7 Nd 225/2000
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 21. 6. 2000 v trestní věci
obviněného J. K., pro trestný čin křivého obvinění podle § 174 odst. 1 tr.
zák., vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 1 T 113/2000, ve sporu o
příslušnost mezi Okresním soudem v Olomouci a Obvodním soudem pro Prahu
6 t a k t o :
Podle § 24 tr. ř. je k projednání a rozhodnutí věci příslušný Obvodní soud
pro Prahu 1.
U Obvodního soudu pro Prahu 6 byla podána obžaloba na obviněného J. K. pro
trestný čin křivého obvinění podle § 174 odst. 1 tr. zák. Obvodní soud pro
Prahu 6 usnesením ze dne 29. 3. 2000 sp. zn. 2 T 22/2000 postoupil věc podle
§ 314c odst. 1 písm. a) tr. ř. z důvodu uvedeného v § 188 odst. 1
písm. a) tr. ř. Okresnímu soudu v Olomouci. Okresní soud v Olomouci usnesením
ze dne 15. 6. 2000 sp. zn. 1 T 113/2000 vyslovil svou nepříslušnost. Za
tohoto stavu byla věc předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí sporu o
příslušnost. Okresní soud v Olomouci předložil věc Nejvyššímu soudu, aniž opis
svého usnesení doručil procesním stranám. Tento nedostatek ale neměl vliv na
právní moc usnesení a proto Nejvyšší soud ve sporu o příslušnost rozhodl.
Nejvyšší soud shledal, že k projednání a rozhodnutí věci je příslušný Obvodní
soud pro Prahu 1.
Věcná příslušnost okresního soudu, jehož působnost na území hlavního města
Prahy vykonávají obvodní soudy, vyplývá z ustanovení § 16 tr. ř.
Místní příslušnost se řídí ustanovením § 18 odst. 1 tr. ř., podle kterého
řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán.
Podle obžaloby se obviněný dopustil trestného činu tím, že dne 27. 2. 1998 v P.
z Vazební věznice P.-R. odeslal Kanceláři prezidenta republiky dopis adresovaný
prezidentu republiky, v němž nepravdivě uvedl ohledně konkrétně jmenovaných
policistů Policie České republiky údaje, podle nichž se dopustili trestného
činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a) tr.
zák.
Za místo spáchání trestného činu byla v obžalobě označena Vazební věznice
P.-R., která se nachází v obvodu P. 6, a proto byla obžaloba podána u Obvodního
soudu pro Prahu 6. Uvedený údaj obžaloby je ale v evidentním rozporu s obsahem
spisu. Ze samotného dopisu, jehož originál je na č. l. 75-78 spisu a kopie na
č. l. 15-17 spisu, nevyplývá, kde byl napsán a odkud byl odeslán. Navíc ve
spise chybí obálka, v níž byl Kanceláři prezidenta republiky dopis doručen. O
tom, kde byl dopis napsán a odkud byl odeslán, nic nevyplývá ani z výpovědi
obviněného (č. l. 21-23 spisu). Z žádného důkazu nevyplývá, že by obviněný
byl v době napsání, odeslání či doručení dopisu ve Vazební věznici P.-R. Již z
toho důvodu zůstává nejasné, proč je v obžalobě jako místo odeslání dopisu
uvedena tato věznice, zvláště když tento údaj nebyl uveden ani ve sdělení
obvinění. Lze pouze usuzovat, že podkladem k tomu se mohl stát přípis Obvodního
oddělení Policie České republiky v Olomouci, Sokolská 52, ze dne 15. 10. 1998
adresovaný Okresnímu úřadu vyšetřování Policie České republiky v Olomouci,
který je ve spise založen na č. l. 60. Tento přípis měl povahu průvodního
dopisu připojenému k trestnímu oznámení podanému na obviněného J. K. pro
trestný čin křivého obvinění a osobní údaje obviněného obsahovaly v tomto
přípise údaj „t. č. věznice P.-R.\". Tento údaj se ovšem vztahoval ku dni
vyhotovení přípisu, tj. k 15. 10. 1998, avšak neznamenal, že obviněný se ve
Vazební věznici P.-R. nacházel také v době napsání a odeslání svého dopisu
adresovaného Kanceláři prezidenta republiky.
Okolnost, že obviněný v době napsání a odeslání dopisu, jehož obsah je mu
kladen za vinu, nebyl ve Vazební věznici P. - R., nepřímo vyplývá z písemnosti
založené na č. l. 101 spisu. Nejvyšší soud si tuto okolnost spolehlivě
ověřil dotazem na Vazební věznici P.-R. a dotazem na Ústřední evidenci vězňů.
Údaje těchto složek Vězeňské služby si Nejvyšší soud doplnil tím, že od
Kanceláře prezidenta republiky vyžádal faxovou kopii obálky, v níž byl dopis
obviněného tomuto úřadu doručen. Nejvyšší soud tak zjistil, že dopis byl
odeslán dne 25. 1. 1998 leteckou poštou z Kanady a že došel do podatelny
Kanceláře prezidenta republiky dne 30. 1. 1998. Lze tedy bezpečně vyloučit, že
dopis byl odeslán z Vazební věznice P.-R., jak je zjevně nesprávně uvedeno v
obžalobě.
V této souvislosti považuje Nejvyšší soud za nutné upozornit, že v obžalobě je
chybně uvedeno také to, že dopis byl z Vazební věznice P.-R. odeslán dne 27. 2.
1998. Originál dopisu je opatřen razítkem Kanceláře prezidenta republiky s
datem 30. 1. 1998. Kopie dopisu je sice opatřena datem 27. 2. 1998 připojeným k
razítku Kanceláře prezidenta republiky, avšak z ničeho není patrno, co toto
datum znamená (usuzovat lze případně i na to, že jde o datum pořízení kopie). Z
údajů na obálce, jejíž faxovou kopii si Nejvyšší soud od Kanceláře prezidenta
republiky vyžádal, je zřejmé, že dopis byl Kanceláři prezidenta republiky
doručen dne 30. 1. 1998. V návaznosti na to si Nejvyšší soud u Vazební věznice
P.-R. a u Ústřední evidence vězňů ověřil, že obviněný se nenacházel ve vazbě
ani ve výkonu trestu odnětí svobody v lednu 1998 nejen v uvedené věznici, ale
ani v žádné jiné věznici na území České republiky.
Pokud se tedy za místo spáchání činu považuje místo, odkud byl dopis odeslán,
je zřejmé, že toto místo se nachází mimo území České republiky. Za místo
spáchání činu však je třeba pokládat i místo doručení dopisu. Dopis byl
adresován a doručen Kanceláři prezidenta republiky. Sídlem tohoto úřadu je
obvod Prahy 1.
Trestného činu křivého obvinění podle § 174 odst. 1 tr. zák. se dopustí
ten, kdo jiného lživě obviní z trestného činu v úmyslu přivodit jeho trestní
stíhání. Obviněním ve smyslu citovaného ustanovení se rozumí takové jednání
pachatele, jež se může stát podnětem k trestnímu stíhání určité osoby, která je
ve skutečnosti nevinná. Přitom není nutné, aby obvinění mělo formu trestního
oznámení adresovaného některému z orgánů činných v trestním řízení. Pokud
obvinění je obsahem nějakého písemného podání, postačí, že toto podání je
adresováno i jinému orgánu, který teprve zařídí postoupení takového podání
orgánu příslušnému zahájit a konat trestní stíhání křivě obviněné osoby. Z
těchto zásad vyplývá, že trestný čin křivého obvinění podle § 174 odst. 1
tr. zák. lze spáchat i obsahem písemného podání, které bylo adresováno a
doručeno Kanceláři prezidenta republiky. Proto je místem spáchání takového činu
také místo, kde se nachází Kancelář prezidenta republiky. Trestný čin kladený
obviněnému v obžalobě za vinu tedy byl ve skutečnosti spáchán jednak v
cizině a jednak v obvodu Prahy 1. Z toho je zřejmá místní příslušnost
Obvodního soudu pro Prahu 1.
Místní příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 6 je vyloučena, protože v obvodu
tohoto soudu evidentně nedošlo k jednání ani k následku trestného činu. Místní
příslušnost Okresního soudu v Olomouci je rovněž vyloučena, protože k obvodu
tohoto soudu nemá žalovaný skutek z hlediska jednání ani následku žádný vztah.
Okolnost, že obviněný bydlí v obvodu působnosti Okresního soudu v Olomouci, by
se jako kritérium místní příslušnosti tohoto soudu mohla uplatnit za situace,
že by nebylo možné místo činu zjistit nebo že by čin byl spáchán v cizině (§
18 odst. 2 tr. ř.). V posuzovaném případě však byl čin spáchán jednak v
cizině, jednak v obvodu Prahy 1. Kritérium místa spáchání činu, které zakládá
místní příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 1, má přednost.
Nejvyšší soud považuje za potřebné dodat, že při rozhodování sporu o
příslušnost mezi Okresním soudem v Olomouci a Obvodním soudem pro Prahu 6 nebyl
vázán tím, že spor vznikl mezi těmito soudy, a mohl rozhodnout, že příslušný je
třetí soud, jehož příslušnost skutečně vyplývá ze zákonných hledisek (viz č.
57/1994 Sb. rozh. tr.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 21. června 2000
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec