § 110 odst. 1 věty první s. ř. s. zrušil napadený rozsudek městského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V něm je městský soud ve smyslu § 110 odst. 4 s. ř. s. vázán závěry vyslovenými v tomto rozsudku. Městský soud tedy v novém rozhodnutí znovu posoudí důvodnost podaných žalobních námitek a přezkoumatelně v něm odůvodní, jakými úvahami byl ve svém rozhodování veden a proč uplatněné žalobní námitky považoval za důvodné či nedůvodné.
[13] V dalším řízení městský soud rozhodne také o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 110 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 20. července 2023
Mgr. Ing. Veronika Juřičková předsedkyně senátu