7 Ads 269/2020- 22 - text
7 Azs 323/2018 -
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců Mgr. Davida Hipšra a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: J. M., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 2. 2020, č. j. 18 Ad 22/2019 - 43,
I. Řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Dne 1. 9. 2020 doručil Krajský soud v Ostravě zdejšímu soudu kasační stížnost žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 2. 2020, č. j. 18 Ad 22/2019 - 43, kterým bylo na základě jeho žaloby zrušeno rozhodnutí žalované ze dne 13. 5. 2019, č. j. X, a věc byla vrácena žalované k dalšímu řízení. V kasační stížnosti se pozastavoval nad postupem žalované, které nepostupuje v souladu s uvedeným zrušujícím rozsudkem.
[2] Nejvyšší správní soud zaslal žalobci (stěžovateli) přípis, ve kterém se jej dotazoval, zda skutečně brojí proti označenému zrušujícímu rozsudku.
[3] Dne 22. 9. 2020 doručil stěžovatel Nejvyššímu správnímu soudu podání ze dne 19. 9. 2020, ve kterém uvedl, že „stahuje“ kasační stížnost. K tomu zejména uvedl, že dne 9. 9. 2020 byl pozván na jednání k žalované, při kterém mu bylo sděleno, že se žalovaná bude řídit rozsudkem Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 18 Ad 22/2019.
[4] S ohledem na obsah uvedeného podání a kontext celé věci nemá zdejší soud pochybnosti o tom, že úmyslem stěžovatele bylo vzít kasační stížnost zpět. Jeho projev vůle (stahuji kasační stížnost) žádné pochybnosti o skutečném významu jeho vůle (tj. aby se soud věcně nezabýval podanou kasační stížností) nevyvolává. Z tohoto důvodu proto Nejvyšší správní soud podle § 47 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. řízení zastavil. Ostatně i v případě, že by tak stěžovatel neučinil, nemohl by se Nejvyšší správní soud kasační stížností napadající rozsudek Krajského soudu v Ostravě věcně zabývat. Tímto rozsudkem totiž bylo na základě žaloby stěžovatele zrušeno rozhodnutí žalované ze dne 13. 5. 2019, č. j. X, a věc byla vrácena žalované k dalšímu řízení. V takovém případě nelze kasační stížnost připustit k věcnému přezkumu a je třeba ji bez dalšího odmítnout (viz § 104 odst. 2 s. ř. s. a usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 7. 2015, č. j. 5 Afs 91/2012 - 41).
[5] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 1. října 2020
JUDr. Tomáš Foltas předseda senátu