USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. 8. 2024 o dovolání, které podal obviněný R. H., t. č. ve Vazební věznici a ústavu pro výkon zabezpečovací detence Praha-Pankrác, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 4. 2024, č. j. 8 To 70/2024-308, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 5 T 77/2023, takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.
1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 (dále „soud prvního stupně“, příp. „soud“) ze dne 18. 12. 2023, č. j. 5 T 77/2023-233, byl obviněný R. H. (dále „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným přečinem výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií podle § 192 odst. 1 tr. zákoníku v souběhu s přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. j) tr. zákoníku, kterých se měl dopustit způsobem specifikovaným ve výroku rozsudku.
2. Za tyto trestné činy byl obviněný odsouzen podle § 192 odst. 1 tr. zákoníku a § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků. Podle § 70 odst. 1 tr. zákoníku mu byl uložen trest propadnutí věci, a to mobilního telefonu zn. XIAOMI REDMI, modré barvy, model M 2006 C3LVG, a SIM karta T-Mobile, XY.
3. O odvolání obviněného proti tomuto rozsudku rozhodl Městský soud v Praze (dále „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 16. 4. 2024, č. j. 8 To 70/2024-308, jímž podle § 258 odst. 1 písm. d), e) tr. ř. napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu. Podle § 259 odst. 3 písm. a), b) tr. ř. znovu rozhodl tak, že uznal obviněného vinným přečinem výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií podle § 192 odst. 1 tr. zákoníku v souběhu s přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. k) tr. zákoníku, kterých se dopustil tím, že
od přesně nezjištěné doby, nejméně však od 5. 9. 2022 do 2. 11. 2022 ve FN Bulovka v Praze 8, Budínova 2a, ve PN Bohnice, Praha 8, Ústavní 91, kde vykonával ochranné léčení sexuologické v ústavní formě, a to na základě usnesení Městského soudu v Brně ze dne 28. 5. 2021, sp. zn. 0 Dt 12/2018, kterým bylo rozhodnuto o změně zabezpečovací detence uložené usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 17. 12. 2013, sp. zn. 29 T 61/2013, na ochranné léčení sexuologické ústavní formou, ve svém mobilním telefonu zn. Xiaomi Redmi přechovával ve složce „P.“ 616 ks a ve složce s označením „M.“ v podsložce „t.“ 10 ks souborů ve formě elektronických fotografií zobrazujících nezletilé chlapce zjevně mladší 18 let, obnažené, ve vyzývavých sexuálních polohách, při autoerotice, při předstíraném či skutečném sexuálním styku s jinou nezletilou osobou, čímž podstatně ztížil dosažení účelu ochranného léčení.
4. Za tyto trestné činy obviněného odsoudil podle § 192 odst. 1 a § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon mu podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání tří roků. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku mu uložil trest propadnutí věci, a to mobilního telefonu zn. XIAOMI REDMI, modré barvy, model M 2006 C3LVG, a SIM karta T-Mobile, XY.
II. Dovolání a vyjádření k němu
5. Proti citovanému rozsudku městského soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. Davida Halbrštáta dovolání, jež opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. Podle dovolatele je znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, zpracovaný MUDr. Leblovou, procesně nepoužitelný. Tento znalecký posudek nebyl vůbec přečten v hlavním líčení, což je v rozporu s judikaturou (viz č. 13/2000 Sb. rozh. tr.). Procesně nepoužitelným důkazem je dále ten vyplývající z ohledání mobilního telefonu policistou M. M. totiž nedisponuje potřebnými znalostmi, způsobilostí a technickým zázemím, aby mohl odborně nakládat s daným mobilním telefonem. K tomu měl být přibrán znalec z oboru elektroniky a elektrotechniky. V tomto směru obviněný odkazuje na odůvodnění svého odvolání, jež cituje. M. nebyl způsobilý provést vyhodnocení obsahu nosiče důkazů a jeho zásahem došlo k znehodnocení důkazu uvedeného na č. l. 48–49 a č. l. 40a. Dovolatel dále namítá, že nikdy neřekl, že jeho motivací k činu byl pohlavní styk s nezletilými.
6. Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud shledal jeho dovolání důvodným, zrušil napadené usnesení a zprostil jej obžaloby.
7. Nejvyšší státní zástupce se k dovolání vyjádřil prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“). Ten poukázal na to, že dovolatel pouze opakuje svoji obhajobu, se kterou se již soudy vypořádaly a v podrobnostech tedy odkazuje na jejich rozhodnutí.
8. Pokud dovolatel namítá procesní nepoužitelnost znaleckého posudku MUDr. Leblové, jelikož při výslechu se na něj jen odvolala a stvrdila jej, pak je tato námitka podřaditelná pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Nelze jí však přisvědčit, neboť znalkyně při výslechu poté, co odkázala na svůj znalecký posudek, k položeným dotazům zopakovala rozhodné závěry v něm obsažené. Skutečnost, že znalkyně nebyla soudem vyzvána k přednesu jejího posudku, tudíž nelze považovat za vážné pochybení vyžadující kasační zásah dovolacího soudu. Ostatně ani obviněný neuvádí, že by tato procesní nedůslednost měla mít rozhodný vliv z hlediska naplnění znaků trestného činu, jak je vyžadováno jím uplatněným dovolacím důvodem.
9. Ani druhé výhradě dovolatele nelze přisvědčit. Není totiž žádný podklad pro jeho tvrzení, že by policejní orgán nemohl pořídit zálohu dat z mobilního telefonu obviněného a tyto data v podobě fotografií vyhodnotit. Nejedná se totiž o otázku, kterou by bylo vzhledem k její odborné složitosti nutné řešit pořízením znaleckého posudku. Zálohování dat z elektronického zařízení je totiž schopen provést každý běžný uživatel takového zařízení. Pokud mínil dovolatel namítat, že nepřibrání znalce k zálohování dat z mobilního telefonu je opomenutým důkazem ve smyslu třetí varianty dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je nutno mu i v tomto směru oponovat. Z protokolů o hlavním líčení nelze vysledovat, že by takový důkazní návrh obhajoba vůbec vznesla. Obviněný námitku k neopatření znaleckého posudku stran vyhodnocení dat z mobilním telefonu vznesl až v jeho odvolání a odvolací soud se s ní vypořádal v tom smyslu, že ke zkoumání fotografií zajištěných z mobilního telefonu žádných odborných znalostí není třeba. Státní zástupce tak uzavírá, že se nejednalo o nedůvodně neprovedený důkaz ani o důkaz podstatný ve vztahu k rozhodným skutkovým okolnostem.
10. Pokud jde o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. rovněž uplatněný obviněným, pak uvádí, že v jeho mezích dovolatel neposkytl žádnou argumentaci.
11. Státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako dovolání zjevně neopodstatněné. Současně podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. udělil souhlas s tím, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání učinil i jiné než navrhované rozhodnutí.
III. Přípustnost dovolání
12. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda jej podala osoba oprávněná. Shledal přitom, že dovolání obviněného je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř. Dále zjistil, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.), přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§ 265f tr. ř.).
IV. Důvodnost dovolání
13. Obviněný zakládá své dovolání na dvou dovolacích důvodech, a to podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř., ačkoliv svými námitkami naplňuje pouze důvod dovolání podle písm. g) daného ustanovení.
14. První námitkou je, že znalecký posudek znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, zpracovaný MUDr. Leblovou nebyl před soudem přečten a znalkyně se na něj pouze odvolala a stvrdila jej podle § 108 odst. 1 tr. ř. Uvedenou námitku lze s jistou mírou tolerance podřadit pod dovolatelem specifikovanou druhou varianty dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy že se jedná o procesně nepoužitelný důkaz.
15. Nutno však dodat, že důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je možné naplnit pouze námitkami, kterými je tvrzeno, že vady v oblasti dokazování se vztahují k rozhodným skutkovým zjištěním určujícím pro naplnění znaků trestného činu. Pokud tedy dovolatel namítá procesní nepoužitelnost znaleckého posudku, tak jak byl soudem proveden v hlavním líčení, již opomíná vyjádřit, jaká rozhodná skutková zjištění na něm byla založena. Vůči obsahové složce znaleckého posudku vypracovaného MUDr. Leblovou žádné výhrady nevznáší (a nutno dodat, že sám o sobě žádné vady nevykazuje), nebrojí ani vůči způsobu přibrání znalkyně ani nenamítá, že by posudek zpracovala osoba, která nemá k zodpovězení zadaných otázek vyžadovanou odbornost.
16. Z hlediska další, tj. třetí varianty dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., se nemůže jednat o opomenutý důkazy, neboť posudek byl v hlavním líčení proveden v souladu s § 108 odst. 1 tr. ř., při výslechu znalkyně žádné další požadavky ze strany obhajoby vzneseny nebyly (nynější výhrady obviněného stran provedení důkazu nemohou odůvodnit jím požadovanou kasaci napadeného rozhodnutí a vést k jeho zproštění obžaloby) a závěry v něm obsažené byly soudem reflektovány.
17. Je nutno uvážit, že na podkladě zpracovaného posudku nebyla řešena otázka toho, zda se obviněný dopustil mu obžalobou vytýkaného jednání, nýbrž to, zda (bylo-li jinými důkazy jeho pachatelství prokázáno) se tohoto jednání dopustil jako osoba příčetná.
18. Postup soudu prvního stupně nemůže znamenat ani porušení práva dovolatele na spravedlivý proces, neboť mu byla dána příležitost klást znalkyni k jejímu posudku dotazy, jak vyplývá z rozsudku soudu (jeho body 22. – 23.) i z protokolu o hlavním líčení ze dne 18. 12. 2023 (č. l. 225), podle kterého obhájkyně obviněného žádné dotazy nevznášela a dovolatel svůj prostor pro kladení dotazů znalkyni využil převážně k vlastním vyjádřením vztahujícím se k závěrům obsaženým v posudku. Na podkladě argumentace dovolatele nelze uzavřít, že jím napadená rozhodnutí vykazovala pochybení vyžadující kasační zásah Nejvyššího soudu.
19. Je vhodné podotknout, že součástí právní věty v obviněným odkázaném soudním rozhodnutí je jako důvod pro nutnost přednesu či přečtení daného znaleckého posudku uvedeno i to, že jinak není osobám přítomným při hlavním líčení zřejmé, co je obsahem posudku a jaké závěry znalec stvrzuje (usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 3. 2. 1999, sp. zn. 7 To 388/98, publikované pod č. 2/2000 Sb. rozh. tr.). Z vyjádření obviněného k předmětnému znaleckému posudku však vyplývá, že s ním byl seznámen (výslovně zmínil závěr znalkyně, že jeho rozpoznávací schopnosti jsou hodnoceny jako plně zachovalé a uváděl i jiné závěry v něm obsažené) a i z projevu jeho obhájkyně (bez dotazů na znalkyni) lze dovodit, že si oba odborných závěrů znalkyní učiněných byli vědomi. V dané souvislosti se připomíná, že jak obviněný, tak jeho obhájkyně využili svého oprávnění seznámit se při ukončení přípravného řízení s obsahem spisu, jehož součástí byl (č. l. 18 až 28) i písemně vyhotovený znalecký posudek, na jehož oborné závěry se znalkyně odvolala při svém výslechu před soudem. Jak už bylo uvedeno, v reakci na jeho vyjádření k tomuto posudku se obviněnému k jeho dílčím dotazům od znalkyně dostalo zcela konkrétní odpovědi, nikoliv tedy pouze odkazu na jí vypracovaný posudek. V úvodu svého vystoupení znalkyně podotknula, že posudek na obviněného zpracovala pouze z psychiatrického hlediska, nikoli z hlediska sexuologického.
20. Druhá námitka dovolatele spočívá v první řadě v tom, že podle něj měl být ke zkoumání mobilního telefonu Xiaomi Redmi 9 AT přibrán znalec z oboru elektroniky a elektrotechniky. S daty na tomto telefonu neměl manipulovat policista M., který je svým neodborným zásahem znehodnotil. Nejvyšší soud připomíná, že podle § 105 tr. ř. je znalce k vypracování posudku třeba přibrat jen v situaci, v níž to vyžaduje složitost posuzované otázky, pro kterou by nepostačovalo odborné vyjádření. Pro jednoduchou extrakci fotografií z mobilního telefonu a jejich vyhodnocení zajisté není třeba znaleckého posudku, ani odborného vyjádření, jelikož se jedná o zcela banální činnost. Nadto Nejvyššímu soudu není zřejmé, jak měl jmenovaný policista data z telefonu, tedy konkrétněji fotografie, pro jejichž přechovávání byl obviněný odsouzen, znehodnotit, když tato jsou obsažena v jejich vyhodnocení (viz č. l. 49 a násl.). Obviněný ani sám neuvádí, jak mělo dojít k jejich znehodnocení, pouze odkazuje na to, že mobilní telefon měl vykazovat chybu ve spojení. To je sice skutečně uvedeno v záznamu o vyhodnocení dat, nicméně dovolatel pomíjí, že tato chyba ve spojení neznehodnotila data v mobilním telefonu, pouze znamenala, že telefon bylo nutné připojit přímo k počítači, přičemž poté byla předmětná data zajištěna.
21. Výhrada dovolatele má i ten rozměr, podle kterého nemělo dojít k vyhodnocení daných fotografií výše jmenovaným policistou. K tomuto je vhodné odkázat na bod 35. rozsudku soudu prvního stupně. V něm soud provedl přesvědčivé posouzení obsahu fotografií, přičemž se zabýval i důkazním návrhem obhajoby na vypracování znaleckého posudku stanovujícího, zda lze hovořit o dětské pornografii, přičemž tento návrh na doplnění dokazování zamítl pro nadbytečnost. Nebyl to tedy ve výsledku zmíněný policista, kdo hodnotil předmětné fotografie pro úvahy rozhodné ve vztahu k výroku o vině dovolatele, ale soud, jenž je k tomuto oprávněn, resp. povinen, s ohledem na zásadu volného hodnocení důkazů podle § 2 odst. 6 tr. ř. Případně lze zmínit i bod 12. rozsudku odvolacího soudu, v němž je výstižně uvedeno, že k posouzení povahy vyhodnocovaných fotografií není třeba odborných znalostí, přičemž je ho schopen „… každý svéprávný člověk se základními znalosti a životními zkušenostmi“. Vzhledem k soudy poskytnutému odůvodnění lze uzavřít, že toto je zcela přiléhavé i k obsahu spisu (č. l. 49 a násl.), přičemž nelze pochybovat o tom, že soud prvního stupně byl dostatečně kompetentní k vyhodnocení daných fotografií, aniž by bylo třeba za tímto účelem přibrat znalce.
22. Dovolatel rovněž lakonicky podotkl, že nikdy neuvedl, že by jeho motivací byl pohlavní styk s nezletilými. Vůbec však neuvádí, pod jaký z dovolacích důvodů toto svoje tvrzení podřazuje a co touto výhradou sleduje. V rozsudku odvolacího soudu je sice zmínka o jeho motivaci v bodě 6. jeho rozsudku. Je však velmi stručná, a je obsažena v popisné části rozsudku, přičemž zřejmě neměla vliv na rozhodná skutková zjištění či hmotněprávní úvahy soudu. Nejvyšší soud se tedy touto námitkou dále nezabývá. Ostatně z její formulace zvolené dovolatelem se jeví jako prosté ohrazení směřující proti odůvodnění odvolacího soudu.
23. Pokud jde o dovolatelem uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., pak k tomuto neposkytl žádnou věcnou argumentaci, pouze dovodil, že kvůli procesním vadám, jež namítá pod dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ve výsledku došlo k nesprávnému právnímu posouzení skutku a k jinému nesprávnému hmotněprávnímu posouzení. Nejvyšší soud proto (a vzhledem ke zbylým nekonkrétně vyjádřeným aspektům dovolací argumentace, na což je poukazováno výše) připomíná, že není jeho úkolem, aby za dovolatele jím uplatněné námitky nově formuloval nebo ty, které jsou nekonkrétně vyjádřené, domýšlel. To vyplývá již ze skutečnosti, že v dovolacím řízení se neuplatní tzv. revizní princip, a je tudíž na dovolateli, aby v souladu se zásadou vigilantibus iura scripta sunt (zákony jsou psány pro bdělé; rozuměj: pro ty, kteří dbají o svá práva) co nejpřesněji vymezil obsah své argumentace. Dovolací soud totiž není povinen ani oprávněn sám aktivisticky vstupovat do práva dovolatele určovat zaměření jeho obhajoby uplatněné v mimořádném opravném prostředku.
V. Způsob rozhodnutí
24. Z uvedeného hodnocení dovolání plyne, že námitka obviněného odpovídající jím zvolenému dovolacímu důvodu nebyla shledána opodstatněnou. Nejvyšší soud zároveň nezjistil porušení ústavně garantovaných práv dovolatele. O jeho dovolání proto rozhodl způsobem uvedeným v § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř., podle něhož Nejvyšší soud dovolání odmítne, jde-li o dovolání zjevně neopodstatněné.
25. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o tomto mimořádném opravném prostředku v neveřejném zasedání.
26. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje se na ustanovení § 265i odst. 2 tr. ř., podle něhož [v] odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 22. 8. 2024
JUDr. Ivo Kouřil předseda senátu