6 Tdo 1427/2007
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 19. prosince 2007 o dovolání
obviněného Z. S., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve V. M., proti
usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 2. 10. 2007, č. j. 4 To 73/2007-44, v
trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 30 Nt 1209/2007,
Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného o d m í t á .
Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 8. 2007, č. j. 30 Nt
1209/2007-29, byl podle § 283 písm. d) tr. ř. zamítnut návrh odsouzeného Z. S.
na povolení obnovy řízení v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod
sp. zn. 36 T 5/2003. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 2. 2004,
č. j. 36 T 5/2003-397, byl obviněný Z. S. uznán vinným trestným činem ublížení
na zdraví podle § 222 odst. 1, 3 tr. zák. jako zvlášť nebezpečný recidivista
podle § 41 odst. 1 tr. zák., za což mu byl uložen podle § 222 odst. 3 tr. zák.
a § 42 odst. 1 tr. zák. trest odnětí svobody v trvání 14 roků, když podle § 39a
odst. 2 písm. d) tr. zák. byl pro výkon uloženého trestu odnětí svobody zařazen
do věznice se zvýšenou ostrahou. Proti tomuto rozsudku si obviněný podal
odvolání. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 5. 2006, sp. zn. 4 To
33/2004, bylo podle § 256 tr. ř. odvolání obviněného zamítnuto.
Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 8. 2007, č. j. 30 Nt
1209/2007-29, podal obviněný stížnost, která byla usnesením Vrchního soudu v
Olomouci ze dne 2. 10. 2007, č. j. 4 To 73/2007-44, podle § 148 odst. 1 písm.
c) tr. ř. zamítnuta.
Proti shora citovanému usnesení Vrchního soudu v Olomouci podal obviněný Z. S.
prostřednictvím obhájkyně dovolání, které opřel o dovolací důvody podle § 265b
odst. 1 písm. g), l) tr. ř. Obviněný v dovolání namítá, že soudy nesprávně
vyhodnotily a posoudily nutnost provedení navrhovaných důkazů v rámci obnovy
řízení. Má za to, že po povolení obnovy řízení a provedení jím navrhovaných
důkazů by mohly vyjít najevo nové skutečnosti, které by mohly odůvodnit jiné
rozhodnutí o jeho vině. Domáhá se provedení rekonstrukce či vyšetřovacího
pokusu a provedení znaleckého posudku na svědka L. O. Z těchto důvodů navrhl,
aby Nejvyšší soud napadené usnesení Vrchního soudu v Olomouci, sp. zn. 4 To
73/2007, jakož i usnesení Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 30 Nt 1209/2007,
zrušil, a aby věc přikázal Krajskému soudu v Ostravě k novému projednání a
rozhodnutí.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství využila svého práva a k
dovolání obviněného se vyjádřila. Konstatovala, že v dané věci nejsou splněny
zákonné podmínky vymezující přípustnost takto podaného dovolání, a to z
hlediska ustanovení § 265a tr. ř., takže dovolání přípustné není. Podle § 265a
odst. 1 tr. ř. lze napadnout dovoláním pravomocné rozhodnutí ve věci samé,
jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Ustanovení § 265a
odst. 2 písm. a) - h) tr. ř. taxativně vymezuje, která soudní rozhodnutí se
považují pro řízení o dovolání za rozhodnutí ve věci samé. Usnesení, kterým
bylo rozhodnuto o návrhu na povolení obnovy řízení podle § 283 tr. ř., mezi
nimi uvedeno není. Z uvedeného důvodu státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší
soud dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl, protože
je nepřípustné.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v
posuzované věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání stanovené v § 265a
tr. ř.
Podle § 265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí ve
věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští.
Ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. taxativně uvádí rozhodnutí,
proti kterým je dovolání přípustné, tudíž která považuje za rozhodnutí ve věci
samé. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o obnově řízení není v těchto ustanoveních
taxativně uvedeno, nejedná se o rozhodnutí ve věci samé, proto ani napadené
usnesení Vrchního soudu v Olomouci, který zamítl stížnost podanou proti
zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení nelze považovat za rozhodnutí ve
smyslu § 265a odst. 2 písm. h) tr. ř.
Z výše uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti kterému
zákon dovolání podle § 265a tr. ř. nepřipouští.
V souvislosti s výše uvedeným závěrem je třeba zmínit rozhodnutí č. 36/2003 Sb.
rozh. trest., které uvádí, že usnesením, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na
povolení obnovy řízení podle § 283 tr. ř. nebo § 284 tr. ř. nelze považovat za
rozhodnutí ve smyslu § 265a odst. 1, 2 tr. ř., proto proti němu není přípustné
dovolání, a to ani kdyby původní rozhodnutí, jehož se návrh na obnovu týkal,
bylo rozhodnutím ve věci samé v uvedeném smyslu.
S ohledem na shora uvedené skutečnosti Nejvyšší soud dovolání odsouzeného podle
§ 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl, jako nepřípustné, přičemž toto
rozhodnutí učinil v souladu se zněním § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v
neveřejném zasedání.
P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení
opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 19. prosince 2007
Předseda senátu:
JUDr. Jan Engelmann