Rozhodnutí odvolacího orgánu 0 zrušení rozhodnutí I. stupně o povolení opako- vaně přijímat vybrané tabákové výrobky z jiných členských zemí Evropského spo- lečenství v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně není vyloučeno ze soudního přezkumu na základě žaloby podle $ 65 odst. 1 s. ř. s.
Věc: Společnost s ručením omezeným TABAKO CZ proti Generálnímu ředitelství cel o povo- lení opakovaně přijímat vybrané tabákové výrobky z jiných členských zemí Evropského společenství, o kasační stížnosti žalobce. Dne 29. 6. 2007 vydalo k žádosti žalobce Celní ředitelství Brno rozhodnutí o povolení opakovaně přijímat vybrané tabákové výrob- ky z jiných členských zemí Evropského spo- lečenství v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce odvo- lal a namítal nezákonnost posouzení předmě- tu povolovacího řízení, protože ohledně ta- bákových výrobků KOTVA a HUNOR bylo celním ředitelstvím deklarováno, že se nejed- ná o doutníky, nýbrž o tabákový odpad.
Rozhodnutím ze dne 3. 3. 2008 žalovaný napadené rozhodnutí celního ředitelství zrušil. Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce u Městského soudu v Praze, přičemž namítal, že dané rozhodnutí v celém rozsahu zrušilo rozhodnutí I. stupně, přestože on v odvolání napadi pouze jeho část. Toto jej poškodilo, neboť nemohl obchodovat s komoditami od- lišnými od doutníků KOTVA a HUNOR, na které se též rozhodnutí I. stupně vztahovalo a které nebyly celními orgány zpochybňová- ny. Dále namítal protiprávnost při postupu odvolacího řízení a nedostatek odůvodnění.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 30. 10. 2008 žalobu odmítl. V odůvodnění uvedl, že napadeným rozhodnutím žalované- 955 1927 ho byl nastolen stav, kdy v dané věci neexis- tuje rozhodnutí I. stupně. Rozhodnutí žalova- ného se práv žalobce nijak nedotýká, závaz- ným způsobem jeho práva či povinnosti neurčuje, a není tedy rozhodnutím ve smyslu $ 65 odst. 1 s. ř. s., ač z formálního hlediska náležitosti rozhodnutí splňuje. Proto se na to- to rozhodnutí vztahuje kompetenční výluka ve smyslu $ 70 písm. a) s.
ř. s. S ohledem na neexistenci rozhodnutí podle $ 65 odst. 1 s. ř. s. na straně žalobce nenastaly skutečnosti legi- timující ho k podání žaloby podle odst. 2 ci- tovaného ustanovení, když pouze nezákon- nost takového rozhodnutí, způsobenou postupem správního orgánu, může žalobce podle $ 65 odst. 2 s. ř. s. namítat. Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze brojil žalobce (stěžovatel) kasační stížností, v níž namítal, že (1) rozhodnutí or- gánu L stupně bylo oproti odvolacím námit- kám zrušeno celé.
V důsledku toho nemohl obchodovat s tabákovými výrobky v rozšíře- ném sortimentu, k čemuž byl na základě roz- hodnutí ze dne 29. 6. 2007 oprávněn až do okamžiku jeho zrušení. Není tedy případné tvrzení městského soudu, že se napadené rozhodnutí nijak nedotýká jeho práv a povin- ností. (2) Dále vyslovil nesouhlas s názorem městského soudu, že rozhodnutí žalovaného není rozhodnutím. Naopak, jde o rozhodnutí ve smyslu $ 32 zákona o správě daní a poplat- ků. (3) Také zpochybnil tvrzení městského soudu, že není k podání správní žaloby legiti- mován ve smyslu $ 65 odst. 1 s.
ř. s. Skuteč- nost, že rozhodnutím bylo zrušeno rozhod- nutí I stupně, sama © sobě nezakládá kompetenční výluku ze soudního přezkumu. Napadené rozhodnutí mělo jako jediné způ- sobilost rozhodnout o jeho odvolacích námit- kách a vypořádat se s nimi. (4) Žalovaný své zrušující rozhodnutí nezdůvodnil a rozhod- nutí I. stupně nepřezkoumal co do rozsahu odvolacích námitek. Z jeho rozhodnutí není zřejmé, proč rozhodnutí celního ředitelství zrušil v celém rozsahu za situace, kdy stěžo- vatel požadoval zrušení pouze jeho části.
Ve světle těchto skutečností stěžovatel tvrdil, že odmítnutím přístupu k soudu Městský soud v Praze porušil čl. 36 a čl. 38 Listiny základ- 956 ních práv a svobod, čímž mu zamezil přístup k soudní ochraně proti rozhodnutím, která podle něj zasáhla do jeho právní sféry tako- vým způsobem, který je v rozporu s čl. 2, čl. 4 a čl. 26 Listiny základních práv a svobod. Ve vyjádření ke kasační stížnosti žalovaný uvedl, že odvolání stěžovatele proti rozhod- nutí I stupně bylo plně vyhověno a napadené rozhodnutí bylo zrušeno.
Požadavku na změ- nu pouze části odvoláním napadeného roz- hodnutí nebylo možno vyhovět, neboť zákon takovou možnost nepřipouští. Pokud jde o stěžovatelem tvrzenou nezákonnost roz- hodnutí pro nedostatek odůvodnění, odkázal na $ 50 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb., o sprá- vě daní a poplatků (dále jen „daňový řád“). Podle žalovaného byla žaloba bezpředmětná, neboť dne 16. 6. 2008 bylo celním ředitel- stvím vydáno rozhodnutí, kterým bylo žádos- ti stěžovatele vyhověno, a bylo mu vydáno požadované povolení.
Nejvyšší správní soud napadené usnesení Městského soudu v Praze zrušil a věc mu vrá- til k dalšímu řízení. Zodůvodnění: C.) Problematikou rozhodnutí podle $ 50 daňového řádu se podrobně zabýval rozšíře- ný senát Nejvyššího správního soudu v usne- sení ze dne 14. 4. 2009, čj. 8 Afs 15/2007-75 (publikované na www.nssoud.cz), v němž mi- mo jiné uvedl, že „.. rozsah přezkumu je sice v základu vymezen odvolacími námitkami, není jimi však omezen. Odvolací orgán je oprávněn řízení doplňovat a odstraňovat je- ho vady.
To může činit sám nebo prostřed- nictvím správce daně prvního stupně. Vzhle- dem k tomu, že zákon nestanoví, kdy je na místě, aby tak učinil sám, a kdy tak má učí- nít prostřednictvím správce daně prvního stupně, je na jeho úvaze, kterou možnost zvolí, přičemž rozhodující je zejména roz- sah nezbytného doplnění řízení. Vycházel je třeba z toho, že i při doplnění řízení musí být respektováno právo daňového subjektu na součinnost, což bude zpravidla lépe zajiště- no při doplnění řízení v dosahu daňového subjektu, tedy u správce daně prvního stup- ně.
V rámci tohoto doplnění mohou vyjít na- Jevo i skutečnosti, které v odvolání uplatně- ny nebyly a mohou svědčit jak ve prospěch, tak 1 v neprospěch odvolatele. Daňový řád pro příbad skutečností odůvodňujících sta- novení vyšší daně, výslovně umožňuje odvo- lacímu orgánu překročit odvolací návrh. Ne- platí tak zde zásada zákazu reformace in peius.“ Z výše uvedených závěrů rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu vyplývá, že rozhodnutím o odvolání ve smyslu $ 50 odst. 6 daňového řádu řízení končí, a to bez ohledu na to, o jaké rozhodnutí se jedná.
Ta- kové konečné rozhodnutí tedy nutně musí být přezkoumatelné ve správním soudnictví, neboť v režimu zákona o správě daní a po- platků neexistuje možnost, aby po zrušení rozhodnutí správního orgánu I. stupně odvo- lacím orgánem byla věc vrácena k novému rozhodnutí. Pokud by správní orgán I. stupně poté, co jeho rozhodnutí bylo zrušeno, v říze- ní pokračoval a znovu rozhodl, jednalo by se o rozhodnutí nezákonné., Úvahy městského soudu, že se v dané věci nejedná o rozhodnutí, byť formální znaky rozhodnutí splňuje, a že jím nebyla nijak do- tčena práva či povinnosti stěžovatele, nejsou podle názoru Nejvyššího správního soudu správné.
Z obsahu napadeného správního rozhodnutí je zřejmé, že se jedná o individu- ální správní akt adresovaný stěžovateli, jímž bylo autoritativně a konečným způsobem rozhodnuto o jeho odvolání a které, vzhle- dem k obsahu rozhodnutí I. stupně, autorita- tivně zasáhlo do jeho právní sféry. Nejednalo se 0 situaci, kdy by bylo v rámci odvolacího ří- zení rozhodnutí zrušeno a věc vrácena orgá- nu I stupně k dalšímu řízení. Pokud by tato situace nastala, zvolený postup městského soudu by případně s ohledem na konkrétní aspekty věci byl namístě, ovšem takový po- stup $ 50 daňového řádu nepředpokládá.
Po- vaha rozhodnutí odvolacího orgánu byla tím, že rozhodnutí celního ředitelství bylo jako ce- lek zrušeno, fakticky taková, že žádost stěžo- vatele o povolení k opakovanému přijímání vybraných výrobků z jiných členských zemí Evropského společenství v režimu podmíně- ného osvobození od spotřební daně byla v ce- lém rozsahu zamítnuta. To však představuje zásah do právní sféry stěžovatele, který má nárok na to, aby za splnění zákonem stanove- ných podmínek bylo jeho žádosti vyhověno, a aby tedy mohl na základě povolení k žádos- ti uděleného v určitém režimu nakládat s ur- čitými tabákovými výrobky.
Naopak, pokud zákonem stanovené podmínky nesplní, jeho žádosti vyhovět nelze. Skutečnost, zda v jeho věci podmínky pro vyhovění žádosti byly spl- něny anebo nikoli, je přesně tou otázkou, kte- rou je nutno ve správním soudnictví zkoumat. Rozhodnutí odvolacího orgánu tedy mělo po- vahu konečného a řádnými opravnými pro- středky nezměnitelného úkonu správního or- gánu, kterým bylo rozhodnuto o právní věci stěžovatele týkající se jeho subjektivních práv (šlo o založení či odmítnutí založení subjek- tivního práva na základě stěžovatelem podané žádosti), a v tomto smyslu mělo zcela jedno- značně povahu rozhodnutí ve smyslu $ 65 s.
ř s. a podléhá soudnímu přezkumu. Argument generálního ředitelství, který podle jeho názoru má svědčit proti přezkou- mání napadeného rozhodnutí soudem, a si- ce, že bylo později vydáno ve věci nové povo- lení, nelze akceptovat, neboť toto pozdější povolení nebylo vydáno v odvolacím řízení, jehož výsledkem je napadené rozhodnutí. Po- dle $ 75 odst. 1 s. ř. s. soud při přezkoumání rozhodnutí vychází ze skutkového a právního stavu v době vydání napadeného rozhodnutí a posuzuje otázku, zda ve vztahu k němu na- padené rozhodnutí bylo zákonné či nikoliv.
957 1928 1928 Řízení před soudem: pořádková pokuta v řízení o kasační stížnosti k $ 44 odst. 1, $ 108 a $ 110 odst. 4 soudního řádu správního Krajský soud je oprávněn uložit pořádkovou pokutu dle $ 44 odst. 1 s. ř. s.iv řízení o kasační stížnosti, vykonává- li sám procesní úkony podle $ 108 a $ 110 odst. 4 s. ř. s. ve xXXf
Společnost s ručením omezeným TABAKO CZ proti Generálnímu ředitelství cel o povo- lení opakovaně přijímat vybrané tabákové výrobky z jiných členských zemí Evropského