6 Tz 96/2021-
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 21. 12. 2021 v senátě
složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Veselého a soudců JUDr. Bohuslava Horkého a
JUDr. Ivo Kouřila stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně
spravedlnosti ve prospěch obviněného M. M., nar. XY, trvale bytem XY, proti
pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Děčíně ze dne 21. 1. 2021, sp. zn. 29 T
184/2020, a podle § 268 odst. 2 tr. ř., § 269 odst. 2 tr. ř. a § 270 odst. 1
tr. ř. rozhodl t a k t o:
Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 21. 1. 2021, sp. zn. 29 T
184/2020, byl porušen zákon v ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v
neprospěch obviněného M. M.
Rozsudek Okresního soudu v Děčíně ze dne 21. 1. 2021, sp. zn. 29 T 184/2020, se
zrušuje. Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově
navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Děčíně se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu
projednal a rozhodl.
I.
1. Rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 21. 1. 2021, sp. zn. 29 T
184/2020, jenž nabyl právní moci dne 21. 1. 2021 (dále také jen „pravomocný
rozsudek“), byl obviněný M. M. (dále také jen „obviněný“) uznán vinným zločinem
krádeže podle § 205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, který podle
skutkových zjištění jmenovaného soudu spáchal tím, že
„dne 26. 10. 2020 v době od 13.00 hodin do 13.10 hodin ve XY, okres Děčín, na
ulici XY čp. XY, v marketu Lidl, následně na prodejní ploše odcizil tři šátečky
s pudingem, čtyři sýry značky Limburger, dvě piva značky Argus a jedno dívčí
tričko neznačkové, kdy uvedené zboží si uschoval pod svou bundu a do svého
batohu a bez zaplacení s tímto zbožím prošel pokladní zónou, čímž poškozené
společnosti Lidl Česká republika v.o.s., IČ: 26178541 způsobil škodu na
odcizení v celkové výši 318 Kč,
přičemž uvedeného jednání se dopustil, ačkoliv byl rozsudkem Okresního soudu v
Děčíně pod sp. zn. 1 T 122/2018-154 ze dne 11. 12. 2018, který nabyl právní
moci téhož dne, odsouzen podle § 205 odst. 3 trestního zákoníku a byl mu uložen
souhrnný trest odnětí svobody v trvání 20 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen
do věznice s ostrahou, kdy z uvedeného trestu byl podmíněně propuštěn dne 31.
5. 2019 a za tím účelem mu byla stanovena zkušební doba v délce dvou let, tedy
do 31. 5. 2021,
přičemž uvedeného jednání se obviněný dopustil v době nouzového stavu
vyhlášeného pro území České republiky vládou České republiky v souladu s
článkem 5 a 6 ústavního zákona číslo 110/1998 Sb., o bezpečnosti České
republiky, z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu
koronaviru (označovaný jako SARS CoV-2) na území České republiky a to s
účinností od 14.00 hodin dne 12. 3. 2020 do 17. 5. 2020.“
2. Za tento trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody podle § 205
odst. 4 tr. zákoníku v trvání 30 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2
písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.
II.
3. Proti tomuto rozsudku podala ministryně spravedlnosti stížnost pro
porušení zákona ve prospěch obviněného M. M.. Vytkla v ní, že zákon byl porušen
v ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch jmenovaného
obviněného. S odkazem na závěry učiněné v rozsudku velkého senátu trestního
kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021 (dále také
jen „rozsudek velkého senátu trestního kolegia“), jež byly potvrzeny i Ústavním
soudem v nálezu ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21, uvedla, že v
předmětné věci se obviněný sice trestné činnosti dopustil „za jiné události
vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ ve smyslu § 205 odst. 4 písm. b) tr.
zákoníku, nicméně věcná souvislost mezi touto trestnou činností a pandemickou
situací okolo výskytu koronaviru SARS CoV-2 absentovala.
4. Vzhledem k tomu došlo v dané trestní věci k nesprávnému právnímu
posouzení skutku, neboť naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle §
205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bylo dovozeno pouze z časové souvislosti.
Jednání obviněného proto mělo být právně posouzeno toliko jako přečin krádeže
podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku. Uložený nepodmíněný trest odnětí svobody v
trvání 30 měsíců je podle ní trestem zjevně excesivním, jelikož byl ukládán
podle § 205 odst. 4 tr. zákoníku.
5. Ministryně spravedlnosti proto navrhla, aby Nejvyšší soud
- podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Okresního soudu v
Děčíně ze dne 21. 1. 2021, č. j. 29 T 184/2020-80, byl porušen zákon v
neprospěch obviněného M. M. v ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku,
- podle 269 odst. 2 tr. ř. zrušil tento pravomocný rozsudek v celém
rozsahu, jakož i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující,
pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a
- podle § 270 odst. 1 tr. ř. jmenovanému soudu přikázal věc v potřebném
rozsahu znovu projednat a rozhodnout, případně postupoval podle § 271 odst. 1
tr. ř.
6. Ustanovený obhájce obviněného i státní zástupce Nejvyššího státního
zastupitelství se ke stížnosti pro porušení zákona písemně vyjádřili, přičemž
se s důvody, pro něž byla podána, ztotožnili, včetně závěrečného návrhu.
III.
7. Nejvyšší soud podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a
odůvodněnost rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána,
v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí
předcházející, a dospěl k závěru, že zákon byl porušen v ustanovení § 205 odst.
4 písm. b) tr. ř.
8. Ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku dopadá na případy, kdy
pachatel trestný čin krádeže podle § 205 odst. 1 nebo 2 tr. zákoníku spáchá za
stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné
události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
9. K výkladu uvedeného zákonného znaku kvalifikované skutkové podstaty
trestného činu krádeže podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se ve své
podstatě závazným způsobem vyjádřil Nejvyšší soud v již shora zmíněném rozsudku
velkého senátu trestního kolegia ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021.
Zabýval se nejen tímto zákonným znakem samotným, nýbrž i významem tzv.
nouzového stavu a stěžejní otázkou nutné věcné souvislosti spáchané krádeže s
danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo
majetek.
10. Okolnost, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby u trestného
činu krádeže a jejíž naplnění zároveň znamená, že jde o zločin (§ 14 odst. 2, 3
tr. zákoníku), spočívá ve spáchání tohoto činu za stavu ohrožení státu nebo za
válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život
nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Zákon zde tedy počítá s
naplněním kvalifikované skutkové podstaty podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a přísnějším postihem pachatele trestného činu krádeže ve čtyřech
případech. První dva jsou vázané na formální akt příslušného orgánu státu v
podobě vyhlášení určitého stavu (stavu ohrožení státu nebo válečného stavu),
byť podmíněného přesně definovanými předpoklady, další dva naopak nejsou
podmíněné žádným formálním aktem státní moci, ale jen faktickou situací, která
existuje v daném místě a čase (živelní pohroma nebo jiná událost vážně
ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek). Přitom platí,
že Parlament České republiky vyhlašuje jednak na návrh vlády stav ohrožení
státu, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost
státu anebo jeho demokratické zásady (čl. 7 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o
bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.), a
jednak válečný stav, je-li Česká republika napadena nebo je-li třeba plnit
mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení (čl. 43 odst. 1
ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky, ve znění pozdějších
předpisů). Žádný jiný stav tedy sám o sobě neodůvodňuje naplnění citované
kvalifikované skutkové podstaty, tedy ani nouzový stav, stav pandemické
pohotovosti, stav nebezpečí nebo jinak nazvaný stav, protože ustanovení § 205
odst. 4 písm. b) tr. zákoníku je vázáno jen na uvedené dva stavy, které jsou
přesně právně vymezeny. To ostatně vyplývá i ze srovnání s některými jinými
skutkovými podstatami trestných činů, u nichž je jejich spáchání za nouzového
stavu výslovně uvedeno jako znak (základní) skutkové podstaty (viz např. § 247,
§ 372, § 384 tr. zákoníku). Další dva případy, které odůvodňují naplnění
posuzovaného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, pak
spočívají ve spáchání činu za živelní pohromy nebo za jiné události vážně
ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Na rozdíl od
předchozích dvou okolností není jejich výčet uzavřený (taxativní), ale
formulace „za … jiné události vážně ohrožující …“ umožňuje podřadit pod zmíněný
zákonný znak kvalifikované skutkové podstaty celou řadu různých událostí, které
vykazují odpovídající závažnost a jsou srovnatelné s ostatními okolnostmi
výslovně vyjmenovanými v posledně citovaném ustanovení. Takovou „jinou událostí
vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ je bezpochyby i ohrožení života a
zdraví lidí související s výskytem koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a
způsobujícího onemocnění covid-19 v pandemickém rozsahu na území České
republiky v období asi od měsíce března 2020. Na tuto událost pak reagovala i
vláda České republiky svým usnesením ze dne 12. 3. 2020 č.
194, publikovaným
pod č. 69/2020 Sb., jímž vyhlásila podle čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998
Sb., o bezpečnosti České republiky (ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.),
nouzový stav na území České republiky, a poté přijímala celou řadu omezujících
a regulačních opatření.
11. Nejvyšší soud konstatuje, že spáchal-li obviněný trestný čin krádeže
dne 26. 10. 2020, stalo se tak formálně (z hlediska časového a místního)
skutečně „za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ ve smyslu §
205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Z pravomocného rozsudku, resp. ze skutkové
věty výroku o vině je ovšem patrné, že důvodnost právní kvalifikace podle
tohoto přísnějšího ustanovení § 205 tr. zákoníku byla shledána pouze na základě
toho, že byl vyhlášen nouzový stav, když soud prvního stupně vycházel právě jen
z časové, resp. i místní souvislosti spáchaného činu s vyhlášeným nouzovým
stavem. Takový závěr při posouzení toho, zda byla naplněna skutková podstata
trestného činu krádeže podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku však není
správný.
12. Pokud jde o nouzový stav, spáchání činu za tohoto stavu není znakem
kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže ve smyslu § 205 odst. 4
písm. b) tr. zákoníku, protože ho nelze zahrnout pod stav ohrožení státu ani
válečný stav, což vyplývá i z ustanovení čl. 2 odst. 1 ústavního zákona č.
110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č.
300/2000 Sb., které rozlišuje mezi stavem ohrožení státu, válečným stavem a
nouzovým stavem a umožňuje jejich vyhlášení podle intenzity, územního rozsahu a
charakteru situace tam předpokládané. Bližší podmínky pro vyhlášení nouzového
stavu jsou pak vymezeny v ustanoveních čl. 5 a 6 citovaného ústavního zákona.
Nouzový stav ovšem nelze v žádném případě považovat ani za „jinou událost vážně
ohrožující život nebo zdraví lidí“, protože jednak není událostí, ale zejména
neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu,
aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem
reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Je třeba zdůraznit, že
kvalifikovaná skutková podstata trestného činu krádeže podle § 205 odst. 4
písm. b) tr. zákoníku může být naplněna v případě „jiné události vážně
ohrožující život nebo zdraví lidí“ (např. i ve vztahu k nyní aktuálnímu výskytu
koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění covid-19 v
pandemickém rozsahu) bez ohledu na vyhlášený nouzový stav, na který není
vázána, tedy i tehdy, nebyl-li vládou vůbec vyhlášen nebo nebyl-li Poslaneckou
sněmovnou Parlamentu České republiky již vyhlášený nouzový stav prodloužen.
Rozhodující je jen existence takové jiné události, kterou lze sice dovozovat
též z formálních rozhodnutí a aktů příslušných orgánů státu, ale i z dalších
poznatků a informací. Nouzový stav může mít jen podpůrný význam pro závěr o
naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže
obsaženého v § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (srov. opětovně rozsudek
velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn.
15 Tdo 110/2021).
13. Naplnění zákonného znaku podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku
spočívajícího ve spáchání trestného činu krádeže za „jiné události vážně
ohrožující život nebo zdraví lidí“, je tedy třeba podle citovaného rozsudku
Nejvyššího soudu podmínit existencí nejen časové a místní souvislosti s takovou
událostí, ale též věcnou souvislostí s ní, tedy tím, že se určitým konkrétním
způsobem projevila při spáchání jeho pachatelem. Přitom může jít o různou
souvislost spočívající např. v tom, že pachatel přímo využije či zneužije ke
spáchání trestného činu existující událost, která vážně ohrožuje život nebo
zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, anebo mu taková událost umožní či
usnadní spáchání trestného činu, popřípadě pachatel počítá s tím, že v důsledku
této události či opatření vyvolaných k jejímu řešení nebo zvládání nebude
odhalena jeho trestná činnost, resp. pachatel nebude zjištěn a dopaden. Uvedená
souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže bude trestný čin pachatele
zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace,
bude-li jím mařeno či ztěžováno její zvládnutí nebo odvrácení, anebo pokud se
spáchaný čin bude týkat konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost
pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem
(např. respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby apod. v
případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním). Není přitom nezbytné
(ani technicky možné) vyjmenovat všechny alternativy, které věcně (nikoli jen
formálně) odůvodňují naplnění shora uvedeného znaku kvalifikované skutkové
podstaty trestného činu krádeže, neboť toto posouzení bude vždy souviset s
konkrétními okolnostmi spáchaného činu.
14. Viděno optikou shora popsaného závazného právního názoru v nyní
posuzované trestní věci je potřeba učinit závěr, že učiněná skutková zjištění
vyjádřená ve skutkové větě výroku o vině napadeného pravomocného rozsudku
neskýtají podklad pro závěr, že by jednání obviněného neslo jakékoli znaky výše
uvedené významné věcné souvislosti s událostí vážně ohrožující život nebo
zdraví lidí, která by odůvodnila právní kvalifikaci podle § 205 odst. 4 písm.
b) tr. zákoníku, jak na to důvodně upozornila ministryně spravedlnosti.
Nejvyšší soud tedy dospěl k závěru, že Okresní soud v Děčíně učinil nesprávné
právní posouzení skutku v případě trestného činu krádeže, pokud dovodil
naplnění znaku jeho kvalifikované skutkové podstaty podle § 205 odst. 4 písm.
b) tr. zákoníku, a tím porušil zákon v tomto ustanovení v neprospěch obviněného.
15. Jelikož Nejvyšší soud shledal stížnost pro porušení zákona podanou
ministryní spravedlnosti důvodnou, vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že
pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 21. 1. 2021, sp. zn. 29 T
184/2020, byl porušen zákon v ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v
neprospěch obviněného M. M.. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. proto zrušil rozsudek
Okresního soudu v Děčíně ze dne 21. 1. 2021, sp. zn. 29 T 184/2020, jakož i
všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud
vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 270 odst. 1
tr. ř. pak Okresnímu soudu v Děčíně přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu
projednal a rozhodl. Toto rozhodnutí učinil Nejvyšší soud v neveřejném zasedání
v souladu s ustanovením § 274 odst. 3 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. 12. 2021
JUDr. Vladimír Veselý
předseda senátu