6 Tz 106/2021-
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. 11. 2021 v řízení o stížnosti pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněné K. T., nar. XY, v XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici Praha-Ruzyně, o návrhu ministryně spravedlnosti na přerušení výkonu rozhodnutí v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 2 T 48/2020, takto:
Podle § 275 odst. 4 věta druhá tr. ř. se obviněné K. T., nar. XY, přerušuje až do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona výkon trestu odnětí svobody, který jí byl v trvání dvou roků uložen rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 28. 5. 2020, č. j. 2 T 48/2020-82, který nabyl právní moci dne 28. 5. 2020.
Rozsudkem Okresního soudu v Okresního soudu v Mostě ze dne 28. 5. 2020, č. j. 2 T 48/2020-82, byla obviněná K. T. (dále jen „obviněná“) uznána vinnou zločinem krádeže podle § 205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a odsouzena podle § 205 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, pro jehož výkon byla podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazena do věznice s ostrahou. Obviněná i státní zástupce se vzdali práva odvolání a rozsudek nabyl právní moci dne 28. 5. 2020.
Proti rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 28. 5. 2020, č. j. 2 T 48/2020-82, podala ministryně spravedlnosti ČR s odkazem na § 266 odst. 1, 2 tr. ř. k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněné. Podle jejího názoru byl tímto rozsudkem porušen zákon v ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněné, když Okresní soud v Mostě uznal obviněnou vinnou zločinem krádeže podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a to pouze na základě skutečnosti, že obviněná spáchala uvedený zločin v době nouzového stavu vyhlášeného usnesením Vlády České republiky č. 194 dne 12. 3. 2020, přičemž odkázala na rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021. V závěru stížnosti pro porušení zákona proto ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud postupem podle § 275 odst. 4 tr. ř. přerušil výkon napadeného rozhodnutí, a rovněž navrhla další postup v posuzované věci spočívající především ve zrušení napadeného rozhodnutí a ev. přikázání věci Okresnímu soudu v Mostě k novému projednání a rozhodnutí.
Podle § 275 odst. 4 věta druhá tr. ř. platí, že navrhl-li odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí napadeného stížností pro porušení zákona ministr spravedlnosti, pak Nejvyšší soud rozhodne o takovém návrhu nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisu. V posuzované věci byla stížnost pro porušení zákona se spisem předložena Nejvyššímu soudu dne 10. 11. 2021.
Na základě dokladů založených ve spise a dotazu Nejvyššího soudu na Centrální evidenci vězňů ČR v Praze bylo ověřeno, že obviněná vykonává od 17. 3. 2020 nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání dvou roků, který jí byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 28. 5. 2020, č. j. 2 T 48/2020-82 [do výkonu trestu byla započtena vazba od 17. 3. 2020 do 28. 5. 2020, kdy byl nařízen výkon trestu (viz č. l. 84)] a který nabyl právní moci dne 28. 5. 2020. Pokud by se stížnost pro porušení zákona ukázala důvodnou, mohl by další výkon uloženého trestu mít nepříznivé důsledky pro obviněnou, a proto Nejvyšší soud rozhodl tak, že podle § 275 odst. 4 věta druhá tr. ř. až do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona obviněné K. T. přerušil výkon trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, který jí byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 28. 5. 2020, č. j. 2 T 48/2020-82, a nabyl právní moci dne 28. 5. 2020.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 23. 11. 2021
JUDr. Jan Engelmann předseda senátu
6. Podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku odnětím svobody na dvě léta až osm let bude potrestán pachatel, spáchá-li takový čin [přisvojí si cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen] za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
7. Ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 28. 5. 2020, č. j. 2 T 48/2020-82, byla obviněná uznána vinnou zločinem krádeže podle § 205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a za to byla odsouzena podle § 205 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, pro jehož výkon byla podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazena do věznice s ostrahou, když jednání popsaného ve výroku rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 28. 5. 2020, č. j. 2 T 48/2020-82, se podle skutkového zjištění dopustila tím, že „dne 17. 3. 2020 kolem 17.50 hodin v Mostě, v ulici XY, v prodejně Kaufland odebrala z regálu čtyři kusy mléčné bonboniéry Merci 250g v ceně 119,90 Kč/ks a jeden kus bonboniéry Merci mix 250g v ceně 119,90 Kč, které uschovala do své kabelky, a následně prošla pokladní zónou, aniž by za uschované zboží zaplatila, čímž poškozené společnosti Kaufland Česká republika v.o.s., IČ 25110161, způsobila škodu ve výši 599,50 Kč, přesto, že byla trestním příkazem Okresního soudu v Mostě ze dne 12. 12. 2019, č. j. 6 T 168/2019-80, který nabyl právní moci dne 28. 2. 2020, odsouzena pro přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku k trestu odnětí svobody podmíněně v trvání 3 měsíců se zkušební dobou do 28. 2. 2021, v době pandemie koronaviru a usnesení vlády České republiky č. 194 ze dne 12. 3. 2020 vyhlášeného nouzového stavu pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru označovaným jako SARS CoV-2 na území České republiky. Rozsudek nabyl právní moci dne 28. 5. 2020.
8. K námitce ministryně spravedlnosti, kterou považoval Nejvyšší soud za relevantní a závěru Okresního soudu v Mostě ke zvolené právní kvalifikaci jednání obviněné podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku považuje Nejvyšší soud za potřebné uvést, a to ve vazbě na již ve stížnosti pro porušení zákona zmíněné skutečnosti, že velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu dospěl v trestní věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 15 Tdo 110/2021 k závěru, že aplikaci zákonného znaku § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku („jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“) je třeba podmínit existencí nejen časové a místní souvislosti s takovou událostí, ale též věcnou souvislostí s ní, tedy tím, že se určitým konkrétním způsobem projevila při spáchání trestného činu jeho pachatelem. Takový vztah bude dán zejména tehdy, usnadnila-li zmíněná událost (nebo omezení či jiná opatření přijatá v jejím důsledku) spáchání trestného činu pachateli či se jinak výrazněji projevila v jeho prospěch, anebo pokud spáchaný čin se týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (např. respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby atd., v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním). Není nezbytné (ani technicky možné) vyjmenovat všechny alternativy, které věcně (nikoli jen formálně) odůvodňují naplnění shora uvedeného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, neboť toto posuzování bude vždy souviset s konkrétními okolnostmi spáchaného činu.
9. Otázkou aplikace okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se zaobíral Nejvyšší soud v již shora zmíněném rozsudku velkého senátu trestního kolegia ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, když z tohoto rozhodnutí mj. vyplývá, že jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí je bezpochyby i ohrožení života a zdraví lidí související s výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu, vyskytující se na území České republiky od března 2020.
10. Z předmětného rozhodnutí Nejvyššího soudu však dále rovněž vyplývá, že za jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí nelze považovat nouzový stav jako takový, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení naopak směřuje k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Nouzový stav může mít nicméně podpůrný význam pro závěr o naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže obsaženého v § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a to ve dvou směrech. Jednak podle důvodu, který vedl vládu k vyhlášení nouzového stavu, bude možné dovodit, že v době, na kterou byl vyhlášen nouzový stav a v níž se pachatel dopustil trestného činu krádeže, a na daném místě, kde došlo k tomuto činu, existovala určitá událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Druhý význam vyhlášeného nouzového stavu a veřejně dostupných informací o něm spočívá v možnosti dovozovat i z toho potřebné zavinění pachatele též k této zvlášť přitěžující okolnosti ve smyslu § 17 písm. b) tr. zákoníku, tj. že pachatel minimálně mohl a měl vědět o zmíněné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, která vedla k vyhlášení nouzového stavu.
11. S ohledem nejen na shora uvedené skutečnosti, ale i další závěry vyplývající z rozhodnutí velkého senátu trestního kolegia [rozsudek Nejvyššího soudu dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021], dospěl Nejvyšší soud k závěru, že stížností pro porušení zákona napadené rozhodnutí nemůže obstát. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá pouze zjištění nalézacího soudu, že se obviněná dopustila předmětné krádeže v době, kdy byl usnesením vlády České republiky na celém území republiky vyhlášen nouzový stav. Obviněná se běžným způsobem, jak vyplývá ze skutkového zjištění, dopustila krádeže, která nesouvisela s výskytem koronaviru, tudíž lze stěží akceptovat závěr Okresního soudu v Mostě, pokud jednání obviněné posoudil jako zločin krádeže podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Okolnost podmiňující použití kvalifikované skutkové podstaty, a tudíž i vyšší trestní sazby v podobě jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, byla totiž dle skutkového stavu zjištěného soudem naplněna jen stran časové a místní souvislosti (v danou dobu a na daném místě taková událost existovala), avšak nikoli již stran souvislosti věcné, protože předmětný útok obviněné (alespoň ze skutkového zjištění stížností pro porušení zákona napadeného rozhodnutí soudu nevyplývá), tuto událost či související dopady nijak nevyužil, nezneužil, nezvýšil apod.
12. Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 28. 5. 2020, č. j. 2 T 48/2020-82, byl porušen zákon v ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněné K. T. [trest pak byl obviněné ukládán soudem prvního stupně sice v rámci trestní sazby, avšak primárně nesprávně použité kvalifikované skutkové podstaty odst. 4 § 205 tr. zákoníku]. S ohledem na toto zjištění musel Nejvyšší soud zrušit podle § 269 odst. 2 tr. ř.
napadený rozsudek, kterým byla obviněná uznána vinnou zločinem krádeže podle § 205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a dále také ve výroku o trestu, jakož musel zrušit i všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. Okresnímu soudu v Mostě přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl při respektování shora uvedených právních závěrů vyslovených Nejvyšším soudem.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 8. 12. 2021
JUDr. Jan Engelmann předseda senátu