Dále státní zástupce uvedl, že v posuzované věci dovolací námitky směřují výlučně do oblasti skutkových zjištění. Obviněná soudům obou stupňů vytýká především nesprávné hodnocení důkazů a nesprávné zjištění skutkového stavu věci, přičemž prosazuje vlastní náhled na provedené důkazy a z toho odvíjí odlišný skutkový závěr, že předmětný skutek nebyl prokázán. Ze skutkových (procesních) výhrad dovozuje nesprávné právní posouzení skutku. Podle státního zástupce obviněná spatřuje dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v porušení procesních zásad vymezených v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř., a tudíž dovolání uplatnila na procesním a nikoli hmotně právním základě. Její námitky proto nelze pod jí zvolený (ani žádný jiný) dovolací důvod podřadit.
V závěru vyjádření státní zástupce zdůraznil, že napadená rozhodnutí netrpí žádnou vadou, kterou by bylo třeba odstranit cestou dovolání, které jako mimořádný opravný prostředek není dalším odvoláním, ale slouží toliko k nápravě závažných procesních a hmotně právních vad, jež jsou taxativně stanoveny v § 265b tr. ř. Z popsaných důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. a rozhodnutí učinil podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) předně shledal, že dovolání obviněné H. M. je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno oprávněnou osobou [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.] a na místě, kde lze podání učinit. Současně však shledal, že dovolání bylo podáno opožděně.
Zákon v § 265e odst. 1 tr. ř. stanoví, že dovolání se podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle § 265e odst. 2 tr. ř. platí, že jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Z ustanovení § 265e odst. 3 tr. ř. vyplývá, že lhůta k podání dovolání je zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout.
Podle § 265e odst. 4 tr. ř. navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné.
Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu l, sp. zn. 2 T 68/2005, Nejvyšší soud zjistil, že usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 5. 2006, sp. zn. 5 To 139/2006, bylo obviněné H. M. a její tehdejší obhájkyni Mgr. J. K. doručeno shodně dne 29. 6. 2006 (viz příslušné doručenky na č. l. 277 spisu). Jmenovaná obhájkyně byla oprávněna dovolání podat, a to s ohledem na ustanovení § 41 odst. 5 tr. ř. Zásilka obsahující dovolání obviněné byla obhájkyní předána k poštovní přepravě dne 30. 8. 2006 (č. l. 304 spisu).
Podle § 60 odst. 2 tr. ř. platí, že lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty. Chybí-li tento den v posledním měsíci lhůty, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Podle § 60 odst. 3 tr. ř. připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den.
V posuzovaném případě připadl poslední den dvouměsíční lhůty pro podání dovolání obviněné H. M. na den 29. 8. 2006 (úterý), přičemž nešlo o den pracovního klidu nebo pracovního volna. Současně bylo zjištěno, že dovolání bylo podáno až následujícího dne. Z těchto skutečností vyplývá, že dovolání bylo podáno opožděně, tj. až po uplynutí lhůty dvou měsíců stanovené v § 265e odst. 1 tr. ř. Nutno připomenout, že navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné (§ 265e odst. 4 tr. ř.).
Vzhledem k popsaným skutečnostem Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. dovolání obviněné H. M. odmítl, neboť bylo podáno opožděně. Proto nebyl oprávněn postupovat podle § 265i odst. 3 tr. ř. (věc meritorně přezkoumat) a rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 21. ledna 2009
Předseda senátu:
JUDr. Jiří H o r á k