7 As 158/2022- 22 - text
7 as 158/2022 - 23 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Foltase a soudců Davida Hipšra a Michala Bobka v právní věci žalobkyně: S. R., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 138/10, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 6. 2022, č. j. 11 A 182/2021 104,
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení usnesení, kterým Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) zamítl návrh žalobkyně na vrácení soudního poplatku.
[2] V řízení před městským soudem se stěžovatelka domáhala zrušení rozhodnutí předsedy České advokátní komory ze dne 16. 6. 2021, č. j. 10.01 000284/21 002. Daným rozhodnutím předseda odmítl určit stěžovatelce advokáta k poskytnutí bezplatné právní služby dle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. V odůvodnění mimo jiné uvedl, že Česká advokátní komora eviduje ve svém systému ke dni podání žádosti 46 žádosti žadatelky o určení advokáta k poskytnutí právní služby. Dle názoru Komory jde o zneužívání práva na bezplatnou právní pomoc.
[3] Usnesením ze dne 20. 9. 2021, č. j. 11A 182/2021-14, byla stěžovatelka městským soudem vyzvána k úhradě soudního poplatku z podané žaloby v částce 3 000 Kč v patnáctidenní lhůtě ode dne doručení usnesení, to vše dle § 9 zákona a položky č. 18 bodu 2 písmene a) Sazebníku k zákonu o soudních poplatcích.
[4] Podáním ze dne 10. 10. 2021 požádala stěžovatelka o odpuštění soudního poplatku z důvodu své nepříznivé zdravotní a finanční situace. Nicméně dříve, než soud o její žádosti rozhodl, byl soudní poplatek dne 15. 10. 2021 uhrazen bankovním převodem na účet soudu. Městský soud proto vyzval dne 20. 10. 2021 stěžovatelku ke sdělení, zda za této situace trvá na podané žádosti o osvobození od soudního poplatku.
[5] Stěžovatelka uvedla, že na žádosti trvá a na zaplacení poplatku si musela vypůjčit. Soud proto vyzval žalobkyni k vyplnění a doložení Prohlášení o osobních, rodinných, majetkových a výdělkových poměrech stěžovatelky. Na jeho základě pak usnesením ze dne 4. 1. 2022, č. j. 11A 182/2021-56 stěžovatelce přiznal osvobození od placení soudních poplatků a záloh pro toto soudní řízení. Rovněž ji ustanovil zástupce z řad advokátů.
[6] Rozsudkem ze dne 23. 3. 2022, č. j. 11A 182/2021-78, městský soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Vyslovil rovněž, že žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení a určil výši odměny soudem ustanovené zástupkyně žalobce. Rozsudek nabyl právní moci dne 25. 3. 2022.
[7] Stěžovatelka následně podáním došlým městskému soudu dne 20. 4. 2022 požádala o vrácení zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 000 Kč. O tomto návrhu rozhodl městský soud usnesením ze dne 16. 6. 2022, č. j. 11 A 182/2021 104. Tím ve svém jediném výroku návrh žalobkyně na vrácení zaplaceného soudního poplatku z podané žaloby zamítl. Městský soud s odkazem na odpovídající ustanovení zákona o soudních poplatcích a ustálenou judikaturu k němu se vážící zdůraznil, že osvobození od soudních poplatků je rozhodnutím konstitutivním a prospektivním. Ke zproštění povinnosti platby soudního poplatku tedy dochází s účinky do budoucna okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí o osvobození. Již jednou zaplacené soudní poplatky, s ohledem na které v okamžiku jejich uhrazení trvala poplatková povinnost, se nevracejí.
[8] Proti posledně jmenovanému usnesení Městského soudu podala stěžovatelka kasační stížnost. Domáhá se přezkoumání usnesení Městského soudu a vrácení soudního poplatku ve výši 3000 Kč. Žádala rovněž o osvobození od soudních poplatků v řízení před kasačním soudem a přidělení právního zástupce.
[9] Kasační stížnost není přípustná.
[10] Podle § 104 odst. 2 s. ř. s. je kasační stížnost, která směřuje jen proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí, nepřípustná. Jak vyplývá především z § 57 odst. 1 s. ř. s., mezi náklady řízení spadají i soudní poplatky. Rozhodnutí o soudních poplatcích, v daném případě rozhodnutí o nevracení soudního poplatku z důvodů uvedených výše, je tedy rozhodnutím o nákladech řízení. Protože usnesení městského soudu, proti kterému směřuje kasační stížnost, má toliko jediný výrok, který se týká nákladů řízení, nelze tuto kasační stížnost vyhodnotit jinak než jako podle § 104 odst. 2 s. ř. s. nepřípustnou (srov. již usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 2. 2007, č. j. 8 As 25/2006 144).
[11] Ani nesprávné poučení městského soudu o tom, že proti jeho usnesení zamítající vrácení zaplaceného soudního poplatku je kasační stížnost přípustná, nemůže založit její přípustnost (srov. již usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2004, č. j. 3 Ads 37/2004 36, publikované pod č. 737/2006 Sb. NSS).
[12] Z tohoto důvodu Nejvyšší správní soud kasační stížnost jakožto nepřípustnou odmítl [§ 46 odst. 1 písm. d), § 120 s. ř. s.]. Z tohoto důvodu pak nebylo zapotřebí rozhodovat o dalších návrzích stěžovatelky.
[13] Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 6. září 2022
Tomáš Foltas předseda senátu