I. Katastrální úřad může v řízení o opravě chyby katastru činit jen základní a jednoduché právní úvahy vycházející z obsahu jím zkoumaných listin a nemůže řešit
sporné právní otázky (§ 8 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České
republiky). II. K posouzení právní otázky, zda podle § 151p odst. 4 občanského zákoníku z roku 1964 ve znění zákona č. 443/2006 Sb. věcné břemeno zřízené ve prospěch určité
právnické osoby zaniklo v důsledku jejího zániku i tehdy, šlo-li o zánik v důsledku
fúze, tedy s právním nástupnictvím, anebo zda v takovém případě věcné břemeno
přešlo na nástupnickou právnickou osobu i přesto, že původní právnická osoba fúzí zanikla a její majetek přešel na jejího právního nástupce, není oprávněn katastrální úřad v řízení o opravě chybného údaje v katastru. Je tedy na dotčených subjektech, aby se s touto právní otázkou obrátily na příslušný soud, který o ní
v občanskoprávním řízení rozhodne.
I. Katastrální úřad může v řízení o opravě chyby katastru činit jen základní a jednoduché právní úvahy vycházející z obsahu jím zkoumaných listin a nemůže řešit
sporné právní otázky (§ 8 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České
republiky). II. K posouzení právní otázky, zda podle § 151p odst. 4 občanského zákoníku z roku 1964 ve znění zákona č. 443/2006 Sb. věcné břemeno zřízené ve prospěch určité
právnické osoby zaniklo v důsledku jejího zániku i tehdy, šlo-li o zánik v důsledku
fúze, tedy s právním nástupnictvím, anebo zda v takovém případě věcné břemeno
přešlo na nástupnickou právnickou osobu i přesto, že původní právnická osoba fúzí zanikla a její majetek přešel na jejího právního nástupce, není oprávněn katastrální úřad v řízení o opravě chybného údaje v katastru. Je tedy na dotčených subjektech, aby se s touto právní otázkou obrátily na příslušný soud, který o ní
v občanskoprávním řízení rozhodne.
Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Písek (dále „katastrální
úřad“), dne 25. 5. 2011 rozhodl, že nevyhoví
nesouhlasu žalobkyně s provedenou opravou
chyby v katastru nemovitostí s tím, že v katastrálním operátu pro k. ú. Písek bude i nadále vyznačeno věcné břemeno užívání nebytových prostor v domě č. p. 175 ve vlastnictví
žalobkyně ve prospěch osoby zúčastněné na
řízení jako osoby oprávněné z věcného
břemene.
Žalobkyně podala proti rozhodnutí katastrálního úřadu odvolání, které žalovaný
rozhodnutím ze dne 4. 8. 2011 zamítl.
Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně žalobu u Krajského soudu v Českých
Budějovicích, který ji rozsudkem ze dne
28. 3. 2012, čj. 10 A 87/2011-130, zamítl.
V odůvodnění rozsudku krajský soud uvedl,
že předmětem sporu bylo, zda je žalobkyně
jako vlastník domu č. p. 175 v Písku omezena
věcným břemenem ve prospěch osoby zúčastněné na řízení spočívajícím v užívání nebytových prostor v tomto domě. Krajský
soud zaujal názor, že katastrální úřady nemohou v řízení podle § 8 katastrálního zákona
odstraňovat spory týkající se vlastnického
práva či práva obdobného tomuto právu. Žalovaný proto správně poukázal na skutečnost, že ohledně předmětného věcného břemene existuje spor, který může řešit pouze
příslušný soud s tím, že v dané věci je vedeno
u Krajského soudu v Českých Budějovicích
občanskoprávní řízení pod sp. zn. 6 Co
967/2008. Toto řízení nebylo v době vydání
napadeného správního rozhodnutí pravomocně skončeno. Katastrální orgány nemohou řešit otázku, zda na nemovitosti vázne
věcné břemeno, ale zda má být na základě listin toto věcné břemeno evidováno, či nikoliv.
Namítala-li žalobkyně nesprávnost postupu
správních orgánů v otázce zániku oprávněné
právnické osoby, tuto otázku nepřísluší
S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 2 / 2 014
správním orgánům řešit. Z listin, které jsou
součástí správního spisu, není jednoznačně
zřejmé, že došlo k obchodním transakcím tvrzeným v žalobě, v důsledku nichž by byla potvrzována skutečnost zániku společnosti
JULIUS MEINL Pramen, a. s., a tudíž výmaz této společnosti z obchodního rejstříku. Naopak z těchto listin vyplývá, že předmětné
věcné břemeno je zapsáno ve prospěch společnosti JULIUS MEINL Praha, spol. s r. o.
a posléze společnosti Alfa Real Estate s. r. o.
Podle výpisu z obchodního rejstříku společnost JULIUS MEINL Praha byla vymazána a zanikla ke dni 1. 12. 2006. Žalobkyně požádala
dne 19. 1. 2011 katastrální úřad o výmaz práva odpovídajícího věcnému břemeni s odůvodněním, že toto právo není již léta vykonáváno a osoba oprávněná z věcného břemene
zanikla. Katastrální orgány nebyly schopny
na základě předložených listin určit, zda
právnická osoba, jejíž zánik žalobkyně namítala, skutečně zanikla a současně zaniklo
i věcné břemeno. Krajský soud zdůraznil, že
katastrálním orgánům nepřísluší rozhodovat
o tom, zda právnická osoba zanikla a následně zaniklo i věcné břemeno. V napadeném
správním rozhodnutí bylo vysvětleno, jaké
listiny, na jejichž základě byly záznamy provedeny, vzaly správní orgány v úvahu a krajský
soud v tomto postupu neshledal pochybení.
Listiny předložené správním orgánům, stejně
jako dostupné důkazy, byly hodnoceny správně. V tomto směru byla žalobkyně správně
odkázána s řešením sporu ohledně zániku
právnické osoby a s tím souvisejícími otázkami zániku předmětného věcného břemene,
na příslušný soud.
Žalobkyně (stěžovatelka) podala proti tomuto rozsudku kasační stížnost, v níž namítala, že katastrální úřad postupoval nesprávně,
neboť došlo k zániku osoby oprávněné z věcného břemene a nedošlo k jeho přechodu ani
převodu při prodeji podniku nebo jeho části.
Poukázala na úpravu obsaženou v § 151p
odst. 4 občanského zákoníku z roku 1964, podle kterého patří-li právo odpovídající věcnému břemeni určité osobě, věcné břemeno zanikne nejpozději její smrtí nebo zánikem.
Teprve novelizací provedenou zákonem
S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 2 / 2 014
č. 443/2006 Sb. byla s účinností od 18. 9. 2006
provedena změna, že věcná břemena zřízená
v souvislosti s provozem podniku přecházejí
při jeho převodu či přechodu na nabyvatele
podniku. Podle stěžovatelky ještě před účinností novely zanikl původní oprávněný z věcného břemene, a s ním i věcné břemeno. Tyto skutečnosti byly přitom katastrálnímu
úřadu doloženy příslušnými výpisy z obchodního rejstříku. Je nerozhodné, zda po zániku
právnických osob došlo k převodu jejich jmění na právního nástupce, podstatné je, že zanikly před 18. 9. 2006. Věcné břemeno tudíž
nemělo na koho přejít. I předchozí kroky katastrálního úřadu, který původně vymazal
věcné břemeno z důvodu zániku oprávněné
osoby, vyvrací závěr krajského soudu, že katastrální úřady nejsou oprávněny vyhodnotit
otázku zániku právnické osoby. Naopak, jsou
toho schopny, oprávněny, ale i povinny.
Oprava chyby v katastrálním operátu spočívající v tom, že jako oprávněný z věcného
břemene je v operátu uveden právní nástupce původního oprávněného, tak je podle stěžovatelky nezákonná.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost
zamítl.
Z odůvodnění:
(...) Podle § 8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona katastrální úřad na písemný návrh
vlastníka nebo jiného oprávněného nebo
i bez návrhu opraví chybné údaje katastru,
které vznikly „zřejmým omylem při vedení
a obnově katastru“.
Otázkou opravy chyby katastru se Nejvyšší správní soud zabýval např. v rozsudku ze
dne 13. 3. 2013, čj. 7 As 187/2012-31, v němž
k důvodům opravy podle citovaného ustanovení uvedl: „Je potřeba zdůraznit, že omyl ve
smyslu § 8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona musí být zřejmý, tj. jednoznačně seznatelný. Postupem podle § 8 odst. 1 písm. a)
katastrálního zákona nelze napravit jakýkoliv nesoulad mezi evidovanými údaji
a skutečností. Pokud subjekt namítá existenci chyby, která je nejasná nebo sporná, může
se ochrany svých práv domoci především
u civilních soudů, například cestou žaloby
na určení existence jím tvrzeného práva
[§ 80 písm. c) o. s. ř.]. Závěr o tom, že tvrzená chyba v údajích evidovaných v katastru
nemovitostí není zřejmým omylem,
tedy
sám o sobě nemůže být považován za odmítnutí spravedlnosti. Subjekt dotčený touto
chybou má vždy otevřenu cestu, jak se u soudu domoci věcného přezkumu toho, zda mu
dané právo svědčí, či nikoliv. Je přitom na
něm, aby správně vyhodnotil, pro který procesní postup jsou splněny zákonné podmínky.“ Dále v rozsudku ze dne 24. 4. 2013,
čj. 7 As 131/2012-32, Nejvyšší správní soud
vyslovil, že „řízení o opravě chyb v katastrálním operátu slouží k uvedení údajů katastru do souladu s listinami založenými ve
sbírce listin. Opravou má být pouze dosaženo souladu mezi evidovanými a skutečnými
údaji. Katastrální úřad tak posuzuje toliko
soulad zakreslení hranice v katastrální mapě s podklady, které má k dispozici, a za stav
katastru a v něm uvedené údaje odpovídá.“
Katastrální úřad je tedy oprávněn (a povinen) opravit pouze takové údaje katastru,
které jsou chybné v důsledku zřejmého omylu. To znamená, že musí existovat rozpor mezi údaji katastru a listinami založenými ve
sbírce listin. Zápis v katastru je podmíněn
jednak existencí listiny, jednak tím, že tato listina má určitý obsah a že z jejího obsahu vyplývá závěr o existenci či neexistenci určitých práv nebo povinností vztahujících se
k nemovitosti. Katastrální úřad se sice nevyhne vedle ověření, že určitá listina existuje
a splňuje předepsané formální a obsahové náležitosti, také v určité míře i její interpretaci,
tedy vyvození, jaká práva nebo povinnosti
z listiny vyplývají, ale při opravě chybného
údaje katastru však nemůže katastrální úřad
vybočit ze své evidenční role a při rozhodování o opravě chybného údaje fakticky nalézat právo, tedy i posuzovat, za jakých podmínek práva vznikají, zanikají, mění se jejich
obsah, přecházejí na jiné osoby apod. To přísluší pouze soudům v občanskoprávním řízení. Proto katastrální úřad může v řízení
o opravě chyby katastru činit jen základní
a jednoduché právní úvahy vycházející z obsahu jím zkoumaných listin a nemůže řešit
sporné právní otázky.
Sporným mezi stěžovatelkou a žalovaným
je výklad soukromého práva, a to zda podle
§ 151p odst. 4 občanského zákoníku z roku
1964 ve znění zákona č. 443/2006 Sb. věcné
břemeno zřízené ve prospěch určité právnické osoby zaniklo v důsledku jejího zániku
i tehdy, šlo-li o zánik v důsledku fúze, tedy
s právním nástupnictvím, anebo zda v takovém případě věcné břemeno přešlo na nástupnickou právnickou osobu i přesto, že původní právnická osoba fúzí zanikla a její
majetek přešel na jejího právního nástupce.
K řešení této soukromoprávní otázky není
v žádném případě oprávněn správní orgán
v řízení o opravě chybného údaje v katastru.
Je tedy na dotčených subjektech, konkrétně
na stěžovatelce a osobě zúčastněné na řízení,
aby se s touto právní otázkou obrátily na příslušný soud, který o ní v občanskoprávním řízení rozhodne. Teprve pravomocné rozhodnutí soudu bude listinou podle § 7 odst. 1
věty první zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech
vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, na základě níž bude možno provést
záznam o právu odpovídajícím věcnému břemeni v katastru nemovitostí.
S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 2 / 2 014
Akciová společnost Smart Money proti Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu
v Českých Budějovicích, za účasti společnosti s ručením omezeným Manhattan Development, o opravu chyby v katastru nemovitostí, o kasační stížnosti žalobce. *) S účinností od 1. 1. 2014 nahrazen zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem. znění zákona č. 89/1999 Sb.