Nejvyšší soud pokládá rovněž za vhodné doplnit, že právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny není možno vykládat tak, že garantuje úspěch v řízení či zaručuje právo na rozhodnutí, jež odpovídá představám obviněného. Uvedeným základním právem je „pouze“ zajišťováno právo na spravedlivé soudní řízení, v němž se uplatní všechny zásady soudního rozhodování podle zákona v souladu s ústavními principy (srov. usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 681/04). To platí i pro dovolací řízení.
Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud dovolání obviněného P. Š. podané s odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. by odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř., pokud by nebyly právně relevantními shledány námitky uvedené k důvodu podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř.
Pod dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. obviněný P. Š. namítá podjatost předsedkyně JUDr. L. S.
Podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. je dovolací důvod dán tehdy, rozhodl-li ve věci vyloučený orgán. Tento dovolací důvod nelze použít, jestliže tato okolnost byla tomu, kdo podává dovolání, již v původním řízení známa a nebyla jím před rozhodnutím orgánu druhého stupně namítnuta.
Obviněný podjatost předsedkyně senátu JUDr. L. S. namítl v odvolání podaném proti rozsudku Okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou ze dne 3. 11. 2006, č. j. 3 T 99/2006-960. Uvedl, že po vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně mu sdělila paní H. P., že předsedkyně senátu je v blízkém příbuzenském poměru s A. P., která je přítelkyní obžalovaného. Dále poukázal na to, že mezi záznamy o odposlechu telefonních hovorů je zařazen rozhovor A. P. s obžalovaným, jímž se soud rovněž při rozhodování o vině obviněného řídil. Uvedl, že požadavek nestrannosti soudce není v konkrétním případě splněn, neboť A. P. je sestřenicí předsedkyně senátu JUDr. L. S.
Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 14. 3. 2007, č. j. 5 To 116/2007-1085, konstatoval, že podjatostí předsedkyní senátu JUDr. L. S. se již zabýval ve svém usnesení ze dne 28. 2. 2007, č. j. 5 To 117/2007-1071, a to z podnětu stížnosti obviněného M. O. proti usnesení Okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou ze dne 7. 2. 2007, č. j. 3 T 99/2006-1046. Konstatoval, že u předsedkyně senátu JUDr. L. S. nebyly zjištěny skutečnosti, pro které by ve smyslu § 30 tr. ř. měla být z úkonů v daném trestním řízení vyloučena. Dodal, že záznam o odposlechu telefonního rozhovoru mezi obviněným P. Š. a A. P. soud prvního stupně při rozhodování ve věci jako důkaz nepoužil.
Okresní soud ve Žďáře nad Sázavou usnesením ze dne 7. 2. 2007, č. j. 3 T 99/2006-1046, podle § 31 odst. 1 tr. ř. rozhodl, že z důvodu uvedeného v § 30 odst. 1 tr. ř. JUDr. L. S., předsedkyně senátu, není vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci vedené u Okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou pod sp. zn. 3 T 99/2006. Proti tomuto usnesení podal obviněný M. O. stížnost. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 28. 2. 2007, č. j. 5 To 117/2007-1071, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. stížnost obviněného zamítl. Ke stížnosti obviněného M. O. předsedkyně senátu JUDr. L. S. prohlásila, že se ve věci necítí být podjatá. A. P. je její vzdálená příbuzná, s níž se nestýká a nezná ani její bydliště (viz úřední záznam na č. l. 1052 spisu).
Nejvyšší soud shledal dovolání obviněného podané s odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. jako zjevně neopodstatněným.
Otázkou podjatosti se soudy obou stupňů dostatečně zabývaly. Je zřejmé, že předsedkyně senátu se v rámci trestního řízení s A. P. nesetkala, neudržuje s ní žádné kontakty a sama se necítí být ve věci podjatá. Na podkladě tohoto vyjádření Krajský soud v Brně dospěl k závěru, že objektivně neexistují překážky, které by ve smyslu § 30 odst. 1 tr. ř. bránily předsedkyni senátu JUDr. L. S. věc projednat. Nejvyšší soud považuje následující přezkum podjatosti předsedkyně senátu JUDr. L. S. za dostatečný pro závěr, že z její strany neexistují žádné pochybnosti, které by pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon dotýká, bránily předsedkyni senátu věc nestranně rozhodnout. Přestože námitku podjatosti vznesl obviněný M. O., okolnosti uváděné obviněným P. Š. stran podjatosti předsedkyně senátu jsou obsahově shodné minimálně potud, že A. P. je v příbuzenském vztahu k předsedkyni senátu, a proto lze v tomto směru v plném rozsahu na odůvodnění soudů nižších stupňů odkázat. V trestních věcech, v nichž vystupuje vícero obviněných a kteří samostatně vznášejí obsahově shodnou námitku týkající se podjatosti orgánu činného v trestním řízení, není třeba o každé zvlášť rozhodovat za situace, kdy z námitek nevyplývá žádná nová skutečnost oproti již uplatněným námitkám, neboť skutečnost, že stejnou námitku vznese další obviněný nic nezmění na tom, že předsedkyně senátu sama o sobě se necítí být ve věci podjatá a je schopna věc nestranně rozhodnout. K osobě A. P. bylo zjištěno, že je vzdálenou příbuznou předsedkyně senátu, avšak vzhledem ke značnému věkovému rozdílu se spolu nestýkají. S ohledem na tuto skutečnost nelze na straně předsedkyně senátu JUDr. L. S. poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, nijak dovodit. Ostatně sama předsedkyně senátu to vylučuje. Rovněž Nejvyšší soud nemá o nestrannosti předsedkyně senátu JUDr. L. S. žádné pochybnosti, (o obsahově shodné námitce spoluobviněných bylo soudem prvního i druhého stupně rozhodnuto – viz shora).
Lze tedy shrnout, že se zřetelem k uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud dovolání obviněného P. Š. podané s poukazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné. Stejně bylo rozhodnuto o dovolání obviněného P. Š., protože v rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. obviněný uplatnil právně kvalifikovanou námitku, kterou však dovolací soud shledal zjevně neopodstatněnou. Z toho důvodu Nejvyšší soud nemusel věc meritorně přezkoumávat podle § 265i odst. 3 tr. ř. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. o odmítnutí dovolání rozhodl v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění, odkazuje v tomto směru na znění § 265i odst. 2 tr. ř.
P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 31. října 2007
Předseda senátu:
JUDr. Jan Engelmann