USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. 7. 2025 o dovolání, které podala obviněná M. Ch. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 5. 12. 2024, č. j. 11 To 355/2024-977, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 6 T 130/2023, takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné odmítá.
1. Rozsudkem Okresního soudu v Kutné Hoře (dále též „soud prvního stupně“ nebo jen „soud“) ze dne 19. 8. 2024, č. j. 6 T 130/2023-925, byla obviněná M. Ch. (dále „obviněná“, příp. „dovolatelka“) uznána vinnou zločinem zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, jehož se podle jeho skutkových zjištění dopustila tím, že
jako zaměstnankyně na pozici vedoucí školní jídelny Základní školy a Mateřské školy XY, okres XY, IČO XY, se současně uzavřenou pracovní smlouvou ze dne 25. 8. 2004 ve znění pozdějších dodatků a s uzavřenou dohodou o hmotné odpovědnosti ze dne 25. 8. 2004 ve znění pozdějších dodatků, na základě kterých byla mimo jiné odpovědná za řádné zaúčtování veškerých přijatých a odčerpaných finančních prostředků, za řádné vedení pokladny školní jídelny a byla odpovědná za svěřené finanční prostředky v rámci výkonu této pozice, přičemž jako jediná odpovědná osoba měla zabezpečený přístup k počítačovému pokladnímu systému ProVIS školní jídelny, v úmyslu získat neoprávněný majetkový prospěch, nejméně v době od 31. 8. 2010 do 2. 12. 2021 přijímala od platících strávníků a jejich zákonných zástupců platby na úhradu stravy, které měla řádně zaúčtovat do pokladního systému školní jídelny, při tomto v předmětném období vystavovala a předávala platícím strávníkům a jejich zákonným zástupcům ve zřízeném pokladním systému příjmové doklady o úhradě stravy, avšak po vystavení dokladů v pokladním systému v rozporu s pracovní náplní a s uzavřenou dohodou o hmotné odpovědnosti prováděla nestandardní operace spočívající v některých případech v úplném mazání vystavených příjmových dokladů bez dalšího záznamu nebo v dalších případech se zavedením příjmových dokladů nových s poníženou přijatou částkou finančních prostředků, kdy takto smazala celkem 9 618 záznamů, které ve 4 864 případech smazala úplně a ve 4 754 případech nahradila smazaný záznam záznamem novým s poníženou přijatou částkou, přičemž si v prvním případě neoprávněně ponechala celou částku od plátce pro vlastní potřebu, kterou neodvedla do pokladny školní jídelny a v druhém případě si pro vlastní potřebu neoprávněně ponechala pro vlastní potřebu částku ve výši rozdílu mezi částkou na původním smazaném dokladu a částku na nově vystaveném dokladu, takto si za předmětné období neoprávněně ponechala finanční prostředky v celkové výši 3 681 753 Kč,
a dále v období od prosince 2018 do října 2021 neoprávněně, bez souhlasu a vědomí vedení školy a bez vědomí platících strávníků či jejich zákonných zástupců a v rozporu s pracovní náplní a s uzavřenou hmotnou odpovědností, vystavila nejméně ve 33 případech nepravdivé pokladní doklady o údajném vrácení finanční hotovosti jako přeplatku na stravném 29 strávníkům, přičemž si částky uvedené na dokladech ponechala pro svou potřebu a nepředala je příjemcům uvedeným na dokladech, pokladní doklady zaúčtovala do pokladního systému školní jídelny jako vrácené přeplatky, kdy takto si neoprávněně ponechala finanční prostředky v celkové výši 35 658 Kč,
2. Obviněná byla za tento zločin odsouzena podle § 206 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody ve výměře tří let, jehož výkon jí byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let a šesti měsíců. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. jí byla uložena povinnost zaplatit poškozené škodu v celkové výši 3 717 411 Kč.
3. O odvolání obviněné proti tomuto rozsudku rozhodl Krajský soud v Praze (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 5. 12. 2024, č. j. 11 To 355/2024-977, jímž ho podle § 256 tr. ř. zamítl.
II. Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti citovanému usnesení odvolacího soudu podala obviněná prostřednictvím svého obhájce Mgr. Jana Alta dovolání, jež opřela o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a m) tr. ř., neboť bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku, přestože v řízení mu předcházejícím byla rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů.
5. Obviněná odmítla, že by zpronevěřila jakékoli prostředky. Uvedla, že byla krátce proškolena v ovládání účetního systému, a to včetně funkce „výmaz řádku“. Když si otevřela v účetním programu stav konta konkrétního strávníka, vygeneroval jí účetní program podle evidovaného přeplatku či nedoplatku za obědy automaticky příjmový či výdajový doklad. Pokud zároveň nedošlo k platbě, takto vytvořený doklad mazala pomocí funkce „vymazat řádek“ bez ohledu na to, zda se jednalo o doklad příjmový či výdajový.
6. Namítla, že nebyl zajištěn její pracovní počítač, ani data v něm uložená. Nebyl ani vypracován znalecký posudek, který by data zanalyzoval. Soudy se zcela opřely o tabulku s přehledem vymazaných účetních dokladů, kterou vytvořil svědek M. K. Tato tabulka pouze eviduje vymazané řádky a nic neříká o tom, že peníze byly nebo nebyly skutečně uhrazeny. Připomněla, že od počátku vznášela vůči tabulce řadu námitek.
7. Zaprvé tabulka zachycuje pouze přehled vymazaných účetních dokladů. Neprokazuje, že by vymazaný doklad byl skutečně vytištěn, předán strávníkovi a inkasovány jakékoliv prostředky. V celém trestním řízení nebyl zajištěn žádný z 9 618 vymazaných účetních záznamů, ani nebyl vyslechnut jediný strávník či jeho zákonný zástupce, který by potvrdil, že na vymazaný doklad bylo fakticky cokoliv hrazeno. Trvá na tom, že doklady se generovaly automaticky a následně je smazala, aniž by byla provedena úhrada a doklady vytištěny, tj. nikdy neexistovaly. Odvolací soud nadto popřel i vlastní slova, když uvedl, že svědek K. při sestavování tabulky měl k dispozici příjmové doklady. Závěr, že inkasovala jakékoli prostředky, proto nemá oporu v provedeném dokazování.
8. Zadruhé tabulka obsahuje pouze vymazané příjmové doklady, nikoli vymazané výdajové doklady. Odkázala na e-mail svědka K., kterým na uvedenou skutečnost upozornil vyšetřovatele. Potvrzuje se tím, že byly automaticky generovány příjmové i výdajové doklady, které poté mazala. Celková škoda by proto měla být součtem všech vymazaných dokladů, tedy příjmových i výdajových.
9. Zatřetí svědek K. v rámci tabulky vytvořil kategorii „nahrazených záznamů“. Za nahrazené považuje ty záznamy, u nichž se u téhož strávníka po vymazání záznamu o přijaté platbě do tří dnů objevil jiný záznam o platbě, který nebyl vymazán. Nahrazený doklad pak v řadě případů zní na nižší částku než záznam nový. Odvolací soud uvedl, že při objemu informací mohlo dojít k nesrovnatelnostem. Přesto nepostupoval v pochybnostech v její prospěch.
10. Závěrem svého dovolání obviněná navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 5. 12. 2024, č. j. 11 To 355/2024-977, a přikázal mu věc k novému rozhodnutí. Připojila též návrh na odklad vykonatelnosti výroku o náhradě škody.
11. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) ve svém vyjádření k dovolání obviněné uvedl, že ve věci neshledal žádný, natož extrémní, rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními. Obsahově relevantní námitky ve vztahu k uplatněným dovolacím důvodům ve věci neshledal. Nepovažuje proto za nutné se těmito námitkami obviněné blíže podrobněji zabývat, přičemž v úplnosti odkázal na dostatečná skutková zjištění soudů obou stupňů.
12. Přestože obviněná de facto namítá absenci objektivní stránky skutkové podstaty trestného činu zpronevěry podle § 206 tr. zákoníku s tím, že žádné prostředky nezpronevěřila a ani se nedopustila jiného protiprávního jednání, resp. upozorňuje na chybný předpoklad při výpočtu škody, tak i v těchto bodech toliko rozporuje učiněná skutková zjištění ze strany soudů prvního a druhého stupně. Navíc se jedná o zcela totožné námitky, které obviněná uplatňovala již v rámci řízení před soudy obou stupňů, přičemž soudy se těmito námitkami podrobně zabývaly a v odůvodnění svých rozhodnutí se s nimi vypořádaly.
13. Soud prvního stupně, s jehož závěry se soud druhého stupně ztotožnil, provedl dostačující množství důkazů, aby mohlo být žalované jednání objektivně prokázáno. Vyjma svědeckých výpovědí, zejména pak ředitelky školy, obviněné a servisního pracovníka M. K., se jedná o listinné podklady. Pakliže obviněná namítá neúplně zjištěný skutkový stav věci a označuje potenciální důkazy, které provedeny nebyly (viz námitky obviněné, že nebyl zajištěn pracovní počítač obviněné, nebyla zkoumána v něm uložená data, nebyly zajištěny vymazané účetní záznamy, nebyli vyslechnuti strávníci či zákonní zástupci), tak k těmto lze toliko stručně připomenout, že to byl právě poznatek od matky jednoho ze strávníků, který započal celé trestní řízení, a data stran systému evidujícího záznamy o platbách byla tím stěžejním, co ve věci bylo posuzováno.
14. Není pravdou, že odsuzující rozhodnutí stojí pouze na výpovědi svědka K. a jím dodané tabulky. Verze obžaloby byla objektivizována dalšími provedenými důkazy a ačkoli lze přisvědčit obviněné, že právě přehledová tabulka mapující pohyb záznamů o platbách je zcela zásadním důkazem ve věci, tak svědek K. v řízení přesvědčivě vysvětlil, jak bylo k jednotlivým údajům přistupováno, které mají větší či menší relevanci apod. Ve věci byly reflektovány taktéž poznámky zaslané svědkem policejnímu zpracovateli ještě ve stadiu přípravném řízení. Soudy navíc k výpočtu škody přistupovaly v duchu zásady in dubio pro reo, jelikož do výsledné škody nebyly zahrnuty např. finanční prostředky, u nichž měli strávníci (jejich rodiče) pochybnosti o převzetí.
15. Závěrem svého vyjádření státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněné v neveřejném zasedání, k jehož konání může přistoupit podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř., odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř.
16. K vyjádření státního zástupce podala obviněná prostřednictvím svého obhájce repliku. Předně uvedla, že svoji argumentaci sice opakuje, avšak soudy se s ní nevypořádaly. Odmítla, že by soudy postupovaly v pochybnostech v její prospěch, neboť přestože odvolací soud akceptoval, že údaje v tabulce nepodávají správný obraz skutečnosti, uzavřel, že to na hodnocení věci nic nemění. Dodala, že za zpronevěřené byly označeny paušálně všechny vymazané záznamy. Zopakovala pak svoji dovolací argumentaci a připojila žádost, aby Nejvyšší soud zjednal nápravu a napadené rozhodnutí zrušil.
III. Přípustnost dovolání
17. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda jej podala osoba oprávněná. Shledal přitom, že dovolání obviněné je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Dále zjistil, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.), přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§ 265f tr. ř.).
IV. Posouzení dovolání
18. Obviněná, jak již plyne z výše uvedeného (část II.), své dovolání založila na tvrzení o naplnění dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. g), m) tr. ř. Dovolací soud se proto primárně zaměřil na posouzení toho, zda vznesené námitky obsahově odpovídají jí uplatněným důvodům dovolání, a poté na posouzení toho, zda jim lze přiznat důvodnost a zda jsou tudíž způsobilé odůvodnit požadovanou kasaci napadených rozhodnutí.
19. Pro úplnost se připomíná, že k naplnění obviněnou označených dovolacích důvodů dochází podle jejich obsahového vymezení tehdy, jestliže · rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy [dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.], · bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až l) [dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř.].
IV./1. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
20. Úvodem je vhodné zmínit, že znění tohoto dovolacího důvodu nemění nic na způsobu rozhodování dovolacího soudu, neboť v řízení o tomto mimořádném opravném prostředku (dovolání) se i nadále neuplatňuje tzv. revizní princip. Z toho plyne, že to je zásadně dovolatel, který svou argumentací vymezuje rozsah přezkumu napadeného rozhodnutí tímto soudem. Pokud již k němu Nejvyšší soud přistoupí (viz § 265i odst. 3 tr. ř.: Neodmítne-li Nejvyšší soud dovolání podle odstavce 1 …), činí tak zásadně jen v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání. Takový postup aprobuje i Ústavní soud, což lze – a to i ve vztahu zákonem č. 220/2021 Sb. s účinností od 1. 1. 2022 zavedenému důvodu dovolání podle písm. g) – doložit např. na jeho usnesení ze dne 18. 1. 2023, sp. zn. I. ÚS 3298/22 (nověji např. usnesení ze dne 17. 7. 2024, sp. zn. III. ÚS 1866/24, odkazující na prvně uvedené), podle něhož „není-li z obsahu dovolacích námitek směřujících do oblasti dokazování a zjišťování skutkového stavu a priori zjevné, že odpovídají hypotéze § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu, není Nejvyšší soud povinen sám aktivisticky prověřovat dokazování provedené nižšími soudy a jejich skutkové závěry nad rámec dovolací argumentace, neboť takový postup by byl v rozporu s § 265i odst. 3 trestního řádu, který nařizuje Nejvyššímu soudu přezkoumávat napadená rozhodnutí pouze v rozsahu a z důvodů, uvedených v dovolání“. Současné znění § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. tak z hlediska vlastního obsahu dovolání „vyžaduje podstatně konkrétnější vymezení, kterých rozhodných skutkových zjištění se dovolatelova námitka týká a v čem konkrétně je spatřován jejich zjevný rozpor s provedenými důkazy a proč jsou tato skutková zjištění podstatná, které důkazy nebyly provedeny a proč byly podstatné, či v čem spočívá procesní nepoužitelnost důkazů, z nichž byly skutkové závěry vyvozeny“.
21. Obviněná ve svém dovolání uplatnila toliko první alternativu tohoto dovolacího důvodu. Navzdory připojení obsáhlé argumentace sestávající z několika námitek označila pouze jediný závěr soudu prvního stupně, který podle ní nemá oporu v provedeném dokazování, a to skutkové zjištění soudů, že na základě vymazaných příjmových dokladů inkasovala převzaté finanční prostředky. Dlužno dodat, že zákonné znění uvedené alternativy vyžaduje, aby (1.) byl předmětem dovolacích námitek rozpor obsahu provedených důkazů se skutkovými zjištěními rozhodnými pro právní kvalifikaci skutku, přičemž (2.) tento rozpor musí být zjevný v tom smyslu, že zjištění soudy učiněná „nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení nebo jsou dokonce s nimi přímo v rozporu“ (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 2. 2022, sp. zn. II. ÚS 3297/21). Přijmout uvedenou námitku obviněné jako odpovídající předmětné alternativě dovolacího důvodu lze tedy pouze s vyšší mírou schovívavosti.
22. Z obsahu dovolání obviněné je zřejmé, že svůj mimořádný opravný prostředek zakládá na své dosavadní obhajobě, které se však dostatečně věnovaly soudy prvního i druhého stupně a vhodně se s ní i vypořádaly, byť tomu obviněná oponuje. V zásadě tvrdí, že doklady byly programem generovány automaticky, takže je mazala předmětnou funkcí, pokud zároveň nedošlo k platbě. Dovozuje pak, že prokázáno bylo pouze samotné smazání těchto dokladů, nikoli že na jejich základě přijala peněžní prostředky.
23. Již prvotní tvrzení obviněné však bylo vyvráceno výpovědí svědka M. K., který vysvětlil fungování předmětného programu. Krom jiného uvedl, že sice „[p]rogram pokladní doklady generoval automaticky, ale ne samotnou platbu. Doklad jako takový musí vždy potvrdit uživatel programu ...“ (viz str. 20 rozsudku soudu prvního stupně). Vysvětlil také, že pokud doklad souvisí s platbou, zapíše se do něj i číslo pokladního dokladu (viz str. 18 id.). Tímto způsobem tvoří číselné řady, v nichž byly vidět mezery po těch, které byly vymazány. Z uvedeného je zřejmé, že přestože byly automaticky generovány doklady, tyto by se neuložily bez potvrzení obviněnou a nebyl by proto důvod je mazat. Jmenovaný svědek také v jednotlivých případech podrobně a srozumitelně vysvětlil, jakým způsobem ke změnám v dokladech docházelo. Například u strávníka J. K. byl prvně generován doklad na vyšší částku sníženou pouze o jediný odhlášený oběd. Platba v této částce byla následně smazána a byl vygenerován doklad nový s vícero odhlášenými obědy, a tudíž znějící na nižší částku. Výsledkem toho byl záznam v programu o přijetí této nižší částky.
24. V souvislosti s tím dlužno dodat, že ředitelka školy L. K. uvedla, že v důsledku pochybností vyvolaných případem paní M. si udělala vlastní analýzu, kdy srovnala odhlášené obědy s docházkou dětí, přičemž „dle docházky z třídní knihy bylo 20 dnů, dítě třeba chybělo dva dny, takže bylo 18x ve škole přítomno, ale mělo tam třeba přiznaných jenom 10 zaplacených obědů“ (viz str. 6 rozsudku soudu prvního stupně), což odpovídá výpovědi svědka K. Svědkyně Z. K. a M. G. taktéž potvrdily, že dodatečně zjistily, že děti měly odhlášené obědy, přestože v uvedený den ve školce byly. Ředitelka školy také uvedla, že v důsledku problémů s odhláškami jídel bylo stanoveno, že se to odhlašovalo na telefonním čísle obviněné, aby si za to nesla zodpovědnost. Zároveň byl podle jejího vyjádření počítač obviněné zaheslován v roce 2020 a bylo jí uloženo, aby si přednastavené heslo změnila. Změnu v počtu odhlášených obědů tudíž nedělal nikdo kromě obviněné (pouze ona přijímala odhlášky telefonem a počítač měla zaheslovaný).
25. Z uvedeného vyplývá, že provedenými důkazy bylo prokázáno, že obviněná vygenerovala odpovídající doklady s platbou za obědy, tyto následně smazala buďto bez náhrady nebo je nahradila doklady znějícími na nižší částku. Vzhledem k tomu, že nikdo nekontroloval soulad odhlášených jídel s docházkou dětí, ani posloupnost pokladních dokladů, přičemž hotovostní pokladna obviněné dokladům odpovídala, jednání obviněné nebylo po delší dobu zjištěno. Dále z toho plyne, že odpovídala-li hotovostní pokladna dokladům upraveným obviněnou, zatímco odpovídající doklady zněly na částku vyšší, s finančními prostředky odpovídajícími tomuto rozdílu obviněná naložila v rozporu s účelem jejich svěření. Námitka obviněné tudíž není opodstatněná a nebyla shledána vada ve smyslu § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
26. Jak již bylo uvozeno shora, zbývající námitky obviněné zvolenému dovolacímu důvodu neodpovídají vůbec. Částečně jsou založeny na její argumentaci vycházející z vlastní interpretace provedených důkazů a souvisejících skutkových zjištění a částečně směřují proti odůvodnění rozhodnutí („odvolací soud popřel i vlastní slova …“).
27. Dovolatelka taktéž uvedla, že nebyl zajištěn její pracovní počítač, nebyla zajištěna data v něm uložená a nebyl vypracován znalecký posudek, který by data analyzoval. Vzhledem k formulaci námitky ji nelze považovat za odpovídající tzv. opomenutému důkazu. Každopádně je podle zásady volného hodnocení důkazů na rozhodnutí soudu, které skutečnosti považuje za relevantní k dokazování, které z navržených (případně i nenavržených) důkazů provede a jak tyto důkazy následně zhodnotí. Z odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně je zřejmé, že důkazy provedené považoval za dostatečné pro své rozhodnutí. Co se týče analýzy údajů z programu užívaného obviněnou je pochopitelné, že považoval za vhodný důkaz poskytnutý svědkem M. K. jako servisním technikem společnosti poskytující tento software. S ohledem na jeho pracovní zařazení je tento svědek v nejlepším postavení získat a předložit příslušná data (předložené tabulky) a poskytnout k nim vysvětlení. Nelze proto v tomto směru shledat v postupu soudu prvního stupně pochybení.
28. Obviněná dále namítla, že zjištěná škoda měla být součtem všech vymazaných dokladů, tedy nejen příjmových, ale také výdajových. Pominula však, že zatímco soud prvního stupně provedenými důkazy spolehlivě prokázal, že obviněná příjmové doklady buď smazala bez náhrady, nebo je nahradila doklady na nižší částky (viz výše), to samé nelze říci o dokladech výdejových. Naopak bylo prokázáno, že v nejméně 33 případech vystavila nepravdivé pokladní doklady o údajném vrácení finanční hotovosti jako přeplatku na stravném.
29. Nadto důvodem pro odečet částek uvedených na výdajových dokladech, které byly následně smazány, by bylo pouze zjištění, že obviněná uvedenou částku fyzicky vydala, následně o tom však smazala záznam (nikoli, že byl uvedený záznam pouze automaticky generován, jak argumentuje v rámci své obhajoby, protože tomu by neodpovídala změna ve stavu finančních prostředků v pokladně). Takové jednání by bylo ze strany obviněné jednak nelogické, neboť by si tím dobrovolně vytvořila negativní stav pokladny (manko), nadto pro takový závěr neexistuje v provedených důkazech žádný podklad a ostatně to nenamítá ani obviněná.
30. Další námitky obviněné směřující vůči tabulce vygenerované z užívaného programu byly dostatečně vypořádány ze strany soudů obou stupňů. Nezahrnutí výdajových dokladů již bylo osvětleno výše, stanovení doby sledování změn v dokladech od jeho vygenerování bylo ve prospěch dovolatelky – delší doba by mohla zahrnovat více dokladů, existence nahrazujícího dokladu znějícího na vyšší částku může být vysvětlena verzí obhajoby, nemění to však (s ohledem na počtu zjištění) ničeho na výsledném závěru o její vině. Nezbývá proto než zopakovat, že soud prvního stupně provedl podrobné a vyčerpávající dokazování. Vhodně vycházel ve vysoké míře z výpovědi ředitelky školy a servisního technika, jakož i jím vygenerovaných dat. V jeho hodnocení a výsledných skutkových zjištění nelze shledat zásadní nesoulad či plnou absenci logického spojení mezi provedenými důkazy a výslednými skutkovými zjištěními. Ani námitky obviněné, které neodpovídaly zvolenému dovolacímu důvodu, proto nemohly vyvolat pochybnosti o správnosti napadeného rozhodnutí.
IV./2. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř.
31. Obviněná označila druhou variantu uvedeného dovolacího důvodu [bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g), přestože v řízení mu předcházejícím byl dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až l)]. Naplněna by mohla být pouze tehdy, pokud by Nejvyšší soud dospěl k závěru, že již řízení napadenému usnesení odvolacího soudu předcházející, a tedy rozsudek soudu prvního stupně byl zatížen vadou, která naplňuje některý z důvodů dovolání podle § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. K takovému zjištění však dovolací soud z důvodů výše vyložených nedospěl. Dovoláním napadené rozhodnutí soudu druhého stupně proto nezatěžuje ani vada ve smyslu druhé varianty dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř.
V. Způsob rozhodnutí
32. Z uvedeného hodnocení dovolání obviněné plyne, že pouze jediná námitka byla shledána za odpovídající jí zvolené alternativě dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Nebyla však shledána opodstatněnou. Vzhledem k tomu Nejvyšší soud o dovolání obviněné rozhodl způsobem uvedeným v § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř., podle něhož Nejvyšší soud dovolání odmítne, jde-li o dovolání zjevně neopodstatněné.
33. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o tomto mimořádném opravném prostředku v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje se na ustanovení § 265i odst. 2 tr. ř., podle něhož [v] odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí.
34. Obviněná připojila ke svému dovolání podnět, aby předsedkyně senátu soudu prvního stupně předložila Nejvyššímu soudu návrh na odklad vykonatelnosti povinnosti k náhradě škody. Jde o podnět, nikoli návrh, o němž by bylo nutno učinit formální rozhodnutí. Předsedkyně senátu soudu prvního stupně návrh ve smyslu § 265h odst. 3 tr. ř. neučinila. Ani Nejvyšší soud důvody pro odklad výkonu rozhodnutí neshledal. Za této situace pak nebylo zapotřebí o jejím podnětu k předmětnému postupu rozhodnout samostatnými (negativními) výroky.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 28. 7. 2025
JUDr. Ivo Kouřil předseda senátu