I. Název občanského sdružení, tak jako název každé právnické osoby ($ 19b odst. 1 občanského zákoníku), musí odpovídat požadavkům na něj kladeným obec- ně závaznými právními předpisy, jakož i maximě stanovené v $ 3 odst. 1 citovaného zákoníku. Název má být proto zásadně pravdivý a přiměřený poměrům konkrétní právnické osoby; má být volen tak, aby byl veřejnosti srozumitelný a aby vůči ní ne- působil klamavě.
II. Ve fázi před zahájením samotného registračního řízení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, je Ministerstvo vnitra oprávněno posuzovat pouze formální náležitosti předloženého návrhu na registraci občanského sdružení (5 6 citovaného zákona); případná obsahová závadnost či klamavost navrhovaného názvu občanského sdružení dle jiných než v $ 6 odst. 4 uvedených kritérií tak spadá do fáze posuzování materiálních podmínek registrace občanského sdružení dle $.8 tohoto zákona v průběhu samotného registračního řízení.
Prejudikatura: č. 1387/2007 Sb. NSS. Věc: Přípravný výbor občanského sdružení Komise pro cenné papíry proti Ministerstvu vnit- ra o registraci občanského sdružení, o kasační stížnosti žalobců. Dne 21. 8. 2008 žalovaný odmítl podle $ 8 odst. 1 písm. c) zákona o sdružování občanů žádost o registraci občanského sdružení Ko- mise pro cenné papíry. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu k Městskému soudu v Praze, který ji rozsudkem ze dne 18. 12. 2009 zamítl, neboť se ztotožnil se závěrem žalovaného o potenciál- ní klamavosti označení občanského sdružení.
Název je podle městského soudu způsobilý uvést v omyl ohledně povahy zamýšleného subjektu a je i v rozporu s principem právní jistoty garantovaným Ústavou České republiky. Proti tomuto rozsudku podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost. Namítal, že žalo- vaný překročil svou pravomoc, jež spočívá v přezkumu navrhovaného názvu sdružení ja- kožto věcné vady stanov dle $ 4 písm. b) zá- kona o sdružování občanů, dále nesouhlasil s vadným a nepřípustným posouzením navr- hovaného názvu sdružení z hlediska jeho klamavosti.
Stěžovatel vytkl žalovanému, že postupo- val v rozporu se zákonem o sdružování a zá- sadou obsaženou v čl. 2 odst. 3 Ústavy (správ- ní orgán je oprávněn činit pouze to, co mu 259 2218 ukládá zákon a v mezích a způsobem, který zákon stanovuje). Správnímu. soudu pak vytkl, že pokud dal za' pravdu žalovanému ohledně právní jistoty u zvolených názvů ob- čanských sdružení, potom porušil zásadu, že občané mohou naopak činit vše, co není zá- konem zakázáno. Postup orgánů veřejné mo- ci svědčí o svévolném rozšíření pravomoci způsobené extenzivním výkladem zákon- ných ustanovení, která takový výklad nepři- pouštějí.
Zákon o sdružování občanů zcela jasně stanoví, jaké náležitosti musí žalovaný ve správním řízení zkoumat a jakým způso- bem, které náležitosti zkoumá po stránce for- mální a které po stránce věcné. Ze zařazení „názvu“ občanského sdružení do náležitostí stanovených v $ 6 odst. 2 zákona o sdružová- ní občanů ve spojení s $ 7 odst. 2 téhož záko- na je zřejmé, že název občanského sdružení je formální náležitostí stanov sdružení. Z jiného důvodu ani jiným způsobem ne- může být název občanského sdružení pře- zkoumán, neboť zákon konkrétně nestanoví, jakým způsobem má být název přezkoumá- ván.
Nelze proto souhlasit s posuzováním ná- zvu právnické osoby - občanského sdružení — pod zorným úhlem klamavosti. Zákon o sdru- žování občanů žádnou takovou právní úpravu neobsahuje, tedy správní orgán takto název občanského sdružení posuzovat nemůže. Na- víc zákon o sdružování občanů není svojí po- vahou veřejnoprávního charakteru a správní orgán v něm má pouze registrační úlohu. (Městský soud se podle názoru stěžovatele vůbec nezabýval otázkou, zda mohl žalovaný vůbec takto název posuzovat, zda je posouze- ní názvu věcným přezkumem stanov a zda nedošlo k vybočení z právní úpravy, která prostor pro správní uvážení v tomto smyslu neposkytuje.
Velmi podstatné je i,to, že jako název občanského sdružení má být použit název již institucionálně zaniklého orgánu veřejné moci, a nikoliv orgánu ještě působící- ho. Nelze proto připustit extenzivní výklad, který správní soud prezentoval ohledně slova „vyvíjí“ ($ 6 odst. 4 zákona o sdružování ob- čanů), neboť se jedná o ustanovení, které ob- čanovi něco zakazuje; z tohoto důvodu může být proto použit pouze výklad restriktivní. 260 Smyslem a účelem této právní úpravy je za- bránění současně vyvíjené činnosti dvěma subjekty s totožnými či obdobnými názvy na území České republiky.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl. Zodůvodnění: C.) V nyní projednávané věci žalovaný konstatoval, že stěžovatelem předložený ná- vrh na registraci občanského sdružení Komi- se pro cenné papíry je po formální stránce bezvadný, zahájil tedy registrační řízení a ná- sledně v rámci posuzování materiálních pod- mínek registrace sdružení dospěl k závěru, že jde o občanské sdružení nedovolené ve smys- lu $ 4 písm. b) zákona o sdružování občanů, a proto registraci podle $ 8 odst. 1 písm. c) ci- tovaného zákona odmítl.
Vzhledem ke stěžovatelově námitce se te- dy spornou jeví otázka, zda je možné v rámci fáze před zahájením registračního řízení po- suzovat navrhovaný název občanského sdru- žení z hlediska jeho případné obsahové zá- vadnosti a zda je vůbec možné, aby správní orgán v registračním řízení tuto „závadnost“ posuzoval. Nejvyšší správní soud již judikoval ve vztahu k jednotlivým fázím registračního ří- zení (srov. rozsudek ze dne 1. 8. 2007, čj. 1 Ans 3/2007-235, č. 1387/2007 Sb. NSS), že se žalovaný správní orgán zabývá při hodnocení návrhu ve fázi před zahájením registračního řízení ($ 7 odst. 2 zákona 'o sdružování obča- nů) pouze formální stránkou návrhu, a niko- liv jeho obsahem, a pokud návrh na registraci sdružení a stanovy k němu připojené proka- zatelně obsahují formální náležitosti vyžado- vané $ 6 odst. 2 a 4 zákona 0 sdružování ob- čanů, pak registrační řízení zahájí.
Kasační soud v uvedeném rozsudku zcela konkrétně vyslovil, že: „Odstraňování případných vad návrhu na registraci občanského sdružení dle $ 7 odst. 2 zákona č. 83/1990 Sb., o sdru- žování občanů, se děje ještě před zahájením samotného registračního řízení. Proto může Ministerstvo vnitra posuzovat pouze to, zda má návrh všechny v J 6 odst. 2 a 4 téhož zá- kona vyžadované náležitosti tak, aby bylo možné řízení o něm zahájit. Jestliže f 7 odst. 2 téhož zákona považuje za vadu návrhu ta- ké nepřesnost údajů v něm uvedených, musí jíto takovou nepřesnost, která by bránila za- hájení řízení.
Jakékoli věcné posuzování sta- nov ministerstvem v této „předprocesní fázi je nepřípustné“ zahájení registračního říze- ní nesmí být oddalováno nespiněním pod- mínek — náležitostí návrhu, jež nejsou v f 6 odst. 2 a 4 citovaného zákona vypočteny, a zakládají se tak pouze na úsudku správní- ho orgánu. Je tedy vyloučeno, aby žalovaný v upozornění provedeném dle f 7 odst. 2 zá- kona přípravnému výboru vytýkal i vady návrhu stanov, které mohou být důvodem odmítnutí návrhu dle f 8 odst. 1 zákona, a to navíc takovým způsobem, z něhož není patrné, které z vytýkaných vad brání zahá- jení řízení a které by byly důvodem odmít- nutí návrhu“ Podle $ 6 odst. 4 zákona o sdružování ob- čanů se název sdružení „musí výrazně lišit od názvu právnické osoby, která jíž vyvíjí čínnost na území České republiky, od názvu orgánu veřejné moci České republiky, od ná- zvu mezinárodní organizace, jejího orgánu nebo její instituce a od názvu Evropské unie a jejích orgánů“ .
Z této dikce vyplývá, že aplikace tohoto ustanovení o výrazném odlišení názvu sdru- žení od názvu orgánu veřejné moci přichází v úvahu tehdy, jde-li o funkční orgán, jež vyví- jí činnost na území České republiky. Je tomu tak proto, že pokud je podmínkou aplikace výrazného odlišení názvu občanského sdru- žení od názvu právnické osoby skutečnost, že tato osoba již vyvíjí činnost na území České republiky, není žádného rozumného důvodu, aby tato podmínka neplatila v případě názvu orgánu veřejné moci.
Ministerstvo může posuzovat pouze to, zda má návrh všechny v $ 6 odst. 2 a 4 zákona o sdružování občanů vyžadované náležitosti tak, aby bylo možné řízení o něm zahájit. Jest- liže $ 7 odst. 2 zákona o sdružování občanů považuje za vadu návrhu také nepřesnost údajů v něm uvedených, musí jít o takovou nepřesnost, která by bránila zahájení řízení, typicky nepřesně uvedený název. či sídlo sdružení. Jakékoli věcné posuzování stanov ministerstvem v této „předprocesní“ fázi je proto zcela nepřípustné. Opačný výklad by totiž vedl k tomu, že zahájení registračního ří- zení by mohlo být oddalováno nesplněním podmínek - náležitostí návrhu, jež nejsou v $ 6 odst. 2 a 4 zákona o sdružování občanů vypočteny, a zakládají se tak pouze na úsudku správního orgánu.
Název občanského sdružení je nezbytnou formální náležitostí registrace sdružení ve smyslu zákona o sdružování občanů. Podle $ 6 odst. 2 písm. 4) citovaného zákona je nut- né k návrhu na registraci sdružení připojit stanovy ve dvojím vyhotovení, v nichž musí být uveden mimo jiné i název sdružení. Ná- zev právnické osoby ($ 2 odst. 3 zákona o sdružování občanů) je jedním ze zákonem stanovených povinných identifikačních zna- ků občanského sdružení, který ji od ostatních právnických osob odlišuje, a proto musí být povinně určen již při jejím zřízení nebo zalo- žení.
Tato povinnost je primárně stanovena v $ 19b odst. 1 občanského zákoníku pro všechny právnické osoby, tedy i občanské sdružení ($ 2 odst. 3 zákona o sdružování ob“ čanů), a jejím odrazem je rovněž $ 6 odst. 2 písm. a) zákona o sdružování občanů. Aby ná- zev právnické osoby byl dostatečným identi- fikačním a distinktivním znakem, musí být zvolen tak, aby byl především způsobilý práv- nickou osobu individualizovat. Zcela výstižně se k této problematice vyjadřuje kolektiv au: torů v komentáři k občanskému zákoníku (Švestka, J.; Spáčil, J.; Škárová, M.; Hulmák, M.
a kol. Občanský zákoník I, II. 2. vyd. C. H. Beck : Praha, 2009, s. 247-252): „Název práv- nické osoby má být volen tak, aby odpovídal maximě v f 3 odst. 1 občanského zákoníku. To znamená, že má být zásadně pravdivý a přiměřený poměrům konkrétní právnické osoby, název právnické osoby má být rovněž zvolen tak, aby byl veřejnosti srozumitelný a aby vůči ní nepůsobil klamavě. Při tvorbě názvů právnických osob je třeba rovněž re- spektovat ten fakt, že zvláštní právní předpi- sy povolují použít určitá slova nebo označe- ní jen v názvech některých právnických 261 2218 osob (např. slova banka, burza, spořitelna, obecně prospěšná společnost nebo nadace).“ Ve světle výše uvedené platné judikatury Nejvyššího správního soudu je zřejmé, že správní orgán splnění formálních náležitostí zkoumá ještě před zahájením samotného re- gistračního řízení.
Název proto musí být ze- jména srozumitelný, úplný a přesně uvedený. Neúplnost nebo nepřesnost údajů, jíž má na mysli zákonodárce v $ 7 odst. 2 zákona o sdružování občanů by musela být takového charakteru, aby bránila zahájení registrační- ho řízení (typicky nepřesně uvedený název či sídlo sdružení). Cílem $ 6 odst. 4 zákona o sdružování občanů je především zamezit paralelní existenci shodného nebo snadno zaměnitelného názvu občanského sdružení, které je právnickou osobou, s názvem jiné právnické osoby, která již vyvíjí činnost na území České republiky, jakož i zamezit ob- čanskému sdružení v používání stejného ná- zvu, jaký užívá orgán veřejné moci České re- publiky vyvíjející činnost na území České republiky nebo mezinárodní organizace, její orgán nebo její instituce nebo Evropská unie a její orgány.
O takový případ v projednávané věci však nejde. V nyní projednávaném pří- padě návrh názvu sdružení „Komise pro cen- né papíry“ zcela jistě splnil požadavky na sro- zumitelnost, přesnost a určitost názvu. Ve vztahu k podmínkám stanoveným v $ 6 odst. 4 zákona o sdružování občanů nejde o název shodný či výrazně se nelišící od názvu jiné právnické osoby, která již vyvíjí činnost na území České republiky nebo od názvu orgá- nu veřejné moci České republiky již vyvíjejí- cího činnost na stejném území.
Je tomu tak proto, že Komise pro cenné papíry, zřízená zákonem č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dal- ších zákonů, jako správní orgán vykonávající dohled v oblasti kapitálového trhu - tedy or- gán veřejné moci - ukončila svoji činnost v roce 2006 a na území České republiky již nepůsobí. Nejvyšší správní soud je toho ná- zoru, že správní orgán nepochybil, pokud v nyní projednávaném případě shledal před- ložený návrh na registraci sdružení bezvad- ným po formální stránce a zahájil registrační 262 řízení.
Nebylo žádných důvodů k postupu ža- lovaného správního orgánu podle $ 7 odst. 2 zákona o sdružování občanů a k vydání bez- odkladného upozornění přípravnému výbo- ru stran názvu občanského sdružení. Jak již bylo výše řečeno, případnou obsahovou zá- vadnost názvu občanského sdružení, jež svojí povahou nespadá pod podmínky stanovené v $ 6 zákona o sdružování, nelze v této fázi před zahájením registračního řízení posuzovat. Nelze souhlasit s námitkou stěžovatele, že správní orgán nemá pravomoc posuzovat, krom podmínky stanovené v $ 6 odst. 4 záko- na o sdružování občanů, název z žádných ji- ných hledisek, neboť ve vztahu k názvu sdru- žení citovaný zákon žádné další podmínky nestanovuje.
V samotném registračním řízení minister- stvo přezkoumává doručený návrh, přede- vším tedy stanovy vznikajícího sdružení, po obsahové stránce, a to konkrétně z hledisek taxativně stanovených v $ 8 odst. 1 zákona o sdružování občanů, resp. v těch ustanove- ních zákona, na něž $ 8 odst. 1 odkazuje. Tato ustanovení zákona pak dávají ministerstvu poměrně široký rámec pro hodnocení stanov sdružení, když například $ 8 odst. 1 ve spoje- ní s $ 4 písm. b) zákona o sdružování občanů vymezují jako důvod odmítnutí návrhu okol- nost, že by sdružení sledovalo dosahování svých cílů způsoby, které jsou v rozporu s ústavou a zákony.
Ministerstvo je nicméně fakticky limitováno tím, že v této fázi může závěry o odmítnutí činit toliko na základě předložených stanov. Název občanského sdružení, tak jako ná- zev každé právnické osoby ($ 19b odst. 1 ob- čanského zákoníku), musí odpovídat poža- davkům na něj kladeným obecně závaznými právními předpisy, jakož i maximě vyslovené v $3 odst. 1 občanského zákoníku. Proto i ná- zev sdružení musí být zvolen tak, aby byl ve- řejnosti srozumitelný a aby vůči ní nepůsobil klamavě. Užití názvu sdružení „Komise pro cenné papíry“ shledal žalovaný v nyní projed- návané věci ve vztahu k třetím osobám, ze- jména v běžné korespondenci, v úředním sty- ku se státními orgány nebo při navazování kontaktů se zahraničními subjekty, za zjevně klamavé a matoucí, neboť takový název je způsobilý uvést tyto osoby v omyl ohledně povahy občanského sdružení.
Nejvyšší správní soud ve vztahu k uvede- nému závěru konstatuje, že označení právnic- ké osoby zcela formálně korektním názvem, který je však v důsledku okolností schopen vý- volat ve veřejnosti klamný dojem ohledně po- vahy subjektu sdružení, nelze v právním státě akceptovat. Nelze nevidět, že v České republice užíval název „Komise pro cenné papíry“ správní úřad pro oblast kapitálového trhu, zřízený zá- konem č. 15/1998 Sb., který vykonával dozor nad tímto trhem od roku 1998 do roku 2006. Pod hlavičkou tohoto správního úřadu byla vydána i celá řada povolení, stanovisek a do- poručení, na jejichž existenci zánik správní- ho úřadu -nemá vliv.
Lze mít tudíž za to, že ná- zev občanského sdružení „Komise pro cenné papíry“ může veřejnost, u níž nelze předpo- kládat dostatečnou orientaci v problematice kapitálového trhu, vnímat jako název regulá- tora kapitálového trhu. Tato skutečnost proto může, jak uvedl žalovaný, u veřejnosti vyvolat omyl nebo záměnu dvou zcela rozdílných subjektů, zejména co se týče povahy takové- ho subjektu. Lx Nejvyšší správní soud nesouhlasí s kasač- ní námitkou stěžovatele, že by se v případě přezkumu „klamavosti“ názvu sdružení jed- nalo o překročení pravomoci správního orgá- nu a extenzivní výklad $ 6 zákona o sdružová- ní občanů ohledně požadavků kladených na navrhovaný název sdružení, což by v důsled- ku vedlo k nepřípustnému omezení základní- ho lidského práva sdružovat se svobodně ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích (čl.
20 Listiny základních práv a svobod). Je namístě uplatnit princip právní jistoty, který spočívá zejména ve vytvoření rovnováhy pod- mínek pro to, aby nikdo nebyl bez zákonné- ho důvodu omezen na svých subjektivních právech a zároveň aby byl zákonnou cestou postižen každý, kdo právní povinnosti poru- šuje. Klamavost názvu sdružení není záko- nem o sdružování nikterak upravena. Ve vzta- hu k požadavkům na název sdružení lze proto použít obecné úpravy obsažené v ob- čanském zákoníku a základní zásady občan- ského práva - ochrany dobrých mravů.
Nej- vyšší správní soud proto konstatuje, že správní úvaze, jíž žalovaný v odůvodnění napadené- ho rozhodnutí použil, nelze nic vytknout, ne- boť dostatečně a zcela v souladu principem legality správního řízení uvedl, z jakých dů- vodů považuje navrhovaný název „Komise pro cenné papíry“ za klamavý. Dojem veřej- noprávního charakteru subjektu je totiž schopný ve veřejnosti vyvolat vyšší stupeň důvěry v úkony a status subjektu, čímž je pozměněn přístup a jeho vnímání třetími osobami. Z názvu sdružení samozřejmě není seznatelné, že jde skutečně o občanské sdru- žení ryze soukromoprávního charakteru.
Vzhledem k nedávné existenci správního úřadu totožného jména, vyvolává název „Ko- mise pro cenné papíry“ možnost záměny či nástupnictví orgánu veřejné správy, což ne- lze považovat za situaci, jež by byla ve vztahu k třetím osobám v souladu s dobrými mravy a principem právní jistoty. Nelze proto žalo- vanému vytýkat, že v souladu se zásadou lega- lity správního řízení postupoval v řízení dle platných zákonů, chránil zájmy státu a spo- lečnosti a registraci sdružení s takovým ná- zvem odmítl. Jak již bylo výše uvedeno, ve fázi před za- hájením samotného registračního řízení je správní orgán oprávněn posuzovat pouze formální náležitosti předloženého návrhu a jakékoliv věcné posouzení je v této fázi vy- loučeno.
Možnou klamavost názvu občanské- ho sdružení „Komise pro cenné papíry“ neby- lo možné posuzovat v rámci $ 6 odst. 4 zákona o sdružování občanů. Otázka možné klamavosti názvu, podle jiných než v tomto ustanovení uvedených kritérií (např. zde použití názvu již zaniklého orgánu státní správy), proto spadá do fáze posuzování ma- teriálních podmínek registrace sdružení, kte- ré jsou stanoveny v $ 8 zákona o sdružování. Podle $ 4 zákona o sdružování občanů ne- jsou dovolena „sdružení, a) jejichž cílem je popírat nebo omezovat osobní, politická ne- bo jiná práva občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální Do- 263 2219 stavení, rozněcovat nenávist a nesnášenli- vost z těchto důvodů, podporovat.
násilí, ane- bo jinak porušovat ústavu a zákony; b) kte- rá sledují dosahování svých cílů způsoby, jež Jsou v rozporu s ústavou a zákony; c) ozbro- Jená nebo s ozbrojenými složkami; za tako- vá se nepovažují sdružení, jejichž členové drží nebo užívají střelné zbraně pro sportov- ní účely nebo k výkonu práva myslivosti.“ Podle $ 8 odst. 1 písm. c) zákona 0 sdružo- vání občanů „[m]inisterstvo registraci odmítl- ne, jestliže z předložených stanov sdružení vyplývá, že jde o sdružení nedovolené (f 4)“.
Žalovaný odmítl registraci sdružení podle $ 8 odst. 1 písm. c) zákona o sdružování obča- nů, neboť shledal způsob, jímž sdružení sledu- je dosahování svých cílů, v rozporu s ústavou a zákony ve smyslu $ 4 písm. b) citovaného zákona. Tento rozpor s ústavou a zákony je spatřován právě v použití názvu občanského sdružení, který je vé vztahu ke třetím osobám klamavý, matoucí a způsobilý vyvolat u tře- tích osob omyl ohledně povahy zamýšleného sdružení, i když deklarované věcné cíle sdru- žení uvedené ve stanovách nikterak neodpo- rují zákonu.
Klamavost názvu, jak bylo výše argumentováno, odporuje nejen maximě sta- novené v $ 3 odst. 1 občanského zákoníku, ale i principu právní jistoty (čl. 1 odst. 1 Ústa- vy), který je jedním ze základních předpokla- dů právního státu. Vymezení těchto pojmů zákonodárce neposkytuje, jejich obsah je tvo- řen převážně na základě judikatury a praktic- kého používání. Občanské sdružení, které je schopno ovlivnit přístup a vnímání veřejnosti, tedy vlastní postavení a vymezení se vůči obdob- ným uskupením na kapitálovém trhu, v dů- sledku užití názvu nedávno zaniklého orgánu státní správy, je jistě jedním ze způsobů, kte- rým lze stanovených cílů sdružení na kapitá- lovém trhu dosahovat.
Tímto způsobem lze zvýraznit své postavení, přilákat vyšší pozor- nost, vzbudit důvěru v jednání subjektu. Vý- konu sdružovacího .práva, prostřednictvím klamavého názvu, ale nelze přiznat právní ochranu z důvodu dosahování cílů občanské- ho sdružení způsoby, jež jsou v rozporu s ústavou a zákony. Nejvyšší správní soud pro- to shledal závěry městského soudu zcela v souladu se zákonem. (...) 2219 Spolkové právo: registrace občanského sdružení k $ 8 odst. 1 písm. c) a odst. 2 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů k $ 2 odst. 1 a $ 13 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění zákona č. 296/2007 Sb. (v textu jen „zákon o rozhodčím řízení“) L Cíl občanského sdružení deklarovaný v jeho stanovách spočívající v rozhodo- vání majetkových sporů podle zákona o rozhodčím řízení je neslučitelný se záko- nem o rozhodčím řízení, podle něhož je oprávněn rozhodovat majetkové spory pouze jeden nebo více rozhodců - fyzických osob anebo stálý rozhodčí soud zřízený na základě zvláštního zákona ($ 2 odst. 1 a 6 13 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb., o roz- hodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů).
Neslučitelnost takového cíle sdružení se zákonem je důvodem pro odmítnutí registrace předmětného občanského sdruže- ní podle $ 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.
II. Desetidenní lhůta k rozhodnutí o odmítnutí registrace občanského sdružení, zakotvená v $ 8 odst. 2 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, je lhůtou toliko pořádkovou, což znamená, že ministerstvo může rozhodnutí © odmítnutí registrace sdružení vydat i po uplynutí této lhůty. :
Přípravný výbor občanského sdružení Komise pro cenné papíry proti Ministerstvu vnit- ra o registraci občanského sdružení, o kasační stížnosti žalobců.
ento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, jež důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Nejvyšší správní soud žádnému z účastníků náhradu nákladů nepřiznal. Stěžovatel v řízení o kasační stížnosti úspěch neměl a žalovanému správnímu orgánu v tomto řízení nevznikly žádné náklady nad rámec jeho běžné činnosti. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 20. května 2010
JUDr. Jaroslav Hubáček předseda senátu