7 As 31/2026- 11 - text 7 As 31/2026 - 12 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Hipšra a soudců Milana Podhrázkého a Jiřiny Chmelové v právní věci žalobkyně: B. J., zastoupena Mgr. Markétou Hejnovou, advokátkou se sídlem Husova 87, Pardubice, proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, se sídlem Komenského náměstí 125, Pardubice, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka Pardubice ze dne 14. 1. 2026, č. j. 52 A 43/2025-40, takto:
I. Návrh žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá. II. Žalobkyni se ukládá povinnost, aby ve lhůtě tří dnů ode dne doručení tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. III. Soud vyzývá žalobkyni, aby ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč. Odůvodnění:
[1] Žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) podala kasační stížnost proti shora označenému rozsudku, jímž Krajský soud v Hradci Králové – pobočka Pardubice zamítl její žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 6. 2025, č. j. KUPA-12106/2025 OŽPZ OZE.
[2] Dne 14. 3. 2025 vydal žalovaný rozhodnutí pod č. j. Hl 12070/2025/OŽP, jímž bylo rozhodnuto o tom, že se žalobkyně dopustila přestupku podle § 27 odst. 3 písm. e) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a to tím, že od 10:00 hodin dne 29. 11. 2023 do 11:00 hodin dne 30. 11. 2023 v obci Miřeticích, místní části Dachov, na pozemku u domu č. p. X, neučinila opatření proti úniku svých slepic, které pustila a ty se volně pohybovaly po veřejných i soukromých pozemcích a přitom poškodily polystyrenové zateplení novostavby rodinného domu bez přiděleného čísla popisného, a to vlastníka D.
R. Za tento přestupek správní orgán I. stupně uložil obviněného pokutu ve výši 8 000 Kč, dále povinnost uhradit paušální částku nákladů správního řízení ve výši 2 500 Kč a také rozhodl o tom, že poškozenému nebyla přiznána náhrada způsobené škody a poškozený byl se svými nároky odkázán na soud či jiný orgán veřejné moci. Napadeným rozhodnutím ze dne 20. 6. 2025, č. j. KUPA-12106/2025 OŽPZ OZE, žalovaný změnil výrok o uložení pokuty, když ji poměrně snížil na 4 000 Kč, v ostatních výrocích napadené rozhodnutí potvrdil.
[3] V návrhu na přiznání odkladného účinku stěžovatelka toliko uvedla, že výkon rozhodnutí krajského soudu představuje citelný zásah do její majetkové sféry a veřejný zájem na výkonu rozhodnutí není s ohledem na okolnosti případu dán.
[4] Podle § 107 s. ř. s., kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přičemž za tím účelem přiměřeně užije § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. je k přiznání odkladného účinku kasační stížnosti třeba, aby výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a současně přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Možnost případného přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je tedy podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Odkladný účinek má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy; je koncipován jako dočasná procesní ochrana účastníka řízení před okamžitým výkonem pro něho nepříznivého soudního rozhodnutí; přiznáním odkladného účinku je prolamována právní moc rozhodnutí (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 8. 2015, č. j. 6 Azs 163/2015-38).
[6] Povinnost tvrdit a prokázat hrozbu újmy tíží stěžovatelku (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012-32). Hrozící újma musí být závažná a reálná, nikoli pouze hypotetická a bagatelní (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 10. 2017, č. j. 9 Afs 275/2017-20). Od stěžovatelky, která žádá o přiznání odkladného účinku, se tak především očekává dostatečně konkrétní a individualizované tvrzení o tom, že jí v důsledku napadeného rozhodnutí významná újma vznikne, a vysvětlení, v čem tato újma spočívá, včetně uvedení jejího rozsahu.
Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší (resp. významné) újmě musí svědčit tomu, že negativní následek, jehož se stěžovatelka v souvislosti s rozsudkem krajského soudu obává, by pro ni byl zásadním zásahem. Kromě výše uvedeného tíží stěžovatelku též důkazní břemeno k tvrzením uplatněným v návrhu, k jehož unesení je nutné, aby stěžovatelka svá tvrzení, jimiž odůvodňuje návrh na přiznání odkladného účinku, také řádně doložila (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 9. 2015, č. j.
2 As 218/2015-50).
[7] Stěžovatelka v návrhu na přiznání odkladného účinku konkrétní skutečnosti neuvedla. Pouze obecně tvrdila, že výkon rozhodnutí představuje citelný zásah do majetkových práv a není dán veřejný zájem na okamžitém výkonu práv. Svá tvrzení nedoložila ani netvrdila nepříznivou majetkovou situaci (např. pro účely osvobození od soudního poplatku). Stěžovatelka ani neosvědčuje jakékoli skutečnosti, na jejichž základě by bylo možné učinit závěr o vzniku újmy a následně ji poměřit s kolidujícím důležitým veřejným zájmem.
[8] V posuzované věci proto stěžovatelka břemeno tvrzení a břemeno důkazní o existenci skutečností opodstatňujících přiznání odkladného účinku kasační stížnosti neunesla a ani Nejvyšší správní soud nezjistil okolnosti, které by svědčily o tom, že situace stěžovatelky patří právě mezi ojedinělé případy, pro něž je institut odkladného účinku kasační stížnosti vyhrazen. Stěžovatelčina tvrzení jsou velmi obecná a nelze z nich seznat, v čem konkrétně jí nepřiznáním odkladného účinku má vzniknout zásadní újma, a to taková, která je nepoměrně větší, než jaká by mohla vzniknout jiným osobám přiznáním odkladného účinku.
[9] Z uvedených důvodů proto Nejvyšší správní soud návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle § 107 s. ř. s. ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. zamítl.
Tím Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.
[10] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, a to podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Podle § 7 odst. 1 věty druhé tohoto zákona vzniká-li poplatková povinnost způsobem uvedeným v § 4 odst. 1 písm. e) až j) téhož zákona, je poplatek splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [zde § 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu též usnesení Nejvyššího správního soudu z 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32 nebo usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2024 č.j. 9 As 270/2023-21]. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení.
[11] Vzhledem k tomu, že tento soudní poplatek nebyl stěžovatelkou současně s podáním návrhu na přiznání odkladného účinku zaplacen, soud ji proto vyzval ke splnění poplatkové povinnosti a stanovil jí k tomu přiměřenou lhůtu.
[12] Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) je s podáním kasační stížnosti spojen vznik poplatkové povinnosti. Dle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného zákona, je kasační stížnost zpoplatněna částkou 5 000 Kč.
[13] Tento soudní poplatek nebyl stěžovatelkou současně s podáním kasační stížnosti rovněž zaplacen, soud ji proto vyzval ke splnění poplatkové povinnosti a stanovil jí k tomu přiměřenou lhůtu, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto usnesení.
[14] [OBRÁZEK]Soudní poplatek lze zaplatit: - v hotovosti na pokladně Nejvyššího správního soudu
- bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703-46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1070403126. Závazný specifický symbol je pro úhradu soudního poplatku je 1, pro úhradu návrhu na přiznání odkladného účinku je 2. [OBRÁZEK]
Poučení: Pokud úhradu soudního poplatku provádí jiná osoba než povinná, je nutno do zprávy pro příjemce na příkazu k úhradě uvést, za koho se úhrada provádí. Má-li žalobkyně za to, že jsou u ní splněny podmínky pro částečné či plné osvobození od soudních poplatků, může ve lhůtě stanovené pro zaplacení poplatku požádat soud o osvobození od soudních poplatků (§ 36 odst. 3 s. ř. s.) Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 26.
března 2026 David Hipšr předseda senátu