a o změně dalších zákonů Za dostatečné označení sponzora ve smyslu $ 53 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, je tře- ba považovat i odkaz na výrobky, služby či jiné výkony sponzora, které sponzorský vzkaz propaguje (např. odkaz na jeho webové stránky).
a o změně dalších zákonů Za dostatečné označení sponzora ve smyslu $ 53 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, je tře- ba považovat i odkaz na výrobky, služby či jiné výkony sponzora, které sponzorský vzkaz propaguje (např. odkaz na jeho webové stránky).
C.) Prima facie může být $ 53 odst. 1 zá- kona č. 231/2001 Sb. vnímán jako ustanovení obsahující taxativní výčet způsobů, jak lze označit sponzora pořadu. Kromě zcela jedno- značných pojmů (obchodní firma, ochranná známka), o jejichž obsahu nejsou pochybnos- ti a které jsou definovány v právních předpi- sech, např. $ 8 obchodního zákoníku a $ 1 až $ 3 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, totiž toto ustanovení obsahuje i pojmy a slovní spojení, jejichž výklad jedno- 449 2045 značný není. Nejasnosti vyvolává zejména slovo „identifikující“, neboť v zásadě existují dva možné způsoby interpretace toho, jaký důsledek má vložení tohoto slova do citova- ného ustanovení v souvislosti se změnou zá- kona č. 231/2001 Sb. účinnou od 31. 5. 2006 na jeho interpretaci. Podle prvního způsobu, aplikovaného stěžovatelkou, musí být ze sponzorského vzkazu jednoznačně bez další- ho vyhledávání informací zřejmé, který sub- jekt je sponzorem pořadu. Možný je ale i druhý způsob, a to, že slovo „identifikující“ vyjadřu- je povinnost uvést v označení sponzora urči- té vodítko, jež jednoznačně směřuje k osobě sponzora a s jehož použitím je identita spon- zora zjistitelná. Slovo „identifikující“ bylo do $ 53 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb. vloženo zákonem č. 235/2006 Sb., jehož účelem bylo umožnit digitalizaci televizního vysílání. Změnu cito- vaného ustanovení návrh zákona předkládaný vládou neobsahovala k jeho doplnění došlo teprve na základě komplexního pozměňova- cího návrhu výboru pro vědu vzdělání, kultu- ru, mládež a tělovýchovu ve 2. čtení, který však nebyl odůvodněn. Není tedy zřejmé, ja- ký byl důvod, který vedl ke schválení této změny, a proto nelze vycházet při výkladu no- velizovaného znění $ 53 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb. z úmyslu zákonodárce. Sponzorování pořadu je vedle reklamy další formou prezentace subjektů v televiz- ním vysílání. Podle $ 2 odst. 1 písm. s) zákona č. 231/2001 Sb. sponzorováním se pro. účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv příspěvek poskytnutý fyzickou nebo právnickou oso- bou, která neprovozuje televizní vysílání ne- bo produkci audiovizuálních děl, k přímému nebo nepřímému financování rozhlasových nebo televizních pořadů za účelem propagace jména a příjmení fyzické osoby nebo názvu právnické osoby, obchodní firmy, obrazové- ho symbolu (loga) nebo ochránné známky, sponzora nebo jeho služby, výrobků nebo ji- ných výkonů. Jeho účelem a cílem je vytvoře- ní dobrého jména, pověsti výrobce, prodejce, poskytovatele služby nebo jejich produktů (tzv. goodwill), přičemž obsahem sponzor- ského vzkazu může být i určité reklamní sdě- lení. Na rozdíl od reklamy však nesmí podpo- 450 rovat prodej či pronájem výrobků a služeb, tedy nesmí vybízet ke koupi či nájmu pro- duktů (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 11. 2006, čj. 7 As 81/2005-79, č. 1036/2007 Sb. NSS a rozsudek ze dne 27. 6. 2007, čj. 6 As 44/2006-76, www.nssoud.cz). Jak vyplývá z citovaného ustanovení, účelem sponzorování může být mimo jiné i propaga- ce služeb, výrobků nebo jiných výkonů spon- zora. Marketingovou strategií sponzora pořa- du, nejčastěji podnikatelského subjektu, tedy nemusí být výhradně prezentace jeho ob- chodní firmy, ale může jí být, a často i je, pre- zentace jeho produktu (výrobku či služby). K tomuto účelu je pak logicky vhodnější pou- žít místo označení vztahujících se přímo k osobě sponzora (obchodní firma), označení prezentující konkrétní produkt. Mezi takové produkty pak lze nepochybně zařadit i webo- vé stránky sponzora, přičemž cílem propaga- ce stránek bude nejčastěji zvýšení jejich ná- vštěvnosti. Umožňuje-li tedy zákon o vysílání prostřednictvím sponzorování propagovat vedle jména a příjmení fyzické osoby a názvu či obchodní firmy právnické osoby také v pod- statě jakékoliv výsledky činnosti sponzora (výrobky, služby nebo jiné výkony), je podle Nejvyššího správního soudu dostatečným označením sponzora i označení vztahující se pouze k propagovaným produktům, v daném případě k webovým stránkám. Sponzorský vzkaz tak vedle označení výrobku, služby či ji- ného výkonu, které primárně propaguje, ne- musí obsahovat specifikaci označující jedno- značně právnickou či fyzickou osobu, která pořad sponzoruje. Za označení identifikující sponzora pořadu ve smyslu $ 53 odst. 1 cito- vaného zákona je proto třeba považovat i ta- kové označení, které obsahuje určité vodítko, jež k osobě sponzora směřuje a s jehož použi- tím je identita sponzora zjistitelná. Odkaz na webové stránky sponzora takovým vodítkem být může, což ostatně potvrzuje i to, že v da- ném případě stěžovatelka ve správním řízení jednoduchým způsobem ověřila, kdo je vyda- vatelem předmětných webových stránek. Závěru, že výčet způsobů označení sponzo- ra obsažený v $ 53 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb. není taxativní, svědčí i to, že citované ustano- vení obsahuje i další problematické slovní spo- jení, a to „známka služeb“, kterou je rovněž možné sponzora identifikovat. Český právní. řád však nedefinuje, co se pod „známkou slu- žeb“ rozumí. V této podobě se toto slovní spojení ostatně vyskytuje pouze v $ 53 odst. 1 uvedeného zákona. To, že tímto slovním spo- jením může být míněna ochranná známka pro služby, lze sice dovodit z textu citované- ho ustanovení („Provozovatel vysílání je bo- vinen označit každý pořad sponzorovaný zcela nebo zčásti [..] ochrannou známkou nebo známkou služeb [..]“) a také z někte- rých ustanovení zákona č. 441/2003 Sb. [srovnej např. $ 1 a $ 8 odst. 2 písm. a) a b) ci- tovaného zákona), nic to však nemění na tom, že zákonodárcem zvolená formulace $ 53 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb. je nepřesná a matoucí, a přináší tak výkladové problémy. Ostatně upravuje-li citované ustanovení mož- nost označit sponzora pořadu ochrannou známkou, Ihostejno zda výrobků či služeb, je evidentní, že užití slovního spojení „známka služeb“ je duplicitní, a proto nadbytečné. <% Nejvyšší správní soud dále považuje za nutné uvést, že pokud by byl výčet způsobů, jakými lze sponzora pořadu v souladu se zá- konem označit, taxativní, bylo by nemožné některé subjekty v souladu se zákonem jako sponzory pořadu označit, čímž by, vzhledem k povinnosti provozovatele vysílání informo- vat diváka, že se jedná o pořad sponzorovaný, bylo takovým subjektům de facto znemožně- no pořady sponzorovat. Výše uvedené se týká např. fyzické osoby, která nemá obchodní fir- mu a nedisponuje ani logem či ochrannou známkou. Ustanovení $ 53 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb. totiž označení sponzora pou- ze jeho občanským jménem neumožňuje, a to přesto, že tento zákon v $ 2 odst. 1 písm. s) ci- tovaného zákona výslovně, jako jeden z účelů sponzorování, uvádí i propagaci jména a pří- jmení fyzické osoby. Stejným způsobem lze argumentovat i ve vztahu k některým práv- nickým osobám. Účelem sponzorování je to- tiž podle $ 2 odst. 1 písm. s) uvedeného záko- na také propagace názvu právnické osoby. Ustanovení $ 53 odst. 1 citovaného zákona však označit právnickou osobu jako sponzora pořadu jejím názvem neumožňuje. Z právnic- kých osob by proto bylo nemožné v souladu s citovaným ustanovením jako sponzora po- řadu označit (opět s výjimkou těch, které dis- ponují logem či ochrannou známkou) ty bez obchodní firmy, tj. ty, jejichž název se nezapi- suje do obchodního rejstříku (viz $ 8 odst. 1 obchodního zákoníku). Jako sponzor by tak nemohly být prezentovány např. obecně pro- spěšné společnosti zapisované do rejstříku obecně prospěšných společností ($ 2 odst. 1 a $ 5 odst. 1 zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a do- plnění některých zákonů), nadace a nadační fondy zapisované do nadačního rejstříku ($ 1 odst. 2 a $ 5 odst. 1 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech), občanská sdružení registrovaná Ministerstvem vnitra a evidovaná Českým statistickým úřadem ($ 2 odst. 3 a $ 9 odst. 2 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů) a církve a náboženské společnosti registrované Ministerstvem kul tury ($ 6 odst. 1 a $ 9 zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech). "V neposlední řadě lze také poukázat na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES, která v čl. 3f odst. 1 písm. c) sta- noví, že: „Audiovizuální mediální služby ne- bo pořady, které jsou sponzorovány, musí splňovat tyto požadavky: diváci jsou jasně informováni o existenci dohody o sponzor- ství. Sponzorované pořady musí být zřetelně označeny jako sponzorované pořady jmé- nem, logem nebo jinou značkou sponzora, například odkazem na jeho produkt (produk- ty) nebo službu (služby) či na jejich charakte- ristický znak, a to vhodným způsobem na za- čátku pořadů a v jejich průběhu nebo na jejich konci“, jež byla účinná (dnem 19. 12. 2007) v době, kdy byly předmětné sponzorské vzkazy odvysílány leden 2008), byť lhůta, v níž člen- ské státy uvedou v platnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s tou- to směrnicí byla stanovena do 19. 12. 2009. Závěrem je třeba poukázat na to, že výkla- dem $ 53 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb. se Nejvyšší správní soud zabýval v rozsudcích ze dne 2. 9. 2009, čj. 6 As 13/2009-92, a ze dne 23. 10. 2009, čj. 7 As 3/2009-65, ve kterých dospěl, byť ve vztahu k označení sponzora prostřednictvím ochranné známky, k obdob- nému závěru jako v dané věci. (...) 451 2046 2046 Rozhlasové a televizní vysílání: zásada objektivity a vyváženosti informací k $ 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů Nepřesnost či neúplnost reportáže nemusí vždy vést k porušení povinnosti pro- vozovatele vysílání poskytovat objektivní a vyvážené informace ($ 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání). Vyskytnou-li se ve vysílaném pořadu nepřesnosti či neúplné informace, je nezbytné posoudit, zda tyto nedostatky jsou v rámci celého kontextu toku a charakteru poskytovaných in- formací a také smyslu pořadu způsobilé ovlivnit objektivitu a vyváženost pořadu a v jaké míře.
Česká televize proti Radě pro rozhlasové a televizní vysílání o uložení pokuty, o kasační
ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého, nestanoví - li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Nejvyšší správní soud žádnému z účastníků náhradu nákladů nepřiznal, protože stěžovatelka v řízení úspěch neměla a ČT žádné náklady s tímto řízením nevznikly.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. listopadu 2009
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu