6 Azs 7/2024- 21 - text
6 Azs 7/2024 - 22 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Langáška, soudce Filipa Dienstbiera a soudkyně Veroniky Juřičkové v právní věci žalobce: O. S., zastoupený JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou, sídlem Karlovo nám. 287/18, Praha 2, proti žalované: Policie České republiky, sídlem Olšanská 2176/2, Praha 3, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalované ze dne 2. listopadu 2023 č. j. CPR 29882
3/ČJ
2023
930310
V240, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. ledna 2024 č. j. 2 A 38/2023 22,
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
[1] Dne 22. ledna 2024 byla Nejvyššímu správnímu soudu doručena kasační stížnost žalobce (dále též „stěžovatel“), kterou se domáhal zrušení v záhlaví označeného rozsudku Městského soudu v Praze. Věc se týká uložení správního vyhoštění stěžovateli, respektive stanovení počátku doby, po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států EU ode dne, kdy z území vycestuje.
[2] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 25. ledna 2024 č. j. 6 Azs 7/2023 10 stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce uvedl, z jakého důvodu byla kasační stížnost podána, a to v souladu s ustanovením § 103 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), a tento důvod blíže skutkově a právně konkretizoval. Nejvyšší správní soud stěžovatele též poučil, že nevyhoví li ve stanovené lhůtě výzvě k opravě nebo odstranění vad kasační stížnosti a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud kasační stížnost odmítne (§ 37 odst. 5 aplikovaný na základě § 120 s. ř. s.).
[3] Uvedené usnesení bylo doručeno do datové schránky zástupkyně stěžovatele dne 30. ledna 2024. Poslední den lhůty k doplnění kasační stížnosti v délce jednoho měsíce tak podle § 40 odst. 2 a 3 s. ř. s. připadl na čtvrtek 29. února 2024. Doplnění kasační stížnosti stěžovatel prostřednictvím své zástupkyně odeslal do datové schránky Nejvyššího správního soudu až dne 2. března 2024, tedy opožděně. Kasační stížnost tudíž nesplňuje náležitosti stanovené v § 106 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 103 odst. 1 téhož zákona.
[4] Podle § 106 odst. 1 s. ř. s. kromě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení § 37 platí obdobně. Podle odst. 3 téhož ustanovení, nemá li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.
[5] Podle § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví mu k tomu lhůtu. Nebude li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.
[6] K formulaci žalobních bodů se podrobně vyjádřil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 20. prosince 2005 č. j. 2 Azs 92/2005 58, č. 835/2006 Sb. NSS, v němž uvedl, že žalobce je povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů se měl správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím samotným. Tento závěr rozšířeného senátu lze plně vztáhnout i na formulaci důvodů kasační stížnosti. Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že pokud stěžovatel v kasační stížnosti neuvede, z jakých důvodů napadá rozhodnutí, proti němuž kasační stížnost směřuje (§ 106 odst. 1 s. ř. s.), a tyto vady k výzvě soudu neodstraní, nelze v řízení pokračovat a soud kasační stížnost odmítne (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. června 2003 č. j. 2 Ads 29/2003 40).
[7] Stejně tak je tomu i v nyní posuzované věci. Stěžovatel v kasační stížnosti uvedl toliko obecné námitky, v nichž namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku městského soudu. Ačkoliv sám avizoval doplnění kasační stížnosti, konkrétní důvody Nejvyššímu správnímu soudu nedoplnil ani ve stanovené lhůtě jednoho měsíce podle výše uvedeného usnesení č. j. 6 Azs 7/2023 10.
[8] Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že ačkoliv stěžovatele řádně vyzval k odstranění vad kasační stížnosti a současně jej poučil o následcích nerespektování této výzvy, vytýkané vady stěžovatel ve stanovené lhůtě neodstranil. Lhůta je zákonná a lze ji prodloužit jen na včasnou žádost a z vážných důvodů (§ 106 odst. 3 s. ř. s.), jak byl stěžovatel také poučen. O prodloužení lhůty nepožádal. Jelikož stěžovatel potřebné důvody kasační stížnosti nedoplnil, nebyly splněny podmínky stanovené v § 106 odst. 1 s. ř. s. pro projednání kasační stížnosti. Za této procesní situace Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle § 37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona odmítl.
[9] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona, podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, jestliže byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 2. dubna 2024
JUDr. Tomáš Langášek, LL.M. předseda senátu