Provedeným záznamem, kterým bylo dosaženo celkového počtu 12 bodů, je ve smyslu § 123f odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, každý ze záznamů, kterými bylo v součtu dosaženo 12 bodů. Včasné podání námitek proti kterémukoliv z těchto záznamů má za následek přerušení běhu lhůt stanovených v § 123c odst. 3 zákona o provozu na pozemních komunikacích.
[15] Zákon o silničním provozu v § 123c odst . 3 stanoví, že „[p]říslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností při provedení záznamu bodů, kterým řidič dosáhl celkového počtu 12 bodů, neprodleně písemně nebo elektronickou cestou oznámí tuto skutečnost řidiči a vyzve jej k odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Řidič pozbývá řidičské oprávnění uplynutím 5 pracovních dnů ode dne, v němž mu bylo toto oznámení doručeno.“
[16] Dle § 123f odst . 1 zákona o silničním provozu platí, že „[n]esouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu“ . Dle odstavce 4 tohoto ustanovení dále platí, že „[p]odá-li řidič námitky proti provedenému záznamu, kterým bylo dosaženo celkového počtu 12 bodů, běh lhůt stanovených v § 123c odst. 3 se přerušuje ode dne doručení námitek příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do dne, v němž rozhodnutí podle odstavce 3 nabude právní moci “ .
SB ÍRKA ROZHODNUTÍ NSS 2/2 016
[17] Prvotní přiblížení k právní normě představuje jazykový výklad . Nejvyšší správní soud má za to, že tato výkladová metoda nevede v posuzovaném případě k jednoznačnému závěru . Zákon hovoří o tom, že běh lhůt se přerušuje tehdy, „[p]odá-li řidič námitky proti provedenému záznamu, kterým bylo dosaženo celkového počtu 12 bodů “ . Jde tedy o takový záznam, který byl proveden (a contrario, nikoliv o záznam, který proveden teprve bude nebo na který se hledí, jako by proveden nebyl), a zároveň platí, že tímto záznamem bylo dosaženo celkového počtu 12 bodů . Nicméně stále lze smysluplně uvažovat minimálně o dvou výkladových alternativách . Záznamem, kterým bylo dosaženo celkového počtu 12 bodů, lze rozumět poslední v řadě záznamů, kterým je dosažení stanoveného počtu bodů završeno . Zároveň však není možné ignorovat fakt, že posledním záznamem samotným nelze nikdy celkového počtu 12 bodů dosáhnout (zákon nespojuje s žádným přestupkem záznam 12 nebo více bodů) . Takto izolovaný výklad by vedl k ne- aplikovatelnosti právní normy, jelikož přerušení lhůty by nemohlo nastat nikdy . Pro dosažení celkového počtu 12 bodů je vždy třeba součtu bodů z několika záznamů . Tato úvaha tedy naopak vede k závěru, že záznamem, kterým bylo dosaženo 12 bodů, je nutné rozumět všechny dotčené záznamy, jejichž součet vede k dosažení celkového počtu 12 bodů .
[18] Uvedená dvojí možnost výkladu nachází svůj odraz i v odborné literatuře . Stěžovatelka upozorňuje na vybranou odbornou publikaci (Bušta, P .; Kněžínek, J .; Seidl, A . Zákon o silničním provozu s komentářem . Praha : Venice Music Production, 2013), kde se uvádí: „Sporné může být, zda právní účinek v podobě přerušení běhu lhůty pro pozbytí řidičského oprávnění a odevzdání řidičského průkazu vyvolá pouze podání námitek proti poslednímu záznamu bodů, jímž řidič dosáhl celkového počtu 12 bodů, nebo proti kterémukoliv ze záznamů, který má spolu s dalšími záznamy na dosažení 12 bodů vliv. Jednoznačně se přikláníme k druhé z uvedených variant, tedy že běh lhůty bude přerušen, ať už budou námitky směřovat proti
SBÍRKA ROZHOD NUTÍ N SS 2 /2016
kterémukoliv ze záznamů, který dosažení celkového počtu 12 bodů ovlivňuje. Důvodem pro tento závěr je zejména skutečnost, že teprve oznámením o dosažení celkového počtu 12 bodů je dotčená osoba ze strany státní moci poprvé formálně informována o tom, že jí byly zaznamenány body, jakož i skutečnost, že právní důsledky dosažení celkového počtu 12 bodů jsou natolik zásadní, že je třeba volit výklad ve prospěch práv dotčené osoby. Navíc se tímto výkladem předejde možné obtížně napravitelné újmě na právech dotčené osoby, hrozící pro případy, že jejím námitkám bude jako důvodným vyhověno .“ Žalovaný naproti tomu v rozhodnutí o námitkách (které není předmětem tohoto řízení, je nicméně součástí spisu) cituje z odborné publikace (Leitner, M .; Vrána, J . Zákon o provozu na pozemních komunikacích a předpisy prováděcí a související, s komentářem . 4 . vyd . Praha : Linde, 2012), jejíž autoři zastávají přesně opačný názor: „Dosáhne-li součet bodů 12 a řidič si proti tomuto záznamu podá námitky, neběží pro něj lhůty stanovené pro odevzdání řidičského průkazu a pozbytí řidičského oprávnění uvedené v § 123c odst. 3. Pokud řidič podá námitky za splnění tří podmínek, nepozbude řidičské oprávnění tak, jak předpokládá § 123c odst. 3. První podmínka je, že řidič podá námitky do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení o dosažení 12 bodů. Druhá podmínka je, že je tato námitka doručena příslušnému úřadu ve lhůtě pěti pracovních dnů. V daném případě nestačí, aby bylo podání učiněno na poště, zákon výslovně stanoví, že musí být doručeno úřadu. Konečně třetí podmínka je, že námitka směřuje proti poslednímu záznamu bodů, a to buď výslovně, nebo směřuje proti všem záznamům, což znamená i proti poslednímu .“
[18] Uvedená dvojí možnost výkladu nachází svůj odraz i v odborné literatuře . Stěžovatelka upozorňuje na vybranou odbornou publikaci (Bušta, P .; Kněžínek, J .; Seidl, A . Zákon o silničním provozu s komentářem . Praha : Venice Music Production, 2013), kde se uvádí: „Sporné může být, zda právní účinek v podobě přerušení běhu lhůty pro pozbytí řidičského oprávnění a odevzdání řidičského průkazu vyvolá pouze podání námitek proti poslednímu záznamu bodů, jímž řidič dosáhl celkového počtu 12 bodů, nebo proti kterémukoliv ze záznamů, který má spolu s dalšími záznamy na dosažení 12 bodů vliv. Jednoznačně se přikláníme k druhé z uvedených variant, tedy že běh lhůty bude přerušen, ať už budou námitky směřovat proti
SBÍRKA ROZHOD NUTÍ N SS 2 /2016
kterémukoliv ze záznamů, který dosažení celkového počtu 12 bodů ovlivňuje. Důvodem pro tento závěr je zejména skutečnost, že teprve oznámením o dosažení celkového počtu 12 bodů je dotčená osoba ze strany státní moci poprvé formálně informována o tom, že jí byly zaznamenány body, jakož i skutečnost, že právní důsledky dosažení celkového počtu 12 bodů jsou natolik zásadní, že je třeba volit výklad ve prospěch práv dotčené osoby. Navíc se tímto výkladem předejde možné obtížně napravitelné újmě na právech dotčené osoby, hrozící pro případy, že jejím námitkám bude jako důvodným vyhověno .“ Žalovaný naproti tomu v rozhodnutí o námitkách (které není předmětem tohoto řízení, je nicméně součástí spisu) cituje z odborné publikace (Leitner, M .; Vrána, J . Zákon o provozu na pozemních komunikacích a předpisy prováděcí a související, s komentářem . 4 . vyd . Praha : Linde, 2012), jejíž autoři zastávají přesně opačný názor: „Dosáhne-li součet bodů 12 a řidič si proti tomuto záznamu podá námitky, neběží pro něj lhůty stanovené pro odevzdání řidičského průkazu a pozbytí řidičského oprávnění uvedené v § 123c odst. 3. Pokud řidič podá námitky za splnění tří podmínek, nepozbude řidičské oprávnění tak, jak předpokládá § 123c odst. 3. První podmínka je, že řidič podá námitky do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení o dosažení 12 bodů. Druhá podmínka je, že je tato námitka doručena příslušnému úřadu ve lhůtě pěti pracovních dnů. V daném případě nestačí, aby bylo podání učiněno na poště, zákon výslovně stanoví, že musí být doručeno úřadu. Konečně třetí podmínka je, že námitka směřuje proti poslednímu záznamu bodů, a to buď výslovně, nebo směřuje proti všem záznamům, což znamená i proti poslednímu .“
[19] Při interpretaci uvedeného ustanovení není možné odhlédnout od smyslu a účelu právní úpravy . Podle § 123b odst . 1 zákona o silničním provozu řidiči motorového vozidla, kterému byla příslušným orgánem uložena sankce za přestupek, který spáchal jednáním zařazeným do bodového hodnocení, se zaznamená v registru řidičů
stanovený počet bodů . Body nejsou zaznamenávány ve správním řízení, a tudíž se proti jejich chybnému zaznamenání nelze bránit opravnými prostředky podle správního řádu . V zájmu zachování právní jistoty řidičů byl do zákona zaveden institut námitek, kterým je možné chybný záznam napadnout (viz důvodová zpráva k zákonu č . 411/2005 Sb .) . Bodové konto řidiče se s každým bodově ohodnoceným přestupkem rozrůstá o odpovídající počet bodů . Řidič může sám průběžně aktivně sledovat svůj bodový účet a v případě nesrovnalostí uplatňovat námitky proti jednotlivým záznamům bodů . Podstatné je, že pokud je celkový stav bodů nižší než 12, nedochází k bezprostřednímu zásahu do veřejných práv dotčené osoby, a není tudíž třeba námitkám přiznávat účinek v podobě přerušení běhu výše uvedených lhůt . K zásahu do práv dochází až dosažením 12 bodů, jehož důsledkem je pro řidiče ex lege ztráta řidičského oprávnění . Jedná se o zásah poměrně citelný, jelikož právo řídit motorové vozidlo je velmi užitečné pro běžný život a výkon povolání (jak uvádí i Evropský soud pro lidská práva v rozsudku ze dne 23 . 9 . 1998, Malige proti Francii, stížnost č . 27812/95, Reports 1998-VII, dále srov . usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30 . 9 . 2015, čj . 6 As 114/2014-55) . V zájmu zachování tohoto práva řidiči, který o řidičské oprávnění ze zákona přichází a současně napadá záznam bodů, stanoví § 123f odst . 4 zákona o silničním provozu přerušení lhůty pro pozbytí řidičského oprávnění . Pokud by totiž bylo následně v řízení o námitkách zjištěno pochybení v provedení záznamu bodů, nemohla by samotná ex post provedená oprava již zhojit újmu držitele, který by v případě nepřerušení běhu lhůty nemohl po dobu řízení o námitkách právo řídit motorové vozidlo vykonávat, ačkoliv k omezení tohoto práva by de facto neexistoval zákonný důvod .
[19] Při interpretaci uvedeného ustanovení není možné odhlédnout od smyslu a účelu právní úpravy . Podle § 123b odst . 1 zákona o silničním provozu řidiči motorového vozidla, kterému byla příslušným orgánem uložena sankce za přestupek, který spáchal jednáním zařazeným do bodového hodnocení, se zaznamená v registru řidičů
stanovený počet bodů . Body nejsou zaznamenávány ve správním řízení, a tudíž se proti jejich chybnému zaznamenání nelze bránit opravnými prostředky podle správního řádu . V zájmu zachování právní jistoty řidičů byl do zákona zaveden institut námitek, kterým je možné chybný záznam napadnout (viz důvodová zpráva k zákonu č . 411/2005 Sb .) . Bodové konto řidiče se s každým bodově ohodnoceným přestupkem rozrůstá o odpovídající počet bodů . Řidič může sám průběžně aktivně sledovat svůj bodový účet a v případě nesrovnalostí uplatňovat námitky proti jednotlivým záznamům bodů . Podstatné je, že pokud je celkový stav bodů nižší než 12, nedochází k bezprostřednímu zásahu do veřejných práv dotčené osoby, a není tudíž třeba námitkám přiznávat účinek v podobě přerušení běhu výše uvedených lhůt . K zásahu do práv dochází až dosažením 12 bodů, jehož důsledkem je pro řidiče ex lege ztráta řidičského oprávnění . Jedná se o zásah poměrně citelný, jelikož právo řídit motorové vozidlo je velmi užitečné pro běžný život a výkon povolání (jak uvádí i Evropský soud pro lidská práva v rozsudku ze dne 23 . 9 . 1998, Malige proti Francii, stížnost č . 27812/95, Reports 1998-VII, dále srov . usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30 . 9 . 2015, čj . 6 As 114/2014-55) . V zájmu zachování tohoto práva řidiči, který o řidičské oprávnění ze zákona přichází a současně napadá záznam bodů, stanoví § 123f odst . 4 zákona o silničním provozu přerušení lhůty pro pozbytí řidičského oprávnění . Pokud by totiž bylo následně v řízení o námitkách zjištěno pochybení v provedení záznamu bodů, nemohla by samotná ex post provedená oprava již zhojit újmu držitele, který by v případě nepřerušení běhu lhůty nemohl po dobu řízení o námitkách právo řídit motorové vozidlo vykonávat, ačkoliv k omezení tohoto práva by de facto neexistoval zákonný důvod .
[20] Účelem právní úpravy § 123f odst . 4 zákona o silničním provozu je tedy umožnit do doby pravomocného rozhodnutí o námitkách zachování řidičského oprávnění řidiči, který dosáhl 12 bodů, avšak má pochybnosti o tom, zda jeden nebo více záznamů bodů
bylo provedeno v souladu s podkladem pro záznam, příp . zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému ohodnocení přestupku, který byl jeho podkladem (jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6 . 8 . 2009, čj . 9 As 96/2008-44, správ- ní orgán je v řízení o námitkách oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam, zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze k zákonu o silničním provozu obsaženému bodovému hodnocení jednání) . S ohledem na výše uvedené není možné přijmout závěr, že účinky přerušení lhůty pro pozbytí řidičského oprávnění má pouze včasné podání námitek proti poslednímu ze záznamů, jimiž bylo dosaženo 12 bodů . Neobstojí ani poukaz městského soudu na to, že záznamy předcházející poslednímu záznamu nemají bezprostředně za následek pozbytí řidičského oprávnění . Takový následek mají pouze společně všechny záznamy, které tvoří součet 12 bodů . O tom, že řidič dosáhl 12 bodů, se přitom bez pochybností dozví až z oznámení podle § 123c odst . 3 zákona o silničním provozu . V tomto případě je třeba při včasném podání námitek proti záznamu, který má dotčená osoba skutečně v úmyslu napadnout, zachovat účinky § 123f odst . 4 zákona o silničním provozu . Nemá žádný smysl nutit ji napadat také záznam, který sama považuje za správný, a to pouze proto, že jde o poslední ze záznamů, kterými bylo dosaženo 12 bodů . Lze tedy uzavřít, že „provedeným záznamem, kterým bylo dosaženo celkového počtu 12 bodů “, je ve smyslu § 123f odst . 4 zákona o silničním provozu každý ze záznamů, kterými bylo v součtu dosaženo 12 bodů . Včasné podání námitek proti kterémukoliv z těchto záznamů má za následek přerušení běhu lhůt stanovených v § 123c odst . 3 zákona o silničním provozu . Městský soud uvedenou právní otázku neposoudil správně a napadený rozsudek je z tohoto důvodu nezákonný .
[20] Účelem právní úpravy § 123f odst . 4 zákona o silničním provozu je tedy umožnit do doby pravomocného rozhodnutí o námitkách zachování řidičského oprávnění řidiči, který dosáhl 12 bodů, avšak má pochybnosti o tom, zda jeden nebo více záznamů bodů
bylo provedeno v souladu s podkladem pro záznam, příp . zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému ohodnocení přestupku, který byl jeho podkladem (jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6 . 8 . 2009, čj . 9 As 96/2008-44, správ- ní orgán je v řízení o námitkách oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam, zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze k zákonu o silničním provozu obsaženému bodovému hodnocení jednání) . S ohledem na výše uvedené není možné přijmout závěr, že účinky přerušení lhůty pro pozbytí řidičského oprávnění má pouze včasné podání námitek proti poslednímu ze záznamů, jimiž bylo dosaženo 12 bodů . Neobstojí ani poukaz městského soudu na to, že záznamy předcházející poslednímu záznamu nemají bezprostředně za následek pozbytí řidičského oprávnění . Takový následek mají pouze společně všechny záznamy, které tvoří součet 12 bodů . O tom, že řidič dosáhl 12 bodů, se přitom bez pochybností dozví až z oznámení podle § 123c odst . 3 zákona o silničním provozu . V tomto případě je třeba při včasném podání námitek proti záznamu, který má dotčená osoba skutečně v úmyslu napadnout, zachovat účinky § 123f odst . 4 zákona o silničním provozu . Nemá žádný smysl nutit ji napadat také záznam, který sama považuje za správný, a to pouze proto, že jde o poslední ze záznamů, kterými bylo dosaženo 12 bodů . Lze tedy uzavřít, že „provedeným záznamem, kterým bylo dosaženo celkového počtu 12 bodů “, je ve smyslu § 123f odst . 4 zákona o silničním provozu každý ze záznamů, kterými bylo v součtu dosaženo 12 bodů . Včasné podání námitek proti kterémukoliv z těchto záznamů má za následek přerušení běhu lhůt stanovených v § 123c odst . 3 zákona o silničním provozu . Městský soud uvedenou právní otázku neposoudil správně a napadený rozsudek je z tohoto důvodu nezákonný .
[21] Stěžovatelka dále uvádí, že námitky uplatnila proti všem záznamům, a nikoliv proti všem záznamům s výjimkou posledního
SB ÍRKA ROZHODNUTÍ NSS 2/2 016
Mária V . proti Magistrátu hlavního města Prahy, Odboru dopravněsprávních činností, o ochranu před nezákonným zásahem, o kasační stížnosti žalobkyně .