6 Azs 187/2024- 40 - text
6 Azs 187/2024 - 41 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Filipa Dienstbiera, soudkyně zpravodajky Jiřiny Chmelové a soudkyně Veroniky Juřičkové v právní věci žalobkyně: K. F., zastoupena Mgr. et Mgr. Václavem Klepšem, advokátem, sídlem náměstí Svobody 50, Sušice, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 11. 2023, č. j. OAM 601/ZA
ZA11
P12
2022, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 6. 2024, č. j. 2 Az 30/2023 47,
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
[1] Podanou kasační stížností se žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 11. 2023, č. j. OAM 601/ZA ZA11 P12 2022, ve věci žádosti o mezinárodní ochranu. Zároveň s kasační stížností požádala o ustanovení zástupce.
[2] Její žádost Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 10. 9. 2024, č. j. 6 Azs 187/2024 26, zamítl, neboť dostatečně neosvědčila svoji celkovou osobní a majetkovou situaci. Nejvyšší správní soud dále výrokem II usnesení stěžovatelku vyzval, aby ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení usnesení předložila plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, případně ve stejné lhůtě prokázala, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Jelikož v podané kasační stížnosti rovněž chyběly konkretizované skutkové či právní důvody, z nichž by bylo zřejmé, proč stěžovatelka považuje napadený rozsudek městského soudu za nezákonný, vyzval ji soud výrokem III citovaného usnesení k odstranění těchto vad kasační stížnosti ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení usnesení. Současně stěžovatelku poučil, že nevyhoví li této výzvě, soud její kasační stížnost odmítne.
[3] Výše označené usnesení Nejvyšší správní soud zaslal stěžovatelce na adresu uvedenou v kasační stížnosti. Protože stěžovatelka nebyla při doručování zastižena, byla zásilka v úterý 17. 9. 2024 vložena do domovní schránky. Posledním dnem měsíční lhůty k doplnění kasační stížnosti tak byl podle § 40 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) čtvrtek 17. 10. 2024.
[4] Dne 9. 10. 2024 Nejvyšší správní soud obdržel podání, ve kterém advokát Mgr. et Mgr. Václav Klepš sdělil, že stejného dne převzal právní zastoupení stěžovatelky a v příloze přikládá plnou moc. Stěžovatelka tedy splnila výzvu soudu k předložení plné moci, avšak během stanovené měsíční lhůty nedoplnila svou kasační stížnost. Nejvyšší správní soud nepřehlédl, že výše uvedené podání obsahovalo v nadpisu rovněž text „Žádost o prodloužení lhůty“. Stěžovatelka však dále v podání neuvedla, kterou konkrétní lhůtu chtěla prodloužit a o jakou dobu, ani žádné důvody pro její prodloužení, nezbytné pro posouzení možnosti vyhovění takové žádosti. Obsahem podání bylo toliko vyrozumění o převzetí právního zastoupení stěžovatelky. I v systému datových schránek zástupce stěžovatelky pojmenoval tento dokument pouze jako „Sdělení o převzetí právního zastoupení“. S ohledem na § 41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (který se uplatní podle § 64 s. ř. s.), podle něhož soud posuzuje každý úkon dle jeho obsahu, i když je nesprávně označen, Nejvyšší správní soud z uvedených důvodů nevyhodnotil toto podání jako žádost o prodloužení lhůty k doplnění kasační stížnosti.
[5] Doplnění kasační stížnosti stěžovatelka prostřednictvím svého zástupce odeslala do datové schránky Nejvyššího správního soudu až dne 29. 10. 2024, tedy opožděně. Kasační stížnost tudíž nesplňuje náležitosti stanovené v § 106 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 103 odst. 1 téhož zákona.
[6] Podle § 106 odst. 1 s. ř. s. kromě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení § 37 platí obdobně. Podle odst. 3 téhož ustanovení, nemá li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.
[7] Podle § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví mu k tomu lhůtu. Nebude li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.
[8] V projednávané věci stěžovatelka v kasační stížnosti pouze uvedla, že kasační stížnost podává z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s., aniž tyto důvody jakkoliv skutkově a právně konkretizovala. Na formulaci důvodů kasační stížnosti lze plně vztáhnout závěry rozšířeného senátu NSS formulované ve vztahu k požadavkům na žalobní body v rozsudku ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/2005 58, a sice že „žalobce je též povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů se měl správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím samotným, a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnosti.“ Ačkoliv sama v kasační stížnosti avizovala její doplnění zástupcem, konkrétní důvody Nejvyššímu správnímu soudu nedoplnila ani ve stanovené lhůtě jednoho měsíce podle výše uvedeného usnesení ze dne 10. 9. 2024, č. j. 6 Azs 187/2024 26.
[9] Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že ačkoliv stěžovatelku řádně vyzval k odstranění vad kasační stížnosti a současně ji poučil o následcích nerespektování této výzvy, vytýkané vady stěžovatelka ve stanovené lhůtě neodstranila. Lhůta je zákonná a lze ji prodloužit jen na včasnou žádost a z vážných důvodů (§ 106 odst. 3 s. ř. s.). Ustanovení § 106 odst. 3 s. ř. s. je projevem zásady koncentrace řízení o kasační stížnosti. Marné uplynutí měsíční lhůty k jejímu doplnění stanovené v usnesení soudu, kterým je stěžovatel vyzván k doplnění chybějících náležitostí kasační stížnosti, má za následek vznik jejího neodstranitelného nedostatku, pro který soud kasační stížnost odmítne. K námitkám, které byly uplatněny až po uplynutí lhůty dle § 106 odst. 3 s. ř. s., soud již nemůže přihlížet (usnesení NSS ze dne 5. 1. 2023, č. j. 7 Azs 294/2022 21, bod 8).
[10] Jelikož kasační stížnost neobsahovala všechny zákonné náležitosti, pro tento nedostatek nelze v řízení pokračovat a stěžovatelka přes výzvu soudu vady kasační stížnosti včas neodstranila, přistoupil Nejvyšší správní soud k odmítnutí kasační stížnosti dle § 37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.
[11] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 za použití § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 31. října 2024
JUDr. Filip Dienstbier, Ph.D. předseda senátu