6 Tdo 1030/2022-I.-1887
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. 12. 2022 v řízení o dovolání obviněného J. P., nar. XY, trvale bytem XY, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Vinařice, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 7. 6. 2022, sp. zn. 2 To 82/2022, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 6 T 153/2021, takto:
Podle § 265l odst. 4 tr. ř. z důvodu uvedeného v § 67 písm. c) tr. ř. se obviněný J. P. bere do vazby.
Podle § 73 odst. 1 písm. b) tr. ř. a contrario se písemný slib obviněného J. P. nepřijímá.
1. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 6. 5. 2022, sp. zn. 6 T 153/2021, byl obviněný J. P. (dále jen „obviněný“) uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 tr. zákoníku, dílem dokonaným, přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku a přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku.
2. Za to byl podle § 178 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 15 měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozené Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, částku 10.392 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla poškozená Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, odkázána se zbytkem svého nároku na řízení ve věcech občanskoprávních.
3. Proti citovanému rozsudku podali odvolání obviněný a v jeho neprospěch státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Olomouci. Odvolání obviněného bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 7. 6. 2022, sp. zn. 2 To 82/2022, podle § 253 odst. 1 tr. ř. (jako opožděně podané) zamítnuto. Naproti tomu z podnětu odvolání státního zástupce byl rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 23. 6. 2022, sp. zn. 2 To 82/2022, napadený rozsudek v celém rozsahu podle § 258 odst. 1 písm. d), e) tr. ř. zrušen a podle § 259 odst. 3 tr. ř. bylo znovu rozhodnuto tak, že obviněný byl uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 tr. zákoníku, dílem dokonaným, přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku a přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku a odsouzen za to podle § 178 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Současně byl podle § 228 odst. 1 tr. ř. zavázán k povinnosti zaplatit na náhradě škody poškozené Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, částku 10.392 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla poškozená Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance, Group odkázána se zbytkem svého nároku na řízení ve věcech občanskoprávních.
4. Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 7. 6. 2022, sp. zn. 2 To 82/2022, podal obviněný dovolání, v němž uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř.
5. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2022, sp. zn. 6 Tdo 1030/2022, bylo podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušeno usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 7. 6. 2022, sp. zn. 2 To 82/2022. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. byla současně zrušena také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, zejména rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 23. 6. 2022, sp. zn. 2 To 82/2022. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. bylo Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
6. Podle § 265l odst. 4 tr. ř. vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě.
7. Protože se na obviněném vykonává trest odnětí svobody, který mu byl uložen shora citovaným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci a Nejvyšší soud k dovolání toto rozhodnutí zrušil, stal se další výkon tohoto trestu nepřípustným. Nejvyšší soud proto rozhodl ve smyslu citovaného ustanovení § 265l odst. 4 tr. ř. zároveň o vazbě.
8. Obviněný při svém výslechu dne 20. 12. 2022 v souvislosti s otázkou vazby uvedl, že velkou část trestu má již vykonanou (ze 2 let má vykonáno 1,5 roku, z toho 10 měsíců ve vazbě a zbytek ve výkonu trestu). V jeho případě se jedná o přečin v prvním odstavci, kde jde o škodu 10.300 Kč. Co se týče propuštění z výkonu trestu a nenařízení vazby, Vánoce by strávil doma, a poté docházel na případné soudy. Bude docházet na probační a mediační službu, tak jak bude stanoveno rozsudkem. Poté vypověděl o svých rodinných a majetkových poměrech. Je svobodný, má děti a žije u XY, v XY čp. XY, na rodinném ranči, kde žije v jednom domě jeho sestra, v jednom domě on a v jednom domě rodiče, a zde bydlí celý život. Má exekuce (jedná se o částku 200.000 Kč), je v řízení se společností, co se tím zabývá, co se týče insolvence. Zmínil rovněž, že již rozsudkem okresního soudu došlo k několika procesním vadám a je velké procento pravděpodobnosti, že věc bude vrácena okresnímu soudu.
9. Dále předložil písemný slib ve smyslu § 73 odst. 1 písm. b) tr. ř., že povede řádný život, zejména se nedopustí žádné trestné činnosti, na vyzvání se dostaví k soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, vždy předem oznámí policejnímu orgánu nebo státnímu zástupci, pokud by se na delší dobu než jeden den vzdálil z místa svého pobytu, a splní všechny povinnosti a dodrží omezení, která mu budou uložena. Současně nabídl součinnost s probačním úředníkem. Doložil pak ještě příslib bydlení s výpisem z katastru nemovitostí a příslib zaměstnání s výpisem z obchodního rejstříku.
10. V rámci rozhodování o vazbě Nejvyšší soud zhodnotil relevantní okolnosti. Předně konstatuje, že dosud zjištěné skutečnosti jasně svědčí o tom, že skutek, pro který je obviněný stíhán, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu (resp. trestných činů) a jsou zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný. Z obsahu spisu pak vyplynuly následující, pro řešení nastolené otázky, další podstatné skutečnosti.
11. Obviněný byl v minulosti opakovaně odsouzen, a to zejména za majetkovou trestnou činnost, což svědčí o jeho výrazných sklonech k páchání tohoto druhu trestné činnosti. Opakovaně byl ve výkonu trestu odnětí svobody. V evidenci rejstříku má 11 záznamů (vedle posledního odsouzení ve zdejší věci). Lze připomenout alespoň následující záznamy.
12. Rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne 5. 6. 2013, sp. zn. 1 T 39/2012, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. 14 To 278/2013, byl odsouzen pro trestné činy podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku, § 228 odst. 1 tr. zákoníku a podle § 348 odst. 1 tr. zákoníku mimo jiné k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 60 měsíců.
13. Rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 28. 5. 2014, sp. zn. 4 T 212/2010, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 29. 7. 2014, sp. zn. 55 To 291/2014, byl uznán vinným trestným činem podle § 250b odst. 1, 3 zákona č. 140/1961 Sb., přičemž bylo upuštěno od uložení souhrnného trestu vzhledem k rozhodnutí Okresního soudu v Šumperku z 10. 6. 2009, sp. zn. 3 T 151/2008, a dále bylo upuštěno od uložení souhrnného trestu vzhledem k rozhodnutí Okresního soudu v Táboře ze dne 5. 6. 2013, sp. zn. 1 T 39/2012.
14. Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 15. 9. 2015, sp. zn. 1 T 34/2015 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 5. 1. 2016, sp. zn. 13 To 451/2015, byl odsouzen pro trestné činy podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku a § 228 odst. 1 tr. zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 5 roků. Týmiž rozhodnutími byl dále uznán vinným ještě trestnými činy podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku, § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku, § 228 odst. 1 tr. zákoníku, přičemž bylo upuštěno od souhrnného trestu vzhledem k rozhodnutí Okresního soudu v Táboře z 5. 6. 2013, sp. zn. 1 T 39/2012.
15. Dále je zapotřebí akcentovat, že trestné činnosti, pro kterou je stíhán a původně byl odsouzen shora citovanými rozsudky, se obviněný měl dopustit ve zkušební době podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, k němuž došlo usnesením Okresního soudu v Trutnově ze dne 1. 7. 2020, sp. zn. 3PP 65/2020.
16. Bez povšimnutí pak nelze ponechat ani fakt, že obviněný je v současnosti stíhán ještě pro další trestnou činnost mj. majetkového charakteru, již měl rovněž spáchat ve zkušební době zmíněného podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Konkrétně jsou vedena řízení u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 39 T 46/2022 a u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 6 T 69/2022.
17. Popsané skutečnosti ve svém souhrnu zřetelně svědčí (přes tvrzení obviněného) o tom, že je zde důvodná obava, že v případě propuštění na svobodu bude obviněný opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, a tedy dán důvod vazby podle § 67 písm. c) tr. ř.
18. Nutno dále zdůraznit, že tyto skutečnosti (zvláště to, že se měl stíhané trestné činnosti ve zkušební době podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody) přesvědčivě odůvodňují rovněž závěr, že v případě obviněného nepřichází v úvahu žádné opatření, jímž by mohla být jeho vazba nahrazena, a to ani jím nabídnutý písemný slib.
19. Z těchto důvodů Nejvyšší soud podle § 265l odst. 4 tr. ř. rozhodl, že se obviněný bere do vazby z důvodu uvedeného v § 67 písm. c) tr. ř., a podle § 73 odst. 1 písm. b) tr. ř. a contrario nepřijal písemný slib obviněného.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 21. 12. 2022
Předseda senátu: JUDr. Vladimír Veselý
Soud: Nejvyšší soud
Důvod dovolání: § 265b odst.1 písm. m) tr.ř.
Spisová značka: 6 Tdo 1030/2022
Datum rozhodnutí: 21.12.2022
Typ rozhodnutí: USNESENÍ
Heslo: Krádež, Pokus trestného činu, Porušování domovní svobody, Poškození cizí věci, Zrušení rozhodnutí
Dotčené předpisy: § 265k odst. 1 tr. ř., § 265k odst. 2 tr. ř., § 265l odst. 1 tr. ř., § 205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, § 205 odst. 2 tr. zákoníku, § 21 tr. zákoníku, § 178 odst. 1,2 tr. zákoníku, § 228 odst. 1 tr. zákoníku
Kategorie rozhodnutí: C
6 Tdo 1030/2022-1884
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. 12. 2022 o dovolání, které podal obviněný J. P., nar. XY, trvale bytem XY, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Vinařice, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 7. 6. 2022, sp. zn. 2 To 82/2022, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 6 T 153/2021, takto:
I. Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 7. 6. 2022, sp. zn. 2 To 82/2022.
Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, zejména rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 23. 6. 2022, sp. zn. 2 To 82/2022.
II. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 6. 5. 2022, sp. zn. 6 T 153/2021, byl obviněný J. P. (dále jen „obviněný“ příp. „dovolatel“) uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 tr. zákoníku (ad 1), dílem dokonaným (ad 2), přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku (ad 1, 2) a přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku (ad 2).
2. Za tuto trestnou činnost byl odsouzen podle § 178 odst. 2 tr. zákoníku, za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku, k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 15 měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozené Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, částku 10 392 Kč. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byla jmenovaná poškozená odkázána se zbytkem svého nároku na řízení ve věcech občanskoprávních.
3. Odvolání, které proti tomuto rozsudku podal obviněný, bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 7. 6. 2022, sp. zn. 2 To 82/2022, podle § 253 odst. 1 tr. ř. zamítnuto.
4. Dlužno dodat, že proti tomuto rozsudku podal odvolání též státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Olomouci. O tomto odvolání podaném v neprospěch obviněného bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 23. 6. 2022, sp. zn. 2 To 82/2022, tak že podle § 258 odst. 1 písm. d), e) tr. ř. napadený rozsudek byl zrušen v celém rozsahu a za splnění podmínek § 259 odst. 3 tr. ř. byl obviněný J. P. nově uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 tr. zákoníku (ad 1), dílem dokonaným (ad 2), přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku (ad 1, 2) a přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku (ad 2).
5. Za to byl odsouzen podle § 178 odst. 2 tr. zákoníku, za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku, k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozené Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, částku 10 392 Kč. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byla jmenovaná poškozená odkázána se zbytkem svého nároku na řízení ve věcech občanskoprávních.
II. Dovolání a vyjádření k němu
6. Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 7. 6. 2022, sp. zn. 2 To 82/2022, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání, přičemž uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř.
7. V odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku uvedl, že zmíněným usnesením bylo zamítnuto jeho odvolání s odůvodněním, že bylo podáno opožděně. Podle jeho přesvědčení však bylo odvolání podáno ve lhůtě pro jeho podání, když jeho obhájce se řídil poučením soudu, které mu bylo dáno při doručování rozsudku prostřednictvím datové schránky, proti němuž odvolání směřovalo. Podle přiložené doručenky z datové schránky je zřejmé, že rozsudek, který byl obhájci doručován, byl označen jako zásilka, u které je nepřípustné doručení fikcí, tedy že k doručení dochází až tím, že se oprávněná osoba přihlásí do datové schránky. K uvedené skutečnosti došlo dne 25. 5. 2022. Odvolání, které bylo podáno dne 2. 6. 2022, tak nemohlo být podáno opožděně. Pokud by snad obhájce podal odvolání opožděně, činil tak proto, že byl soudem nesprávně poučen o nemožnosti fikce doručení.
8. Na základě těchto skutečností měl obviněný za to, že jeho odvolání bylo zamítnuto, aniž by pro to byly splněny procesní podmínky, neboť bylo podáno řádně a včas (podle dodejky).
9. Závěrem proto navrhl, aby dovolací soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 7. 6. 2022, sp. zn. 2 To 82/2022, a jmenovanému soudu přikázal, aby věc znovu projednal a rozhodl.
10. K tomuto dovolání se vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“), který uvedl, že má k dispozici pouze omezený rozsah spisového materiálu, avšak zastává názor, že námitka obviněného, kterou jinak pod uplatněný dovolací důvod podřadit lze, je neopodstatněná.
11. K uvedené záležitosti se vyjádřil odvolací soud v odstavcích 6. až 13. odůvodnění svého usnesení ze dne 7. 6. 2022, sp. zn. 2 To 82/2022. Obviněnému byl rozsudek nalézacího soud doručován do vlastních rukou, přičemž okamžikem doručení byl pátek 13. 5. 2022. Obhájci obviněného byl rozsudek doručován do datové schránky, přičemž významné je, že v souladu se zákonnou úpravou mu nebyl doručován do vlastních rukou. Zaslán a dodán byl do datové schránky dne 13. 5. 2022. Vzhledem k tomu, že obhájce obviněného se ve lhůtě 10 dní od dodání do datové schránky nepřihlásil, dokument se považoval za doručený dne 23. 5. 2022. Posledním dnem k podání dovolání tak byl (§ 248 odst. 2 tr. ř.) den 31. 5. 2022. Bylo-li dovolání podáno dne 2. 6. 2022, stalo se tak podle názoru státního zástupce opožděně.
12. K problematice nesprávného poučení, jímž se měl obhájce obviněného řídit, státní zástupce uvedl, že poučením je ve významu § 253 odst. 2 tr. ř. ta část rozsudku, jejímiž náležitostmi jsou lhůta, ve které musí být podáno, označení soudu, ke kterému má být podáno, označení soudu, který bude o podaném odvolání rozhodovat, rozsah, ve kterém mohou rozsudek napadat oprávněné osoby a vymezení nutného obsahu odvolání. Poučení rozsudku nalézacího soudu bylo přitom standardní a korespondovalo se zákonnými požadavky. Dodal, že k jiným okolnostem, které by eventuálně ovlivnily (ne)správnost dovolatelových úvah o běhu lhůt ke včasnému podání odvolání se zodpovědně vyjádřit nedokáže.
13. Státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Současně vyjádřil souhlas s tím, aby bylo o dovolání rozhodnuto ve smyslu § 265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání.
III. Přípustnost dovolání
14. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) především zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání. Přitom dospěl k následujícím závěrům.
15. Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 7. 6. 2022, sp. zn. 2 To 82/2022, je přípustné z hlediska ustanovení § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Obviněný je osobou oprávněnou k podání dovolání podle § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř. Dovolání, které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř., podal prostřednictvím svého obhájce, tedy v souladu s ustanovením § 265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném týmž zákonným ustanovením.
16. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda konkrétní argumenty, o něž se dovolání opírá, lze podřadit pod (uplatněný) důvod uvedený v předmětném zákonném ustanovení.
17. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. je dán v případech, kdy bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až l).
IV. Důvodnost dovolání
18. V návaznosti na výše uvedené je třeba uvést, že charakter uplatněné argumentace nezaložil podmínky pro rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání způsobem upraveným v ustanovení § 265i odst. 1 tr. ř., tj. cestou jeho odmítnutí. Nejvyšší soud proto přezkoumal podle § 265i odst. 3 tr. ř. napadené rozhodnutí v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání i řízení mu předcházející, a poté seznal, že dovolání je důvodné. K závěru o důvodnosti podaného dovolání dospěl na podkladě následujících skutečností.
19. Soud druhého stupně ve svém usnesení ze dne 7. 6. 2022, sp. zn. 2 To 82/2022, jímž zamítl odvolání obviněného pro opožděnost, připomněl mimo jiné ustanovení § 17 zákona č. 300/2008 Sb. a § 248 a 64 odst. 5 tr. ř. a učinil závěr, že vzhledem k tomu, že se obhájce nepřihlásil do datové schránky ve lhůtě 10 dnů od dodání rozsudku do této schránky, k čemuž došlo dne 13. 5. 2022, považuje se rozsudek za doručený dnem 23. 5. 2022. Z toho pak vyvodil, že poslední den lhůty pro podání odvolání obviněného připadl na 31. 5. 2022, a že vzhledem k tomu, že obviněný podal odvolání prostřednictvím obhájce dne 2. 6. 2022, učinil tak opožděně.
20. Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, v § 17 odst. 1 až 4 upravuje doručování dokumentů orgánů veřejné moci prostřednictvím datové schránky takto: (1) Umožňuje-li to povaha dokumentu, orgán veřejné moci jej doručuje jinému orgánu veřejné moci prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje na místě. Umožňuje-li to povaha dokumentu a má-li fyzická osoba, podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba zpřístupněnu svou datovou schránku, orgán veřejné moci doručuje dokument této osobě prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje veřejnou vyhláškou nebo na místě. Doručuje-li se způsobem podle tohoto zákona, ustanovení jiných právních předpisů upravující způsob doručení se nepoužijí. (2) Připouštějí-li jiné právní předpisy doručování prostřednictvím datových schránek, pořadí způsobů doručování stanovené těmito právními předpisy zůstává ustanovením odstavce 1 nedotčeno. (3) Dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu. (4) Nepřihlásí-li se do datové schránky osoba podle odstavce 3 ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení (viz § 64 odst. 5 tr. ř.).
21. Podle § 248 odst. 1 tr. ř. se odvolání podává u soudu, proti jehož rozsudku směřuje, a to do osmi dnů od doručení opisu rozsudku. Podle odstavce 2 uvedeného ustanovení, jestliže se rozsudek doručuje jak obžalovanému, tak i jeho obhájci a opatrovníku, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději.
22. Podle § 253 odst. 1 tr. ř. odvolací soud zamítne odvolání, bylo-li podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která se odvolání výslovně vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže věci již předtím výslovně vzala zpět. Odstavec 2 téhož ustanovení zákona určuje, že jako opožděné nemůže být zamítnuto odvolání, které oprávněná osoba podala opožděně jen proto, že se řídila nesprávným poučením soudu.
23. Obhájci obviněného byl odeslán a dodán rozsudek soudu prvního stupně v uvedené věci do datové schránky (srov. výše § 17 zákona č. 300/2008 Sb.) dne 13. 5. 2022. Obviněnému byl uvedený rozsudek doručen téhož dne.
24. V poučení v písemném vyhotovení rozsudku soudu prvního stupně ve vztahu ke lhůtě k podání bylo mimo jiné uvedeno ve smyslu ustanovení v 248 tr. ř., že je ho možné podat do 8 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Okresnímu soudu v Olomouci.
25. Pokud by bylo přihlédnuto pouze k těmto skutečnostem, především v mezích citovaných zákonných ustanovení, pak by nebylo důvodu považovat závěr odvolacího soudu o opožděnosti odvolání obviněného za vadný.
26. Nutno ovšem zdůraznit, že na doručence předmětné datové zprávy zaslané obhájci obviněného (srov. č. l. 1725 p. v.) bylo výslovně uvedeno, že (je) „náhradní doručení vyloučeno“. Jestliže bylo na této doručence, která se obhájci obviněného zobrazila v jeho datové schránce, výslovně uvedeno, že náhradní doručení je vyloučeno, pak nelze zpochybňovat jeho tvrzení, že se řídil tímto údajem uvedeným soudem prvního stupně a měl za to, že rozsudek je mu doručen až okamžikem, kdy se přihlásí do datové schránky. K tomu došlo dne 25. 5. 2022. Jinak řečeno vzhledem k tomu, že daný rozsudek byl odesílatelem explicitně označen jako rozhodnutí, u kterého je vyloučeno náhradní doručení, byl takový údaj nesprávným poučením, na základě něhož obhájce obviněného měl za to, že k doručení došlo až dne 25. 5. 2022, a od tohoto data odvíjel běh lhůty k podání odvolání. Za této situace, z jeho pohledu, připadl konec uvedené lhůty na den 2. 6. 2022. Zde se připomíná, že odvolání za obviněného podal dne 2. 6. 2022.
27. V návaznosti na výše uvedené Nejvyšší soud konstatuje, že se zřetelem k ustanovení § 253 odst. 2 tr. ř. nebylo možno zamítnout odvolání obviněného jako opožděně podané. Rozhodnutí soudu druhého stupně tak nemůže pro uvedenou vadu, kterou je nutno vyhodnotit jako zakládající důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. v jeho první variantě, obstát.
V. Způsob rozhodnutí
28. Protože dovolání obviněného shledal Nejvyšší soud důvodným, zrušil podle § 265k odst. 1 tr. ř. usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 7. 6. 2022, sp. zn. 2 To 82/2022. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Tímto obsahově navazujícím rozhodnutím je i rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 23. 6. 2022, sp. zn. 2 To 82/2022, jímž odvolací soud rozhodl o dalším řádném opravném prostředku (odvolání státního zástupce podaném v neprospěch obviněného) napadajícím týž rozsudek soudu prvního stupně (Okresního soudu v Olomouci ze dne 6. 5. 2022, sp. zn. 6 T 153/2021) způsobem uvedeným výše v bodech 4. a 5. tohoto usnesení. Zmíněný rozsudek odvolacího soudu bylo nutno zrušit, neboť z povahy věci šlo o rozhodnutí, jež nepochybně obsahově navazovalo na dovoláním napadené rozhodnutí (ze dne 7. 6. 2022) zrušené Nejvyšším soudem z výše vyloženého důvodu. Teprve tímto rozhodnutím bylo totiž řízení u odvolacího soudu stran merita věci ukončeno. Trestní stíhání obviněného bylo pravomocně ukončeno až tímto (druhým) rozhodnutím odvolacího soudu, neboť teprve jím byl předmět odvolacího řízení (rozhodnutí o dvou odvoláních) vyčerpán. Zrušení označeného rozsudku odvolacího soudu jako rozhodnutí obsahově navazujícího bylo nezbytné proto, že jeho existence by bránila možnosti rozhodnout o odvolání obviněného (z hlediska překážky rei iudicatae jím založené).
29. Jak již plyne z dosud uvedeného, pokud by Nejvyšší soud nepřistoupil k současnému zrušení označeného rozsudku odvolacího soudu jako rozhodnutí obsahově navazujícího, nastala by procesně neřešitelná situace, neboť by tu na straně jedné bylo pravomocné odvolací rozhodnutí ve věci samé, jež by bylo třeba respektovat, a zároveň nerozhodnutý řádný opravný prostředek, k jehož projednání by zavazovalo odvolací soud toto kasační rozhodnutí Nejvyššího soudu. Takový stav by byl nejen nežádoucí, ale navíc procesně nepřijatelný, neboť by ve své podstatě bránil věcnému přezkumu rozsudku soudu prvního stupně (a jemu přecházejícího řízení) podkladě odvolání obviněného (bude-li toto na základě postupu podle § 251 odst. 1 tr. ř. doplněno tak, aby svými náležitostmi odpovídalo § 249 odst. 1 tr. ř.). Protože vada, pro niž došlo ke zrušení rozsudku odvolacího soudu zatěžuje jen chybný procesní postup uvedeného soudu, rozhodl Nejvyšší soud podle § 265l odst. 1 tr. ř. tak, že Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Úkolem odvolacího soudu je znovu rozhodnout o odvoláních, která byla podána proti rozsudku soudu prvního stupně.
30. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. b) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o dovolání obviněného v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 21. 12. 2022
JUDr. Vladimír Veselý předseda senátu