7 Ads 176/2021 – Nejvyšší správní soud

7 Ads 176/2021- 15 - text

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců Mgr. Davida Hipšra a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: P. Ž., zastoupen Mgr. Jaroslavem Kadlecem, advokátem se sídlem Opletalova 1417/25, Praha, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha 2, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. 5. 2021, č. j. 33 A 55/2019 - 65,

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

[1] Nejvyšší správní soud obdržel ve shora označené věci dne 14. 6. 2021 kasační stížnost, kterou se žalobce (dále též „stěžovatel“) domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. 5. 2021, č. j. 33 A 55/2019 - 65, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 5. 2019, č. j. MPSV-2019/87591-913, sp. zn. SZ/MPSV-2019/87591-913.

[2] Kasační stížnost však neobsahovala všechny náležitosti podle ust. § 106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).

[3] Podle ust. § 106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno; ustanovení § 37 platí obdobně.

[4] Podle ust. § 106 odst. 3 věta první s. ř. s., nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání.

[5] Podle ust. § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.

[6] V daném případě stěžovatel v kasační stížnosti nekonkretizoval důvody podání kasační stížnosti a neuvedl, čeho se kasační stížností domáhá. Nejvyšší správní soud nemohl bez doplnění těchto náležitostí v řízení o kasační stížnosti pokračovat, a proto stěžovatele prostřednictvím zvoleného zástupce vyzval usnesením ze dne 2. 7. 2021, č. j. 7 Ads 176/2021 - 10, k doplnění kasační stížnosti (tj. k odstranění výše uvedených nedostatků) ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení a poučil jej o procesních následcích pro případ, že této výzvě nebude ve stanovené lhůtě vyhověno. Toto usnesení bylo zástupci stěžovatele doručeno dne 8. 7. 2021. Posledním dnem lhůty pro odstranění vad kasační stížnosti tak bylo pondělí dne 9. 8. 2021 (pondělí). Ve stanovené lhůtě (a ani do vydání tohoto usnesení) stěžovatel vytýkané nedostatky kasační stížnosti neodstranil.

[7] Nejvyšší správní soud nepřehlédl, že blanketní kasační stížnost v nyní posuzovaném případě podal ze své datové schránky advokát Mgr. František Švadlena, přičemž k ní přiložil substituční plnou moc jemu udělenou advokátem stěžovatele Mgr. Jaroslavem Kadlecem, a to pro všechny právní úkony v rozsahu zmocnění uděleného v dané věci Mgr. Kadlecovi stěžovatelem. Kasační soud konstatuje, že substituční plná moc opravňuje Mgr. Švadlenu činit jednotlivé úkony v nynější věci (tj. mj. podat kasační stížnost), nečiní však z Mgr. Švadleny zástupce stěžovatele namísto Mgr. Kadlece, kterému stěžovatel udělil plnou moc. Z usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 11. 2003, č. j. 1 As 4/2003 - 48, se podává, že „využije-li advokát svého oprávnění dle § 26 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, dát se zastoupit jiným advokátem, stává se tento advokát (substitut) zástupcem advokáta, nikoliv zástupcem účastníka řízení. Doručí-li krajský soud usnesení, kterým se řízení končí, substitutovi advokáta, jde o neúčinné doručení (§ 42 odst. 2, § 54 odst. 5 a § 55 odst. 4 s. ř. s.).“ (viz právní větu, důraz přidán). Rozšířený senát v poukazovaném usnesení dále uvedl, že „podle § 35 odst. 6 s. ř. s. (nyní § 35 odst. 9 s. ř. s., pozn. NSS) může mít účastník řízení v téže věci jen jednoho zástupce: za toho je třeba považovat advokáta, kterého si žalobce pro zastupování zvolil a kterému udělil plnou moc. V daném případě byl takovým zástupcem Mgr. Zbyšek Jaroš. Ten využil při vystavování plné moci ze dne 3. 6. 2002 svého oprávnění, plynoucího z ustanovení § 26 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., dát se zastoupit jiným advokátem (tzv. substitutem). JUDr. Pavlína Fojtíková, Ph.D., se tak stala zástupcem Mgr. Zbyška Jaroše; nestala se však zástupcem žalobce, kterým byl i nadále pouze Mgr. Zbyšek Jaroš jako žalobcem zvolený advokát.“ (důraz přidán). Nejvyšší správní soud tedy shrnuje, že v nyní posuzovaném případě byl, přes doložení substituční plné moci, jediným zástupcem stěžovatele Mgr. Jaroslav Kadlec, advokát. Tomuto zástupci proto (do jeho datové schránky) Nejvyšší správní soud doručoval výzvu k doplnění kasační stížnosti. Mgr. Kadlec (ani jeho substitut Mgr. Švadlena) této výzvě nevyhověli a kasační stížnost nedoplnili.

[8] Jelikož tedy kasační stížnost neobsahuje všechny náležitosti, pro tento nedostatek nelze v řízení pokračovat a stěžovatel přes výzvu soudu vady kasační stížnosti neodstranil, nezbylo Nejvyššímu správnímu soudu než kasační stížnost odmítnout dle § 37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.

[9] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ust. § 60 odst. 3 s. ř. s. (ve spojení s ust. § 120 s. ř. s.), podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 9. září 2021

JUDr. Tomáš Foltas předseda senátu

Plný text rozhodnutí