Dále se obviněný v dovolání zabývá znaleckými posudky z oboru dopravy a poukazuje na to, že závěry znaleckého posudku, zpracovaného znalcem Ing. P. K., který on předložil v odvolacím řízení, fakticky potvrdil i Ing. P. H., znalec přibraný v přípravném řízení.
Pokud za této důkazní situace Městský soud v Praze uzavřel dokazování a zrušil napadený rozsudek v celém rozsahu a znovu rozhodl o vině obviněného s tím, že změnil právní kvalifikaci na trestný čin útoku na veřejného činitele podle § 155 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zák., ani tato právní kvalifikace nevyplývá z provedených důkazů ve veřejném zasedání a ze skutkových zjištění učiněných z těchto důkazů. Obviněný je přesvědčen, že pokud by oba soudy vycházely skutečně z právně relevantních výpovědí svědků, z výpovědi obviněného a ze znaleckých posudků, musel by Městský soud v Praze dospět k závěru, že v daném případě se nejedná o trestný čin, ale jedná se o přestupek, za který však již byl odsouzený uznán vinným Magistrátem města Prahy.
Na základě shora uvedených skutečností obviněný navrhl, aby dovolací soud z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zrušil podle § 265k odst. 1 tr. ř. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 2. 12. 2003, sp. zn. 8 To 451/2002, a přikázal věc Městskému soudu v Praze, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupkyně se ke dni konání neveřejného zasedání k podanému dovolání nevyjádřila.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) předně shledal, že dovolání obviněného MUDr. P. K. je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou - obviněným prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 3 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v § 265f tr. ř.
Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit otázku, zda obviněným uplatněné dovolací námitky lze považovat za důvod dovolání uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jehož existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle § 265i odst. 3 tr. ř.
Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání lze podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z takto zákonem vymezeného dovolacího důvodu vyplývá, že Nejvyšší soud je zásadně povinen vycházet z konečného skutkového zjištění soudu prvního, eventuálně druhého stupně, a v návaznosti na tento skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění nemůže změnit, a to jak na základě případného doplnění dokazování, tak ani v závislosti na jiném hodnocení důkazů provedených v předcházejícím řízení. V rámci tohoto dovolacího důvodu je možné namítat, že skutek, jak byl v původním řízení zjištěn, byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, ačkoliv šlo o jiný trestný čin nebo že nešlo o žádný trestný čin. Rovněž lze uplatnit i vady spočívající v jiném hmotně právním posouzení. Důvody dovolání jsou koncipovány v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. tak, že v dovolání není možno namítat vady, které se týkají skutkových zjištění včetně úplnosti dokazování a hodnocení důkazů, neboť právní posouzení skutku i jiné hmotně právní posouzení vždy navazuje na skutková zjištění vyjádřená především ve skutkové větě výroku o vině napadeného rozhodnutí a blíže rozvedená v jeho odůvodnění. Tento názor lze jednoznačně dovodit právě s ohledem na jednotlivé důvody dovolání popsané v citovaném zákonném ustanovení. Z uvedeného je zřejmé, že v posuzované trestní věci je pro dovolací soud rozhodující skutkové zjištění, podle něhož obviněný MUDr. P. K. spáchal skutek tak, jak je popsán ve výroku o vině v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10.
Pokud obviněný v dovolání uvádí „…když by oba soudy vycházely skutečně z právně relevantních výpovědí svědků v hlavním líčení a veřejném zasedání, z výpovědí obžalovaného a ze znaleckých posudků, musel by Městský soud v Praze dojít k závěru, že v daném případě se nejedná o trestný čin, ale o přestupek…“, je zřejmé že obviněný MUDr. P. K. opřel dovolání o námitky vytýkající nedostatečná skutková zjištění a nesprávné hodnocení důkazů, s cílem navodit změnu ve skutkových zjištěních a ovlivnit tak následnou právní kvalifikaci. I z dalšího obsahu podaného dovolání vyplývá, že obviněný uplatnil námitky směřující proti skutkovým zjištěním. Jde o námitky obviněného, že z výpovědí svědků strážníků M. p. P. R. K., R. T. a V. Z. nevyplynul skutkový děj, který je uveden ve výroku soudu prvního stupně o vině a že mezi provedenými důkazy jsou v podstatných okolnostech a skutečnostech velké rozpory. Stejnou povahu má i námitka, že nebyl proveden jediný důkaz, který by svědčil o naplnění znaku skutkové podstaty trestného činu a to subjektivní stránky, ať ve formě úmyslu přímém či nepřímém a námitka vztahující se ke znaleckým posudkům.
Obviněný sice ve svém dovolání poukazuje na zákonný důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., že soud nesprávně právně posoudil skutek, ale tuto námitku vůbec blíže nerozvedl a nepodložil žádnými argumenty. Naopak jeho konkrétní argumenty v dovolání uvedené vycházejí z jiných důvodů, které v zákoně jako dovolací důvody uvedeny nejsou. Předmětem jeho námitek se totiž staly výhrady zaměřené výlučně proti správnosti skutkových zjištění, která se stala podkladem pro příslušné právní posouzení skutku, a proti hodnocení provedených důkazů, jak o tom svědčí konkrétní námitky uvedené v dovolání. Je třeba zdůraznit, že obsah konkrétně uplatněných námitek, tvrzení i právních názorů, o něž se v dovolání opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí skutečně věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle § 265b tr. ř., ale nestačí jen formální poukaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.
Nejvyšší soud na základě výše uvedených skutečností dospěl k závěru, že obviněný MUDr. P. K. i přes svůj odkaz na konkrétní zákonné ustanovení podal dovolání z jiného důvodu, než jaký činí dovolání přípustným podle § 265b tr. ř. Proto dovolací soud podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání obviněného odmítl. Podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl v neveřejném zasedání.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. srpna 2004
Předseda senátu:
JUDr. Jan Engelmann
Vypracoval:
JUDr. Jiří Šoukal