6 Tdo 756/2025

6 Tdo 756/2025-269

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 11. 2025 o dovolání, které podal obviněný M. V., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Valdice, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 1. 4. 2025, sp. zn. 7 To 25/2025, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 19 T 122/2024, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.

1. Rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 20. 12. 2024, č. j. 19 T 122/2024-200 (dále také jen „rozsudek soudu prvního stupně“) byl obviněný M. V. (dále jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. h) tr. zákoníku, jehož se podle jeho skutkových zjištění dopustil tím, že

ačkoliv si byl vědom toho, že závažným způsobem porušuje přesně regulovaný a kontrolovaný režim ve věznici daný ustanovením § 28 odst. 3 písm. b) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, dle kterého je odsouzeným v rámci výkonu trestu odnětí svobody zakázáno mj. přechovávat a konzumovat návykové látky, tak - v přesně nezjištěné době před 10:40 hodin dne 30. 12. 2022 ve Věznici Horní Slavkov, okr. Sokolov, úmyslně užil látku obsahující opioidní analgetikum Tramadol, kdy se dne 30. 12. 2022 v 10:40 hodin podrobil orientačnímu toxikologickému vyšetření moči a v této byla zjištěna přítomnost tramadolu a jeho metabolitů, - v přesně nezjištěné době před 11:45 hodin dne 23. 8. 2023 ve Věznici Horní Slavkov, okr. Sokolov, úmyslně užil návykovou látku obsahující metamfetamin, který je uveden v příloze č. 5 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb. mezi psychotropními látkami zařazenými do Seznamu II podle Úmluvy o psychotropních látkách ze dne 21. 2. 1971, jež byla vyhlášena ve Sbírce zákonů České republiky pod č. 62/1989, kdy se dne 23. 8. 2023 v 11:45 hodin podrobil orientačnímu toxikologickému vyšetření moči a v této byla zjištěna přítomnost metabolitů metamfetaminu, - v přesně nezjištěné době před 13:30 hodin dne 11. 10. 2023 ve Věznici Horní Slavkov, okr. Sokolov, úmyslně užil návykovou látku obsahující metamfetamin, který je uveden v příloze č. 5 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb. mezi psychotropními látkami zařazenými do Seznamu II podle Úmluvy o psychotropních látkách ze dne 21. 2. 1971, jež byla vyhlášena ve Sbírce zákonů České republiky pod č. 62/1989, kdy se dne 11. 10. 2023 v 13:30 hodin podrobil orientačnímu toxikologickému vyšetření moči a v této byla zjištěna přítomnost metabolitů metamfetaminu.

2. Za tento přečin byl odsouzen podle § 337 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 16 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.

3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, o kterém Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 1. 4. 2025, sp. zn. 7 To 25/2025 (dále jen „napadený rozsudek“), rozhodl tak, že podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. částečně zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o uloženém trestu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného odsoudil podle § 337 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou.

II. Dovolání a vyjádření k němu

4. Proti citovanému rozsudku krajského soudu podal obviněný prostřednictvím zvoleného obhájce Mgr. Martina Bugaje dovolání, které zdůvodnil dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a tím, že došlo k porušení jeho práv zaručených v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

5. Předně uvedl, že rozsudek okresního soudu je nejasný, rozporný a nepřezkoumatelný. Soud prvního stupně ani krajský soud se nevypořádaly se všemi okolnostmi významnými pro rozhodnutí a oba soudy na řadě míst nepřípustně spekulovaly. Poukazuje na skutečnost, že řadu důkazů, které provedeny být měly, soudy neprovedly a o důkazních návrzích rozhodly jen nedostatečně. V tomto směru poukázal například na laboratorní příručku toxikologické laboratoře Sokolov, výslech svědků Z. M., B. a R. Skutkový děj tak nebyl zjištěn bez důvodných pochybností.

6. Obviněným navržené důkazy, jimiž jsou prohlášení o počínání velitele – funkcionáře, nenarušování kolektivního soužití, nezrušení žádného z rozhodnutí, kterým mu byl uložen kázeňský trest, anebo nedůvodného udržování vyšetřování v režimu prověřování, v jehož rámci policejní orgán provedl opatření znaleckého posudku podle § 105 odst. 1 tr. ř., aniž by o přibrání znalce byl obviněný vyrozuměn, jsou se závěry soudů v jasném rozporu. Dále namítá, že se trestní soudy nezabývaly poučením osoby ve výkonu trestu odnětí svobody (odsouzený) ze dne 30. prosince 2022 opatřené pochybným podpisem obviněného, poučením osoby ve výkonu trestu odnětí svobody (odsouzený) ze dne 23. srpna 2023 opatřeným zřejmě jiným podpisem, ani protokolem o provedení orientačního toxikologického vyšetření moče. Stejně tak se soudy nezabývaly jeho návrhem na zajištění pravosti listin. Odvolací soud se nezabýval ani námitkou, že po přednesení obžaloby ho nevyzval předseda senátu, aby se vyjádřil ke skutečnostem uvedeným v obžalobě. Rovněž namítá, že poukazoval na rozpory v protokolech, s čímž se soudy též nevypořádaly. Spatřuje porušení ústavně zaručeného práva na soudní ochranu též v tom, že není pravdivý bod 2. rozsudku okresního soudu, že v každém stadiu trestního řízení využil svého zákonného práva a ve věci nevypovídal.

7. Ohrazuje se dále proti postupu trestních soudů ohledně důkazů týkajících se údajného postoupení vzorků poskytnutých věznicí, respektive proti neprovedení důkazů – výslechů svědků M. R. a T. B. ohledně dokumentace vzorků, odesílání vzorků, přítomnosti a podepisování obviněného a nakládání se vzorkem moči po jeho vyčůrání. Nesouhlasí ani s tím, jak krajský soud naložil s návrhem na provedení důkazu laboratorní příručkou toxikologické laboratoře okresní nemocnice Sokolov z doby její platnosti v době vyšetřování vězeňských vzorků. Tato příručka měla podle obviněného prokázat obsah toliko orientačnosti toxikologického vyšetření moče, nesprávnost manipulace s urinovanou močí, zejména za situace, pokud bylo orientační toxikologické vyšetření prováděno se vzorky několika odsouzených prakticky současně, když byla mikcí zajišťována tělní tekutina, která je náchylná k poškození a změnám svého složení, vyvstalé pochybnosti o jakosti zajištěného materiálu. Zároveň nebyla manipulace s takovým materiálem řádně dokumentována a nebylo možné přezkoumat, zda se skutečně jedná o konkrétní moč zajištěnou u obviněného a že do jejího obsahu nebylo zasahováno, a to včetně kontaminace pohárku močením před ním testovanou osobou.

8. Z protokolu z hlavního líčení ze dne 20. 12. 2024 a veřejného zasedání ze dne 1. 4. 2024 je patrné, že obhájce navrhl, aby si soudy obstaraly a provedly k důkazu výše zmíněné výslechy svědků a laboratorní příručku. V odůvodnění rozsudku krajského soudu chybí jakákoli zmínka o tom, proč krajský soud nevyhověl těmto návrhům na provedení důkazů. Fakticky ani nepřipouští, že by takový důkazní návrh padl. Rovněž v odůvodnění samém se nezmiňuje ani o části obrany obviněného opřené o špatný fyzický stav vzorků poté, co měly opustit brány věznice. Krajský soud se k jeho výhradám ohledně neprovedených důkazů vyjádřil jen velmi stručně a také způsobem, kdy fakticky zcela pominul část jeho argumentace ohledně právního hodnocení věci. Současně obviněný dodává, že mu není jasné, z čeho vycházel krajský soud při svém závěru, že není důvodu pochybovat o tom, že jednotlivé odběry proběhly v souladu s (nějakými) předpisy, ostatně pokud by nemocnice Sokolov měla jakékoliv pochybnosti o dodaných vzorcích, nepochybně by na to reagovala.

9. Během trestního řízení opakovaně zmiňoval, že šlo o toliko orientační toxikologické vyšetření moče a žádanky na toxikologické vyšetření, ze kterých soud nemohl s jistotou zjistit skutečnosti citované v jednotlivých skutkových větách výrokové části obžaloby a dokonce, že nebylo také prokázáno, zda vůbec bylo na požadované orientační vyšetření moče dodáno minimální množství 50 ml moče, když nanejvýš by bylo možné hovořit o znehodnocení vzorku pozdním doručením. Tvrdil, že to byla událost týkající se odběru moči, kdy při podezření na intoxikaci bylo nutno odebrat krev (aspoň podle laboratorní příručky) a nepostačila orientační vyšetření. Jde o závažné tvrzení, které, pokud by se ukázalo být pravdivým, ho mohlo silně vyvinit.

10. Absurdnost požehnání obhajoby posudku, že jde o posudek (opakovaně podaný) s pochybeními z mladické nerozvážnosti, nepožaduje další dovolací argumentace (zřejmě jediný možný postup je nabíledni – § 346 odst. 1 tr. zákoníku). Soud navíc vycházel z výslechu znalce, kdy poučení znalce v hlavním líčení neodpovídalo § 106 tr. ř., byť protokol o hlavním líčení obsahuje právě opačnou informaci, tedy argumentoval důkazem, který nebyl v hlavním líčení řádně proveden. Předmětný posudek mohl obsahovat a obsahuje závěr o tom, že šlo o posudek posuzující duševní stav prověřovaného. Soudy však hodnotily zpracovaný posudek jako nevýznamný bez toho, že by se seznámily s jeho zadáním. Konkrétně jde o posudek MUDr. Barbory Zahradníkové zpracovaný v řízení ve věci vedené tehdy policejním orgánem.

11. Závěrem svého dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil podle § 265k odst. 1 tr. ř. rozsudek odvolacího soudu a podle § 265l odst. 1 tr. ř. odvolacímu soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

12. Státní zástupce se k dovolání obviněného vyjádřil tak, že z odůvodnění dotčených rozhodnutí nelze dovodit existenci zjevných rozporů mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými zjištěními. Naopak z nich vyplývá, že soudy postupovaly v souladu s pravidly zakotvenými v § 2 odst. 5, 6 tr. ř., přičemž odůvodnění rozhodnutí splňují požadavky stanovené v § 125 odst. 1 tr. ř. a jako taková jsou rozhodnutí plně přezkoumatelná. Zcela správně zde soudy vycházely z usvědčujících důkazů v podobě listin, které plně odpovídají časové a místní souvislosti projednávané trestné činnosti. Naopak neexistují žádné indicie, které by snad nasvědčovaly tomu, že se obviněný nedopustil jednání, které je mu kladeno za vinu. Skutková zjištění soudů mají v provedených důkazech oporu, nelze tudíž dovodit zjevné rozpory ve smyslu § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Fakt, že obviněný jednal způsobem uvedeným v tzv. skutkové větě odsuzujícího rozsudku, z provedených důkazů zřetelně vyplývá, a to bez jakékoliv pochybnosti.

13. Kromě absence zjevných rozporů dále státní zástupce konstatoval absenci dalších vad, na které eventuálně pamatuje § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Zejména nelze přitakat obviněnému, pokud naznačuje vadu opomenutých důkazů – skutková zjištění jsou úplná, správná, prosta jakýchkoliv vážnějších pochybností. Za této situace by bylo provádění dalších důkazů nadbytečné a současně nelze považovat důkazy označené obviněným za podstatné, když vše významné z hlediska předmětu řízení již bylo objasněno. Označený dovolací důvod tudíž nemohl být naplněn, a to případně ani tehdy, pokud by snad ve věci činné soudy své zamítavé stanovisko k důkazním návrhům neodůvodnily dostatečně pečlivě. Takové pochybení by totiž bylo nanejvýše formální, aniž by ovlivnilo správnost rozhodnutí. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. tedy nebyl naplněn ani v jedné ze zákonných alternativ.

14. Vznáší-li obviněný výhrady vůči některým momentům přípravného řízení, tvrdí-li, že se snad nemohl vyjádřit k obžalobě nebo že okresní soud nesprávně uvedl, že v řízení vůbec nevypovídal apod., výhrady tohoto typu nelze přiřadit pod žádný ze zákonných dovolacích důvodů. Navíc má státní zástupce za to, že z námitek nelze dovodit, že by snad došlo k zásahu do základních práv a svobod obviněného.

15. Závěrem svého vyjádření státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl jako zjevně neopodstatněné podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř.

III. Přípustnost dovolání a obecná východiska rozhodování

16. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda jej podala osoba oprávněná. Shledal přitom, že dovolání obviněného je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř. Dále zjistil, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.), přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§ 265f tr. ř.).

17. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem sloužícím k nápravě zásadních vad pravomocného rozhodnutí, pro které by nemohlo obstát. Je možné podat ho jen ze zákonem vymezených důvodů stanovených v § 265b odst. 1, 2 tr. ř., přičemž dovolatel musí označený dovolací důvod též skutkově vymezit. Nejvyššímu soudu pak zásadně nepřísluší domýšlet dovolací argumentaci dovolatele, neboť to je dovolatel, který svou argumentací vymezuje rozsah přezkumu napadeného rozhodnutí tímto soudem. Jak vyplývá z usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 1. 2023, sp. zn. I. ÚS 3298/22, nověji také z usnesení ze dne 17. 7. 2024, sp. zn. III. ÚS 1866/24, znění § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. z hlediska vlastního obsahu dovolání vyžaduje konkrétní vymezení, jakých rozhodných skutkových zjištění se dovolatelova námitka týká a v čem přesně je spatřován jejich zjevný rozpor s provedenými důkazy, proč jsou tato skutková zjištění podstatná, které důkazy nebyly provedeny a proč byly podstatné, či v čem spočívá procesní nepoužitelnost důkazů, z nichž byly skutkové závěry vyvozeny.

18. Dovolací soud se proto primárně zaměřil na posouzení toho, zda obviněným vznesené námitky obsahově odpovídají uplatněným důvodům dovolání, a poté na posouzení toho, zda jim lze přiznat důvodnost.

IV. Posouzení dovolání

K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

19. Obviněný své dovolání založil na tvrzení o naplnění dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Tento dovolací důvod je dán tehdy, jestliže rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. Uvedený dovolací důvod se tedy vztahuje ke skutkovým zjištěním, jak byla tato ustálena postupem rozhodujících soudů v procesu dokazování.

Naplnění tohoto dovolacího důvodu tak vyžaduje významné narušení procesu dokazování, které má za následek deformaci skutkových zjištění v intenzitě, která již zasahuje do práva na spravedlivý proces a je s to ovlivnit rozhodnutí soudů o otázce naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu. Pokud jde o první alternativu tohoto dovolacího důvodu, je naplněna případy tzv. zjevného (extrémního) nesouladu mezi obsahem provedených důkazů a skutkových zjištění, která jsou na jejich základě učiněna.

20. Podané dovolání však vůbec konkrétně nespecifikuje, v čem by obsah skutkových zjištění učiněných zejména soudem prvního stupně měl být v nějakém, natožpak zjevném nesouladu s obsahem provedených důkazů. Lze proto uzavřít, že o první alternativu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný svou dovolací argumentaci neopírá. Pokud v dovolání namítá, že proti sobě stála jeho obhajoba zprostředkovaná obhájcem a podaná obžaloba, jde o pouhý nesouhlas s hodnocením důkazů, jak ho provedly ve věci dříve rozhodující soudy.

Zejména soud prvního stupně realizoval důkazy potřebné ke svému rozhodnutí ve smyslu § 2 odst. 5 tr. ř. a zároveň je ve smyslu § 2 odst. 6 tr. ř. hodnotil. Rozhodná skutková zjištění okresního soudu spočívají v tom, že obviněný M. V. v jednom případě ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Horní Slavkov užil látku obsahující opioidní analgetikum Tramadol a ve dvou případech návykovou látku obsahující metamfetamin, čímž porušil ustanovení § 28 odst. 3 písm. b) zákona č. 169/99 Sb. o výkonu trestu odnětí svobody a závažným způsobem tak porušil přesně regulovaný a kontrolovaný režim ve věznici.

Tento skutkový závěr učinil soud z jednotlivých protokolů o provedení orientačního toxikologického vyšetření moče obviněného ve dnech 30. 12. 2022, 23. 8. 2023 a 11. 10. 2023 (č. l. 39, 43 a 47) a z toxikologického vyšetření vzorku moči obviněného učiněného toxikologickou laboratoří oddělení soudního lékařství n emocnice Sokolov (č. l. 41–42, 45–46, 49–50). Obviněný v písemném vyjádření obsaženém na formuláři Věznice Horní Slavkov v žádném ze tří případů, v nichž měl úmyslně užít látku obsahující opioidní analgetikum Tramadol nebo návykovou látku obsahující metamfetamin, nezpochybnil, že se takového jednání dopustil.

V záznamu ze 13. 1. 2023 (č. l. 51–52), který se vztahuje k útoku ze dne 30. 12. 2022, uvedl, že si vzal prášek na bolest. V záznamu z 11. 9. 2023 (č. l. 61–62) se ke skutku ze dne 23. 8. 2023 nevyjádřil a v záznamu ze dne 27. 10. 2023 (č. l. 68–69), který se vztahuje ke skutku z 11. 10. 2023, uvedl, že je mu to líto, byla to chyba a už to neudělá. Ve své obhajobě prezentované obhájcem v závěrečné řeči u hlavního líčení před Okresním soudem v Sokolově (č. l. 196– 198) prakticky pouze zpochybňoval učiněná skutková zjištění, na svou obhajobu uvedl, že se necítí být vinen spácháním skutku uvedeného v obžalobě.

Podle něj téměř žádná ze skutečností tvrzených obžalobou nebyla dokázána.

21. Obviněný v podaném dovolání rovněž výslovně nekonkretizoval, zda toto podává i z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ve druhé nebo třetí alternativě. Pouze s vysokou mírou tolerance lze dovodit, že se obviněný domnívá, že ve vztahu k rozhodným skutkovým zjištěním určujícím pro naplnění znaků trestného činu, kterým byl uznán vinným, nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. Je skutečností, že obviněný prostřednictvím obhájce v řízení před soudem prvního stupně vznesl řadu důkazních návrhů (č. l.

194–196), o kterých tento rozhodl jejich zamítnutím, což odůvodnil v bodě 19. odůvodnění svého rozsudku. Odvolacím námitkám obviněného spočívajícím v nedůvodném zamítnutí uplatněných důkazních návrhů se pak věnoval odvolací soud zejména pod bodem 4. (vinou špatného číslování je uveden bod 2.) odůvodnění napadeného rozsudku. Obviněný v podaném dovolání napadá tento postup soudu prvního stupně schválený soudem odvolacím a rozebírá, proč z jeho pohledu bylo důležité navrhované důkazy provést. Neuvádí však, které navrhované důkazy by měly být podstatné pro rozhodnutí ve věci.

Je třeba zdůraznit, že obviněným navržené důkazy prakticky paušálně zpochybňují zjištění vyplývající jak ze tří orientačních toxikologických vyšetření moči uskutečněných ve Věznici Horní Slavkov ve dnech 30. 12. 2022, 23. 8. 2023 a 11. 10. 2023, jakož i navazující toxikologická vyšetření moči obviněného provedená ve dnech 2. 1. 2023, 24. 8. 2023 a 16. 10. 2023, to vše za situace, aniž by pro uvedené zpochybnění byl dán sebemenší podnět či poznatek. Toto zpochybnění nemůže vycházet jenom ze skutečnosti, že listiny ve spisovém materiále se nacházejí pouze ve fotokopiích, když z žádné indicie nevyplývá, že by se originály listin, jejichž vyžádání je navrhováno, měly od kopií jakýmkoliv způsobem odlišovat.

Za zcela chybné je pak třeba považovat konstatování uvedené v dovolání o tom, že na protokolu o provedení orientačního toxikologického vyšetření moče obviněného ze dne 30. 12. 2022 se nachází údaj o orientační pozitivitě MET, ovšem v kolonce vzorek ke konfirmaci odeslán je uveden pozit Tramal. Z protokolu na č. l. 39, který se týká útoku ze 30. 12. 2022, jednoznačně vyplývá, že orientační výsledek testu potvrdil pozitivní Tramadol (Tramal) a vzorek byl ke konfirmaci odeslán na toxikologii Sokolov s podezřením na pozitivní Tramal.

Všechny tři závěry toxikologického vyšetření moči obviněného v jednotlivých dnech provedené toxikologickou laboratoří v nemocnici Sokolov pak obsahují údaje o tom, kdy byl vzorek moči odebrán, kdy byl doručen laboratoři a kdy byl vyšetřen, vždy s konkrétním závěrem. Ani v jednom případě není ze strany toxikologické laboratoře uvedeno nic o tom, že by vzorek vyšetřované moči byl toxikologické laboratoři doručen např. neoznačený, jakkoliv poškozený, nevhodně zabalený, v nedostatečném množství. Není zde uvedena jediná okolnost, která by bránila toxikologickému vyšetření.

Plně lze souhlasit s názorem Krajského soudu v Plzni, že pokud by nemocnice Sokolov měla jakékoliv pochybnosti o dodaných vzorcích, nepochybně by na toto reagovala.

Na druhou stranu ovšem není možné reálně předpokládat, že by si osoby provádějící toxikologické vyšetření vzorků moči obviněného toto konkrétně pamatovaly tak, aby k němu mohly jako svědkové vypovídat.

22. Za zcela nadbytečný pak i dovolací soud považuje důkazní návrh obviněného na vypracování znaleckého posudku z oboru písmoznalectví k posouzení pravosti jeho podpisů na jednotlivých protokolech o provedení orientačního toxikologického vyšetření moči a navazujícím poučení vězněné osoby. Jednak je třeba říci, že v žádném stadiu trestního řízení obviněný podepsání protokolů nezpochybnil a nenamítl, že by se nejednalo o jeho podpisy na uvedených písemnostech. Dále je zřejmé, že se od sebe odlišují nesporně pravé podpisy obviněného, jak je zřejmé z protokolu o jeho výslechu ze dne 26. 3. 2024 na č. l. 29-33. Stejně tak lze určitou variabilitu podpisů vysledovat na kopiích založených ve spise, ohledně nichž obviněný navrhuje obstarat originály a provést na nich písmoznalecké zkoumání jeho podpisu. Opětovně však není zřejmé, proč by písmoznalecké zkoumání pravosti podpisu obviněného mělo být podstatným důkazem, jehož neprovedení může mít vztah k rozhodným skutkovým zjištěním určujícím pro naplnění znaků trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. h) tr. zákoníku, kterým byl obviněný uznán vinným.

K tvrzenému porušení základních práv obviněného

23. Obviněný namítl porušení jeho práv zaručených v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Právo na soudní a jinou právní ochranu podle čl. 36 a násl. Listiny (resp. čl. 6 odst. 1 Úmluvy) není možno vykládat tak, že by zaručovalo úspěch v řízení či právo na rozhodnutí, jež odpovídá představám stěžovatele. Zmíněným základním právem je zajišťováno právo na spravedlivé soudní řízení, v němž se uplatní všechny zásady soudního rozhodování podle zákona a v souladu s ústavními principy.

24. Obviněný spatřoval porušení svých ústavně zaručených práv především v tom, že soudy prvního a druhého stupně rozhodující ve věci jednak neprovedly jím navržené důkazy a tím, že tento postup dostatečně neodůvodnily. Jak již bylo uvedeno výše, soud prvního stupně i soud odvolací důkazním návrhům obviněného pozornost věnovaly a jejich neprovedení řádně odůvodnily. Námitky obviněného směřují také vůči údajným procesním pochybením, která sama o sobě vůbec nemohou naplnit dovolací důvody, jak správně uvedl ve svém vyjádření státní zástupce.

Toto se týká tvrzení, že nedal souhlas se zpětvzetím podané stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Z obsahu spisu vyplývá, že ustanovená obhájkyně JUDr. Bc. Bernáthová podala stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání z opatrnosti (č. l. 9) a následně uvedla (č. l. 10), že po projednání věci s obviněným bere podanou stížnost zpět. Ani Nejvyšší soud nesdílí názor obviněného, že jeho souhlas se zpětvzetím stížnosti musel mít písemnou povahu. Formulace, kterou obhájkyně v oznámení o zpětvzetí stížnosti zvolila, nezavdává pochybnosti o tom, že tak učinila s výslovným souhlasem obviněného.

Nedůvodnou je námitka obviněného proti formulaci uvedené v odůvodnění obou rozsudků soudů nižších stupňů, že obviněný ve věci nevypovídal, když skutečně uváděl údaje pouze ke své osobě a nijak se nevyjádřil k jednání, pro které byl stíhán a byla na něj podána obžaloba. Obviněný rovněž brojil proti závěrům znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a výpovědi znalkyně MUDr. Zahradníkové z hlavního líčení. K prokázání toho, zda a jak bylo požitím léku obsahujícího účinnou látku Tramadol nebo požitím návykové látky obsahující metamfetamin ovlivněno jednání obviněného ve výkonu trestu odnětí svobody, není potřeba žádných odborných znalostí.

Účelem výkonu trestu odnětí svobody je ve smyslu § 1 odst. 2 zákona č. 169/99 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody působit na odsouzené tak, aby snižovali nebezpečí recidivy svého kriminálního chování a vedli po propuštění soběstačný život v souladu se zákonem, chránit společnost před pachateli trestných činů a zabránit jim v dalším páchání trestné činnosti. Ustanovení § 28 odst. 3 písm. b) tohoto zákona přímo zakazuje odsouzeným vyrábět, přechovávat a konzumovat alkoholické nápoje a jiné návykové látky.

Tento požadavek vystupuje do popředí zvláště u obviněného M. V., který již v minulosti byl pro drogovou trestnou činnost odsouzen, jak o tom svědčí rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 17. 9. 2021, č. j. 1 T 50/2021-1266, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 3. 8. 2022, sp. zn. 68 To 19/2022 (č. l. 147–170). Z citovaného rozsudku vyplývá, že obviněný M. V. byl sám uživatelem pervitinu, rovněž byl i jeho distributorem v rámci činnosti organizované skupiny pachatelů.

Ostatně sám obviněný nepopíral, že od mládí marihuanu a pervitin užíval.

I bez opatřeného znaleckého posudku je tedy možné spolehlivě uzavřít, že užití léku obsahujícího analgetikum Tramadol, případně užití látky metamfetamin (pervitin) v podmínkách výkonu trestu odnětí svobody je závažným jednáním směřujícím ke zmaření jeho účelu. Ani procesní výhrady obviněného, ani tvrzená nesprávnost vypracovaného znaleckého posudku tak nepředstavují zásah do ústavně zaručených práv obviněného a nemají vliv na správnost skutkových závěrů obou rozhodujících soudů.

25. Obviněný M. V. své dovolání zdůvodnil výhradami, které pokud spočívaly v neprovedení jím navržených důkazů, byly s vysokou mírou tolerance podřaditelné pod uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v jeho třetí alternativě. Tyto výhrady však materiálně daný dovolací důvod nenaplnily, což je činí neopodstatněnými. Další dovolací námitky spočívající ve výhradách procesního charakteru a v nesprávnosti závěru vypracovaného znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, není možné podřadit pod žádný z dovolacích důvodů uvedených v § 265b odst. 1 tr.

ř. Nejvyšší soud proto dovolání obviněného jako celek odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř., neboť je zjevně neopodstatněné, přičemž tak za splnění podmínky uvedené v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje se na ustanovení § 265i odst. 2 tr. ř., podle něhož [v] odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 26. 11. 2025

JUDr. Ivo Kouřil předseda senátu

Vypracoval: Mgr. Daniel Plšek