6 Tdo 850/2024-1115
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném 24. 10. 2024 o dovolání, které podal obviněný R. O., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 5. 2024, č. j. 3 To 26/2024-1046, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře pod sp. zn. 29 T 5/2023, takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného R. O. odmítá.
1. Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 28. 2. 2024, č. j. 29 T 5/2023-1006, byl obviněný uznán vinným zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1 alinea druhá, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku a přečinem ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku. Za to byl odsouzen k trestu odnětí svobody na 5 let a 9 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Současně prvostupňový soud učinil pozitivní i negativní výrok stran náhrady nemajetkové újmy. Rozsudek obsahuje i zprošťující výrok.
2. Odvolání obviněného směřující do odsuzující části prvostupňového rozsudku Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 27. 5. 2024, č. j. 3 To 26/2024-1046, podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu
3. Proti citovanému usnesení Vrchního soudu v Praze podal obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. Jana Schramhausera dovolání. V něm uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. Navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení Vrchního soudu v Praze zrušil a věc přikázal tomuto soudu k novému projednání.
4. K věci se vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství, který navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání jako zjevně neopodstatněné odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. III. Posouzení formálních podmínek dovolání
5. Nejvyšší soud zjistil, že dovolání je přípustné [§ 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], nebylo však učiněno v zákonné lhůtě dvou měsíců uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř.
6. Napadené usnesení vrchního soudu bylo obviněnému doručeno dne 14. 6. 2024 a jeho tehdejšímu obhájci Miroslavu Kříženeckému dne 12. 6. 2024. Tento obhájce obviněného hájil na základě plné moci udělené matkou obviněného (č. l. 26) a obhajobu vykonával po celé přípravné řízení, v navazujícím řízení před prvostupňovým soudem i v řízení odvolacím. Tomuto obhájci také bylo doručováno druhostupňové rozhodnutí. Protože podle § 265e odst. 2 tr. ř. platí, že jestliže se rozhodnutí doručuje obviněnému, tak i jeho obhájci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději, byl momentem, od něhož se odvíjela dvouměsíční dovolací lhůta, okamžik doručení druhostupňového rozhodnutí obviněnému, což nastalo dne 14. 6. 2024. Teprve následně v době již běžící dovolací lhůty bylo justičním orgánům oznámeno, že obviněný si zvolil obhájce jiného, totiž advokáta Jana Schramhausera.
7. Pro běh dovolací lhůty je určující okamžik doručení druhostupňového rozhodnutí původnímu obhájci Kříženeckému, neboť ten ve vztahu k justičním orgánům obviněného zastupoval v momentě, kdy skončilo trestní stíhání obviněného a docházelo k doručování. Protože obviněnému bylo druhostupňové rozhodnutí doručeno později než obhájci Kříženeckému, odvíjí se, jak již výše řečeno, běh dovolací lhůty od jeho doručení obviněnému (§ 265e odst. 2 tr. ř.). Právní skutečnost spočívající v počátku běhu dovolací lhůty tak nastala dříve, než do řízení vstoupil nový obhájce Schramhauser a ten proto musí přijmout procesní stav, v jakém se řízení v době jeho vstupu do něho nacházelo.
8. Pokud tedy v projednávaném případě prvostupňový soud doručil druhostupňové rozhodnutí substitutovi advokáta Schramhausera při nahlížení do spisu dne 20. 6. 2024, při němž došlo i k předložení plné moci pro nového obhájce Schramhausera, jednalo se pouze o krok směřující k maximálnímu poskytnutí informací aktuálnímu obhájci, nikoli o právně významnou skutečnost, od níž by se odvíjel běh dovolací lhůty. V tomto ohledu lze upozornit i na dřívější rozhodnutí Nejvyššího soudu a to sp. zn. 6 Tdo 251/2012 a 6 Tdo 858/2014.
9. Z výše uvedeného vyplývá, že pokud obviněný prostřednictvím svého nového obhájce Schramhausera podal své dovolání až 15. 8. 2024, kterýž to den připadl na čtvrtek, jde o dovolání podané den po uplynutí dvouměsíční dovolací lhůty běžící od 14. 6. 2024 a končící dne 14. 8. 2024.
IV.
Způsob rozhodnutí
10. Z popsaných podstatných důvodů Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. jako dovolání podané opožděně. Učinil tak v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení odkazuje se na ustanovení § 265i odst. 2 tr. ř., podle něhož v odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně 24. 10. 2024
JUDr. Vladimír Veselý předseda senátu
Zpracoval: Mgr. Ondřej Vítů