Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání
obviněných jsou přípustná, byla podána osobami oprávněnými podle § 265d odst. 1
písm. b) tr. ř., oba obvinění podali dovolání prostřednictvím obhájce, tedy v
souladu s ustanovením § 265d odst. 2 tr. ř. Dále Nejvyšší soud zkoumal, zda
byla dodržena zákonná lhůta k podání dovolání podle § 265e tr. ř. a zjistil,
že dovolání obviněného S. K. bylo podáno opožděně.
Podle § 265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci
v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání
směřuje. Podle § 265e odst. 3 tr. ř. lhůta k podání dovolání je zachována také
tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který
rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je
dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo
který má ve věci rozhodnout. Platí též, že jestliže se rozhodnutí doručuje jak
obviněnému, tak i jeho obhájci, běží lhůta od toho doručení, které bylo
provedeno nejpozději (§ 265e odst. 2 tr. ř.).
Z obsahu trestního spisu Krajského soudu v Praze, sp. zn. 6 T 101/2004, se
podává, že opis rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 11. 2004, č. j. 2 To
104/2004-1979, byl spolu s překladem obviněnému S. K. doručen dne 28. 2. 2005 (
viz dodejka na čl. 1991 verte), jeho obhájci JUDr. P. J. dne 20. 1. 2005 (viz
dodejka na čl. 1992 verte). Na čl. 2221 se nachází podání označené jako
dovolání, které obviněný podal prostřednictvím svého obhájce u Krajského soudu
v Praze dne 29. 4. 2005. Z podacího razítka vyplývá, že tak učinil osobně v
9.20 hodin.
Podle § 60 odst. 2 tr. ř. lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let končí
uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy
se stala událost určující počátek lhůty. Chybí-li tento den v posledním měsíci
lhůty, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Z uvedeného plyne,
že u obviněného S. K. posledním dnem lhůty k podání dovolání byl čtvrtek 28.
4. 2005 (§ 60 odst. 2 tr. ř.). Podal-li obviněný dovolání až dne 29. 4. 2005,
je zřejmé, že dovolání podal opožděně, tj. po uplynutí zákonem stanovené lhůty.
Nutno podotknout, že podle ustanovení § 265e odst. 4 tr. ř. navrácení lhůty k
podání dovolání není přípustné. Zákon tedy žádné výjimky v případech, kdy lhůta
k podání dovolání oprávněným osobám marně uplynula, nepřipouští.
Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud dovolání obviněného S. K.
podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl, aniž na jeho podkladě podle §
265i odst. 3 tr. ř. přezkoumal napadený rozsudek a řízení, jež mu předcházelo.
V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. své rozhodnutí učinil v
neveřejném zasedání.
K dovolání obviněného vystupujícího pod jménem R. I. lze konstatovat, že bylo
podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr.
ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v § 265f odst. 1 tr.
ř.
Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo dále
nutno posoudit otázku, zda námitky tohoto obviněného naplňují po obsahové
stránce zákonem stanovený dovolací důvod, jehož existence je současně nezbytnou
podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §
265i odst. 3 tr. ř.
Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. spočívá v tom, že bylo
rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti
rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) a g) tr. ř., aniž
byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl
v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).
Obviněný se domnívá, že nebyly splněny předpoklady pro rozhodnutí o zamítnutí
odvolání podle § 256 tr. ř., jeho námitky tedy směřují do první části
dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Tento dovolací důvod (v části první) má zajišťovat nápravu tam, kde soud
druhého stupně měl v řádném opravném řízení přezkoumat určité rozhodnutí
napadené řádným opravným prostředkem po věcné stránce, ale místo toho, aniž
byly splněny procesní podmínky pro takový postup, opravný prostředek (odvolání
nebo stížnost) zamítl nebo odmítl podle § 253 odst. 1 nebo odst. 3 tr. ř. (u
odvolání), u stížnosti podle § 148 odst. 1 písm. a), b) tr. ř. Jinými slovy
řečeno, obviněnému nesmí být odepřen přístup k soudu druhého stupně, jsou-li
splněny podmínky pro meritorní přezkum napadeného rozhodnutí.
V dané věci se však o takový případ nejedná. Je zřejmé, že odvolacím soudem
byl rozsudek soudu prvního stupně po věcné stránce přezkoumán. Za této situace
není rozhodující, že při svém rozhodování odvolací soud považoval námitky
obviněného uvedené v odvolání za nedůvodné. Tím, že odvolací soud postupem
podle § 254 odst. 1 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost výroků rozsudku,
proti nimž byla podána odvolání, je zřejmé že odvolání obviněného (a ostatních
oprávněných osob) podrobil meritornímu přezkumu. Lze tedy uzavřít, že
obviněnému nebyl přístup k soudu druhého stupně nikterak odepřen. Námitky
ohledně totožnosti osoby obviněného, s nimiž obviněný spojuje otázku uložení
souhrnného trestu, se rovněž s uplatněným dovolací důvodem podle § 265b odst. 1
písm. l) tr. ř. nekryjí. Z tohoto důvodu Nejvyšší soud dospěl k závěru, že
konkrétními námitkami obviněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr.
ř. nenaplnil, a proto ohledně tohoto dovolacího důvodu rozhodl tak, že podle §
265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání obviněného odmítl, protože bylo podáno z
jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. V souladu s ustanovením § 265r
odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodnutí o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud učinil v
neveřejném zasedání.
P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení
opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 24. srpna 2005
Předseda senátu:
JUDr. Jan Engelmann