6 Tdo 982/2008
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 31.
července 2008 v řízení o dovolání, které podal obviněný J. M., proti rozsudku
Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 7 To 44/2008, jako soudu
odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod
sp. zn. 16 T 31/2006, o návrhu na odklad výkonu rozhodnutí podaném podle § 265h
odst. 3 tr. ř. t a k t o :
Podle § 265h odst. 3 tr. ř. s e o d k l á d á až do rozhodnutí o dovolání
výkon rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 4. 2008, č. j. 7 To
44/2008-523.
Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 1. 2008, č. j. 16 T
31/2006-469, byl obviněný J. M. (dále jen „obviněný“) uznán vinným trestným
činem ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zák., neboť
podle skutkových zjištění jmenovaného soudu „dne 11. 7. 2006 v době kolem 21.00
hodin v prostoru před chatou číslo s označením „R.“ v kempu T. H. V., okres
P., po předchozí slovní rozepři, vyvolané D. H., a jeho nepatrném strčení do
obžalovaného, šel D. H. již v zastřešeném prostoru chaty proti obžalovanému s
napřaženou pěstí v úmyslu udeřit obžalovaného, na což zareagoval tak, že z
pouzdra u pasu vytáhl zavírací vyhazovací nůž s digitálními hodinami, baterkou
a integrovanou pojistkou, rozměru 140 mm x 35 mm, střenkou hnědé barvy a ostřím
vybroušeným na jedné straně, čepele dlouhé 100 mm, otevřel jej, a při pevném
držení v levé ruce tečně k hrudníku D. H., v úmyslu zbránit napadení své osoby,
prudce vystrčil obě ruce proti hrudníku D. H., stále držíc nůž v ruce stejným
způsobem, čímž v důsledku pohybu napřažené pěsti D. H. směrem k obžalovanému
tomuto způsobil bodné poranění srdce spojené se závažným vnitrohrudním
krvácením s obvyklou dobou léčení přesahující 6 týdnů a trvalými následky v
podobě epilepsie a organického psychosyndromu“.
Za tento trestný čin byl obviněný odsouzen podle § 221 odst. 2 tr. zák. k
trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců, jehož výkon byl podle § 58
odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v
trvání dva roky a šest měsíců. Podle § 59 odst. 2 tr. zák. bylo obviněnému
uloženo, aby ve zkušební době podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným
činem způsobil. Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. mu byl dále uložen trest
propadnutí věci, a to 1 ks zavíracího vyhazovacího nože s digitálními hodinami,
baterkou a integrovanou pojistkou, rozměru 140 mm x 35 mm, střenkou hnědé barvy
a ostřím vybroušeným na jedné straně, čepele dlouhé 100 mm.
Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit
poškozeným D. H. částku ve výši 229.200,- Kč s 9,5 % úrokem z prodlení jdoucím
od 14. 2. 2007 a dále v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení
obžalovaného, v závislosti na výši repo sazby stanovené Č. n. b. platné pro
první den následujícího kalendářního pololetí zvýšené o 7 % bodů, a V. z. p. Č.
r., Ú. p. P., částku ve výši 337.860,45 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byli
poškození D. H. a V. z. p. Č. r., Ú. pracoviště P., odkázáni se zbytky nároků
na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
O odvoláních, která proti tomuto rozsudku podali obviněný, krajský státní
zástupce v Českých Budějovicích a poškození D. H. a V. z. p. Č. r., rozhodl ve
druhém stupni Vrchní soud v Praze. Rozsudkem ze dne 29. 4. 2008, č. j. 7 To
44/2008-523, podle § 258 odst. 1 písm. b), d) tr. ř. z podnětu odvolání
krajského státního zástupce v Českých Budějovicích a poškozených D. H. a V. z.
p. Č. r. napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil. Podle § 259 odst. 3 tr. ř.
nově rozhodl tak, že obviněného uznal vinným trestným činem ublížení na zdraví
podle § 222 odst. 1 tr. zák., neboť „dne 11. 7. 2006 v době kolem 21.00 hodin v
prostoru před chatou číslo s označením „R.“ v kempu T. H. V., okres P., po
předchozí slovní rozepři, vyvolané D. H., a jeho nepatrném strčení do
obžalovaného, šel D. H. již v zastřešeném prostoru chaty proti obžalovanému s
napřaženou pěstí v úmyslu udeřit obžalovaného, na což zareagoval tak, že z
pouzdra u pasu vytáhl zavírací vyhazovací nůž s digitálními hodinami, baterkou
a integrovanou pojistkou, rozměru 140 mm x 35 mm, střenkou hnědé barvy a ostřím
vybroušeným na jedné straně, čepele dlouhé 100 mm, otevřel jej, a při pevném
držení v levé ruce tečně k hrudníku D. H., v úmyslu zbránit napadení své osoby,
prudce vystrčil obě ruce proti hrudníku D. H., stále držíc nůž v ruce stejným
způsobem, čímž v důsledku pohybu napřažené pěsti D. H. směrem k obžalovanému
tomuto způsobil bodné poranění srdce spojené se závažným vnitrohrudním
krvácením s obvyklou dobou léčení přesahující 6 týdnů a trvalými následky v
podobě epilepsie a organického psychosyndromu“. Za to jej odsoudil podle § 222
odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání tří a půl roku, pro jehož
výkon jej podle § 39a odst. 3 tr. zák. zařadil do věznice s dozorem. Podle § 55
odst. 1 písm. a) tr. zák. mu uložil trest propadnutí věci, a to 1 ks zavíracího
vyhazovacího nože s digitálními hodinami, baterkou a integrovanou pojistkou,
rozměru 140 mm x 35 mm, střenkou hnědé barvy a ostřím vybroušeným na jedné
straně, čepele dlouhé 100 mm. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. obviněnému uložil
povinnost zaplatit poškozeným D. H., částku ve výši 458.400,- Kč s 9,5 % úrokem
z prodlení jdoucím od 14. 2. 2007 a dále v každém kalendářním pololetí, v němž
trvá prodlení obžalovaného, v závislosti na výši repo sazby stanovené Č. n. b.
platné pro první den následujícího kalendářního pololetí zvýšené o 7 % bodů, a
V. z. p. Č. r., Ú. p. P., částku ve výši 675.721,- Kč. Odvolání obviněného
podle § 256 tr. ř. zamítl.
Proti citovanému rozsudku Vrchního soudu v Praze podal obviněný dovolání,
přičemž uplatnil dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V
odůvodnění tohoto mimořádného prostředku namítl (stručně shrnuto), že jednání,
které je mu kladeno za vinu, bylo nutnou obranou ve smyslu § 13 tr. zák. a
navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) rozsudek
Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 7 To 44/2008, jakož i
rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 1. 2008, sp. zn. 16
T 31/2006, podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil a s ohledem na řádně zjištěný
skutkový stav věci pak podle § 265m odst. 1 tr. ř. ve věci nově rozhodl tak, že
jej podle § 226 písm. b) tr. ř. obžaloby zprošťuje. Současně Nejvyšší soud
požádal, aby ve smyslu § 265o odst. 1 tr. ř. odložil vykonatelnost napadeného
rozsudku do doby, než bude o podaném dovolání rozhodnuto.
Dne 25. 7. 2008 byl spis předložen Nejvyššímu soudu s návrhem předsedy senátu
Krajského soudu v Českých Budějovicích na odklad výkonu předmětného rozhodnutí
Vrchního soudu v Praze ve smyslu § 265h odst. 3 tr. ř. Předseda senátu
Krajského soudu v Českých Budějovicích totiž po prostudování dovolání
obviněného, s jehož argumentací se ztotožnil, a obsahu předložených spisů,
dospěl k závěru, že otázku přiměřenosti zvoleného způsobu obrany vůči
útočníkovi nelze posuzovat pouze z hlediska emočního vztahu osoby odvracející
útok vůči útočníkovi, ale i z hlediska posouzení, jaké následky hrozily osobě
odvracející útok. Podle jeho přesvědčení navíc nebylo v průběhu dokazování se
stoprocentní jistotou zjištěno, že to byl právě obviněný, kdo zapříčinil
příchod poškozeného do kempu a už vůbec nebylo prokázáno, že by obviněný
zavinil, zapříčinil či vyprovokoval roztržku mezi jeho osobou a poškozeným.
Přitom zdůraznil, že s tím samozřejmě souvisí i otázka, zda způsob obrany,
který v daném případě obviněný zvolil, byl s ohledem na takovou hrozbu a
podmínky, za jakých musel jako napadený celou situaci vyhodnotit, v zákonných
mezích § 13 tr. zák. V souvislosti s tím odkázal též na právní závěry obsažené
ve zrušeném rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. 8. 2007,
č. j. 16 T 31/2006–321, jímž byl obviněný podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěn
obžaloby, neboť podle názoru dotyčného soudu jednání obviněného vykazovalo
parametry nutné obrany ve smyslu § 13 tr. zák.
Nutno konstatovat, že posuzovaná věc je především z hlediska právního posouzení
velmi složitá. O tom ostatně svědčí i průběh samotného trestního řízení, kdy
původně byla obžaloba obviněného podána pro trestný čin ublížení na zdraví
podle § 222 odst. 1 tr. ř. u Okresního soudu v Prachaticích, posléze bylo
usnesením Vrchního soudu v Praze rozhodnuto o věcné příslušnosti Krajského
soudu v Českých Budějovicích (neboť za tehdejšího stadia řízení nebylo možno
vyloučit kvalifikaci jednání obviněného jako pokusu trestného činu vraždy podle
§ 8 odst. 1 tr. zák. k § 219 odst. 1 tr. zák.), který nejprve, jak již shora
uvedeno, obviněného obžaloby zprostil (předmětný rozsudek byl ovšem z podnětu
odvolání státního zástupce zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k novému
projednání a rozhodnutí) a teprve následně bylo rozhodnuto shora citovanými
odsuzujícími rozsudky. Jakkoliv nelze předjímat rozhodnutí Nejvyššího soudu o
podaném dovolání, nelze vyloučit, že dovolání může být shledáno důvodným a věc
by mohla být posouzena a rozhodnuta způsobem, který bude pro obviněného
příznivější, než se stalo napadeným rozhodnutím. V takovém případě by se stal
výkon napadeného rozhodnutí (mj. výroku o trestu) nepřípustným.
Nejvyšší soud proto podle § 265h odst. 3 tr. ř. až do rozhodnutí o dovolání
odložil výkon rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 4. 2008, č. j. 7 To
44/2008-523.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek
přípustný.
V Brně dne 31. července 2008
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Veselý