6 Tdo 1354/2007
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 29. listopadu 2007 o dovolání nejvyšší stání zástupkyně podaném v neprospěch obviněných J. K., a obviněného R. Ř., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 8. 2003, sp. zn. 8 To 393/2003, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 1 T 342/2003, t a k t o :
Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se z r u š u j e usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 8. 2003, sp. zn. 8 To 393/2003.
Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se z r u š u j í všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Brně přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 4. 8. 2003, sp. zn. 8 To 393/2003, bylo podle § 253 odst. 3 tr. ř. odmítnuto odvolání okresního státního zástupce v Hodoníně proti rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 1 T 342/2003. Zmíněným rozsudkem okresního soudu byli obvinění J. K. a R. Ř. uznáni vinnými trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 188 odst. 1 tr. zák. a § 187 odst. 1 tr. zák. Obviněnému J. K. byl uložen i za sbíhající se trestné činy souhrnný trest odnětí svobody v trvání patnácti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazen do věznice s dozorem, byl mu uložen dále také trest propadnutí věcí – pákových kleští a podle § 35 odst. 2 tr. zák. byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 9. 4. 2003, sp. zn. 1 T 84/2003, a trestního příkazu Okresního soudu v Hodoníně ze dne 19. 8. 2002, sp. zn. 15 T 558/2002. Obviněnému R. Ř. byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazen do věznice s dozorem.
Proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 8. 2003, sp. zn. 8 To 393/2003, podala nejvyšší státní zástupkyně v neprospěch obviněných dovolání, ve kterém uplatnila dovolací důvod vymezený v § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Naplnění zmíněného dovolacího důvodu spatřuje v tom, že odvolací soud podle jejího mínění nepostupoval v souladu s ustanovením § 251 odst. 1 tr. ř. Podle názoru nejvyšší stání zástupkyně měl předseda senátu soudu prvního stupně, ještě před tím než předložil spis s odvoláním okresního státního zástupce Krajskému soudu v Brně k rozhodnutí o tomto odvolání, vyzvat státního zástupce k odstranění vad podaného odvolání a poučit, aby vady ve lhůtě pěti dnů odstranil, jinak bude odvolání podle § 253 odst. 3 tr. ř. odmítnuto. V daném případě se jednalo o to, že intervenující státní zástupkyně u hlavního líčení neuvedla, zda odvolání podává ve prospěch či v neprospěch obviněných a tuto nezbytnou náležitost odvolání (vyžadovanou ustanovením § 249 odst. 2 tr. ř.) neuvedl ve svém písemném vyhotovení odvolání ani okresní státní zástupce v Hodoníně. Závěrem podaného dovolání nejvyšší státní zástupkyně s ohledem na shora uvedené skutečnosti navrhla, aby Nejvyšší soud dovoláním napadené usnesení Krajského soudu v Brně zrušil a dále postupoval podle § 265l odst. 1 tr. ř. a věc po zrušení přikázal Krajskému soudu v Brně k novému projednání a rozhodnutí.
Nejvyšší soud jako soud dovolací shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno osobou oprávněnou – nejvyšší státní zástupkyní /§ 265d odst. 1 písm. a) tr. ř./, ve lhůtě stanovené v § 265e odst. 1 tr. ř. Dovolání obsahuje rovněž obligatorní náležitosti stanovené v § 265f tr. ř.
Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán ve dvou alternativách. První z nich spočívá v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí; druhá alternativa dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. spočívá v tom, že byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Z rozhodnutí odvolacího soudu i dovolání nejvyšší státní zástupkyně je patrno, že v daném případě je uplatněna první alternativa.
Ze spisu Okresního soudu v Hodoníně, sp. zn. 1 T 342/2003, vyplývá, že po vyhlášení rozsudku soudem prvního stupně, jeho odůvodnění a poučení o opravných prostředcích dne 18. 6. 2003 státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Hodoníně uvedla, že podává odvolání ve vztahu k oběma obviněným. Rozsudek byl po vyhotovení doručen okresnímu státnímu zastupitelství, a to dne 2. 7. 2003. Dne 4. 7. 2003 bylo podáno písemné odůvodnění odvolání. Z předloženého odvolání je rovněž patrno, že toto neodpovídalo zcela ustanovení § 249 odst. 2 tr. ř., neboť z něj nebylo patrno, zda je podáváno, byť i zčásti, ve prospěch či v neprospěch obviněných. I přes uvedený nedostatek předložil předseda senátu soudu prvního stupně spis s odvoláním krajskému soudu, který ve věci rozhodl v neveřejném zasedání dne 4. 8. 2003 pod sp. zn. 8 To 393/2003 tak, že odvolání okresního státní zástupce v Hodoníně podle § 253 odst. 3 tr. ř. odmítl s odůvodněním, že odvolání státního zástupce má sice náležitosti vyžadované § 249 odst. 1 tr. ř., nesplňuje však již náležitosti § 249 odst. 2 tr. ř. V souvislosti se zmíněnými ustanoveními odvolací senát Krajského soudu v Brně zaujal názor, že ze žádného zákonného ustanovení nevyplývá povinnost soudu zkoumat, zda státní zástupce mínil podat odvolání ve prospěch či neprospěch obviněných a ustanovení § 251 odst. 1 tr. ř. se svojí poučovací povinností předsedy senátu soudu prvního stupně a odstraňováním vad podaného odvolání váže pouze k § 249 odst. 1 tr. ř., proto odvolacímu soudu nezbylo než postupovat podle § 253 odst. 3 tr. ř.
Nejvyšší soud po srovnání závažnosti a důležitosti náležitostí § 249 odst. 1 a odst. 2 tr. ř. dospěl k závěru, že tyto jsou svým významem a důležitostí postaveny na stejnou úroveň, a proto v případě nedostatku odvolání státního zástupce spočívajícím v neuvedení, zda je odvolání podáváno ve prospěch či neprospěch obviněných, měl předseda senátu postupovat i v tomto případě podle § 251 odst. 1 tr. ř.
V této souvislosti poukazuje Nejvyšší soud na rozhodnutí č. 27/2004 Sb. rozh. trest., podle něhož „vadu obsahu odvolání státního zástupce spočívající v tom, že v něm není vymezeno, je-li podáno ve prospěch nebo v neprospěch obviněného (§ 249 odst. 2 tr. ř.), je soud prvního stupně povinen pokusit se odstranit postupem podle § 251 odst. 1 tr. ř. Odvolací soud proto nemůže odmítnout odvolání státního zástupce podle § 253 odst. 3 tr. ř. z důvodu, že takové vymezení chybí, pokud předseda senátu soudu prvního stupně neučinil výzvu k odstranění vad, nestanovil pro ně pětidenní lhůtu a neupozornil státního zástupce na následky neodstranění výzvy záležející v odmítnutí odvolání.“
S ohledem na shora uvedené skutečnosti musel Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušit usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 8. 2003, sp. zn. 8 To 393/2003, současně také zrušit všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. pak Krajskému soudu v Brně přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Dále poukazuje Nejvyšší soud na znění § 265s odst. 1 tr. ř.
P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 29. listopadu 2007
Předseda senátu:
JUDr. Jan Engelmann