6 Tdo 1605/2005
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 25. ledna 2006 dovolání, které podala obviněná Ing. J. Ž., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 7. 2005, sp. zn. 3 To 455/2005, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 73 T 23/2005, a rozhodl t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné Ing. J. Ž. o d m í t á .
Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. 73 T 23/2005, byly obviněné P. Z. a Ing. J. Ž. uznány vinnými, že
dne 18. 11. 2004 kolem 15.30 hod. v O. na ul. H. v pobočce Č. s., a. s., obžalovaná P. Z. poté, co jí obžalovaná Ing. J. Ž. opatřila padělaný občanský průkaz č. na jméno J. S. a falešné potvrzení zaměstnavatele T. ž., a. s., o výši příjmů na jméno J. S., jakož i paruku přibližující její vzhled vzhledu J. S., sepsala jménem J. S. žádost o poskytnutí úvěru ve výši 100.000,- Kč, přičemž po sdělení odpovědného pracovníka Č. s., a. s., že úvěr jí bude poskytnut, avšak musí pobočku navštívit ještě jednou, a to 19. 11. 2004 v době kolem 11.30 hod., toto učinila a byla na místě zadržena příslušníky Policie ČR.
Takto zjištěné jednání soud prvého stupně právně kvalifikoval u obviněné P. Z. jako pokus trestného činu úvěrového podvodu podle § 8 odst. 1 k § 250b odst. 1, 3 tr. zák. a trestný čin padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1 tr. zák. a v případě obviněné Ing. J. Ž. jako účastenství ve formě organizátorství podle § 10 odst. 1 písm. a) tr. zák. k pokusu trestného činu podvodu podle § 8 odst. 1 k § 250b odst. 1, 3 tr. zák. Za to byly odsouzeny, a to obviněná P. Z. podle § 250b odst. 3 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1, § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let. Obviněná Ing. J. Ž. byla odsouzena podle § 250b odst. 3 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců, přičemž jeho výkon byl podle § 58 odst. 1, § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let.
Proti tomuto rozsudku podala obviněná Ing. J. Ž. odvolání, které bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 7. 2005, sp. zn. 3 To 455/2005, podle § 256 tr. ř. zamítnuto.
Vůči konstatovanému usnesení soudu druhého stupně (výroku jímž bylo zamítnuto její odvolání) podala obviněná Ing. J. Ž. prostřednictvím obhájce dovolání, které opřela o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
V odůvodnění mimořádného opravného prostředku obviněná uvedla, že k závěru o vině u její osoby dospěly soudy obou stupňů na základě výpovědi spoluobviněné P. Z. z přípravného řízení, a to ze dne 19. 11. 2004. V této souvislosti konstatovala, že usnesení o zahájení trestního stíhání proti její osobě bylo vydáno a zároveň jí i doručeno dne 21. 11. 2004. Namítla, že v daném případě se výslech spoluobviněné ze dne 19. 11. 2004 nedá podřadit pod neodkladné úkony, jak jsou vyjmenovány v komentáři k trestnímu řádu k ustanovení § 160 odst. 4 tr. ř. Upozornila, že po sdělení obvinění její osobě byla spoluobviněná P. Z. vyslýchána a využila svého práva k věci nevypovídat. U hlavního líčení změnila svou výpověď a uvedla, že křivě obvinila Ing. J. Ž., přičemž toto její tvrzní je podporováno lékařským vyšetřením ze dne 20. 11. 2004, kdy navštívila psychiatra a již zde uváděla, že jmenovanou křivě obvinila. Obviněná vytkla soudům obou stupňů, že výpověď spoluobviněné P. Z. ze dne 19. 11. 2004 byla a je vůči její osobě právně neúčinná. Přesto však soudy tuto výpověď použily jako jediný důkaz svědčící o její vině. Krajský soud ve veřejném zasedání doplnil dokazování výslechem spoluobviněné a svědkyně S.; z těchto důkazů ale není možné učinit závěr o vině dovolatelky. Podle názoru obviněné měl za popsané důkazní situace odvolací soud zrušit napadený rozsudek okresního soudu ve výroku o vině a trestu a nově rozhodnout, že se Ing. J. Ž. podle § 226 písm. a) tr. ř. zprošťuje obžaloby. V popsaných okolnostech spatřuje naplnění důvodu dovolání, neboť soudy obou stupňů dospěly k nesprávné právní kvalifikaci předmětného skutku.
Závěrem dovolání obviněná navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. 73 T 23/2005, a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 7. 2005, sp. zn. 3 To 455/2005, a soudu prvého stupně přikázal věc znovu projednat a rozhodnout.
Opis dovolání obviněné byl ve smyslu ustanovení § 265h odst. 2 věty první tr. ř. soudem prvého stupně doručen Nejvyššímu státnímu zastupitelství s upozorněním, že se může k dovolání písemně vyjádřit a souhlasit s jeho projednáním v neveřejném zasedání [§ 265r odst. 1 písm. c) tr. ř.]. Dovolací soud však ke dni rozhodnutí ve věci vyjádření neobdržel.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) předně shledal, že dovolání obviněné Ing. J. Ž. je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 3 tr. ř.).
Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda obviněnou vznesené námitky naplňují jí uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod vymezený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., který lze aplikovat, pokud rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
V rámci citovaného dovolacího důvodu lze namítat, že skutek, jak byl v původním řízení soudem zjištěn, byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, ačkoliv šlo o jiný trestný čin nebo nešlo o žádný trestný čin. Vedle těchto vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též jiné nesprávné
hmotně právní posouzení, jímž se rozumí zhodnocení otázky nespočívající přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva. Z dikce citovaného ustanovení přitom plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat pouze vady právní (srov. např. názor vyslovený v usnesení Ústavního soudu České republiky sp. zn. IV. ÚS 73/03, sp. zn. II. ÚS 279/03, sp. zn. IV. ÚS 449/03). Nejvyšší soud není oprávněn v dovolacím řízení přezkoumávat úplnost dokazování a posuzovat postup při hodnocení důkazů soudy obou stupňů. Je zásadně povinen vycházet z konečného skutkového zjištění soudu prvého eventuálně druhého stupně a v návaznosti na tento skutkový stav zvažovat hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění nemůže změnit, a to jak na základě případného doplnění dokazování, tak i v závislosti na jiném hodnocení v předcházejícím řízení provedených důkazů. Těžiště dokazování je v řízení před soudem prvého stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen odvolací soud. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou k přezkoumávání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a není oprávněn přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět nebo opakovat.
Podle názoru Nejvyššího soudu není obviněnou Ing. J. Ž. formálně deklarovaný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. uplatněnými námitkami materiálně naplněn. V dovolání obviněná namítá, že při rozhodování o vině u její osoby soudy obou stupňů chybně vycházely z výpovědi spoluobviněné P. Z., která ale byla učiněna před zahájením trestního stíhání dovolatelky, přičemž nešlo o neodkladný úkon ve smyslu ustanovení § 160 odst. 4 tr. ř.; tuto výpověď použily jako jediný důkaz svědčící o její vině. Upozorňuje, že následně v přípravném řízení spoluobviněná využila svého oprávnění a k věci odmítla vypovídat. U hlavního líčení svoji výpověď změnila a uvedla, že obviněnou Ing. J. Ž. křivě obvinila. Nutno zdůraznit, že všechny tyto uplatněné výhrady jsou primárně námitkami ohledně správnosti zjištěného skutkového stavu věci včetně hodnocení provedených důkazů a dále nedodržení ustanovení § 160 odst. 4 tr. ř., přičemž z tvrzených procesních nedostatků až následně obviněná dovozuje vady ve smyslu ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Jak již bylo výše uvedeno samotná konečná skutková zjištění, přestože mohou mít vliv na právní posouzení skutku nebo na jiné hmotně právní posouzení, však Nejvyšší soud nemůže v dovolacím řízení přezkoumávat a je naopak jimi vázán. V dovolání obviněná nenamítá, že skutek popsaný ve výroku o vině v rozsudku Okresního soudu v Ostravě (viz jeho doslovná citace v úvodu tohoto usnesení), s nímž se ztotožnil i odvolací soud, byl ohledně její osoby nesprávně právně posouzen jako účastenství ve formě organizátorství podle § 10 odst. 1 písm. a) tr. zák. k pokusu trestného činu podvodu podle § 8 odst. 1 k § 250b odst. 1, 3 tr. zák., nebo že by rozhodnutí spočívalo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V daném případě jde proto ze strany obviněné výlučně o námitky, které stojí mimo rámec zákonného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., přičemž je nelze podřadit ani pod některý další v zákoně taxativně stanovený dovolací důvod.
Nutno připomenout, že každý dovolatel musí nejen v souladu s ustanovením § 265f odst. 1 věty první tr. ř. v mimořádném opravném prostředku odkázat na ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) nebo § 265b odst. 2 tr. ř., o něž se dovolání opírá, ale i obsah konkrétně uváděných námitek, tvrzení a právních názorů musí věcně odpovídat uplatněnému dovolacímu důvodu, jak je vymezen v příslušném zákonném ustanovení. Nejvyšší soud není oprávněn posuzovat důvodnost námitek, které nespadají pod důvody dovolání zakotvené v § 265b tr. ř.
Z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř., je dovolání podáno i v případě, kdy je v něm sice citováno některé jeho ustanovení, ale ve skutečnosti jsou vytýkány vady, které zákon jako dovolací důvody nepřipouští. Tak je tomu i v této trestní věci.
Z těchto jen stručně popsaných důvodů (§ 265i odst. 2 tr. ř.) Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání obviněné Ing. J. Ž. odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než jsou uveden v § 265b tr. ř. Proto nebyl oprávněn postupovat podle § 265i odst. 3 tr. ř. (věc meritorně přezkoumat), přičemž rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání konaném ve smyslu § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 25. ledna 2006
Předseda senátu:
JUDr. Jiří H o r á k