6 Tz 14/2014-70
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 31. července 2014 v trestní věci obviněného Ing. P. T., v jehož neprospěch podala ministryně spravedlnosti stížnost pro porušení zákona proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 11. 2013, sp. zn. 9 To 84/2013, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 11. 2013, sp. zn. 9 To 85/2013 a proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 11. 2013, sp. zn. 9 To 86/2013, t a k t o :
Podle § 23 odst. 3 tr. ř. z důvodů uvedených v § 20 odst. 1 tr. ř. se věc obviněného Ing. P. T. vedená u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 6 Tz 14/2014 spojuje s věcmi téhož obviněného vedenými u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 6 Tz 15/2014 a pod sp. zn. 6 Tz 16/2014.
Spojená věc bude nadále vedena pod sp. zn. 6 Tz 14/2014.
Usnesením státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 31. 10. 2013, č. j. 7 VZV 2/2013-786, byly podle § 79f tr. ř., ve spojení s ustanovením § 79d tr. ř. zajištěny zde blíže specifikované nemovitosti obviněného Ing. P. T. (dále jen „obviněný“) [výrok I, body A) až G) citovaného usnesení] nacházející se v k. ú. Č., Z. u Č., L. T., N. a M. jako náhradní hodnota, v rozsahu zapsaného vlastnického práva (plné vlastnické právo, spoluvlastnický podíl) za výnos z trestné činnosti.
Téhož dne byly dalším usnesením státního zástupce, č. j. 7 VZV 2/2013-787, podle § 79f tr. ř., ve spojení s ustanovením § 79a odst. 1 tr. ř. zajištěny peněžní prostředky náležející obviněnému na bankovních účtech vedených u PPF banky, a. s., a to ve výši aktuálního zůstatku v CZE a EUR, včetně dalších příchozích plateb dodatečně na účty došlých a jejich příslušenství, a to až do souhrnné výše 238.968.146,- Kč, jako zajištění náhradní hodnoty za výnos z trestné činnosti.
Třetím usnesením státního zástupce ze dne 31. 10. 2013, č. j. 7 VZV 2/2013-788, byly podle § 79f tr. ř., ve spojení s ustanovením § 79a odst. 1 tr. ř. zajištěny peněžní prostředky náležející obviněnému na bankovním účtu vedeném u České spořitelny, a.s., a to ve výši aktuálního zůstatku, včetně dalších příchozích plateb dodatečně na účty došlých a jejich příslušenství, a to až do souhrnné výše 238.968.146,- Kč, jako zajištění náhradní hodnoty za výnos z trestné činnosti.
Proti shora uvedeným usnesením podal obviněný v zákonné lhůtě prostřednictvím zvoleného obhájce stížnosti, které dne 15. 11. 2013 podrobně odůvodnil.
Dne 27. 11. 2013 byly třemi samostatnými usneseními Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 9 To 84/2013, sp. zn. 9 To 85/2013 a sp. zn. 9 To 86/2013, podle ustanovení § 149 odst. 1 tr. ř. všechna výše citovaná usnesení státního zástupce ze dne 31. 10. 2013 zrušena.
Proti třem výše popsaným usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 11. 2013 podala ministryně spravedlnosti dne 1. 4. 2014 v souladu se zněním § 266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona, a to v neprospěch obviněného.
Ministryně spravedlnosti je toho názoru, že Vrchní soud v Praze, pokud zrušil výše uvedená usnesení státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze, jimiž byly zajištěny jako náhradní hodnota za výnos z trestné činnosti výše uvedené nemovitosti a peněžní prostředky, porušil zákon ve prospěch obviněného a domáhá se ve všech případech vydání tzv. akademického výroku podle § 268 odst. 2 tr. ř., jímž by bylo takové porušení zákona Nejvyšším soudem vysloveno. U Nejvyššího soudu bylo předmětné podání ministryně spravedlnosti zaevidováno jako tři samostatné stížnosti pro porušení zákona, které jsou vedeny pod sp. zn. 6 Tz 14/2014, sp. zn. 6 Tz 15/2014 a sp. zn. 6 Tz 16/2014.
Vzhledem k tomu, že se ale jedná v podstatě o totožnou problematiku téhož obviněného, bylo podle ustanovení § 20 odst. 1 tr. ř. vhodné z hlediska hospodárnosti řízení konat ohledně všech tří usnesení napadených stížností pro porušení zákona společné řízení. Proto Nejvyšší soud rozhodl tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 31. července 2014
Předseda senátu: JUDr. Vladimír Veselý