řádu (stavební zákon)* Podá-li v řízení o odstranění stavby provedené bez stavebního povolení (úpravy bytu) dle $ 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a staveb- ním řádu (stavebního zákona), nájemce bytu žádost o její dodatečné povolení, je sta- vebníkem jen tehdy, předloží- li o tom písemnou dohodu s vlastníkem stavby (maji- telem domu) dle $ 58 odst. 3 téhož zákona; vlastníkem stavby je nutno rozumět osobu, jež je vlastníkem stavby v době rozhodování stavebního úřadu o dodatečném povolení stavby. X2 xXx
řádu (stavební zákon)* Podá-li v řízení o odstranění stavby provedené bez stavebního povolení (úpravy bytu) dle $ 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a staveb- ním řádu (stavebního zákona), nájemce bytu žádost o její dodatečné povolení, je sta- vebníkem jen tehdy, předloží- li o tom písemnou dohodu s vlastníkem stavby (maji- telem domu) dle $ 58 odst. 3 téhož zákona; vlastníkem stavby je nutno rozumět osobu, jež je vlastníkem stavby v době rozhodování stavebního úřadu o dodatečném povolení stavby. X2 xXx
Rozšířený senát vzal v úvahu skutečnost, že předmětné stavební úpravy byly provede- 439 1553 ny v době, kdy platily jiné právní předpisy než nyní a kdy stát (v projednávaném přípa- dě Obvodní národní výbor v Praze 7) typicky vystupoval v „dvojjediné“ roli vlastníka či správce bytových domů a stavebního úřadu. Tehdy platné právní předpisy neumožňovaly nájemci (tehdy uživateli) bytu požádat o po- volení stavebních úprav. Rozšířený senát však nesouhlasil s argumentem, že nájemce (uži- vatel) bytu, který získal k provedení staveb- ních úprav výslovný souhlas státu jako vlast- níka domu, se mohl legitimně domnívat, že takový souhlas k provedení stavebních úprav postačuje. I podle tehdy platné úpravy ($ 55 odst. 1 stavebního zákona) bylo možné pro- vádět stavební úpravy pouze na základě sta- vebního povolení, popř. v některých přípa- dech na základě ohlášení. Nájemce (uživatel) bytu provádějící úpravy, byť se souhlasem ak- tuálního vlastníka, tedy nemohl mít žádnou „dobrou víru“ ohledně legálnosti nepovole- ných stavebních úprav. Naopak musel být srozuměn s tím, že kdykoli v budoucnu může být nařízeno jejich odstranění. Pokud tedy stavební úřad v nyní probíha- jícím řízení nařídí odstranění nepovolených stavebních úprav, není to v rozporu se zása- dou právní jistoty, ani to nemůže zasáhnout do práv nájemců. Práva nájemců jsou odvoze- na od práv vlastníka nemovitosti a jejich případné dotčení je třeba řešit v režimu sou- kromého práva (např. právo na slevu na ná- jemném dle $ 698 občanského zákoníku). Nájemce má ze zákona povinnost umožnit pronajímateli provedení stavebních úprav prováděných pronajímatelem na příkaz pří- slušného orgánu státní správy ($ 695 občan- ského zákoníku). Rozšířený senát se zabýval tím, zda sou- hlas vlastníka s provedením stavebních úprav vyslovený v době před provedením nepovo- lených stavebních úprav je relevantní pro sta- vební úřad v následném řízení o odstranění stavby dle $ 88 odst. I písm. b) stavebního zá- kona. Jak Nejvyšší správní soud již dříve konsta- toval v rozsudku ze dne 8. 2. 2007, čj. 1 As 46/2006-75 (publikováno pod č. 1202/2007 Sb. NSS), „Nelze připustit výklad zákona, který by stanovil mírnější kritéria pro dodatečné 440 povolení stavby, resp. její změny, než jaká Jsou kladena na řádné stavební povolení. Má-li totiž norma určité požadavky na řád- né rozhodnutí v situaci, kdy žadatel o sta- vební povolení postupoval podle zákona, tím spíše je musí mít na rozhodnutí svou po- vahou mimořádné, kdy žadatel od počátku zákon nerespektoval (argumentum a mino- ri ad maius)“. Je zřejmé, že pro dodatečné povolení stavby je třeba vyžadovat přinej- menším tytéž doklady jako pro jejich povole- ní řádné. Podle $ 58 odst. 3 může nájemce žá- dat o povolení stavebních úprav pouze tehdy, předložíli o tom písemnou dohodu s vlastní- kem nemovitosti. Nestačí tedy jakýkoliv sou- hlas vlastníka nemovitosti, nýbrž je třeba vy- žadovat písemnou dohodu. Zároveň nepostačuje ani předložení star- ší písemné dohody uzavřené nájemcem s mi- nulým vlastníkem nemovitosti. Podle $ 680 odst. 2 občanského zákoníku, pokud dojde ke změně vlastníka pronajaté nemovitosti, vstupuje nový vlastník do právního postave- ní původního pronajímatele. Jak ale dovodila judikatura civilních soudů, se vstupem naby- vatele do nájemního vztahu nemůže být spo- jen důsledek, že by na něho přešel takový zá- vazek jeho právního předchůdce, který rámec nájemního vztahu přesahuje, např. zá- vazek strpět změnu podstaty věci (její části), která je předmětem nájemního vztahu. Nej- vyšší soud v rozsudku ze dne 23. 7. 2002, čj. 26 Cdo 866/2002 (publikováno v Souboru -rozhodnutí Nejvyššího soudu, svazek 19, č. C 1332), uvedl: „Nabyvatel vstupuje do pů- vodního nájemního vztahu se všemi jeho zá- kladními obsahovými atributy, jakými jsou zejména předmět nájmu a práva a povinnos- ti subjektů daného vztahu vyplývající ze zá- kona, resp. z nájemní smlouvy, s výjímkou těch práv a povinností, která mají samostat- ný právní režim daný právním důvodem je- jich vzniku (např. peněžité pohledávky a dluhy pronajímatele vzniklé za trvání pů- vodního nájemního vztahu). Smyslem usta- novení f 680 odst. 2 obč. zák. je zajistit kon- tinuitu © nájemního vztahu mna straně pronajímatele pro případ, nastane-li zde uvedená právní skutečnost - změna vlast- nictví k pronajaté věci. Poskytuje tak nájem- ci právní ochranu v situaci, kterou nemohl (Svým projevem vůle) ovlivnit, jak tomu na- svědčuje i úprava možnosti výpovědí z ná- jemního vztahu při změně vlastnictví k pro- najaté věci (srov. S 680 odst. 2, odst. 3 obě. zák.). Toto právní nástupnictví se týká práv a povinností typických pro nájemní vzlah, tedy těch, jež tvoří jeho pojmové znaky (srov. JS 663 obč. zák.). Se vstupem nabyvatele do nájemního vztahu proto nemůže být spojen ten důsledek, že by na něho přešel takový zá- vazek jeho právního předchůdce, který uve- dený rámec přesahuje, např. závazek strpět změnu podstaty věci (její části), která je předmětem nájemního vztahu.“ S touto ar- gumentací Nejvyšší soud popřel vázanost no- vého vlastníka bytového domu písemnou do- hodou původního vlastníka s nájemcem, která nájemce opravňovala k provedení sta- vebních úprav v pronajaté nemovitosti. Pokud ani v oblasti soukromého práva ne- platí vázanost nabyvatele nemovitosti doho- dou předchozího vlastníka s nájemcem, která nájemce opravňovala k provedení stavebních úprav pronajaté nemovitosti, tím méně lze ta- kovou dohodu nájemce a minulého vlastníka akceptovat v řízení o povolení stavby, a tedy ani ne v řízení o odstranění stavby. Takové omezení vlastnického práva vlastníka nemo- vitosti ve prospěch nájemce nevyplývá ze zá- kona, ani není ve veřejném zájmu. Proto by znamenalo porušení práva stěžovatelů na ochranu jejich vlastnického práva, jak je za- kotveno v čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Z toho vyplývá, že nájemce ne- může podat žádost o dodatečné povolení sta- vebních úprav pronajatého bytu, pokud ne- předloží písemnou dohodu s aktuálním [v době rozhodování stavebního úřadu v ří- zení dle $ 88 odst. 1 písm. b) stavebního zá- kona] vlastníkem bytu nebo domu. 1554 Kompetenční výluka: posudek lékaře závodní preventivní péče o zdravotní způsobilosti k práci k $ 77a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 285/2002 Sb. k $ 65 odst. 1 a $ 70 písm. a) soudního řádu správního k $ 37 odst. 1 písm. a) zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění zákonů č. 20/1975 Sb., č. 188/1988 Sb., č. 3/1991 Sb., č. 155/2000 Sb., č. 220/2000 Sb., č. 238/2000 Sb., č. 257/2000 Sb. a č. 258/2000 Sb.“ Úkon krajského úřadu, kterým byl přezkoumán ($ 77a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu) posudek lékaře závodní preventivní péče o zdravotní způsobi- losti k práci pro účely $ 37 odst. 1 písm. a) zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ne- ní rozhodnutím ve smyslu $ 65 odst. 1 s. ř. s. Takový úkon je podle $ 70 písm. a) s. ř. s. vyloučen ze soudního přezkumu.
a) Pavel R. a b) Daniela R. proti Magistrátu hlavního města Prahy o dodatečné povolení
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. února 2008
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu