6 Tdo 300/2003
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 19. března 2003 dovolání, které podal obviněný J. T., proti rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 5. 6. 2002, sp. zn. 2 T 308/99, a rozhodl t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného J. T. o d m í t á .
Rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 5. 6. 2002, sp. zn. 2 T 308/99, byl obviněný J. T. uznán vinným pokusem trestného činu krádeže podle § 8 odst. 1 k § 247 odst. 1, 2 tr. zák., protože společně s ods. K. P., v době od 18. 12. 1998 do 20. 12. 1998 v k. ú. obce S., v místech zv. P., v porostní skupině po předchozí dohodě za pomoci dalších osob a bez povolení majitele lesa vytěžili nejméně 15 ks vzrostlých buků o objemu dřeviny 41,33 m3 v hodnotě 47.530,- Kč, které hodlali prodat P. V., avšak k odvozu dřevní hmoty nedošlo, neboť jim v tom bylo zabráněno pracovníky obce S., která je majitelem lesa.
Za to byl obviněný odsouzen podle § 247 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, přičemž podle § 58 odst. 1, § 59 odst. 1 tr. zák. byl jeho výkon podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená obec S. odkázána s uplatněným nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný J. T. odvolání, které bylo usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 30. 9. 2002, sp. zn. 8 To 272/2002, podle § 256 tr. ř. zamítnuto.
Vůči citovanému rozsudku Okresního soudu v Hodoníně podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dne 4. 12. 2002 dovolání, které bylo na základě výzvy předsedy senátu soudu prvního stupně (§ 265h odst. 1 tr. ř.) doplněno dne 30. 1. 2003. Obviněný mimořádný opravný prostředek podal do výroku o vině a trestu, přičemž ho opřel o důvody popsané v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Obviněný v dovolání tvrdí, že z provedeného dokazování nevyplynulo, že by spáchal předmětný trestný čin. V podrobnostech uvádí, že pouze svému příbuznému P. V. sdělil, že K. P. má na prodej bukové dřevo, přičemž jmenovaní spolu dále sami jednali o prodeji. Namítá, že soud prvního stupně nezohlednil jeho obhajobu, že s K. P. neuzavíral žádnou dohodu o zprostředkování prodeje dřeva a že z uskutečněného prodeje neměl žádný užitek. Obviněný tvrdí, že neměl úmysl zmocnit se cizí věci za účelem získání majetkového prospěchu a nevěděl, že je v obci S. zakázáno těžit dřevo. Tyto skutečnosti nebyly soudem prvního stupně prokázány, a proto je chybná i právní kvalifikace předmětného skutku. Soud se rovněž nevypořádal s předloženými důkazy a řízení tak zůstalo kusé.
Z těchto důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k tr. ř. zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil zpět k projednání.
K dovolání obviněného se ve smyslu § 265h odst. 2, věty první tr. ř. písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Uvádí, že dovolání bylo podáno proti rozhodnutí soudu prvního stupně a nikoli proti rozhodnutí soudu druhého stupně. Přitom v souladu s ustanovením § 265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pouze pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. podané dovolání jako nepřípustné odmítl. Pro případ, že by Nejvyšší soud dovodil, že obviněný napadá též rozhodnutí odvolacího soudu, navrhl, aby podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. V této souvislosti státní zástupce konstatoval, že námitky uvedené v mimořádném opravném prostředku jsou primárně skutkového charakteru a nekryjí se s formálně deklarovaným dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Závěrem vyjádření rovněž navrhl, aby Nejvyšší soud rozhodnutí učinil ve smyslu § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) předně shledal, že dovolání obviněného J. T. bylo podáno oprávněnou osobou /§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř./, v zákonné lhůtě a na místě, kde lze toto podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dále zjišťoval, zda v předmětné trestní věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. ř.
Podle ustanovení § 265a odst. 1 tr. ř. dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. V ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. jsou taxativně vypočtena rozhodnutí, která jsou rozhodnutími ve věci samé.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného J. T. není přípustné. V mimořádném opravném prostředku se uvádí, že směřuje „proti rozhodnutí č. j. 2 T 308/99 ze dne 5. 6. 2002“, přičemž není specifikováno o rozhodnutí jakého soudu se jedná. Podle citované spisové značky a data vyhlášení rozhodnutí je však zcela nepochybné, že jde o rozsudek Okresního soudu v Hodoníně ze dne 5. 6. 2002, sp. zn. 2 T 308/99. Tuto skutečnost potvrzuje i další údaj vyjádřený v dovolání, když obviněný konstatuje: „S uvedeným rozhodnutím okresního soudu nesouhlasím a do všech jeho výroků podávám ve lhůtě následující dovolání“. V této souvislosti nutno zdůraznit, že v mimořádném opravném prostředku a ani v jeho doplnění není uvedeno, že by rovněž směřoval proti rozhodnutí odvolacího soudu, přičemž tuto okolnost nelze dovodit ani z jeho obsahu. Nejvyšší soud proto konstatuje, že obviněný dovoláním výlučně napadl odsuzující rozsudek soudu prvního stupně. Rozhodnutí soudu prvního stupně však dovoláním napadnout nelze, neboť ustanovení § 265a odst. 1 tr. ř. jako jednu ze zákonných obligatorních podmínek pro podání dovolání výslovně stanoví, že musí jít o rozhodnutí, které učinil soud ve druhém stupni.
Z těchto stručně uvedených důvodů (§ 265i odst. 2 tr. ř.) Nejvyšší soud dovolání obviněného J. T. podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl, neboť není přípustné. Proto nebyl oprávněn postupovat podle § 265i odst. 3 tr. ř., přičemž toto rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 19. března 2003
Předseda senátu:
JUDr. Jiří H o r á k