7 Azs 215/2024- 47 - text
7 Azs 215/2024 - 48
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Krupičkové a soudců Tomáše Foltase a Faisala Husseiniho v právní věci žalobkyň: a) X., b) X., c) X.., všechny zastoupeny Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobkyň proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. 8. 2024, č. j. 28 Az 4/2024
53,
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. kterékoli předcházející žádosti bylo rozhodnuto tak, že se mezinárodní ochrana neuděluje nebo se žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítá jako zjevně nedůvodná,
2. druhé žádosti bylo vydáno rozhodnutí podle § 15, 15a, 17 nebo 17a, nebo
3. druhé žádosti bylo řízení zastaveno podle § 25 písm. i) z důvodu uvedeného v § 10a odst. 1 písm. a) nebo e).
[7] Podle § 32 odst. 8 písm. a) zákona o azylu ve znění od 1. 7. 2023 je kasační stížnost nepřípustná v případě další opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany.
[8] Ze správního spisu kasační soud ověřil, že azylová historie stěžovatelek se line již od roku 2007. Poprvé o udělení mezinárodní ochrany požádaly po příjezdu do České republiky, rozhodnutím žalovaného ze dne 10. 3. 2007 jim nebyla udělena. V tomto řízení žalovaný věcně posoudil žádosti stěžovatelek o udělení mezinárodní ochrany. Všechna následující řízení o dalších (šesti) žádostech stěžovatelek byla zastavena podle § 25 písm. i) zákona o azylu z důvodu podle § 10a odst. 1 písm. e) téhož zákona, rozhodnutí žalovaného obstála i před správními soudy. Naposledy byla řízení o jejich žádostech zastavena rozhodnutími žalovaného ze dne 9. 12. 2022. Nynější (v pořadí osmá) žádost o udělení mezinárodní ochrany je tedy další opakovanou žádostí ve smyslu § 2 odst. 1 písm. g) bodu 3 zákona o azylu ve znění od 1. 7. 2023.
[9] Protože podle § 32 odst. 8 písm. a) zákona o azylu je kasační stížnosti v takovém případě nepřípustná, Nejvyšší správní soud ji proto odmítl.
[10] Pro úplnost soud dodává, že na závěru o nepřípustnosti kasační stížnosti nic nemění ani nesprávné poučení krajského soudu. Je
li nepřípustnost kasační stížnosti dána zákonem, nemůže ji založit „pouhé“ nesprávné poučení krajského soudu (srov. již usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2004, č. j. 3 Ads 37/2004
36, č. 737/2006 Sb. NSS).
[11] Závěrem soud dodává, že nerozhodoval o návrhu na přiznání odkladného účinku. Je
li kasační stížnost nepřípustná, není ani prostor pro úvahy, že by nepřípustné kasační stížnosti měl být odkladný účinek přiznán (shodně usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 11. 2021, č. j. 6 Azs 282/2021
38, bod 9, či ze dne 23. 3. 2022, č. j. 7 Azs 27/2022
28, bod 8).
[12] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla
li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. prosince 2024
Lenka Krupičková
předsedkyně senátu