6 Tdo 202/2023-
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu dne 5. 4. 2023 v řízení o dovolání, které podal obviněný M. M., nar. XY, trvale bytem XY, XY, Slovenská republika, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 11. 2021, sp. zn. 3 To 45/2021, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 56 T 2/2019, takto:
Podle § 265o odst. 1 tr. ř. se obviněnému M. M., nar. XY, odkládá až do rozhodnutí o dovolání výkon trestu odnětí svobody v trvání osmi roků, trestu vyhoštění z území České republiky na dobu deseti roků a trestu propadnutí věci, a to částky 16.445 EUR, uložených mu rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2020, sp. zn. 56 T 2/2019, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 11. 2021, sp. zn. 3 To 45/2021.
1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2020, sp. zn. 56 T 2/2019, byl obviněný M. M. uznán vinným pokračujícím zvlášť závažným zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, za použití § 116 tr. zákoníku, ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, jehož se podle zjištění jmenovaného soudu dopustil spolu s dalšími spoluobviněnými skutkem popsaným pod body 1) – 7), 9) – 13), 15) – 16), 18) – 22), 24) – 27) a 30) – 32) ve skutkové větě výroku o vině tohoto rozsudku. Za tento trestný čin byl odsouzen podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání osmi roků, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl uložen podle § 80 odst. 1, 2 tr. zákoníku trest vyhoštění z území České republiky na dobu deseti roků a podle § 70 odst. 1 tr. zákoníku trest propadnutí věci, a to částky 16.445 EUR. Současně byl uvedeným rozsudkem zproštěn podle § 226 písm. b) tr. ř. obžaloby státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 15. 2. 2019, sp. zn. 1 KZV 215/2016, pro skutek popsaný v ní pod bodem 28).
2. Proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný M. M. a spoluobvinění odvolání, o nichž rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 29. 11. 2021, sp. zn. 3 To 45/2021. Odvolání obviněného M. M. podle § 256 tr. ř. zamítl, ohledně ostatních obviněných napadený rozsudek zrušil pouze ve výrocích o trestech a v tomto směru znovu rozhodl, v ostatních výrocích zůstal napadený rozsudek nezměněn.
3. Proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 11. 2021, sp. zn. 3 To 45/2021, podal obviněný dovolání, v němž uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. a) tr. ř., tedy porušení práva na spravedlivý proces s poukazem na složení soudu, který o odvolání rozhodoval. Dále uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. námitkou zkrácení svých procesních práv tím, že jeho žádosti o odročení veřejného zasedání ze dne 29. 11. 2021 nebylo vyhověno, ačkoliv povinná izolace, jíž se s ohledem na kontakt s osobou pozitivní na onemocnění covid musel podrobit, účast neumožňovala. Uplatnil rovněž dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ve všech třech jeho alternativách, jakož i procesní pochybení při vyhlašování rozsudku soudem prvního stupně. V doplnění dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí a přikázal věc Městskému soudu v Praze k novému projednání a rozhodnutí a podle § 265o odst. 1 tr. ř. odložil výkon napadeného rozhodnutí.
4. Podle § 265o odst. 1 tr. ř. před rozhodnutím o dovolání může předseda senátu Nejvyššího soudu odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž bylo podáno dovolání, anebo nařídit pozastavení nakládání s věcmi, které propadly nebo byly zabrány na základě takového rozhodnutí. Pokud tak učiní, provede všechna potřebná opatření k tomu, aby byl výkon rozhodnutí neprodleně odložen nebo přerušen anebo bylo pozastaveno nakládání s propadlými nebo zabranými věcmi.
5. Na základě dokladů založených ve spise a dotazu Nejvyššího soudu na Centrální evidenci vězňů ČR v Praze bylo ověřeno, že obviněný dosud nenastoupil nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání osmi roků, který mu byl uložen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2020, sp. zn. 56 T 2/2019, který nabyl právní moci dne 29. 11. 2021. Na obviněného byl vydán příkaz k dodání do výkonu trestu, který s ohledem na zjištěný pobyt obviněného na Slovensku dosud nebyl realizován.
6. Na základě předběžného posouzení podaného mimořádného opravného prostředku dospěl předseda senátu dovolacího soudu k závěru, že argumentace v něm obviněným uplatněná vede k tomu, že předem nelze vyloučit jeho úspěšnost. V uvedeném směru musí být zdůrazněno, že rozhodování dovolacího soudu se nemůže ocitnout mimo hranice, které garantují obviněnému právo na spravedlivý proces, resp. celkovou spravedlnost takového procesu („overal fairness of criminal proceedings“) ve smyslu čl. 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Aniž by se tím současně předjímala otázka vlastního rozhodnutí o podaném dovolání senátem, jemuž byla věc podle rozvrhu práce přidělena, jeví se vhodným, aby výkon napadeného rozhodnutí (ve spojení s jemu předcházejícím rozsudkem soudu prvního stupně) byl odložen.
7. Stran vlastní odůvodněnosti postupu upraveného § 265o odst. 1 tr. ř. lze konstatovat, že vydání rozhodnutí předsedou senátu není vázáno na takový stupeň posouzení důvodnosti podaného dovolání, který by již v době rozhodování předsedy senátu vyjadřoval závěr, že napadené rozhodnutí obstát nemůže a musí být zrušeno. Účelem vydání rozhodnutí podle citovaného ustanovení je zabránit případnému vzniku újmy, která by u obviněného mohla nastat v důsledku výkonu rozhodnutí, jež by později bylo kasačním rozhodnutím Nejvyššího soudu zrušeno. Protože takové důsledky nelze v případě obviněného vyloučit, rozhodl předseda senátu dovolacího soudu způsobem uvedeným ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 5. 4. 2023
JUDr. Vladimír Veselý předseda senátu