6 Tz 30/2019-276
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 29. 8. 2019 v senátě
složeném z předsedy senátu JUDr. Vladimíra Veselého a soudců JUDr. Ivo Kouřila
a JUDr. Aleše Koláře stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr
spravedlnosti ve prospěch obviněné právnické osoby B., IČ: XY, se sídlem XY,
proti pravomocnému usnesení státní zástupkyně Okresního státního
zastupitelství v Bruntále ze dne 27. 4. 2017, sp. zn. 2 ZT 80/2017, a podle §
268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
I. Pravomocným usnesením státní zástupkyně Okresního státního
zastupitelství v Bruntále ze dne 27. 4. 2017, sp. zn. 2 ZT 80/2017, v části
týkající se obviněné právnické osoby B., byl porušen zákon v neprospěch
obviněné právnické osoby B. v ustanovení § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v
řízení jemu předcházejícím v ustanoveních § 34 odst. 4 zákona č. 418/2011 Sb.,
o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.
II. Pravomocné usnesení státní zástupkyně Okresního státního
zastupitelství v Bruntále ze dne 27. 4. 2017, sp. zn. 2 ZT 80/2017, se v části
týkající se obviněné právnické osoby B., ohledně níž bylo vysloveno porušení
zákona, zrušuje. Současně se zrušují také všechna další rozhodnutí na zrušenou
část rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo
zrušením, pozbyla podkladu.
III. Státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v Bruntále se
přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
1. Usnesením policejního orgánu Policie ČR, Krajského ředitelství
policie Moravskoslezského kraje, Územní odbor Bruntál, oddělení hospodářské
kriminality SKPV, ze dne 22. 3. 2017, č. j. KRPT-224340-98/TČ-2016-070181,
bylo podle § 160 odst. 1 tr. ř. zahájeno trestní stíhání pro přečin podvodu
podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr.
zákoníku a ve formě spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, kterého se měli
dopustit obvinění L. J. a D. M. a společnost B. podvodným jednáním vůči
poškozené A. B.
2. Usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání bylo
doručeno D. M. dne 29. 3. 2017, L. J. dne 3. 4. 2017 a jejich obhájci Mgr.
Petru Knittlovi, kterého si oba obvinění zvolili na plnou moc, dne 6. 4. 2017.
3. Dne 3. 4. 2017 společnost B., zastoupená jednatelem L. J., udělila
plnou moc Mgr. Petru Knittlovi, advokátovi, k jejímu zastupování v předmětném
trestním řízení a současně Mgr. Petra Knittla určila jako osobu, která ve
smyslu § 34 odst. 4 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických
osob a řízení proti nim (dále jen „zákon č. 418/2011 Sb.“), za ni bude provádět
úkony. B. zastoupená Mgr. Petrem Knittlem převzala usnesení o zahájení
trestního stíhání dne 1. 6. 2017.
4. Usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v
Bruntále ze dne 27. 4. 2017, sp. zn. 2 ZT 80/2017, byla podle § 148 odst. 1
písm. c) tr. ř. (jako nedůvodná) zamítnuta stížnost obviněných L. J., D. M. a
společnosti B. podaná prostřednictvím Mgr. Petra Knittla, advokáta, proti
usnesení policejního orgánu Policie ČR, Krajského ředitelství policie
Moravskoslezského kraje, Územní odbor Bruntál, oddělení hospodářské kriminality
SKPV, ze dne 22. 3. 2017, č. j. KRPT-224340-98/TČ-2016-070181.
II.
Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní
5. Proti citovanému pravomocnému usnesení státní zástupkyně Okresního
státního zastupitelství v Bruntále ze dne 27. 4. 2017, sp. zn. 2 ZT 80/2017, v
části týkající se obviněné právnické osoby B., podal ministr spravedlnosti
České republiky (dále jen „ministr spravedlnosti“) podle § 266 odst. 1 tr. ř.
stížnost pro porušení zákona ve prospěch této obviněné s tím, že zákon byl
podle jeho názoru porušen v ustanovení § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení
předcházejícím v ustanovení § 34 odst. 4 a 5 zákona č. 418/2011 Sb., v její
neprospěch.
6. Uvedl, že vzhledem k tomu, že v době, kdy L. J. jako jednatel
společnosti (tj. dne 3. 4. 2017) udělil advokátu Mgr. Petru Knittlovi plnou moc
k zastupování společnosti B. a současně jej určil jako osobu činící za tuto
právnickou osobu úkony, již měl doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání
jako obviněný (dne 3. 4. 2017), nemohl jako stíhaný jednatel činit úkony v
řízení. Uvedené společnosti měl být podle § 34 odst. 5 citovaného zákona
ustanoven opatrovník, což se nestalo. Mgr. Petr Knittel tak nemohl být osobou
oprávněnou za společnost B. jednat a rovněž nemohl být jejím obhájcem, když
obviněné právnické osobě volí obhájce ten, kdo je oprávněn za právnickou osobu
činit úkony v trestním řízení.
7. Pokud tedy Mgr. Petr Knittel podal jako obhájce stížnost proti
usnesení o zahájení trestního stíhání za společnost B., byla tato stížnost
podána osobou neoprávněnou a měla být státní zástupkyní zamítnuta podle § 148
odst. 1 písm. b) tr. ř. Současně bylo o stížnosti rozhodováno v době, kdy
nebylo účinným způsobem vůči této právnické osobě zahájeno trestní stíhání,
neboť usnesení o zahájení trestního stíhání nebylo doručeno zákonnému
opatrovníkovi.
8. S ohledem na výše uvedené ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší
soud
- podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením státní zástupkyně
Okresního státního zastupitelství v Bruntále ze dne 27. 4. 2017, sp. zn. 2 ZT
80/2017, v části týkající se obviněné právnické osoby B., byl porušen zákon v
ustanovení § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení, které mu předcházelo, v
ustanovení § 34 odst. 4 a 5 zákona č. 418/2011 Sb.,
- podle § 269 odst. 2 tr. ř. usnesení státní zástupkyně Okresního
státního zastupitelství v Bruntále ze dne 27. 4. 2017, sp. zn. 2 ZT 80/2017, v
části týkající se obviněné právnické osoby B. zrušil a zrušil také všechna
rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo
zrušením, pozbyla podkladu,
- a dále podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu státnímu
zastupitelství v Bruntále, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a
rozhodl.
9. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se při veřejném
zasedání Nejvyššího soudu se stížností pro porušení zákona ztotožnil, poukázal
na dosavadní judikaturu týkající se otázky jednání za právnickou osobu v rámci
jejího trestního stíhání a navrhl, aby této stížnosti bylo vyhověno tak, jak je
uvedeno v jejím petitu bez jakýchkoliv změn a doplňků.
10. Zástupce obviněné právnické osoby B. se k veřejnému zasedání
nedostavil.
III.
Důvodnost stížnosti pro porušení zákona
a) Obecná východiska
11. Nejvyšší soud v souladu s § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost
a odůvodněnost výroku rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona
podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému
rozhodnutí předcházející, přičemž shledal, že zákon byl napadeným rozhodnutím
porušen v neprospěch obviněné právnické osoby B.
12. Podstatě argumentace uvedené v podané stížnosti pro porušení zákona
je nutno přisvědčit. Stran ustanovení, k jejichž porušení podle ministra
spravedlnosti došlo, lze uvést následující.
13. Podle § 34 odst. 4 zákona č. 418/2011 Sb., nemůže v řízení za
právnickou osobou činit úkony osoba, která je obviněným, poškozeným nebo
svědkem v téže věci. Pokud je v průběhu řízení zjištěna tato skutečnost,
předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce vyzve právnickou osobu,
aby určila k provádění úkonů v dalším řízení jinou osobu; k určení takové osoby
jí stanoví lhůtu zpravidla v délce 7 dnů.
14. Podle § 34 odst. 5 téhož zákona, není-li osoba uvedená v odstavci 4
určena ve stanovené lhůtě, nebo právnická osoba nemá osobu způsobilou činit
úkony v řízení, popřípadě právnické osobě nebo jejímu zmocněnci prokazatelně
nelze doručovat písemnosti, předseda senátu a v přípravném řízení soudce
ustanoví právnické osobě opatrovníka. Osobu lze ustanovit opatrovníkem jen s
jejím souhlasem. Opatrovníkem nelze ustanovit osobu, o níž lze mít důvodně za
to, že má takový zájem na výsledku řízení, který odůvodňuje obavu, že nebude
řádně hájit zájmy právnické osoby. Usnesení o ustanovení opatrovníka se
oznamuje tomu, kdo je ustanovován opatrovníkem, a nevylučuje-li to povaha věci,
též právnické osobě.
15. Podle § 148 odst. 1 tr. ř. nadřízený orgán zamítne stížnost
a) není-li přípustná,
b) byla-li podána opožděně, osobou neoprávněnou, osobou, která se jí výslovně
vzdala nebo která znovu podala stížnost, kterou již před tím výslovně vzala
zpět, nebo
c) není-li důvodná.
b) Vlastní posouzení
16. V návaznosti na uvedená obecná východiska je zapotřebí na tomto
místě předeslat, že skutkový stav popsaný ve stížnosti pro porušení zákona
odpovídá obsahu spisu. Lze tedy shrnout a současně zdůraznit následující
skutečnosti.
17. Již shora citované usnesení policejního orgánu Krajského ředitelství
Policie Moravskoslezského kraje, Územní odbor Bruntál, oddělení hospodářské
kriminality SKPV, ze dne 22. 3. 2017, č. j. KRPT-224340-98/TČ-2016-070181, jímž
bylo podle § 160 odst. 1 tr. ř. zahájeno trestní stíhání L. J. a D. M. a
společnosti B. pro přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku ve stádiu
pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a ve formě spolupachatelství podle § 23
tr. zákoníku, bylo doručeno D. M. dne 29. 3. 2017 a L. J. dne 3. 4. 2017.
18. Dne 3. 4. 2017 společnost B., jednající jednatelem L. J., udělila
plnou moc Mgr. Petru Knittlovi, advokátovi, k jejímu zastupování v trestním
řízení a současně Mgr. Petra Knittla určila jako osobu, která ve smyslu § 34
odst. 4 zákona č. 418/2011 Sb., za ni bude provádět úkony. Společnost B.,
zastoupená Mgr. Petrem Knittlem, pak převzala usnesení o zahájení trestního
stíhání dne 1. 6. 2017.
19. Uvedený úkon však jednatel L. J. učinil v době, kdy [jak lze vyvodit
z kontextu vlastní plné moci, kterou udělil za společnost B. jmenovanému
advokátovi, a usnesení o zahájení trestního stíhání (včetně dokladu o jeho
doručení)] již byl trestně stíhán. Se zřetelem k ustanovení § 34 odst. 4 zákona
č. 418/2011 Sb., tedy již k tomu nebyl oprávněn. Udělení plné moci Mgr. Petru
Knittlovi bylo proto neplatné. Za dané situace nebyl jmenovaný advokát
oprávněn za obviněnou provádět jakékoliv úkony (a to ani přebírat písemnosti).
20. Na tomto místě je možno pro úplnost dodat, že uvedeným ustanovením
zákona č. 418/2011 Sb. se zabýval rovněž Ústavní soud ve svém nálezu 15. 8.
2018, sp. zn. II. ÚS 131/18, v němž vyslovil, že „Stát může zákonem svobodnou
volbu obhájce omezit ve vybraných případech; jedná se však o mimořádně významný
zásah. Proto tak může činit pouze tehdy, pokud takový zásah sleduje legitimní
cíl a obstojí v testu proporcionality. S ohledem na základní právo právnické
osoby na obhajobu, jehož součástí je i právo zvolit si obhájce, je třeba
ustanovení § 34 odst. 4 o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti
nim ve znění pozdějších předpisů vykládat tak, že osoba oprávněná činit úkony
za obviněnou právnickou osobu (§ 34 odst. 1 zákona) může této obviněné
právnické osobě zvolit obhájce i v případě, že tato oprávněná osoba sama
vystupuje v řízení jako svědek. Opatrovník nemůže zvolit obviněné právnické
osobě obhájce, je-li opatrovník ustanoven pouze z důvodu, že právnická osoba
nemá osobu způsobilou činit úkony v řízení, a tato nezpůsobilost je dána tím,
že tato osoba vystupuje jako svědek ve věci obviněné právnické osoby.“ Stejný
názor Ústavní soud zaujal i v nálezu ze dne 20. 11. 2018, sp. zn. I. ÚS
2436/18, podle něhož „Jestliže někteří členové statutárního orgánu trestně
stíhané právnické osoby nejsou v témže řízení stíhaní jako obvinění, ale mají v
tomto řízení vystupovat pouze v postavení svědka, jsou tito členové zásadně
oprávněni činit za právnickou osobu úkony, a to včetně zvolení obhájce
právnické osobě. Ustanovení opatrovníka právnické osobě podle § 34 odst. 5
zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, by v takovém případě
představovalo porušení práva právnické osoby na obhajobu podle čl. 40 odst. 3
Listiny základních práv a svobod.“ Z uvedeného lze vyvodit, že výjimka z
pravidla vymezeného ustanovením § 34 odst. 4 zákona č. 418/2011 Sb. je možná
pouze v případě, kdy osoba oprávněná činit úkony za právnickou osobu má v
trestním řízení proti ní vedeném procesní postavení svědka a nikoli
obviněného.
21. Pokud tedy následně podal Mgr. Petr Knittel rovněž jménem
společnosti B. stížnost proti usnesení o zahájení jejího trestního stíhání, pak
takový úkon nebyl se zřetelem k výše uvedeným skutečnostem oprávněn učinit.
Navíc za ni ani nebyl oprávněn přebírat písemnosti, což ve svém důsledku
znamenalo, že vůči ní nenastaly právní účinky usnesení o zahájení trestního
stíhání.
22. Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Bruntále proto
měla tuto stížnost podanou Mgr. Petrem Knittlem ve vztahu k obviněné právnické
osobě B. zamítnout jako stížnost podanou osobou neoprávněnou podle § 148 odst.
1 písm. b) tr. ř., nikoli jako nedůvodnou podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř.
Zároveň měla postupovat podle § 34 odst. 5 zákona č. 418/2011 Sb., tj. měla
podat návrh na ustanovení opatrovníka společnosti B. soudem.
23. Se zřetelem k uvedenému Nejvyšší soud vyslovil, že pravomocným
usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Bruntále ze dne
27. 4. 2017, sp. zn. 2 ZT 80/2017, v části týkající se obviněné právnické osoby
B., byl porušen zákon v neprospěch této obviněné právnické osoby v ustanovení §
148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení jemu předcházejícím v ustanovení § 34
odst. 4 zákona č. 418/2011 Sb. (pouze stručně lze dodat, že nebylo vysloveno
porušení § 34 odst. 5 zákona č. 418/2011 Sb., jelikož to v daném případě nebylo
vůbec použito, přičemž Nejvyšší soud může vyslovit porušení zákona jen ohledně
těch zákonných ustanovení, která byla ve věci nesprávně aplikována). V
návaznosti na to podle § 269 odst. 2 tr. ř. uvedené usnesení státní zástupkyně
Okresního státního zastupitelství v Bruntále v části týkající se obviněné
právnické osoby B., ohledně níž bylo vysloveno porušení zákona, zrušil.
Současně zrušil také všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozhodnutí
obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla
podkladu. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. pak státnímu zástupci Okresního státního
zastupitelství v Bruntále přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal
a rozhodl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. 8. 2019
JUDr. Vladimír Veselý
předseda senátu