6 Tdo 426/2024-1652
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. 5. 2024 o dovolání, které podal obviněný R. M., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Valdice, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. 12. 2023, sp. zn. 5 To 266/2023, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 88 T 125/2023, takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.
I. Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 19. 10. 2023, sp. zn. 88 T 125/2023, byl obviněný uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku, dílem dokonaným (pod body 4., 6., 7. až 10., 18.), dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku (pod bodem 11.), přečinem poškození cizí věci dle § 228 odst. 1 tr. zákoníku (pod body 6. až 8., 10., 11., 18.) a přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku (pod body 8., 9.). Za tyto přečiny a sbíhající se zvlášť závažný zločin loupeže dle § 173 odst. 1 tr. zákoníku a přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1 tr. zákoníku, kterými byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 5. 2023 č. j. 3 T 36/2023-150, byl obviněnému podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 35 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o solidární povinnosti obviněného k náhradě škody s dalšími obviněnými, event. byli poškození podle § 229 odst. 2 tr. ř. se zbytkem jejich nároků na náhradu škody odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních.
2. O odvolání obviněného proti uvedenému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Brně usnesením ze dne 11. 12. 2023, sp. zn. 5 To 266/2023, tak, že je podle § 253 odst. 3 tr. ř. odmítl, neboť opravný prostředek obviněného nesplňoval náležitosti odvolání.
II. Dovolání a vyjádření k němu
3. Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím obhájce Mgr. Ladislava Bárty dovolání. V tomto je toliko konstatováno, že Krajský soud v Brně svým usnesením odmítl odvolání obviněného a že obviněný proti tomuto usnesení podává dovolání. Jakékoli další odůvodnění zcela absentuje.
4. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) ve vyjádření k dovolání uvedl, že obhájce dovolatele nereagoval na výzvu a upozornění podle § 265h odst. 1 tr. ř. k odstranění vad dovolání. Podle spisového obsahu obviněný ve věci prohlásil vinu, následné odvolání rovněž neodůvodnil, proto odvolací soud napadený rozsudek věcně nepřezkoumával a odvolání odmítl podle § 253 odst. 3 tr. ř. Je tedy otázkou, zda by mělo dovolání být odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. jako nepřípustné či podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. pro absenci svých náležitostí. Navrhl posléze, aby Nejvyšší soud učinil druhé ze zmíněných rozhodnutí.
III. Formální podmínky věcného projednání dovolání
5. Obviněný R. M. je podle § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Dovolání bylo podáno prostřednictvím obhájce (§ 265d odst. 2 věta první tr. ř.), v zákonné dvouměsíční dovolací lhůtě (§ 265e odst. 1 tr. ř.), bylo však zjištěno, že nesplňuje formální a obsahové náležitosti předpokládané v § 265f odst. 1 tr. ř.
6. Pakliže obhájce obviněného podal dne 21. 2. 2024 dovolání, toto zůstalo zcela bez odůvodnění. Přitom rozhodnutí odvolacího soudu obsahovalo podle § 125 odst. 3 tr. ř. detailní poučení o podmínkách podání dovolání. Soud prvního stupně postupoval plně v intencích § 265h odst. 1 tr. ř., upozornil obhájce, že dovolání obviněného nesplňuje náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř. (dané ustanovení bylo odcitováno), vyzval jej k odstranění vad dovolání ve lhůtě 2 týdnů od doručení výzvy a poučil o tom, že v opačném případě bude dovolání odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. Výzva byla obhájci doručena dne 30. 3. 2024 (viz č. l. 1630 – 1631). Do současné doby však dovolání nebylo doplněno a nebyly odstraněny jeho zjevné vady.
7. Podle § 256f odst. 1 tr. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 59 odst. 3 tr. ř.) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až m) nebo § 265b odst. 2 tr. ř., o které se dovolání opírá. Nejvyšší státní zástupce a příslušný orgán Úřadu evropského veřejného žalobce jsou povinni v dovolání uvést, zda je podávají ve prospěch nebo v neprospěch obviněného.
8. Podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, nesplňuje-li náležitosti obsahu dovolání.
9. Z výše popsaného je zřejmé, že pro přezkum projednávaného mimořádného opravného prostředku zákon striktně vyžaduje jeho podstatné obsahové náležitosti vymezené v § 256f odst. 1 tr. ř. Tyto podání obviněného nesplnilo a navzdory zákonem (§ 265h odst. 1 tr. ř.) stanovenému postupu soudu prvního stupně obhájcem obviněného nebyla zjednána náprava. Výzva soudu prvního stupně k odstranění obsahových vad dovolání přitom obsahovala i výslovné upozornění na obligatorní postup podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. řádu. Takový postup není jen formalismem, protože obsah podaného dovolání vymezuje přezkumnou pravomoc Nejvyššího soudu. Bez dostatečně kvalifikovaného podkladu totiž dovolací soud nemůže přezkoumávat napadené rozhodnutí a případně prolomit i jeho právní moc (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2012, sp. zn. 4 Tdo 1346/2012).
IV. Způsob rozhodnutí
10. Poněvadž v posuzovaném případě Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného neobsahuje všechny povinné náležitosti výslovně stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř., rozhodl o jeho odmítnutí podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. (tedy podle ustanovení, na něž byl obviněný prostřednictvím obhájce výslovně upozorněn a jehož aplikaci zákon v případě neodstranění vad dovolání přímo předpokládá), aniž by napadené rozhodnutí věcně přezkoumával podle kritérií uvedených v ustanovení § 265i odst. 3 tr. ř. Toto své rozhodnutí učinil Nejvyšší soud za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 28. 5. 2024
Mgr. Pavel Göth předseda senátu