6 Tdo 352/2025-986
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. 5. 2025 o dovolání, které podal obviněný M. L., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Ostrov, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 12. 2024, sp. zn. 4 To 211/2024, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 3 T 62/2024, takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.
1. Rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 24. 9. 2024, č. j. 3 T 62/2024-885 (dále také jen „rozsudek soudu prvního stupně“), byl obviněný M. L. (dále jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným pokračujícím přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku [v bodech 1) až 6)], přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku [v bodě 1) a 5)] a pokračujícím přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku [v bodech 3) a 6)], jichž se podle jeho skutkových zjištění dopustil tím, že
1) dne 24. 10. 2023 v XY na ulici XY XY, v bankomatu České spořitelny, prostřednictvím dvou platebních karet Raiffeisenbank vydaných na jméno poškozeného J. Š., které se do dispozice obžalovaného dostaly nezjištěným způsobem, vybral z účtů poškozeného J. Š. finanční prostředky ve výši 27 400 Kč a další prostředky ve výši 33 000 Kč se pokusil vybrat, když provedl následující transakce s platební kartou číslo XY - v 13:10:53 hodin výběr částky 4 000 Kč, - v 13:12:19 hodin výběr částky 10 000 Kč, - v 13:13:22 hodin výběr částky 10 000 Kč, - v 13:14:37 hodin pokus o výběr částky 25 000 Kč, - v 13:15:25 hodin výběr částky 3 200 Kč, a s platební kartou číslo XY - v 13:16:17 hodin pokus o výběr částky 4 000 Kč, - v 13:16:27 hodin pokus o výběr částky 4 000 Kč, - v 13:16:57 hodin výběr částky 200 Kč, čímž způsobil poškozenému J. Š. škodu ve výši 27 400 Kč,
2) dne 18. 1. 2024 v době kolem 17:16 hodin v XY na ulici XY č. XY, v OC XY, v prodejně GrandVision CZ s.r.o., svévolně vzal z prodejního regálu brýle značky Emporio Armani, brýle značky Armani Exchange a troje brýle značky Ray-ban, tím způsobem, že uvedené zboží si u sebe uschoval, a aniž za něho zaplatil, prošel pokladní zónou, čímž poškozené společnosti GrandVision CZ s.r.o., IČO: 25127993, se sídlem Lomnického 1742/2a, 140 00 Praha 4 – Nusle, Česko, způsobil škodu ve výši 20 450 Kč,
3) dne 5. 2. 2024 v 11:20 hodin v XY na ulici XY nám. č. XY, na dvoře volně přístupného areálu střední školy A. E., poté, co nezjištěným předmětem rozbil skleněnou výplň pravých předních dveří, vnikl do kabiny nákladního vozidla zn. Iveco, registrační značky XY, odkud svévolně vzal měřící přístroj kabelových tras zn. WireXpert, včetně obalu a příslušenství, čímž poškozené firmě VAHAL, s.r.o., IČO: 49975714, se sídlem Vrahovická 4359/56c, 796 01 Prostějov, Česko, způsobil odcizením škodu ve výši 170 000 Kč a škodu poškozením automobilu ve výši 5 000 Kč,
4) dne 8. 2. 2024 v době od 18:00 do 18:20 hodin v XY na ulici XY XY, na prodejní ploše OD Kaufland odcizil z prodejních regálů jedno balení granulí Fr. Activegran v hodnotě 449,90 Kč, dvě balení Nutrilon Pronutra 1 v hodnotě 549,90 Kč za kus a čtyři balení Nutrilon 1 Profutura v hodnotě 669,90 Kč za kus, tím způsobem, že zboží vložil do nákupního vozíku a s tímto bez zaplacení obešel pokladní zóny, čímž poškozené společnosti Kaufland Česká republika v.o.s., IČO: 25110161, se sídlem Bělohorská 2428/203, 169 00 Praha 6 – Břevnov, způsobil škodu ve výši 4 229 Kč,
5) poté, co nezjištěným způsobem získal bez vědomí a souhlasu M. P., nar. XY, jeho platební kartu Československé obchodní banky a.s., MC Business Standard ctls, číslo XY, vydanou k bankovnímu účtu č. XY, prostřednictvím této platební karty v XY na ulici XY č. XY, v OC XY, v prodejně novin a tabákových výrobků společnosti Geco a.s., provedl ke škodě jmenovaného ve třech případech dne 4. 1. 2024 v časech 16:17 hodin, 16:18 hodin, 16:19 hodin, nákup zboží v celkové hodnotě 1 431 Kč (v ceně 477 Kč za jednotlivý nákup),
6) dne 5. 1. 2024 v době od 15:10 do 16:48 hodin v XY na ulici XY náměstí č. XY, poté, co nezjištěným předmětem rozbil skleněnou výplň pravých předních dveří a skleněnou výplň trojúhelníkové okénka pravých zadních dveří, vnikl do osobního motorového vozidla Škoda Octavie, r. z. XY, odkud z podlahy pod předním sedadlem u spolujezdce odcizil příruční látkovou černou tašku přes rameno, obsahující černou koženkovou peněženku nezjištěné značky s finanční hotovostí 200 Kč, bledě-modré pouzdro na doklady s řidičským průkazem č. XY, občanským průkazem č. XY, evropským průkazem zdravotního pojištění Průmyslové zdravotní pojišťovny, to vše na jméno J. Z., nar. XY, doklad od darování krve, osvědčení o registraci vozidla č. XY na vozidlo Škoda Octavie, r. z. XY, osvědčení o registraci vozidla č. XY na vozidlo Mercedes-Benz XY, písemnosti daňové přiznání za rok 2022, černou powerbanku značky ADATA, bílou powerbanku nezjištěné značky a dioptrické brýle, čímž poškozenému J. Z., nar. XY, způsobil škodu poškozením vozidla ve výši 8 000 Kč a odcizením věcí škodu v celkové výši 3 500 Kč, a uvedených jednání pod body 1) až 5) se dopustil přesto, že byl rozsudkem Městského soudu Brno ze dne 15. 10. 2020, č. j. 11 T 196/2019-98, který nabyl právní moci ve znění rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 2. 2. 2021, č. j. 4 To 202/2020-160, dne 2. 2. 2021, odsouzen mimo jiné pro přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 trestního zákoníku, k trestu odnětí svobody v trvání 4 roků nepodmíněně, se zařazením pro jeho výkon do věznice s ostrahou, který vykonal dne 10. 7. 2023.
2. Za tyto přečiny byl odsouzen podle § 205 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 45 odst. 1 a § 43 odst. 1 tr. zákoníku ke společnému úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 46 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.
3. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost uhradit na náhradě škody poškozeným J. Š. částku 27 400 Kč, GrandVision CZ s.r.o. částku 20 450 Kč, VAHAL, s.r.o. částku 10 000 Kč, M. P. částku 1 431 Kč a J. Z. částku 11 500 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byli poškození J. Š. a M. P. odkázáni se zbytky svých nároků na náhradu majetkové škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
4. Tímto rozsudkem byl dále obviněný M. L. podle § 226 písm. c) tr. ř. zproštěn obžaloby pro dílčí útoky pokračujícího přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku a pro skutek, v němž byl spatřován zločin loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku. Podle § 229 odst. 3 tr. ř. byli poškození E. B. a M. Z. odkázáni se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
5. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, které Krajský soud v Brně usnesením ze dne 10. 12. 2024, sp. zn. 4 To 211/2024 (dále také jen „napadené usnesení“), podle § 256 tr. ř. zamítl.
II. Dovolání a vyjádření k němu
6. Proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 12. 2024, sp. zn. 4 To 211/2024, podal obviněný M. L. prostřednictvím Mgr. Zuzany Kožnárkové v substituci ustanovené obhájkyně JUDr. Zdeňky Rekové dovolání z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v první a třetí variantě a z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. v jeho druhé variantě. Podané dovolání odůvodnil tak, že výsledek dokazování v dané věci se jeví jako nespravedlivý a věcně neudržitelný. Skutková zjištění, o něž se opírají vydaná rozhodnutí ve vztahu k dílčímu útoku popsanému pod bodem 2.
prvostupňového rozsudku, jsou v extrémním nesouladu s provedenými důkazy. Soudy obou stupňů uzavřely, že ve vztahu k tomuto skutku je důkazní situace dostačující k rozhodnutí o vině. Soud k závěru o vině dospěl na základě řetězce navzájem se podporujících přímých i nepřímých důkazů. Ve skutečnosti jsou však tyto důkazy pouze dva, a to kamerový záznam zachycující pohyb pachatele v předmětném období po obchodním centru a odborné vyjádření o shodě DNA na zajištěných stopách – čipech pocházejících z odcizených brýlí.
Nelze tak hovořit o uceleném řetězci vzájemně se podporujících důkazů. Ohledně přítomnosti DNA na zajištěných stopách obviněný uplatnil obhajobu, že se v prodejně skutečně ve dnech předcházejících krádeži pohyboval, neboť sháněl dárek pro příbuzného k narozeninám. Soudy obou stupňů této verzi obviněného nepřisvědčily a obhajobu obviněného bez jakéhokoliv bližšího odůvodnění vyloučily. Obviněný se však v prostorách obchodního centra XY běžně pohyboval, což lze konstatovat i s ohledem na ostatní projednávané věci, konkrétně bod 5.
rozsudku. Pokud by se verze předložená obviněným jevila alespoň jako možná, znamenalo by to, že řetězec nepřímých důkazů čítajících pouze dva důkazy (odborné vyjádření k DNA a kamerový záznam) je narušen. Ke kamerovým záznamům obviněný namítal, že na těchto není s ohledem na kvalitu možno označit obviněného jako konkrétního jediného nezaměnitelného pachatele předmětné trestné činnosti. Míra pravděpodobnosti, že je na kamerovém záznamu zachycen obviněný, je velmi nízká s ohledem na kvalitu záznamu a s ohledem na skutečnost, že obviněného pojí blízká podoba s jeho příbuzenstvem.
Pakliže panuje u obou zmíněných článků řetězu důvodná pochybnost, není možno dospět k závěru o vině. Obviněný rovněž poukazoval na skutečnost, že k identifikaci osoby zachycené na kamerových záznamech by bylo vhodné přibrat znalce z oboru kriminalistika, odvětví antropologie, na což poukazoval i v rámci podaného odvolání. To však soud neučinil a nebyl tak proveden navrhovaný podstatný důkaz. Závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Brně, jakož i předcházející rozsudek Okresního soudu v Prostějově, jakož i rozhodnutí na tyto navazující a podle § 265l odst. 1 tr.
ř. soudu prvního stupně přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
7. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se k podanému dovolání vyjádřil tak, že v rámci dovolání obviněný především setrvává na své obhajobě, podle které nejsou provedené důkazy dostačující k rozhodnutí o vině trestným činem krádeže bez důvodných pochybností. Nastíněnou dovolací argumentaci v zásadě lze formálně přiřadit pod užitý dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak nejedná se o výtky věcně důvodné. Obviněný se snaží prosadit vlastní verzi hodnocení důkazů, podle níž jsou skutkové závěry soudu týkající se viny extrémně vadné a dokazování není úplné. Nesouhlas obviněného se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, není dovolacím důvodem ani tehdy, když obviněný formálně dovolací důvod označuje a své argumenty pod něj formálně zařazuje. V řešeném případě nelze námitkám obviněného směřujícím do oblasti dokazování a skutkových zjištění přiznat důvodnost ani v obecné rovině. Z přezkoumávaných rozhodnutí vyplývá, že soudy postupovaly v souladu s pravidly zakotvenými v § 2 odst. 5, 6 tr. ř., vina byla spolehlivě zjištěna, usvědčující důkazy tvoří vzájemně souladný komplex a odůvodnění rozhodnutí splňují požadavky uvedené v § 125 odst. 1, resp. § 134 odst. 2 tr. ř. Za situace úplných a jasných skutkových zjištění by současně bylo nadbytečné jakékoliv další dokazování. Závěrem navrhl dovolání odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné.
III. Přípustnost dovolání a obecná východiska rozhodování
8. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) především zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí nebo zda tu nejsou důvody pro jeho odmítnutí.
9. Dospěl přitom k závěru, že dovolání podané proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 12. 2024, sp. zn. 4 To 211/2024, je přípustné z hlediska ustanovení § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Obviněný je osobou oprávněnou k podání dovolání podle § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř. Předložené dovolání splňuje náležitosti jeho obsahu stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř. a bylo podáno prostřednictvím obhájce, tedy v souladu s ustanovením § 265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě a na místě uvedeném v § 265e odst. 1 tr. ř.
10. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, který lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Přitom nestačí, aby zákonný dovolací důvod byl jen formálně deklarován, ale je třeba, aby námitky dovolatele takovému důvodu také svým obsahem odpovídaly. Nejvyšší soud proto nejprve hodnotil, zda obviněným vznesené námitky svým obsahem vyhovují jím uplatněným důvodům dovolání.
IV. Důvodnost dovolání
K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
11. Dovolací důvod je v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. uveden ve třech alternativách a je dán tehdy, jestliže jsou rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. Obviněný uplatnil dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v jeho první a třetí alternativě. V podaném dovolání dovozuje, že skutková zjištění, o něž se opírají vydaná rozhodnutí ve vztahu ke shora definovanému skutku, jsou v extrémním nesouladu s provedenými důkazy.
Tímto však opakuje svou obhajobu z předchozího řízení a odvolací námitky, kterými brojil proti odsuzujícímu rozsudku soudu prvního stupně. Obdobnou obhajobu spočívající v tom, že obviněný není mužem na fotografiích či videozáznamech, které prokazovaly spáchání trestné činnosti, zvolil již v předchozích trestních věcech vedených jak u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 11 T 196/2019, tak u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 2 T 13/2024 (č. l. 805–846 a 854–862 spisů). Pokud obviněný v nyní projednávané věci namítá, že skutková zjištění nižších soudů jsou v extrémním nesouladu s provedenými důkazy, je třeba poukázat zejména na obsáhlé hodnocení důkazů uvedené v bodě 6.
odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, příp. v bodech 11. – 13. odůvodnění napadeného usnesení. Oba rozhodující soudy totiž ve svém komplexu hodnotily všechny podstatné provedené důkazy, a to svědecké výpovědi pracovnic optiky GrandVision A. D. a G. H., odborné vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví genetika a kamerové záznamy z kamer umístěných v prodejně Billa v obchodním centru XY v XY. Vyhodnocením těchto důkazů zejména soud prvního stupně dospěl ke skutkovým závěrům, s nimiž se v napadeném usnesení posléze ztotožnil i odvolací soud. Z hodnocení důkazů provedeného především soudem prvního stupně jednoznačně vyplývá, že pachatel, který v prodejně GrandVision odcizil celkem patery brýle, je zachycen na kamerových záznamech z kamer označených jako kamera 1 a kamera 5.
Ze záznamu uloženého na DVD na č. l. 159 je vidět, jak muž oblečený v tmavých kalhotách, tmavém saku a růžové košili snímaný kamerou 1 vstupuje do prodejny GrandVision v čase 17:16:43 hodin. Z kamerového záznamu je zcela jasně zřejmé, že přistupuje k regálům, ve kterých jsou brýle uloženy, na různých místech z regálů brýle bere, manipuluje s nimi a schovává je v kapsách saka. Prodejnu opouští v čase 17:19:03 hodin. Záběry z kamery 5 jsou pak uloženy na DVD č. l.
154. Z těchto je jednak zřejmé, že tato kamera v čase 17:07:47 hodin zachycuje muže v bílé bundě, o kterém vypovídala G. H., přičemž tento z prodejny optiky vychází v 17:08:44 hodin. Poté v čase 17:16:21 hodin do prodejny optiky vchází muž v černém saku, v černých kalhotách a růžové košili, z prodejny vychází v čase 17:18:38 hodin. S ohledem na výpověď svědkyň A. D. a G. H.
doplněných záznamy z bezpečnostních kamer pak není pochyb o tom, v jakém časovém období došlo k odcizení pěti kusů brýlí, ani o tom, že jejich pachatelem je muž v tmavém obleku a růžové košili na nich zachycený. Ze záznamu kamery 1 byly rovněž pořízeny jednotlivé fotografie v čase 17:11 a 17:14 hodin dne 18. 1. 2024. Tyto jsou rovněž uloženy na DVD na č. l.
159. Fotografie jsou barevné ve velmi dobré kvalitě, při velice dobrém osvětlení a je možné je na elektronickém úložišti též přiblížit (zvětšit). Jak soud prvního stupně, tak soud odvolací měly možnost obžalovaného osobně vidět u hlavního líčení a u veřejného zasedání. Na podkladě těchto fotografií pak uzavřely, že pachatelem krádeže brýlí je právě obžalovaný, který je na kamerovém záznamu a pořízených fotografiích z něho jednoznačně identifikovatelný. I z pohledu dovolacího soudu, který má k dispozici pouze fotografii obžalovaného ze dne 12. 7. 2019 na č. l. 112, je zřejmé, že takový závěr mohly rozhodující soudy učinit právě bezprostředním pozorováním obžalovaného a pořízených kamerových záznamů a jejich srovnáním.
12. Dovolací námitka obviněného spočívající v tom, že s ohledem na kvalitu pořízených kamerových záznamů není možné označit obviněného za nezaměnitelného pachatele trestné činnosti a míra pravděpodobnosti, že je na kamerovém záznamu zachycen obviněný, je velmi nízká, je třeba odmítnout. Právě s ohledem na výše uvedené a zhlédnutí kamerových záznamů, jakož i fotografií pořízených z nich, mohly rozhodující soudy dospět k závěru o jednoznačné identifikaci obviněného jako pachatele odcizení brýlí. Navíc správný závěr o pachatelství obviněného M.
L. skutkem, který je předmětem podaného dovolání, podporuje i výsledek zkoumání odborného vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví genetika, které prokazuje, že na povrchu dvou zajišťovacích čipů z brýlí, celkem ze tří, které byly zajištěny při ohledání místa činu, byl stanoven úplný profil DNA obviněného. Uvedené zjištění odpovídá zajištěnému kamerovému záznamu z bezpečnostních kamer, neboť z něj jasně vyplývá, že obviněný s brýlemi v prodejně GrandVision manipuloval. Jeho obhajobu spočívající v tom, že dva dny před spáchaným skutkem v prodejně byl a s brýlemi se dostal do kontaktu, když vybíral dárek pro synovce, tak správně oba rozhodující soudy vyhodnotily jako nevěrohodnou.
Výsledky odborného vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví genetika, sice mají charakter pouze podpůrného důkazu, když rozhodujícím důkazem vedoucím k závěru o pachatelství obviněného M. L. je zajištěný kamerový záznam a fotografie z něj pořízené, na kterém je možno jednoznačně obviněného jako pachatele identifikovat. Každopádně ale právě kombinace výše zmíněných dvou důkazů představuje dostatečný řetězec umožňující spolehlivý závěr o vině obviněného bez důvodných pochybností, který oba soudy nižších stupňů učinily.
13. Projednávaná trestní věc se odlišuje od předchozích trestních věcí obviněného M. L., a to věci vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 2 T 13/2024, jakož i od věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 11 T 196/2019. V těchto došlo rovněž k odsouzení obviněného na základě pořízených kamerových záznamů a fotografií získaných z nich. Tyto však byly mnohem nižší kvality, nebarevné, případně zachycovaly osobu pachatele z mnohem větší vzdálenosti, nežli tomu je v nyní projednávané věci.
Proto dokonce Městský soud v Brně ve věci vedené pod sp. zn. 11 T 196/2019 přistoupil k obstarání znaleckého posudku z oboru kriminalistika, odvětví antropologie, který vypracoval Kriminalistický ústav v Praze a jehož úkolem bylo zjistit, zda pachatel majetkové trestné činnosti zachycený na obrazových záznamech odpovídá obviněnému M. L. Přestože podané dovolání namítalo, že ve smyslu § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v jeho třetí alternativě nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy, a to právě přibrání znalce z oboru kriminalistika, odvětví antropologie, ani této dovolací námitce nemohl Nejvyšší soud přisvědčit.
Z odůvodnění podaného odvolání (č. l. 902–905) ani z protokolu o veřejném zasedání konaném o odvolání dne 10. 12. 2024 (č. l. 914) nevyplývá, že by obviněný vypracování uvedeného znaleckého posudku výslovně navrhl. V odůvodnění odvolání zpracovaném obhájkyní je pouze uváděno, že „jediným důkazem zásadním pro rozhodnutí o konkrétním pachateli tohoto skutku by byl znalecký posudek z oboru kriminalistika, odvětví antropologie, takový důkaz však ve věci proveden nebyl“. Vypracování znaleckého posudku z oboru kriminalistika, odvětví antropologie, tedy nikdy nebylo obviněným výslovně navrženo a za této situace tak odvolací soud o jeho provedení či neprovedení správně nerozhodoval.
Pakliže nešlo o důkaz obviněným navržený, nemohlo se jednat ani o důkaz opomenutý ve smyslu třetí alternativy § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. (viz dikce tohoto ustanovení). Opětovně však je třeba poukázat na skutečnost, že kamerové záznamy, ze kterých jak soud prvního stupně, tak i soud odvolací vycházely, jsou kvalitní, s plným osvětlením, jsou pořízeny v barvě a opatřené fotografie je možné zvětšovat, takže k posouzení toho, zda se na nich nachází obviněný, není potřeba odborných znalostí. Jen taková situace by ve smyslu § 105 odst. 1 tr.
ř. vyžadovala opatření odborného vyjádření, případně znaleckého posudku.
14. Obviněný dále v těchto souvislostech poukazoval na možnou zaměnitelnou podobu s příbuzenstvem, což měl u soudu prvního stupně prokázat tím, že ani státní zástupce nebyl schopen na rodinné fotografii rozpoznat, který z mužů je obviněný a který muž jeho bratr. Na fotografii č. l. 872 předložené obviněným u hlavního líčení, jejíž stáří ani není známo, jsou dva muži ve velkých slunečních brýlích, což je zcela odlišná situace oproti posuzované věci, v níž byla porovnávána podoba obviněného s mužem, který na fotografii není nijak maskován, nemá brýle a je dokonce možné si fotografii zvětšit. Omyl státního zástupce při hlavním líčení v poznávání obviněného, navíc po pronesených slovech obviněného „já jsem ten vlevo“, tak nemůže mít vliv na správnost hodnotících závěrů soudu prvního stupně, příp. soudu odvolacího.
K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř.
15. Uplatnění tohoto dovolacího důvodu podané dovolání přímo neodůvodňuje a není úkolem Nejvyššího soudu, aby za dovolatele chybějící odůvodnění domýšlel. S velkou dávkou tolerance lze dovodit, že tento dovolací důvod obviněný spatřuje ve skutečnosti, že odvolací soud nepřisvědčil odvolacím námitkám dovolatele, ačkoli již v řízení před soudem prvního stupně byl dán důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důsledku vzájemné podmíněnosti obou dovolacích důvodů nebylo-li Nejvyšším soudem shledáno pochybení soudů nižších stupňů odpovídající důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., nemohl být věcně naplněn ani dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. v jeho druhé alternativě.
V. Závěrečné shrnutí a způsob rozhodnutí
16. Obviněný M. L. své dovolání zdůvodnil výhradami, které, pokud byly podřaditelné pod uplatněné dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g), m) tr. ř., materiálně je nenaplnily, což je činí neopodstatněnými. Nejvyšší soud proto jeho dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné, přičemž tak za splnění podmínky uvedené v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje se na ustanovení § 265i odst. 2 tr. ř., podle něhož [v] odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 22. 5. 2025
Mgr. Pavel Göth předseda senátu
Vypracoval: Mgr. Daniel Plšek