6 Tdo 602/2024-1708
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 3. 9. 2024 v trestní věci obviněného A. K. o dovolání nejvyššího státního zástupce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 12. 2023, č. j. 11 To 81/2023-1691, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 74 T 11/2020, takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání nejvyššího státního zástupce odmítá.
1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2023, sp. zn. 74 T 11/2020, byl obviněný A. K. (dále jen „obviněný“ popř. „dovolatel“) zproštěn podle § 226 písm. b) tr. ř. obžaloby pro zločin ohrožení utajované informace podle § 317 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku a přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Těch se měl dopustit zjednodušeně řečeno tím, že 18. 3. 2015 sdělil utajenou informaci – namísto slov „utajenou informaci“ je zbývající část tohoto bodu odůvodnění obsažena v utajené verzi usnesení Nejvyššího soudu pod sp. zn. V19/2024.
2. Městský soud tak rozhodl s odůvodněním, že jednání obviněného nese formální znaky výše uvedeného zločinu, avšak míra společenské škodlivosti je natolik minimální, že není namístě toto jednání posoudit jako trestný čin. Zbývající část tohoto bodu odůvodnění je obsažena v utajené verzi usnesení Nejvyššího soudu pod sp. zn. V19/2024.
3. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 4. 12. 2023, sp. zn. 11 To 81/2023, odvolání státního zástupce zamítl.
II. Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti citovanému usnesení krajského soudu podal dne 8. 4. 2024 dovolání nejvyšší státní zástupce. K němu předně upozornil, že je vzneseno včas, neboť druhostupňové rozhodnutí bylo sice Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze doručeno 7. 2. 2024, ovšem utajená část odůvodnění byla dodána až 9. 2. 2024.
5. Dovolání opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. h) a m) tr. ř. Nerozporoval skutková zjištění obou soudů ani jejich právní závěr o nenaplnění znaků přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1
písm. a) tr. zákoníku. Za nesprávné však označil hmotněprávní posouzení, že obviněný byl oprávněn sdělit utajenou informaci – namísto slov „utajenou informaci“ je zbývající část věty tohoto bodu odůvodnění obsažena v utajené verzi usnesení Nejvyššího soudu pod sp. zn. V19/2024 – a že jediným pochybením byla absence příslušného – chybějící označení poučovaného je obsaženo v utajené verzi usnesení Nejvyššího soudu pod sp. zn. V19/2024 – poučení ze strany obviněného, pro což stíhané jednání nedosáhlo patřičné míry společenské škodlivosti zakládající již trestný čin.
6. Upozornil, že uplatnění zásady subsidiarity trestní represe připadá v úvahu jen tam, kde posuzovaný skutek z hlediska spodní hranice trestnosti neodpovídá běžně se vyskytujícím trestným činům dané skutkové podstaty. Neuplatnění trestní odpovědnosti tak bude obvykle přicházet v úvahu jen u trestných činů naplňujících základní skutkovou podstatu. Pouze výjimečně může dopadat i na kvalifikované skutkové podstaty, ovšem jen tehdy, pokud je míra společenské škodlivosti natolik nízká, že nedosahuje ani dolní hranice trestnosti běžně se vyskytujících trestných činů dané základní skutkové podstaty. V řešené trestní věci však nebyly zjištěny žádné okolnosti, jež by míru společenské škodlivosti natolik devalvovaly.
7. Body 7. až 13. odůvodnění jsou obsaženy v utajené verzi usnesení Nejvyššího soudu pod sp. zn. V19/2024.
14. Státní zástupce proto uzavřel že intenzita naplnění znaků skutkové podstaty byla zcela obvyklá a nutně dosáhla hranice, při níž je již uplatňována trestněprávní odpovědnost. Dospěl-li prvostupňový soud k závěru opačnému, zatížil tím své rozhodnutí vadou naplňující dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Pokud druhostupňový soud odvolání státního zástupce zamítl, založil tím dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. v jeho druhé alternativě.
15. Z těchto důvodů státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení odvolacího soudu, předcházející rozsudek soudu prvního stupně, jakož i všechna další rozhodnutí obsahově na ně navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a dále aby podle § 2651 odst. 1 tr. ř. přikázal prvostupňovému soudu věc znovu projednat a rozhodnout.
16. Obviněný se k dovolání vyjádřil prostřednictvím svého obhájce. Dovolání označil za jednak opožděné a jednak nedůvodné.
17. Poukázal na to, že druhostupňové rozhodnutí bylo státnímu zástupci doručeno 7. 2. 2024 a dvouměsíční dovolací lhůta marně uplynula 7. 4. 2024. Pokládat za datum doručení rozhodnutí až okamžik seznámení s jeho utajovanou částí nelze, neboť to nemá oporu v trestním řádu.
18. Argumenty podaného dovolání obviněný označil za neopodstatněné. Obžalobě vyčetl, že po celé trestní řízení vykládala skutečnosti v jeho neprospěch a činí tak i nyní extrémně mechanickým a formalistickým pohledem na věc. Soudy obou stupňů naopak pečlivě zohlednily veškeré relevantní skutečnosti, počínaje osobou obviněného, vč. jeho pozice policisty, přes charakter utajovaných informací, až po okolnosti jejich vyzrazení.
19. Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání nejvyššího státního zástupce pro opožděnost odmítl, a pro případ, že by je posoudil jako včas podané, aby je jako nedůvodné zamítl.
III. Přípustnost dovolání
20. Dovolání nejvyššího státního zástupce je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř., bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. a) tr. ř.] a splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§ 265f tr. ř.).
21. Nejvyšší soud dospěl k též závěru, že bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde je lze učinit (§ 265e odst. 1 2 tr. ř.). Byť nejvyšší státní zástupce i obviněný tvrdí, že druhostupňové rozhodnutí bylo Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze doručeno 7. 2. 2024 ze spisového materiálu se podává, že se tak stalo až 27. 2. 2024 (viz č. l. 1696 neutajené části spisu). Z tohoto hlediska tak dvouměsíční dovolací lhůta uplynula v pondělí 29. 4. 2024, což byl nejbližší pracovní den následující po sobotě 27. 4. 2024 (§ 60 odst. 3 tr. ř.) a dovolání podané 8. 4. 2024 bylo včasné.
22. Včasnost dovolání by však byla zachována i ve variantě tvrzené dovolatelem, že druhostupňové usnesení mu bylo v neutajené části doručeno 7. 2. 2024 a v utajené části následně 9. 2. 2024. V této variantě by bylo nutno odvíjet počátek běhu dovolací lhůty až od momentu doručení „celého“ odvolacího rozhodnutí, resp. od momentu doručení té jeho části, z níž se oprávněná osoba mohla dozvědět věcné argumenty které vedly odvolací soud k jím učiněnému rozhodnutí. To by platilo i v případě běhu lhůt k některým řádným opravným prostředkům (jednak odvolání a jednak stížnosti ve věcech týkajících se osobní svobody, u nichž z judikatury Ústavního soudu plyne, že stížnostní lhůta se odvíjí až od doručení napadaného usnesení). A tím spíše to platí u běhu lhůty k podání dovolání, které je vysoce formalizovaným mimořádným opravným prostředkem, u něhož je vyžadována přesná konkretizace dovolacích důvodů a jejich vyargumentování. Sestavení dovolání tak vyžaduje důkladné seznámení s napadaným rozhodnutím zahrnující i ujasnění výhrad proti němu z hlediska jejich podřaditelnosti pod dovolací důvody. To bez podrobné znalosti jeho odůvodnění pochopitelně nelze. Jestliže se tedy v projednávané věci mohl dovolatel obeznámit s důvody napadeného rozhodnutí až po doručení jeho utajené části dne 9. 2. 2024, pak dovolací lhůta uplynula až 9. 4. 2024 a dovolání podané dne 8. 4. 2024 je včasným.
IV. Důvodnost dovolání
23. Nejvyšší státní zástupce založil své dovolání na tvrzení o naplnění dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. h) a m) tr. ř. Dovolací soud se proto primárně zaměřil na posouzení, zda vznesené námitky těmto důvodům odpovídají, a poté na vyhodnocení jejich důvodnosti a způsobilosti přivodit požadovanou kasaci napadených rozhodnutí.
24. Pro úplnost se připomíná, že k naplnění dovolatelem označených důvodů dochází podle jejich obsahového vymezení tehdy, jestliže · rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení [dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř.], · bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g), aniž by byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až l) [dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř.]. IV./1 K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř.
25. Námitky dovolatele odpovídají tomuto dovolacímu důvodu, který brojí proti právnímu závěru soudu o nedostatečné společenské škodlivosti stíhaného jednání, jaká by již zakládala trestní odpovědnost. Tyto námitky však Nejvyšší soud vyhodnotil jako zjevně neopodstatněné a ztotožnil se s argumentací soudů nižších stupňů. Tu pokládá za dostatečně podrobnou, logickou a širokospektrálně zohledňující veškeré podstatné okolnosti projednávaného případu. Nad její rámec lze s poukazem na dovolací výhrady dodat toliko následující:
26. Byť u kvalifikovaných skutkových podstat zpravidla nebude připadat v úvahu posouzení společenské škodlivosti jednání, které je zakládá, jako nízké a nedostačující pro trestní odpovědnost, zcela vyloučeno to není. To ostatně korektně připouští i dovolatel. O takovou situaci pak může jít nezřídka právě v případech, kdy znakem zakládajícím kvalifikovanou skutkovou podstatu je status či postavení pachatele, aniž by charakter samotného jednání byl sám o sobě nějak závažnější. Uvedené platí tím spíše u nyní řešeného zločinu, kde pachatelův status je do značné míry předurčen tím, že k utajovaným informacím se dostávají především osoby působící ve veřejné sféře, jimž je většinou ochrana utajovaných informací z pozice jejich zaměstnání či profesní činnosti zvlášť uložena.
Vyjádřeno jinak, jedinec bez specifického postavení osoby, které byla ochrana utajovaných informací zvlášť uložena, se k nim často vůbec nedostane takže příležitost spáchání trestného činu ohrožení utajované informace v třetí alternativě (vyzrazení utajované informace) základní skutkové podstaty podle § 317 odst. 1 tr. zákoníku bude patrně výrazně nižší, než je tomu u skutkových podstat např. podvodných jednání, u nichž obvykle společenskou nebezpečnost podstatně zvyšuje jejich spáchání osobou se zvlášť uloženou povinností hájit zájmy poškozeného [podvod – § 209 odst. 4 písm. b) tr.
zákoníku; pojistný podvod – § 210 odst. 5 písm. b) tr. zákoníku; úvěrový podvod – § 211 odst. 5 písm. b) tr. zákoníku; dotační podvod – § 212 odst. 5 písm. b) tr. zákoníku]. Shrnutě řečeno v projednávaném případě nelze okolnost zakládající kvalifikovanou skutkovou podstatu podle § 317 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku a spočívající v postavení obviněného příliš přeceňovat a ? priori odmítat úvahy o nižší společenské škodlivosti, na niž je naopak třeba nahlížet především z hledisek charakteru utajované informace, jejího adresáta, okolností, za nichž k vyzrazení došlo a dalších parametrů, které bral prvostupňový soud důsledně v potaz.
27. Body 27. až 33. odůvodnění jsou obsaženy v utajené verzi usnesení Nejvyššího soudu pod sp. zn. V19/2024.
34. Sumárně řečeno, Nejvyšší soud přisvědčil soudům nižších stupňů, že jednání obviněného porušovalo jeho povinnosti, stalo se tak ovšem v míře nedosahující roviny trestního práva. Lze souhlasit i s tím, že by je bylo možno posoudit jako přestupek podle zák. č. 412/2005 Sb. o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti ve znění účinném do 30. 6.2017, tomu však brání marné uplynutí promlčecí lhůty.
IV./2 K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř.
35. Tento dovolací důvod nejvyšší státní zástupce neuplatnil v prvé alternativě – tedy že mu bylo upřeno právo na přístup k druhé instanci. Uplatnil jej v alternativě druhé – totiž že odvolací soud v rámci svého přezkumu neodstranil vadu vytýkanou již v řádném opravném prostředku. Takto formulovaný důvod dovolání lze ovšem úspěšně uplatnit jen tehdy, byla-li zjištěna vada zakládající některý z důvodů dovolání, jež by zatěžovala řízení před soudem prvního a druhého stupně. To se však v projednávané věci nestalo, neboť námitky nejvyššího státního zástupce byly shledány zjevně neopodstatněnými.
V. Způsob rozhodnutí
36. Vzhledem k uvedenému Nejvyšší soud rozhodl o podaném dovolání způsobem uvedeným v § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. podle něhož dovolání odmítne, jde-li o dovolání zjevně neopodstatněné.
37. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tř. ř. rozhodl Nejvyšší soud o tomto mimořádném opravném prostředku v neveřejném zasedáni. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje se na ustanovení § 265i odst. 2 tr. ř. podle něhož v odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.)
V Brně dne 3. 9. 2024
JUDr. Ivo Kouřil předseda senátu
Vypracoval: Mgr. Ondřej Vítů