6 Tdo 1030/2022-I.-1887
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. 12. 2022 v řízení o
dovolání obviněného J. P., nar. XY, trvale bytem XY, XY, t. č. ve výkonu trestu
odnětí svobody ve Věznici Vinařice, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě –
pobočky v Olomouci ze dne 7. 6. 2022, sp. zn. 2 To 82/2022, jako soudu
odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 6 T
153/2021, takto:
Podle § 265l odst. 4 tr. ř. z důvodu uvedeného v § 67 písm. c) tr. ř. se
obviněný J. P. bere do vazby.
Podle § 73 odst. 1 písm. b) tr. ř. a contrario se písemný slib obviněného J. P.
nepřijímá.
1. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 6. 5. 2022, sp. zn. 6 T
153/2021, byl obviněný J. P. (dále jen „obviněný“) uznán vinným přečinem
krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku, dílem ve stadiu
pokusu podle § 21 tr. zákoníku, dílem dokonaným, přečinem porušování domovní
svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku a přečinem poškození cizí věci
podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku.
2. Za to byl podle § 178 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1
tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání
15 měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon tohoto trestu
zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena
povinnost zaplatit na náhradě škody poškozené Kooperativa pojišťovna, a. s.,
Vienna Insurance Group, částku 10.392 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla
poškozená Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, odkázána se
zbytkem svého nároku na řízení ve věcech občanskoprávních.
3. Proti citovanému rozsudku podali odvolání obviněný a v jeho
neprospěch státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Olomouci.
Odvolání obviněného bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočky v
Olomouci ze dne 7. 6. 2022, sp. zn. 2 To 82/2022, podle § 253 odst. 1 tr. ř.
(jako opožděně podané) zamítnuto. Naproti tomu z podnětu odvolání státního
zástupce byl rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne
23. 6. 2022, sp. zn. 2 To 82/2022, napadený rozsudek v celém rozsahu podle §
258 odst. 1 písm. d), e) tr. ř. zrušen a podle § 259 odst. 3 tr. ř. bylo znovu
rozhodnuto tak, že obviněný byl uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst.
1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 tr.
zákoníku, dílem dokonaným, přečinem porušování domovní svobody podle § 178
odst. 1, 2 tr. zákoníku a přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr.
zákoníku a odsouzen za to podle § 178 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43
odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2
let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do
věznice s ostrahou. Současně byl podle § 228 odst. 1 tr. ř. zavázán k
povinnosti zaplatit na náhradě škody poškozené Kooperativa pojišťovna, a. s.,
Vienna Insurance Group, částku 10.392 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla
poškozená Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance, Group odkázána se
zbytkem svého nároku na řízení ve věcech občanskoprávních.
4. Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne
7. 6. 2022, sp. zn. 2 To 82/2022, podal obviněný dovolání, v němž uplatnil
dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř.
5. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2022, sp. zn. 6 Tdo
1030/2022, bylo podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušeno usnesení Krajského soudu v
Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 7. 6. 2022, sp. zn. 2 To 82/2022. Podle §
265k odst. 2 tr. ř. byla současně zrušena také další rozhodnutí na zrušené
rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením,
pozbyla podkladu, zejména rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočky v
Olomouci ze dne 23. 6. 2022, sp. zn. 2 To 82/2022. Podle § 265l odst. 1 tr. ř.
bylo Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci přikázáno, aby věc v
potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
6. Podle § 265l odst. 4 tr. ř. vykonává-li se na obviněném trest odnětí
svobody uložený původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto
trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě.
7. Protože se na obviněném vykonává trest odnětí svobody, který mu byl
uložen shora citovaným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci
a Nejvyšší soud k dovolání toto rozhodnutí zrušil, stal se další výkon tohoto
trestu nepřípustným. Nejvyšší soud proto rozhodl ve smyslu citovaného
ustanovení § 265l odst. 4 tr. ř. zároveň o vazbě.
8. Obviněný při svém výslechu dne 20. 12. 2022 v souvislosti s otázkou
vazby uvedl, že velkou část trestu má již vykonanou (ze 2 let má vykonáno 1,5
roku, z toho 10 měsíců ve vazbě a zbytek ve výkonu trestu). V jeho případě se
jedná o přečin v prvním odstavci, kde jde o škodu 10.300 Kč. Co se týče
propuštění z výkonu trestu a nenařízení vazby, Vánoce by strávil doma, a poté
docházel na případné soudy. Bude docházet na probační a mediační službu, tak
jak bude stanoveno rozsudkem. Poté vypověděl o svých rodinných a majetkových
poměrech. Je svobodný, má děti a žije u XY, v XY čp. XY, na rodinném ranči, kde
žije v jednom domě jeho sestra, v jednom domě on a v jednom domě rodiče, a zde
bydlí celý život. Má exekuce (jedná se o částku 200.000 Kč), je v řízení se
společností, co se tím zabývá, co se týče insolvence. Zmínil rovněž, že již
rozsudkem okresního soudu došlo k několika procesním vadám a je velké procento
pravděpodobnosti, že věc bude vrácena okresnímu soudu.
9. Dále předložil písemný slib ve smyslu § 73 odst. 1 písm. b) tr. ř.,
že povede řádný život, zejména se nedopustí žádné trestné činnosti, na vyzvání
se dostaví k soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, vždy předem
oznámí policejnímu orgánu nebo státnímu zástupci, pokud by se na delší dobu než
jeden den vzdálil z místa svého pobytu, a splní všechny povinnosti a dodrží
omezení, která mu budou uložena. Současně nabídl součinnost s probačním
úředníkem. Doložil pak ještě příslib bydlení s výpisem z katastru nemovitostí a
příslib zaměstnání s výpisem z obchodního rejstříku.
10. V rámci rozhodování o vazbě Nejvyšší soud zhodnotil relevantní
okolnosti. Předně konstatuje, že dosud zjištěné skutečnosti jasně svědčí o tom,
že skutek, pro který je obviněný stíhán, byl spáchán, má všechny znaky
trestného činu (resp. trestných činů) a jsou zřejmé důvody k podezření, že
tento trestný čin spáchal obviněný. Z obsahu spisu pak vyplynuly následující,
pro řešení nastolené otázky, další podstatné skutečnosti.
11. Obviněný byl v minulosti opakovaně odsouzen, a to zejména za
majetkovou trestnou činnost, což svědčí o jeho výrazných sklonech k páchání
tohoto druhu trestné činnosti. Opakovaně byl ve výkonu trestu odnětí svobody. V
evidenci rejstříku má 11 záznamů (vedle posledního odsouzení ve zdejší věci).
Lze připomenout alespoň následující záznamy.
12. Rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne 5. 6. 2013, sp. zn. 1 T
39/2012, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích –
pobočky v Táboře ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. 14 To 278/2013, byl odsouzen pro
trestné činy podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, § 178
odst. 1, 2 tr. zákoníku, § 228 odst. 1 tr. zákoníku a podle § 348 odst. 1 tr.
zákoníku mimo jiné k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 60 měsíců.
13. Rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 28. 5. 2014, sp. zn. 4 T
212/2010, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v
Liberci ze dne 29. 7. 2014, sp. zn. 55 To 291/2014, byl uznán vinným trestným
činem podle § 250b odst. 1, 3 zákona č. 140/1961 Sb., přičemž bylo upuštěno od
uložení souhrnného trestu vzhledem k rozhodnutí Okresního soudu v Šumperku z
10. 6. 2009, sp. zn. 3 T 151/2008, a dále bylo upuštěno od uložení souhrnného
trestu vzhledem k rozhodnutí Okresního soudu v Táboře ze dne 5. 6. 2013, sp.
zn. 1 T 39/2012.
14. Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 15. 9. 2015, sp. zn.
1 T 34/2015 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky
v Pardubicích ze dne 5. 1. 2016, sp. zn. 13 To 451/2015, byl odsouzen pro
trestné činy podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. c) tr.
zákoníku, § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku a § 228 odst. 1 tr. zákoníku k
nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 5 roků. Týmiž rozhodnutími byl
dále uznán vinným ještě trestnými činy podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3
tr. zákoníku, § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku, § 228 odst. 1 tr. zákoníku,
přičemž bylo upuštěno od souhrnného trestu vzhledem k rozhodnutí Okresního
soudu v Táboře z 5. 6. 2013, sp. zn. 1 T 39/2012.
15. Dále je zapotřebí akcentovat, že trestné činnosti, pro kterou je
stíhán a původně byl odsouzen shora citovanými rozsudky, se obviněný měl
dopustit ve zkušební době podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí
svobody, k němuž došlo usnesením Okresního soudu v Trutnově ze dne 1. 7. 2020,
sp. zn. 3PP 65/2020.
16. Bez povšimnutí pak nelze ponechat ani fakt, že obviněný je v
současnosti stíhán ještě pro další trestnou činnost mj. majetkového charakteru,
již měl rovněž spáchat ve zkušební době zmíněného podmíněného propuštění z
výkonu trestu odnětí svobody. Konkrétně jsou vedena řízení u Okresního soudu v
Opavě pod sp. zn. 39 T 46/2022 a u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 6 T
69/2022.
17. Popsané skutečnosti ve svém souhrnu zřetelně svědčí (přes tvrzení
obviněného) o tom, že je zde důvodná obava, že v případě propuštění na svobodu
bude obviněný opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, a tedy dán důvod
vazby podle § 67 písm. c) tr. ř.
18. Nutno dále zdůraznit, že tyto skutečnosti (zvláště to, že se měl
stíhané trestné činnosti ve zkušební době podmíněného propuštění z výkonu
trestu odnětí svobody) přesvědčivě odůvodňují rovněž závěr, že v případě
obviněného nepřichází v úvahu žádné opatření, jímž by mohla být jeho vazba
nahrazena, a to ani jím nabídnutý písemný slib.
19. Z těchto důvodů Nejvyšší soud podle § 265l odst. 4 tr. ř. rozhodl,
že se obviněný bere do vazby z důvodu uvedeného v § 67 písm. c) tr. ř., a podle
§ 73 odst. 1 písm. b) tr. ř. a contrario nepřijal písemný slib obviněného.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 21. 12. 2022
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Veselý
Soud: Nejvyšší soud
Důvod dovolání: § 265b odst.1 písm. m) tr.ř.
Spisová značka: 6 Tdo 1030/2022
Datum rozhodnutí: 21.12.2022
Typ rozhodnutí: USNESENÍ
Heslo: Krádež, Pokus trestného činu, Porušování domovní svobody, Poškození cizí věci, Zrušení rozhodnutí
Dotčené předpisy: § 265k odst. 1 tr. ř., § 265k odst. 2 tr. ř., § 265l odst. 1 tr. ř., § 205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, § 205 odst. 2 tr. zákoníku, § 21 tr. zákoníku, § 178 odst. 1,2 tr. zákoníku, § 228 odst. 1 tr. zákoníku
Kategorie rozhodnutí: C
6 Tdo 1030/2022-1884
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. 12. 2022 o
dovolání, které podal obviněný J. P., nar. XY, trvale bytem XY, XY, t. č. ve
výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Vinařice, proti usnesení Krajského
soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 7. 6. 2022, sp. zn. 2 To 82/2022,
jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod
sp. zn. 6 T 153/2021, takto:
I. Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Ostravě
– pobočky v Olomouci ze dne 7. 6. 2022, sp. zn. 2 To 82/2022.
Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené
rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením,
pozbyla podkladu, zejména rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočky v
Olomouci ze dne 23. 6. 2022, sp. zn. 2 To 82/2022.
II. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v
Olomouci přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 6. 5. 2022, sp. zn. 6 T
153/2021, byl obviněný J. P. (dále jen „obviněný“ příp. „dovolatel“) uznán
vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku,
dílem ve stadiu pokusu podle § 21 tr. zákoníku (ad 1), dílem dokonaným (ad 2),
přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku (ad 1,
2) a přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku (ad 2).
2. Za tuto trestnou činnost byl odsouzen podle § 178 odst. 2 tr.
zákoníku, za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku, k úhrnnému nepodmíněnému trestu
odnětí svobody v trvání 15 měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl
pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr.
ř. mu byla uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozené Kooperativa
pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, částku 10 392 Kč. Podle § 229 odst.
1 tr. ř. byla jmenovaná poškozená odkázána se zbytkem svého nároku na řízení ve
věcech občanskoprávních.
3. Odvolání, které proti tomuto rozsudku podal obviněný, bylo usnesením
Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 7. 6. 2022, sp. zn. 2 To
82/2022, podle § 253 odst. 1 tr. ř. zamítnuto.
4. Dlužno dodat, že proti tomuto rozsudku podal odvolání též státní
zástupce Okresního státního zastupitelství v Olomouci. O tomto odvolání podaném
v neprospěch obviněného bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Ostravě –
pobočky v Olomouci ze dne 23. 6. 2022, sp. zn. 2 To 82/2022, tak že podle § 258
odst. 1 písm. d), e) tr. ř. napadený rozsudek byl zrušen v celém rozsahu a za
splnění podmínek § 259 odst. 3 tr. ř. byl obviněný J. P. nově uznán vinným
přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku, dílem ve
stadiu pokusu podle § 21 tr. zákoníku (ad 1), dílem dokonaným (ad 2), přečinem
porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku (ad 1, 2) a
přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku (ad 2).
5. Za to byl odsouzen podle § 178 odst. 2 tr. zákoníku, za použití § 43
odst. 1 tr. zákoníku, k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2
let. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon tohoto trestu
zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena
povinnost zaplatit na náhradě škody poškozené Kooperativa pojišťovna, a. s.,
Vienna Insurance Group, částku 10 392 Kč. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byla
jmenovaná poškozená odkázána se zbytkem svého nároku na řízení ve věcech
občanskoprávních.
II.
Dovolání a vyjádření k němu
6. Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v
Olomouci ze dne 7. 6. 2022, sp. zn. 2 To 82/2022, podal obviněný
prostřednictvím svého obhájce dovolání, přičemž uplatnil dovolací důvod podle §
265b odst. 1 písm. m) tr. ř.
7. V odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku uvedl, že
zmíněným usnesením bylo zamítnuto jeho odvolání s odůvodněním, že bylo podáno
opožděně. Podle jeho přesvědčení však bylo odvolání podáno ve lhůtě pro jeho
podání, když jeho obhájce se řídil poučením soudu, které mu bylo dáno při
doručování rozsudku prostřednictvím datové schránky, proti němuž odvolání
směřovalo. Podle přiložené doručenky z datové schránky je zřejmé, že rozsudek,
který byl obhájci doručován, byl označen jako zásilka, u které je nepřípustné
doručení fikcí, tedy že k doručení dochází až tím, že se oprávněná osoba
přihlásí do datové schránky. K uvedené skutečnosti došlo dne 25. 5. 2022.
Odvolání, které bylo podáno dne 2. 6. 2022, tak nemohlo být podáno opožděně.
Pokud by snad obhájce podal odvolání opožděně, činil tak proto, že byl soudem
nesprávně poučen o nemožnosti fikce doručení.
8. Na základě těchto skutečností měl obviněný za to, že jeho odvolání
bylo zamítnuto, aniž by pro to byly splněny procesní podmínky, neboť bylo
podáno řádně a včas (podle dodejky).
9. Závěrem proto navrhl, aby dovolací soud podle § 265k odst. 1 tr. ř.
zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne
7. 6. 2022, sp. zn. 2 To 82/2022, a jmenovanému soudu přikázal, aby věc znovu
projednal a rozhodl.
10. K tomuto dovolání se vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího
státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“), který uvedl, že má k
dispozici pouze omezený rozsah spisového materiálu, avšak zastává názor, že
námitka obviněného, kterou jinak pod uplatněný dovolací důvod podřadit lze, je
neopodstatněná.
11. K uvedené záležitosti se vyjádřil odvolací soud v odstavcích 6. až
13. odůvodnění svého usnesení ze dne 7. 6. 2022, sp. zn. 2 To 82/2022.
Obviněnému byl rozsudek nalézacího soud doručován do vlastních rukou, přičemž
okamžikem doručení byl pátek 13. 5. 2022. Obhájci obviněného byl rozsudek
doručován do datové schránky, přičemž významné je, že v souladu se zákonnou
úpravou mu nebyl doručován do vlastních rukou. Zaslán a dodán byl do datové
schránky dne 13. 5. 2022. Vzhledem k tomu, že obhájce obviněného se ve lhůtě 10
dní od dodání do datové schránky nepřihlásil, dokument se považoval za doručený
dne 23. 5. 2022. Posledním dnem k podání dovolání tak byl (§ 248 odst. 2 tr.
ř.) den 31. 5. 2022. Bylo-li dovolání podáno dne 2. 6. 2022, stalo se tak podle
názoru státního zástupce opožděně.
12. K problematice nesprávného poučení, jímž se měl obhájce obviněného
řídit, státní zástupce uvedl, že poučením je ve významu § 253 odst. 2 tr. ř. ta
část rozsudku, jejímiž náležitostmi jsou lhůta, ve které musí být podáno,
označení soudu, ke kterému má být podáno, označení soudu, který bude o podaném
odvolání rozhodovat, rozsah, ve kterém mohou rozsudek napadat oprávněné osoby a
vymezení nutného obsahu odvolání. Poučení rozsudku nalézacího soudu bylo přitom
standardní a korespondovalo se zákonnými požadavky. Dodal, že k jiným
okolnostem, které by eventuálně ovlivnily (ne)správnost dovolatelových úvah o
běhu lhůt ke včasnému podání odvolání se zodpovědně vyjádřit nedokáže.
13. Státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání
odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Současně vyjádřil souhlas s tím,
aby bylo o dovolání rozhodnuto ve smyslu § 265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném
zasedání.
III.
Přípustnost dovolání
14. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) především zkoumal,
zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou
osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad
pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí či zda tu nejsou důvody pro
odmítnutí dovolání. Přitom dospěl k následujícím závěrům.
15. Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v
Olomouci ze dne 7. 6. 2022, sp. zn. 2 To 82/2022, je přípustné z hlediska
ustanovení § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Obviněný je osobou
oprávněnou k podání dovolání podle § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř. Dovolání,
které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř., podal
prostřednictvím svého obhájce, tedy v souladu s ustanovením § 265d odst. 2 tr.
ř., ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném týmž zákonným
ustanovením.
16. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §
265b tr. ř., bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda konkrétní argumenty, o
něž se dovolání opírá, lze podřadit pod (uplatněný) důvod uvedený v předmětném
zákonném ustanovení.
17. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. je dán v
případech, kdy bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného
prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až
g), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí
nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v
písmenech a) až l).
IV.
Důvodnost dovolání
18. V návaznosti na výše uvedené je třeba uvést, že charakter uplatněné
argumentace nezaložil podmínky pro rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání
způsobem upraveným v ustanovení § 265i odst. 1 tr. ř., tj. cestou jeho
odmítnutí. Nejvyšší soud proto přezkoumal podle § 265i odst. 3 tr. ř. napadené
rozhodnutí v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání i řízení mu předcházející,
a poté seznal, že dovolání je důvodné. K závěru o důvodnosti podaného dovolání
dospěl na podkladě následujících skutečností.
19. Soud druhého stupně ve svém usnesení ze dne 7. 6. 2022, sp. zn. 2 To
82/2022, jímž zamítl odvolání obviněného pro opožděnost, připomněl mimo jiné
ustanovení § 17 zákona č. 300/2008 Sb. a § 248 a 64 odst. 5 tr. ř. a učinil
závěr, že vzhledem k tomu, že se obhájce nepřihlásil do datové schránky ve
lhůtě 10 dnů od dodání rozsudku do této schránky, k čemuž došlo dne 13. 5.
2022, považuje se rozsudek za doručený dnem 23. 5. 2022. Z toho pak vyvodil,
že poslední den lhůty pro podání odvolání obviněného připadl na 31. 5. 2022, a
že vzhledem k tomu, že obviněný podal odvolání prostřednictvím obhájce dne 2.
6. 2022, učinil tak opožděně.
20. Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované
konverzi dokumentů, v § 17 odst. 1 až 4 upravuje doručování dokumentů orgánů
veřejné moci prostřednictvím datové schránky takto:
(1) Umožňuje-li to povaha dokumentu, orgán veřejné moci jej doručuje jinému
orgánu veřejné moci prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje na
místě. Umožňuje-li to povaha dokumentu a má-li fyzická osoba, podnikající
fyzická osoba nebo právnická osoba zpřístupněnu svou datovou schránku, orgán
veřejné moci doručuje dokument této osobě prostřednictvím datové schránky,
pokud se nedoručuje veřejnou vyhláškou nebo na místě. Doručuje-li se způsobem
podle tohoto zákona, ustanovení jiných právních předpisů upravující způsob
doručení se nepoužijí.
(2) Připouštějí-li jiné právní předpisy doručování prostřednictvím datových
schránek, pořadí způsobů doručování stanovené těmito právními předpisy zůstává
ustanovením odstavce 1 nedotčeno.
(3) Dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se
do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění
přístup k dodanému dokumentu.
(4) Nepřihlásí-li se do datové schránky osoba podle odstavce 3 ve lhůtě 10 dnů
ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument
za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní
předpis náhradní doručení (viz § 64 odst. 5 tr. ř.).
21. Podle § 248 odst. 1 tr. ř. se odvolání podává u soudu, proti jehož
rozsudku směřuje, a to do osmi dnů od doručení opisu rozsudku. Podle odstavce 2
uvedeného ustanovení, jestliže se rozsudek doručuje jak obžalovanému, tak i
jeho obhájci a opatrovníku, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno
nejpozději.
22. Podle § 253 odst. 1 tr. ř. odvolací soud zamítne odvolání, bylo-li
podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která se odvolání výslovně
vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže věci již předtím výslovně vzala
zpět. Odstavec 2 téhož ustanovení zákona určuje, že jako opožděné nemůže být
zamítnuto odvolání, které oprávněná osoba podala opožděně jen proto, že se
řídila nesprávným poučením soudu.
23. Obhájci obviněného byl odeslán a dodán rozsudek soudu prvního stupně
v uvedené věci do datové schránky (srov. výše § 17 zákona č. 300/2008 Sb.) dne
13. 5. 2022. Obviněnému byl uvedený rozsudek doručen téhož dne.
24. V poučení v písemném vyhotovení rozsudku soudu prvního stupně ve
vztahu ke lhůtě k podání bylo mimo jiné uvedeno ve smyslu ustanovení v 248
tr. ř., že je ho možné podat do 8 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k
Okresnímu soudu v Olomouci.
25. Pokud by bylo přihlédnuto pouze k těmto skutečnostem, především v
mezích citovaných zákonných ustanovení, pak by nebylo důvodu považovat závěr
odvolacího soudu o opožděnosti odvolání obviněného za vadný.
26. Nutno ovšem zdůraznit, že na doručence předmětné datové zprávy
zaslané obhájci obviněného (srov. č. l. 1725 p. v.) bylo výslovně uvedeno, že
(je) „náhradní doručení vyloučeno“. Jestliže bylo na této doručence, která se
obhájci obviněného zobrazila v jeho datové schránce, výslovně uvedeno, že
náhradní doručení je vyloučeno, pak nelze zpochybňovat jeho tvrzení, že se
řídil tímto údajem uvedeným soudem prvního stupně a měl za to, že rozsudek je
mu doručen až okamžikem, kdy se přihlásí do datové schránky. K tomu došlo dne
25. 5. 2022. Jinak řečeno vzhledem k tomu, že daný rozsudek byl odesílatelem
explicitně označen jako rozhodnutí, u kterého je vyloučeno náhradní doručení,
byl takový údaj nesprávným poučením, na základě něhož obhájce obviněného měl za
to, že k doručení došlo až dne 25. 5. 2022, a od tohoto data odvíjel běh lhůty
k podání odvolání. Za této situace, z jeho pohledu, připadl konec uvedené lhůty
na den 2. 6. 2022. Zde se připomíná, že odvolání za obviněného podal dne 2. 6.
2022.
27. V návaznosti na výše uvedené Nejvyšší soud konstatuje, že se
zřetelem k ustanovení § 253 odst. 2 tr. ř. nebylo možno zamítnout odvolání
obviněného jako opožděně podané. Rozhodnutí soudu druhého stupně tak nemůže pro
uvedenou vadu, kterou je nutno vyhodnotit jako zakládající důvod dovolání podle
§ 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. v jeho první variantě, obstát.
V.
Způsob rozhodnutí
28. Protože dovolání obviněného shledal Nejvyšší soud důvodným, zrušil
podle § 265k odst. 1 tr. ř. usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v
Olomouci ze dne 7. 6. 2022, sp. zn. 2 To 82/2022. Podle § 265k odst. 2 tr. ř.
zrušil také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud
vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Tímto obsahově
navazujícím rozhodnutím je i rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočky v
Olomouci ze dne 23. 6. 2022, sp. zn. 2 To 82/2022, jímž odvolací soud rozhodl o
dalším řádném opravném prostředku (odvolání státního zástupce podaném v
neprospěch obviněného) napadajícím týž rozsudek soudu prvního stupně (Okresního
soudu v Olomouci ze dne 6. 5. 2022, sp. zn. 6 T 153/2021) způsobem uvedeným
výše v bodech 4. a 5. tohoto usnesení. Zmíněný rozsudek odvolacího soudu bylo
nutno zrušit, neboť z povahy věci šlo o rozhodnutí, jež nepochybně obsahově
navazovalo na dovoláním napadené rozhodnutí (ze dne 7. 6. 2022) zrušené
Nejvyšším soudem z výše vyloženého důvodu. Teprve tímto rozhodnutím bylo totiž
řízení u odvolacího soudu stran merita věci ukončeno. Trestní stíhání
obviněného bylo pravomocně ukončeno až tímto (druhým) rozhodnutím odvolacího
soudu, neboť teprve jím byl předmět odvolacího řízení (rozhodnutí o dvou
odvoláních) vyčerpán. Zrušení označeného rozsudku odvolacího soudu jako
rozhodnutí obsahově navazujícího bylo nezbytné proto, že jeho existence by
bránila možnosti rozhodnout o odvolání obviněného (z hlediska překážky rei
iudicatae jím založené).
29. Jak již plyne z dosud uvedeného, pokud by Nejvyšší soud nepřistoupil
k současnému zrušení označeného rozsudku odvolacího soudu jako rozhodnutí
obsahově navazujícího, nastala by procesně neřešitelná situace, neboť by tu na
straně jedné bylo pravomocné odvolací rozhodnutí ve věci samé, jež by bylo
třeba respektovat, a zároveň nerozhodnutý řádný opravný prostředek, k jehož
projednání by zavazovalo odvolací soud toto kasační rozhodnutí Nejvyššího
soudu. Takový stav by byl nejen nežádoucí, ale navíc procesně nepřijatelný,
neboť by ve své podstatě bránil věcnému přezkumu rozsudku soudu prvního stupně
(a jemu přecházejícího řízení) podkladě odvolání obviněného (bude-li toto na
základě postupu podle § 251 odst. 1 tr. ř. doplněno tak, aby svými náležitostmi
odpovídalo § 249 odst. 1 tr. ř.). Protože vada, pro niž došlo ke zrušení
rozsudku odvolacího soudu zatěžuje jen chybný procesní postup uvedeného soudu,
rozhodl Nejvyšší soud podle § 265l odst. 1 tr. ř. tak, že Krajskému soudu v
Ostravě – pobočce v Olomouci přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu
projednal a rozhodl. Úkolem odvolacího soudu je znovu rozhodnout o odvoláních,
která byla podána proti rozsudku soudu prvního stupně.
30. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. b) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o
dovolání obviněného v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný
prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 21. 12. 2022
JUDr. Vladimír Veselý
předseda senátu