Na uvedené skutečnosti, které nemají dopad do oblasti dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. poukazuje Nejvyšší soud pouze z hlediska obviněným uplatněné argumentace a odkazů na rozhodnutí Ústavního soudu. Poukazuje-li obviněný v souvislosti s rozhodnutím Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 1947/07) např. na to, že „k extenzivní aplikaci zákazu reformationis in peius vede i zřejmý fakt, že posledním arbitrem toho, co je či není ku jeho prospěchu, by měl být zásadně obviněný, nikoli soud, který je nepochybně při úvaze, zda nějaká změna obviněnému prospívá či nikoli, veden i vlastními hodnotovými představami“, pak musí Nejvyšší soud uvést, že obviněnému v době, kdy mu byl ukládán úhrnný trest odnětí svobody v trvání dvaceti čtyř měsíců, který měl být ukládán jako souhrnný, bylo známo již i to, že má uložený trestním příkazem trest obecně prospěšných prací a především to, že se trestné činnosti dopustil v době podmíněného odsouzení pro trestný čin loupeže, kdy trest odnětí svobody v trvání dvou let byl podmíněně odložen na zkušební dobu do 13. 5. 2008 a tím, že mu není ukládán souhrnný trest, že je zvýhodňován. Z pohledu uložených trestů odnětí svobody i možné přeměny trestu odnětí svobody podmíněně odloženého, s ohledem na osobu obviněného pak nelze hovořit o porušení zásady reformationis in peius ve smyslu shora uvedeného rozhodnutí Ústavního soudu. Výše zmíněné úvahy vedou k závěru, že pokud by přicházelo v úvahu porušení zásady reformationis in peius a nebyl dán v posuzovaném případě důvod pro odmítnutí dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., musel by Nejvyšší soud takové dovolání, pokud by měl námitkám uplatněným obviněným přiznat právní relevantnost, odmítnout ve smyslu rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 55/04, podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné, neboť v kontextu s výše uvedenými úvahami by rozhodnutí soudu prvního i druhého stupně odpovídala znění § 125 odst. 1 tr. ř.
Lze shrnout, že s ohledem na shora uvedené skutečnosti (kdy porušení zásady reformationis in peius nelze podřadit pod žádný z dovolacích důvodů) bylo dovolání obviněného ve vztahu k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., shodně jako ohledně dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. Své rozhodnutí Nejvyšší soud učinil v neveřejném zasedání podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř., aniž by musel dovolání obviněného meritorně přezkoumávat podle § 265i odst. 3 tr. ř. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, bylo postupováno podle ustanovení § 265i odst. 2 tr. ř.
P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně 23. dubna 2008
Předseda senátu:
JUDr. Jan Engelmann